Historie, dějiny

Podepisování příspěvků: anonymní příspěvky nebo ty, které v poli jména/přezdívky budou mít titulek nebo jiný text, mohou být smazány. Příspěvky s nakopírovaným delším obsahem, který je dostupný na jiném místě, mohou být také smazány – v takovém případě uvádět pouze odkaz, případně pár vět, nikoliv celý text systémem copy&paste. První komentář nového uživatele se zobrazí až po schválení, další již hned.

 Obnoviť

  1. Revoluce v Česku nebyla spontánním projevem národní vůle, jak si mnozí myslí.
    Co se stalo?
    29 let od sametové revoluce, kauza Babiš, demonstrace v Praze 2018… Kdyby tak lidé tušili, že jejich cinkot klíči (i současné demonstrace) jsou politicky plánovány. Věděli jste, že kdyby se v ČSSR nekonal 17. listopad 1989, Československu by hrozil nátlak? Od koho…
    Miloš Jakeš: Na předsednictvu ÚV KSČ bylo rozhodnuto připomenout 50. výročí roku 1939, kdy došlo k zásahu německé policie proti průvodu studentů, při kterém byl zastřelen student Opletal. ..
    V roce 1989 zorganizovali studenti při této příležitosti shromáždění a posléze průvod Prahou.
    https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201811248536457-17-listopadu-sametova-revoluce-jakes/

    Odpověď
    • Libor Smetana 26.11.2018 o 0:27

      Milos je/byl? vynikajici vek mozek atd, Daso

      Odpověď
  2. O Šorošovi a OSF z 2004 http://prop.wz.sk/soros.htm

    Odpověď
    • Z článku od William Engdhal z 2004: Soroš je viditeľná súčasť širokej siete privátnych finančných záujmov.

      Odpověď
    • Libor Smetana 26.11.2018 o 0:28

      seres:-)

      Odpověď
  3. https://web.archive.org/web/20011209151815/http://www.geocities.com:80/apolloreality/

    archívne kúsky k udájnému pristániu USA na Mesiaci.

    Odpověď
  4. Dnes, 22. listopadu je 55. vyroci zavrazdeni J.F.Kennedyho.

    Odpověď
    • Obě křídla gp se tenkrát shodla, že J. F. Kennedy je problémový muž.

      Odpověď
  5. Ruské krasavice v obrazech Vladislava Nagornova

    https://www.google.cz/search?q=%D1%80%D1%83%D1%81%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5+%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%81%D0%B0%D0%B2%D0%B8%D1%86%D1%8B+%D0%B2%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D0%B0+%D0%BD%D0%B0%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjk_d6cu-beAhVOSsAKHas4CoYQsAR6BAgEEAE&biw=1366&bih=672

    Odpověď
    • nádhera, a obejdou se bez push-up podprsenky… zato tahle civilizace kráčí do pekla:

      https://www.super.cz/603466-v-mladi-ji-sikanovali-a-tohle-se-sebou-provedla-bizarni-promena-divku-stala-uz-pres-milion.html

      Odpověď
      • snažil jsem se zformulovat vhodný komentář, ale nepodařilo se.
        Slova o pekle a satanovi jsou na místě.

        Odpověď
    • Slovenské a české ženy su aj tak najkrajšie :D

      Odpověď
      • Myslím, že kdybys dal vedle sebe řadu českých, slovenských a ruských žen ve stejném oblečení, tak bez toho, aby promluvily, bys měl problém rozlišit, která je odkud.

        Odpověď
    • Některé jejich čelenky tvarem připomínají staroegyptské

      Odpověď
  6. Dnes je tomu přesně 206 lety, kdy skončila po třech dnech tvrdých bojů bitva u Krásného.
    Napoleon zanechal na bitevním poli 13 000 mrtvých a 26 000 zajatců, nyní jej čekal dlouhý a pomalý ústup stejnou cestou, po které mířil na Moskvu.

    „Člověk by chvílemi uvěřil tomu, že už (Napoleon) není geniální.“ pronesl Michail Kutuzov
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Krasn%C3%A9ho

    Odpověď
    • Pořád tady mám své privátní otevřené otázky:
      - o co vlastně šlo v rámci velkého Napoleonova tažení do Ruska
      - jaké byly strany konfliktu
      - proč Napoleon šel na Moskvu a ne na Petrohrad (od r. 1712 hlavní město carského Ruska)
      - jaký byl vztah cara Alexandra I. a císaře Napoleona
      - jaký byl vztah cara Alexandra I. a knížete Kutuzova (říká se, že si Kutuzova Alexandr velice vážil. Když byl Kutuzov na smrtelné posteli, tak ho údajně Alexandr navštívil, a prosil ho za odpuštění)

      A teď z jiného soudku – i vzpomněl jsem si, že jsem v dávných, takřka prehistorických dobách, projížděl Škodou 100 Smolenskem. A Smolensk není tak daleko od místa bitvy.

      Odpověď
      • 1. Napoleonova invaze = výprava sjednocené Evropy k „demokratizaci“ Ruska (skrytě řízená Velkou Británií = GP)

        2. V roce 1805 se v Petrohradu sešli zastánci neutrality a zastánci pro vstup do války. Alexandr se přiklonil k „anglofilům“, a tak Rusko vstoupilo do války na straně koalice (Velká Británie, Švédsko, Rakousko). Rusko válku s Francií nechtělo, chtěl jí Alexandr (Angličani v roce 1801 zavraždili „neovladatelného“ Pavla I. a na trůn dosadili právě Alexandra jako svou skrytou loutku, takže jim byl zavázaný). Navíc britské banky (hlavně Rothschildové) zaplatili Rusku (i Rakousku) 14£ (nejsem si jist přesnou částkou) za každého vojáka, kterého pošle do války s Francií.

        3. Moskva byla historickým hlavním městem („Třetí Řím“). V Moskvě sídlili urozené vlastenecké rody, jenž zde měly své rezidence. A navíc, Moskva byla hlavní dopravní křižovatkou Ruska, tj. „všechny cesty vedou do Říma“.

        4. Protiklad vůči vlastenecké Moskevské šlechtě byla prozápadní Petrohradská aristokracie. Napoleon sázel na to, že se s nimi domluví na výběru vzdorocara, společnými silami svrhnou Alexandra, vzdorocar se stane plnohodnotným carem a bude v Rusku vládnout. Alexander Napoleona na jednu stranu obdivoval, ale také na něj žárlil. Ač neznalý zásadám řízení, snil Napoleona porazí a stane se prvním mužem („alfa vládcem“) Evropy (v tomhle vidím určitou paralelu s Lukašenkem v Bělorusku).

        5. Kutuzov Alexandra nenáviděl, právě pro jeho orientaci na Angličany. Napoleon to věděl a na Kutuzova v tomto sázel, ale i zde se přepočítal. Kutuzovova láska k vlasti byla totiž silnější než nenávist k Alexandrovi a byl ochoten nechat vnitřní rozbroje spát v zájmu obrany ruské země. Když Alexandr navštívil Kutuzova, jenž ležel na smrtelné posteli a prosil jej za odpuštění, tak mu Kutuzov řekl „Já jsem ti odpustil, ale Rusko ti to nikdy neodpustí“ mám dojem, že co měl Kutuzov na mysli si už každý domyslí sám.

        Odpověď
        • Zajímavé, díky. V mě ještě hlodá červík, jestli Moskva tenkrát nepatřila jinému státnímu útvaru než Petrohrad – o Moskevské Tartarii toho už bylo zmíněno docela dost. Ale možná se vydávám na tenký led konspirace :-)

          Odpověď
          • Také jsme o tom slyšel. O mapách z 17. a 18. století, na kterých je vyobrazena bájná Tartárie, dnes neexistující státy a města.

            Ale dostala se ke mě informace, že některé mapy nepocházejí z té doby, ale jsou překreslením původních originálů, které mají být mnohem starší a mapovat minulost z „šedého dávnověku“.

            Kdo ví co se nachází ve vatikánských archivech? Spisy (zachráněné spisy) z Alexandrijské knihovny, artefakty z doby předkřesťanské …

            Uvidíme, co ukáže čas.

            Odpověď
            • Zákon času je neúprosný – důležité informace z 2.priority nakonec vyplavou. Jinak konec 18.století v carském Rusku byl taky zajímavý – Kateřina II., generál Suvorov, Jemeljan Pugačov. Je to časově kousek od Bonaparta. Tady mě to taky připadá, že Pugačov nebyl jenom obyčejný povstalec / vzbouřenec. Spíš velitel vojska jiného státu.

              Odpověď
              • Určitě nebyl plně to, co bylo napsáno např. v knize Vjačeslava Šiškova Jemeljan Pugačov I. – Mužický car…..já jsem tak zvědavej, až se všechno toto provalí, tak budeme potřebovat minimálně „Noemovi“ info-archy

                Odpověď
          • Sergej Ignatěnko má mnoho zajímavých videí na toto téma. (V ruštině.)

            https://m.youtube.com/playlist?list=PLiQ2wtHWEDhob7yMTTyraxa90yQ403wvj

            Odpověď
          • Na slobodnom vysielači riešili Slovanov. Napoleon tiahol na Moskvu za podpory Petrohradskej šľachty.Moskva bola centrom celej Tartarie.Pjakin tvrdil,ze Napoleon hľadal podporu u Moskovskej šľachty. Takže,kde je pravda? Zajtra pozriem link a dodám.

            Odpověď
      • Poslední VVPj hodně z Tvých otázek zodpovídá nebo naznačuje.

        Odpověď
  7. historické fakty o zamatovej revolúcií
    keď máme to „výročie “

    http://analyza.wz.cz/

    Odpověď
    • Dodnes považuji tuto práci za velmi cennou. Ale s odstupem doby si myslím, že není individuální , ale kolektivní.

      Odpověď
    • Analýzu pana Dolejšího znám několik let. Nyní musím říci, že je až udivující, jakou mozaiku dokázal poskládat. Jak píše Boletus – to kolektivní autorství mne nikdy nenapadlo, ale asi ho taky nevylučuji.

      Odpověď
  8. Libor Smetana 17.11.2018 o 14:31

    Nedaří se mi najít odkaz, ale chci se podělit.
    Kde je ta Západem vychvalovaná Sparta a Thermopily oproti asi 500 russkich v Kvkazskému pochu, kde russkie „na hlavu“ poráželi 40 000 Iránskou armádou před asi dvěma staletími.

    Odpověď
    • Před cca 200 lety byla Rusko-Perská válka (když tedy Irán) a tam mě žádné takové přečíslení nenapadá, takže by mě to celkem i zajímalo Trochu podobné je vyřezání pevnosti Lenkoran cca 500 ruských (i s vojenskou hudbou) proti asi 4000 perským obráncům….ale ono „Jdi poutníče a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám“ má taky svojí sílu, když u tý průrvy stojíte a …..zaposloucháte se…….“pojď si pro mne“ Tato Leonidova odpověď stála Xerxe hodně… jo a ještě netuším co je poch??

      Odpověď
    • ještě bitva u Aslenduzu …
      Rusko:
      2.221 vojáků (včetně 500 kozáků !!!!)…ztráty 127 vojáků
      Persie:
      30 000 vojáků…ztráty 2000 vojáků

      Odpověď
  9. Skôr by sa to hodilo do rubriky vtipy, alebo tragedie? Taká naivnosť v nás bola, keď sme tomu verili?
    Dám sem úryvok z jedneho náhodne objaveného článku nejakého „skúseného porevolučného pisálka“. By ma zaujímalo, čo z toho sa zlepšilo, keď už vtedy to bolo také hrozné, že si to aj vodcovia VPN všimli. Neviem, či sa na tom smiať v porovnaní so súčasným stavom.
    Citujem:
    Na čelo Koordinatívneho výboru VPN sa dostáva Ján Budaj. VPN si všimlo pokles ekonomickej úrovne, zhoršenie zdravotnej starostlivosti, sociálnu nespravodlivosť, prehlbovanie mravnej krízy, deficit pravdivého informovania verejnosti, poškodzovanie životného prostredia, nespokojnosť ľudí, ľudskú ľahostajnosť i pocit sklamania.

    Ján Budaj hovoril o nekvalitnej sociálnej starostlivosti, škodlivosti potravín a nečistote vzduchu.

    Ako mladý a neskúsený človek, ktorý nezažil na vlastnej koži komunizmus, si z ideálov pohnutých udalostí konca roka 1989 odnášam posolstvo lásky a slobody.

    zdroj: https://www.postoj.sk/5/slubili-sme-si-lasku

    Odpověď
    • nezlepšilo sa nič,naopak snad okrem živ.prostredia-vdaka utlmu priemyslu sa všetko zhoršilo,zdrav.starostlivost a soc.rozdiely sa prepadla priepastne…ludia vtedy na námestiach sa chceli mat len trocha lepšie

      Odpověď
  10. Kanál Dunaj-Odra-Labe:
    V letech vládnutí Karla IV se vypracoval projekt spojení Vltavy s Dunajem a v roce 1357 se začalo s jeho stavbou. Stavbu přerušily vyšší moci, které tomuto projektu nepřály.
    V roce 1653, před založením Norimberského svazu, se usnesli moravští stavové, aby byla řeka Morava učiněna splavnou a byla spojena nejenom s Dunajem, nýbrž i s Odrou.
    Po tomto rozhodnutí se spustila (opět náhodou a sama od sebe…? :) ) řada válek a moravští stavové na své rozhodnutí rychle zapomněli.
    Tuto, byznysu prospěšnou verzi oprášili však další,
    V roce 1700 začal vyšší moc dráždit císařský místokancléř hrabě z Kounice, který vypracoval projekt na splavnění Moravy a na její spojení s Odrou a s Labem.
    Po tomto rozhodnutí se spustila opět sama od sebe… :) řada nepříjemností a i císařský místokancléř hrabě, raději ustoupil.
    O tomto projektu snil i Baťa.
    Z tohoto lze jednoznačně odvodit, že projekt Kanál Dunaj-Odra-Labe, je projektem spíše politickým, nikoli praktickým a má posloužit pouze k odtržení se od světového hlídacího psa, který je oslaben, prostě neuhlídá vše, co hlídal dosud a ten musí zákonitě zkolabovat vyčerpáním a to je celý cíl pohádky o kanálu :)

    Odpověď
  11. neviem ci to sem patri, ale rozoberal sa tu uz Mandela efekt? ked som na to narazil, tak to bola len taka zaujimava vec na vecerne sledovanie youtube videii, ale ked som si uvedomil, ze sa ma tykaju minimalne 2, tak ma to zaujalo.

    1. ja si napr. vlajku ZSSR pamatam bez hviezdy
    https://www.alternatememories.com/historical-events/geography/soviet-union-flag

    2. zeleznicny vozen z Compiegne, kde sa podpisovala kapitulacia Nemecka i Francuzska, tak ja si pamatam, ze este dobrych 15 rokov dozadu v kazdom dokumentarnom filme bol zaber ako ho Nemci po podpise na Hitlerov prikaz odstrelili vybusninou. Nedavno som sa dozvedel, ze vozen bol odneseny do Nemecka a cez vojnu sa stratil. V dokumente uz ten zaber samozrejme nebol.
    https://en.wikipedia.org/wiki/Compi%C3%A8gne_Wagon

    Ked som bol mladsi, tak som pozeral, asi kazdy dokument z 2svetovej, takze aj vlajku aj ten vozen som tam videl vela krat. Vybuch toho vozna bol jednym zo symbolov vitazstva Nemecka nad FR na zaciatku vojnu.

    Odpověď
    • zajímavé,zrejme s tým súvisí nastup digitálneho vysielania a s ním možnost dodatočneho upravovania filmového materialu nahraného v digitale…a toto je zrejme skutočný dovod tzv.digitalizácie.Stary dobrý analog nesfalšuješ

      Odpověď
  12. https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/11/kdo-ovlada-minulost.html#more

    Zajímavě o slovanské historii.

    „Je docela škoda, že se o slovanské minulosti nediskutuje více a že impulzy musí přicházet od amatérů. Neuvalili profesionální historikové na sebe autocenzuru, aby pak neměli problémy se svým uplatněním?

    Uvědomujeme si ale, že dějiny psal vždy vítěz? Každý alespoň trochu gramotný vládce ví, že když chce dlouhodobě ovládat své poddané, musí mít oporu v dějinách své zájmové oblasti. Proto byl výklad historie vystavován masivní manipulaci, nelitovalo se vynaložených prostředků a námahy.
    ……..spousta informací z oficiálního výkladu je naprosto nepoužitelná a plně koresponduje se současným mainstreamem“.

    Odpověď
    • Kamil Papežík 9.11.2018 o 14:11

      Dobrý den
      Prosím, nevnímejte můj komentář ve zlém. Slovo historie je neslovanské a někteří lidé říkají, že je úzce svázáno (svým způsobem) s židovsko-křesťanskými dějinami a snahami podmanit Slovany. Snažím se používat raději slovo dějiny.
      Jaký na to máte názor?
      Děkuji, Kamil

      Odpověď
      • děj-jiný, no to jste to moc nevylepšil…

        Odpověď
      • Je možné, že je to tak, ale těch přejatých slov z různých jazyků, které už zdomácněly je tolik, ža by byla asi marná snaha všechno změnit.

        Odpověď
        • Třeba zavést nosoplenu místo kapesníku. :)

          Odpověď
          • Davide, to byla cistonosoplena :)

            Odpověď
            • Také jsem se u té scénky z F.L.Věka smál. Ten proces, který je tím ale parodován, už tak legrační není. Povyšuje totiž cizí, zpravidla nepřátelskou autoritu, postupně ale nepřetržitě nám zavádějící cizí prvky do kultury a jazyka na legitimní a jakoby přirozenou a neviditelnou. A to musíme zastavit a zvrátit, máme-li jako národ (definovatelný právě předevěím jazykem a specifickou kulturou) přežít. Toť můj názor.

              Odpověď
              • Ano, parodie na nemecka slozena slova ….

                Odpověď
      • Libor Smetana 10.11.2018 o 13:28

        :-))

        Odpověď
  13. Velmi zajímavá a logická verze Panarina ohledně historických událostí kolem VŘSR.
    “ V říjnu roku 1917 zafungoval rezervní scénář záchrany státu“
    https://www.business-gazeta.ru/article/401586

    Panarin tyto události vysvětluje, jako kontroperaci vojenské rozvědky Generálního štábu Ruska (hlubinného státu) proti masonskému a liberálnímu spiknutí v únoru 1917 (svržení cara, prozatímní vláda), které provedla britská tajná služba MI-6.
    Vysvětluje to mimo jiné taková fakta, že jádro Rudé armády tvořili carští generálové Generálního štábu nebo mírné předání moci Sovětům v 90% ruských měst.

    Tento článek doplňuje i soukromé vyšetřování spisovatele Olega Strižaka, který vyslovil verzi, že reálnými organizátory říjnové revoluce byli generál Potapov (náčelník Vojenské rozvědky Generálního štábu Ruska) a Stalin. Na podporu své verze Strižak uvádí málo známá historická fakta.
    http://www.tatveteran.ru/creation/?id=76

    Odpověď
    • Oracle 911 8.11.2018 o 14:32

      Jedinými spojencami Ruska sú armáda a námorníctvo…

      Odpověď
      • a Yellowstone ;)

        Odpověď
        • Oracle 911 8.11.2018 o 17:10

          :)
          Ani nie…

          Odpověď
        • ani nie ak buchne Yellonstone postihne to cely svet,a nastane kataklizma navyse ,rovnake supervulkany mame aj my v europe dokonca su tri

          Odpověď
          • Oracle 911 10.11.2018 o 19:05

            No veď, ak vybuchne, tak civilizácia bude mať veľké problémy…

            Odpověď
    • Je zaujímavé, že oba články vyšli v tatárskych internetových médiách. Rozhovor s Panarinom dokonca na jednom z najväčších v Tatarstane.

      Odpověď
    • Díky za odkaz,přečetl jsem to jedním dechem.Mimořádně přínosné a velmi srozumitelně podané.

      Odpověď
      • Tahle informace o Stalinovi (Převalským) a Generálním štábu se „točila“ z různých směrů, dokonce i od znacharských klanů, a od konceptuálů.
        Ale takto konkrétně, zatím poprvé.
        Myslím si, že informační pole bylo připravováno postupně, aby si lide zvykli na návrat Stalina.
        Těším se na otevření archívů.
        Nedávno jsem poslouchal historika Pyžikova, který jde hodně daleko do předbiblického Ruska. Tak ten v rozhovoru říkal, že patriarcha Kornilij (staroobřadci) s sebou do Moskvy přivezl hodně starých rukopisů, do kterých ho nechává nahlédnout. Ti (staroobřadci) asi také mají co k tématu říct. Vždyť podle všeho oni zasvěcovali Stalina v době jeho vyhnanství v Sibiři.

        Odpověď
        • Rychlá až uspěchaná rehabilitace Stalina by věci uškodila . „Rozmražení“ jeho historické role
          musí probíhat postupně a trvale. Buhužel , odhalení č.2 se už asi nedožiji , ale pevně v něj doufám.

          Odpověď
  14. https://www.e15.cz/rozhovory/vznik-ceskoslovenska-zatezuji-stale-zive-lzi-o-utrpeni-pod-rakouskem-rika-historik-jiri-rak-1352831

    zajímavé….

    Odpověď
    • túto tému by som na ich mieste neotváral lebo môžu naraziť. Postoj Rakúšanov a Maďarov k Slovanom je jasný a neodškriepiteľný. Ich jasnou snahou bola eliminácia slovanského elementu v Rakúsko-Uhorsku. Veľmi jasným a zreteľným príkladom je postoj Rakúsko-Uhorska v prvej svetovej vojne, ktorý jasne odzrkadľuje pomer utrpených strát jednotlivých národov ríše k obyvateľstvu. Ďalším zdokumentovaným faktom (týka sa to Slovenska) je násilné odobranie desiatok tisícok malých detí (novorodeniatok a batoliat) slovenským rodinám a ich vývoz na dolnú zem.

      E15 to je obdoba SME a dennika N čo? Všetko to tomu nasvedčuje. Toľko blbostí a blábolov sa dočítam len na SME a denniku N. A ten tzv. historik by mal urýchlene vrátiť diplom.

      Odpověď
    • Putinovec 7.11.2018 o 17:40

      To je zvláštní ,že se národy RU tak snažili osamostatnit.Rak to zřejmě nedopatřením přehlédl.Zřejmě tomu napomohlo šustění řezaných papírků.Stejná kreatura jako krysa Krystlík.

      Odpověď
      • „Slované“, buďte korektní, co přesně se vám na tvrzení historika Raka nelíbí?
        Jinak to vypadá jak tlachání u piva.

        Odpověď
        • čtenář 10.11.2018 o 14:03

          Teoreticky je to stejné, jak dneska – jakoby máme svobodu, ale zisky plynou na západ, čili tenkrát do Rakouska. Vždy jsme pro Rakousko byli jen zdrojem peněz do jejich státní pokladny.
          A politicky – měly české země stejnou rozhodovací moc na Rakouském dvoře? Asi těžko.

          Odpověď
  15. Libor Smetana 4.11.2018 o 18:08

    Kousek Pyžikova o Polsko-Moskevské 5, koloně a Romanovcích.
    https://www.youtube.com/watch?v=pWiUZGZ7QEo

    Odpověď
  16. Dušičky 1938: Slovensko prišlo o svoj juh
    Od dobrého suseda ploty robiť netreba. Česko-Slovensko, ktorého storočnicu sme si nedávno pripomenuli, veľmi skoro doplatilo aj na zlé vzťahy so susedmi. Nepomohli ani opevnené hranice, zlyhali totiž hlavní spojenci. Mladý štát v strede Európy začali bez boja a po kúskoch rozoberať okolití dravci: slovenský juh pripadol Maďarsku. Pred 80 rokmi, na samé Dušičky, o tom rozhodla Viedenská arbitráž.
    https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/490192-dusicky-1938-slovensko-prislo-o-svoj-juh/

    Odpověď
    • Isto..len tzv. „spojenci“ podliehali i podliehajú diktátu globálnej politiky.
      ďalej..
      Bežní Maďari sú mentalitou veľmi podobní nám a nikdy som s nimi problémy nemal,
      pričom i pracovne som s nimi pomerne často, mám veľa spolužiakov odtiaľ, atď.
      Proste neviem, či treba toto práve teraz pripomínať, keď musíme s Maďarmi spolupracovať! Kto potrebuje práve teraz futbalom, hokejom a rôznymi podobnými kauzičkami, „výročiami“ V4 rozoštvávať??

      Bacha na to ľudia. Myslite dopredu aspoň kroky 3-4, nie len 1-2. Žijeme stále, nie len tu a teraz ako ovce, či? Navyše Maďari sú naši.. len pomaďarčení Slovieni. Tie kočovné kmene kedysi len logistickú a finančnú podporu temnejšej časti Západu dostali, aby nás rozťali, bo inak by sme od Baltu po Jadran strategicky kontinent zaberali. Maďari sú len bratranci zblúdili, myslenia blízkeho..

      Politika „Budapešti“ zďaleka nie vźdy v dejinách bola politikou Maďarskou,
      podobne, ako politika „Prahy“ nebýva politikou českou.
      A Bratislava od podobného fenoménu žiaľ taktiež nemá ďaleko..
      Ono ak bude hlavných miest ešte vôbec treba,
      bude sa i ona sťahovať do Bystrice-Zvolena.
      V tom mal Mečiar pravdu, i keď nejednu inú vec po..
      Otázka „Prečo?“..je však pri tejto téme už z iného
      náväzného-predchodzieho súdKa

      Odpověď
      • Oracle 911 5.11.2018 o 14:30

        Súhlasím, lebo čo sa týka mentality obyčajný pracujúci človek je mentalitou na území V4 veľmi podobný jeden druhému, pretože máme spoločný pôvod.
        Čo sa týka elít z Budapešti, tí nie sú o nič lepší, než naší či tí z Prahy alebo z Varšavy…

        Odpověď
      • Souhlasím, též mám osobní, leč krátkou zkušenost, z pracovního kolektivu, kde jsme byli se Slováky a slovenským Maďarem úplně v pohodě, obyčejní lidé nemají chuť na hloupé rozbroje.

        Odpověď
    • …v suvislosti s Viedenskou arbitrazou je zaujimavý aj posledný odstavec nasledujúceho blogu: https://mantic.blog.sme.sk/c/288422/O-Zidoch-2.html

      Odpověď
  17. Tradice ke 2. listopadu:
    Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1i%C4%8Dky
    Protipólem této naší klidné jednodenní tradice, která se odehrává v rodinných kruzích vzpomínkou s uctěním památky zesnulých rodinných členů, se v řadě měst, řadě škol a mnoha státních institucí staly týden trvající, rozumem těžko pochopitelné a doslova neuvěřitelné zrůdné aktivity anglosaských halloweenských hororů a běsů.

    Odpověď
    • celkovo ten sviatok suvisi so slnecnym cyklom, ako vsetky sviatky, jar novy zivot , leto slnovrat, samhain prechod na zimny spanok, smrt odumretie prirody, Kracun maly krok ku svetlu zivotu. niekde v mimo tema som k tomu napisal. do toho napasovali duchovny rozmer.

      Odpověď
    • a este jedna podstatna vec smrt sa neoslavovala ale vzdala sa ucta, ako sucast vecneho kolobehu zivota to nebol sviatok nebola oslava v zmysle vsech svatych.

      Odpověď
      • Rony
        editace článku o Dušičkách ve vikipedii, na který jsem dal odkaz, byla naposledy před měsícem.
        Přemýšlím jakou oslavu můžeš mít na mysli, když píšeš, že se neoslavuje a kdo ji tedy podle Tebe slaví.
        Jako jedinou možnou oslavu aktuálnosti dění multi_kultur dávám do souvislosti pouze s anglosaským Helloweenem například, když děti vyděsíme kostlivcem ve škole, školce na tzv. „karnevalu běsů a strachu“, degradující rodině, nebo když budeš jeden večer utíkat v parku před kostlivcem s atrapou motorové pily a řevem Husqvarny z reproduktorů z telefonu a atrapou uřezané hlavy a druhý večer před klaunem, který na vyskočí z křoví se sekerou v ruce. Jinak mě nenapadá nic, co by připomínalo oslavu.

        No ale toto výše není až tak podstatné. Docela závažnější je však termín: „……ten sviatok ……“
        Chci se zeptat jestli to můžeš upřesnit, zda myslíš oba svátky Křesťanský i Anglosaský, nebo jen některý? Píšu o
        1. Křesťanských Dušičkách
        2. Anglosaském Helloweenu ?

        Odpověď
        • Jak to bylo puvodne, o co slo pri tychto svatcich. Ani krestansky ani anglosasky. Islo o kolobeh zivota a jeho obraz v prirode kde to koncilo nastupom zimi co pokladali za odumretie -smrt. To sa len uctilo nie slavilo. Kracun – zimny slnovrat za krocik k novemu zivotu.(svetlu) jar oslava zivota, (zahodenie moreny do vody) letny slnovrat atd. Davno som k tomu cital, ja len som to dal pre pochopenie ako to bolo, ako tieto sviatky riesili povodne pohanske kultury v com bola duchovna podstata a jej prepojenie na prirodu, to co je z toho teraz to vieme.

          Odpověď
  18. Výzva: Československo byl vylhaný stát. Politici se dodnes nepoučili, tvrdí historik Urban
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceskoslovensko-byl-vylhany-stat-politici-se-dodnes-nepoucili-tvrdi-historik-urban-59100

    Už jsem chtěl přestat psát na téma legionářů v Rusku a vzniku Československa, jenže dnes, po otevření zpráv na seznamu.cz, jsem narazil na rozhovor tohoto hisTORika Urbana. Jeho neuvěřitelná manipulace s fakty, kdy jedny zamlčoval, jiné vyzdvihoval, logicky vyústila v závěr: s Českou republikou je všechno špatně. Co ten hisTORik z novodobých dějin ČR nechal bez kritiky? – Masaryka, legionáře a EU. Všechno ostatní zpochybnil, myšlenka národního obrození je vůbec , podle něho „ble“. Na dotaz moderátorky: „Máme tedy při stoletém výročí vůbec co slavit“? Urban odpověděl: „Ano, protože „i oškliví a špatní lidé slaví narozeniny“.
    Podle Urbana nám nezbývá, než počkat si na novou generací lidi, která přinese naději, ale ze zkušenosti víme, že každá nová naděje selže…

    Vládnoucí elity si uvědomily, že zákon času bortí zažité mýty, je na čase vytvořit nové, a zalátat aspoň na nějakou dobu tu falešnou mozaiku, kterou pro nás vytvořili, aby mohly nadále manipulovat a mít z těch manipulací svoje dividenda. Proto je taková naděje na mladou, ničím nezatíženou (nejspíše socialismem) generaci. Na generaci, u které zájem o dějiny je skoro na posledním místě a kterou liberální školství odnaučilo fakta prověřovat a analyzovat. A proto nás znovu odkazují na historické „kořeny“ české státnosti – 1. republiku.
    Co bylo před tím, a kde jsou skutečné kořeny české státnosti, jakoby nikoho by nezajímalo.

    Analyzoval někdo vznik Československé republiky z toho pohledu, proč ji GP vůbec potřeboval? Vždyť uprostřed Evropy z utlačovaných slovanských národu najednou, jako zázrakem vznikl silný stát, který za krátkou dobu dosáhl nebývalého rozvoje, jak hospodářského, tak vojenského a v neposlední řadě i kulturního. Všechno, jako kouzelník zajistil tatíček Masaryk, samozřejmě za přispění zlatých českých ručiček? Jaké měl šance takový stát vzniknout, kde na to vzal a hlavně, kdo mu to dovolil? Kdo dovolil „nějakým“ porobeným Slovanům znovu zvednout hlavy, nechat si nějaký majetek rozpadlých impérií a výsledky práce svých zlatých ručiček doma, posilovat svoji státnost a kulturní identitu? Vždyť už jen tento fakt popírá veškeré zkušenosti z dosavadního historického procesu, kdy západní Slovane byli likvidovány, podrobovány a asimilovány. Kdo dovolil Čechoslovákům znovu, nejen vybudovat státnost, ale hlavně, zopakuji, opět zvednout svoje hlavy a proč?
    Jsem dalek iluze, že se to dělo navzdory anglo-sasko-židovským zvyklostem podrobovat si národy, obzvlášť slovanské a jsem dalek iluze, že by takovému státnímu útvaru. jako 1.republika někdo dovolil se rozvinout, kdyby na tom nebyl vyšší zájem. Z jednoho prostého důvodu – množství lidí, žijících na území 1. republiky nemohlo zajistit suverenitu na 6. prioritě, obzvlášť na začátku svého stanovení. Proto, zákonitě musí mít nějaké silné a mocné spojence. Kdo se stali těmi silnými a mocnými spojenci? – kupodivu, ti samí anglo-sasko-židovské elity, kteří dříve byli zdrojem útlaku. Vlci si na chvíli navlékli beránčí kožichy, aby beránek jim nejdříve posloužil ( vybudoval průmysl) a pak, aby si mohli pochutnat na jeho šťavnatém masíčku ( na tom samém československém průmyslu).

    Nepíši zde nic nového a převratného, co by kdokoli zde již nevěděl nebo aspoň netušil. Ale nevím proč, když začnu pojednávat o problematice vzniku 1. republiky, narážím na takovou bariéru, jako kdybych zde pošlapával něčí národní symboly a národní hrdost. Proč, z pohledu, těch, kdo sebe považuje za patrioty a zároveň vládnoucí třídy symboly 1. České republiky – Masaryk a legionáře jsou skoro nedotknutelné? Považuje se to za útok na českou státnost, který si žádný současný český politik od pravice do socialistické levice nedovolí, jako kdyby v době socialismu, kdy tyto symboly nikdo nevyzdvihoval, česká státnost neexistovala nebo byla poloviční. Co je zrovna na těchto symbolech tak sympatického pro elity, ale i pro řadu obyčejných lidí? Nejspíše je v tom hrdost za znovu získanou nezávislost, byť ta nezávislost vznikla v zájmu globálních elit. Dvě věci, které jsou v rozporu a neustále se tlučou – zájmy a hrdost národa a zájmy elit, které vyústily třeba do roku 1938, kdy byly ty zájmy a hrdost národa beze zbytku pošlapány. 5 mezníků novodobých dějin Čechoslováků – rok 1918 vznik a založení Československé republiky, rok 1938 rozpad státu, protektorát a vznik Slovenské republiky, osvobození a vznik ČSSR v roce 1948, Pražské jaro a „okupace“ roku 1968 a sametová v roce 1989. Až na jednu výjimku samé osmičky…

    Vím, že ty mezníky, jsou nejcitlivější věci, obzvlášť když je sám člověk nějak prožil a nějakým způsobem to tehdy vnímal nebo to zná z vypravení svých příbuzných, které tu dobu nějak prožili, a hodnotili. To hodnocení vždy bude u každého v něčem jiné a vždy to bude mít subjektivní charakter, ovlivněný názory historiků té, či oné doby, vlastními zkušenostmi a morálkou.

    Dnes, nás opět chtějí ovlivňovat nějací historikové a vnucovat nám svůj, odlišný dřívějších pohled na stoletý historický proces. O co jim jde, můžeme vytušit z názvu rozhovoru s hisTORikem Urbanem. Jestli nechceme, aby naše děti se učily podle učebnic, vypracovaných podle takových hisTORiků, asi nám nezbude nic jiného, než samotným hledat podvodní miny aspoň novodobé historie a nenechávat to jen na nich a na elitách , o jejichž záměrech asi žádné iluze nikdo zde nemá.
    Proto bych byl rád, abychom se pokusili hodnotit nová historická fakta bez emocí, byť se neslučuji s naší mozaikou a spíše se snažit pochopit, jak ve skutečnosti procesy probíhaly. Můžeme zpochybňovat fakta samotna, pokud máme jiná, která je vyvrací, to je normální pracovní proces. Ale asi nejde zde se stavět k faktům apriori negativně z důvodu jejich „nevhodnosti“ z nějakých vyšších principů.

    Odpověď
    • Velmi dobře napsáno. „….rok 1918 vznik a založení Československé republiky, rok 1938 rozpad státu, protektorát a vznik Slovenské republiky, osvobození a vznik ČSSR v roce 1948, Pražské jaro a „okupace“ roku 1968 a sametová v roce 1989. Až na jednu výjimku samé osmičky… „. Ta jedna výjimka s devítkou na konci napáchala na této zemi a národu nejvíce škod

      Odpověď
      • Tá jedna výnimka – 1989, vlastne nie je celkom výnimka. „89″ je po otočení o 180 st. „68″.
        Dostojevskému sa pripisuje výrok, že: „Ak by som si mal vybrať medzi Kristom a Istinou, vybral by som si Krista“.
        No, ak pre človeka nie je dôležitejšia v jeho vnútri Istina pred všetkým ostatným, tak sa len zamotáva v slepých uličkách

        Odpověď
        • No vida, s tím 1989 mě to mohlo napadnout. :)
          S tou istinou souhlas.

          Odpověď
        • Skvělý postřeh, jardobe! Najednou to vše dává mnohem větší smysl – proč 89 a ne třeba 88.

          Odpověď
          • a nebude to súvisieť s tým, že sa nevydarila sviečková manifestácia v 1988 a tak sa pokračovalo v 1989? ;)
            1848 – meruôsme roky, vie niekto prosím Vás, čo znamená tá predpona meru??

            Odpověď
            • Je to archaická číslovka 40. Kedysi sa hovorilo „Mám meru rokov“, podobne ako v ruštine existuje číslovka „sorok“.
              http://slovnik.juls.savba.sk/?w=meru

              Odpověď
    • Myslím, že takovými špinavými urážkami cíleně napínaji společnost jako strunu. Pak tu strunu pustí a ta přeletne rovnovážnou polohu do druhého extrému a té rovnovážné polohy tak nikdy nedosáhne. Jejich způsob řízení.

      Odpověď
    • Zkusím svůj pohled postavit na následující úvaze:

      WW1 ukončila existenci 4 tradičních císařství (R-U, Osmanská říše, Rusko a Německo. Domnívám se, že to byl těžký zásek do nadstátního řízení. Asi bylo třeba vytvořit nový stabilizující prvek, který by byl prodloužením anglosaské ruky. Potřebovali to vyřešit rychle, a potřebovali, aby tímto zásahem vznikl stát nezatížený minulostí, který by si v Evropě rychle získal všeobecnou důvěru. Pro to rychle bylo možné využít energii schovanou v lidech, kteří toužili po samostatném státě. Navíc víme, že Praha vždy měla vyjímečné postavení. Tím, že české země byly průmyslo-inženýrskou enklávou R-U, se mohlo i tomto směru začít s rychlým posilováním stability a důvěryhodnosti. Nicméně růst ČSR (nejen ekonomický) se časem mohl vymknout kurátorům z rukou, a možná i proto byly v 30.letech spuštěny destrukční procesy. Možná i proto, že z jejich pohledu ČSR jako stabilizátor svou roli splnila, a mohla by komplikovat další globální plány.

      Odpověď
    • Ještě mne něco napadlo. ČSR dostala do vínku dračí vejce. Domnívám se, že na území ČSR se mohly střetávat zájmy obou křídel gp – Anglie v Českých zemích, Vatikán spíš na Slovensku. Rovněž systém soužití Čechů a Slováků byl postaven na schématu starší bratr-mladší bratr. No a silné národnostní menšiny, pro které vycházelo slunce někde jinde, to už je kapitola sama pro sebe. Vše z toho mohlo napomoci finální destrukci na konci 30.let

      Odpověď
    • TauRus: Nemám žádný problém s tvým přístupem k věci. Pokud chceme být skutečně silní, musíme se Pravdě podívat do očí.

      Problém legionářů tkví, jako obvykle, ve známé větě „Každý v míře svého chápání pracuje na sebe, a v míře nechápání na toho, kdo chápe více.“

      Odpověď
      • Teď mne napadla možná historická paralela. Když se rozhodlo o sjednocení Itálie v 2.polovině 19.století, tak rolí sjednotitele byli pověřeni Sardové. Aby byli důvěryhodnou silou, tak jejich miniaturní armáda získala první válečné zkušenosti v krymských válkách – říkal to kdysi VVPj. Jestli ČSR měla být důvěryhodným a stabilizujícím prvkem ve střední Evropě, tak i ona musela mít i vojsko zocelené v boji. Vojákům mohla být podstrčena panslavistická myšlenka – jsme Slované, pomůžeme Rusku, Rusko jako nepsaný vůdce Slovanstva naopak pomůže nám se samostatným státem. Za ni bojovali a umírali. Vyšší politické zadání ale bylo jiné. Válečná situace v Rusku se dost měnila – nejspíš to vždy nebyl boj dvou uskupení s jasně stanovenými cíly, a tak se legionáři mnohdy dostávali do složitých situací, zvláště když se jejich hlavní štáb ocitnul pod přímým francouzským velením.

        Celá tato myšlenková konstrukce je možná úplně ujetá. Navazuje na mé předchozí dva příspěvky.

        Odpověď
    • Dnes jsem narazila na tento clanek a dam ho sem, nechci na tema zalozeni Ceskoslovenska zacinat nove vlakno:
      V Olomouci pro Izrael vyrábí posmrtné masky zakladatelů ČSR
      Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika.
      Poputuji na konci listopadu jako dar izraelskému lidu při oficiální státní návštěvě Izraele, řekli novinářům zástupci muzea.
      https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-olomouci-pro-izrael-vyrabi-posmrtne-masky-zakladatelu-csr/1683539

      Odpověď
    • Přemýšlím o státní vlajce ČSR, ČSSR, ČR. Její vzhled je svým způsobem zvláštní. Horizontální pruhy bílé a červené, no a z boku modrý klín směřující mezi tyto dva pruhy. Klín klidně mohl být červený, a pruhy modré a bílé. Ale nic není jen tak. VVPj nám opakovaně vysvětluje sílu vlajkové heraldiky. A tak mne napadlo, že by vlajka možná mohla symbolizovat určité „neaktivní“ rozhraní mezi zájmy „bílých“ a „červených“. No a ten modrý klín ukazuje na tu hranici.

      Odpověď
      • Ak modrá symbolizuje ľudí, ako napísal ľudo tu:
        http://www.vodaksb.eu/diskuse/egregorialne-matricni-projevy/comment-page-19/#comment-172646

        potom môjmu srdcu najmilšie vysvetlenie bude, že tá vlajka prorokuje, že Ľudská koncepcia (modrý klin) rozsekne Biblickú koncepciu (biely a červený pruh).

        Odpověď
        • Modrá je silně pozitivní

          Odpověď
        • V tom případě snad muselo do návrhu vlajky vstoupit i HNR. Bůh převezl ty, kteří se do ní snažili vložit svou ne-lidskou představu.

          Odpověď
  19. V poslednej dobe si všímam, že na takých zahraničných TV kanáloch, ako je napr. History (či ako sa to presne volá – TV už nesledujem asi 10 rokov, takže sa moc v tom nevyznám :) ) bežia západom vyprodukované jednostranné (až primitívne) propagandistické „hysterické“ dokumenty o Stalinovi, ZSSR a tak pod.
    Predpokladám, že liberálna „elita“ západu, ale i tá globálna si veľmi dobre uvedomujú, že v dnešnom Rusku medzi obyčajným obyvateľstvom a historickými kruhmi bežia pre nich veľmi nebezpečné silné revizionistické procesy s cieľom čo najviac objektívne preveriť a prehodnotiť stalinské obdobie, politiku J. Stalina, boľševikov a dejiny ZSSR, a tým sa dopátrať k skutočnej historickej pravde.
    Naopak, liberálna „elita“ západu a globalisti sa snažia i naďalej udržať západné obyvateľstvo v proti- ruských, sovietskych a stalinských mýtoch, mantrách a bludoch.

    Odpověď
    • Člověk 1.11.2018 o 8:48

      Ano, včera jsem v jednom pořadu zaznamenal „Obránci hlavního města Berlína proti hordám rudé armády“… Tlačej to do hlaviček tlačej. Bohužel tomu dost lidí podléhá, takže místo toho, aby si něco o Rusku, jeho historii i současnosti zjistili, tak se podívají na podobnej „dokumentární“ škvár a pak prohlašujou něco o Mongolech z Ruska. Debilizace národa na pochodu…

      Odpověď
  20. Právě jsem se dočetl, že Jan amos Komenský nazval habsburky vládou Antikrista, po uzavření vestfálského míru napsal:

    Běda, jak nešťastný je konec švédské války. Doufali jsme v osvobození ode jha Antikristova tyranství, a hle, upadli jsme hlouběji do jeho osidel.

    uvedu jednu hypotézu, do které tento střípek zapadá. Spočívá v tom, že v 16. století byla jedna heretická sekta prohlášena za to pravé křesťanství, a původní křesťanství prohlásila za heretiky. Ta heretická sekta se časem začala nazývat římskokatolická církev. Během náboženských válek 16-17. století přišla Evropa o třetinu až polovinu obyvatel, toto by mohl být důvod, nesmiřitelný boj na život a na smrt. Historik křesťanství Renan píše, že před 16. stoletím apoštola Pavla „nikdo nezná, nestaví se mu kostely, katedrály, žádné památky“. A od 16. století se „jméno Pavel ozývá odevšad“. Přitom, doktrína Pavla je to nejkontroverznější v Bibli a je to to, o co se současné křesťanství opírá do té míry, že je nazýváno vědoucími lidmi „pauliánství“. Tolstoj označil tuto doktrínu pauliánství za protiklad křesťanství, že by něco věděl?

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Paulinismus

    Když se nad tím zamyslíme, v jakém případě je možné, že do 16. století v křesťanství apoštol Pavel nehrál žádnou nebo zanedbatelnou úlohu, a od 16. století „zní jeho jméno odevšad“? Jedině v tom, že někdo provedl ideologickou diverzi a změnil text bible, například tak, že vzal existující materiály, to potřebné změnil, výsledek připsal domnělému apoštolovi Pavlovi a začal jeho masivní propagaci mezi lidmi. Tato operace se kryje se začátkem knihtisku, čili se jedná o ideální moment pro falsifikaci – stačí pár desítek nebo set let tisknout „tu pravou bibli“, a za chvíli si nikdo na nic nevzpomene. Nalezené rukopisy se prohlásí za apokryfy nebo odpadlictví. Jako třešnička na dortu, kolem roku 1670-1700 bylo těmi to silami dobyto i Rusko a ideologická čistka byla provedena i tam (tzv. rozkol, ve skutečnosti občanská válka + ideologická čistka, vlastnictví nesprávné bible se trestalo mučením a smrtí). Starověrci nazývali také nové pořádky po rozkolu Vládou Antikrista. Pravoslavné Řecko a Konstantinopol padly už dříve, tisk pravoslavných biblí ovládli jezuitové, tiskly se v Benátkách, a tyto knihy byly pak exportovány do Ruska jako „pravé texty“, a vše co jim neodpovídalo muselo být zničeno.
    Fakt, že tzv. autentické kodexy Starého zákony (sinajský a leningradský), jsou prokázané padělky z 19. století, a že nedávno vyšlo najevo, že svitky od mrtvého moře jsou také padělky, je jen třešnička na dortu.
    Do jaké míry se mohlo lišit předchozí křesťanství od toho nového, si lze udělat obrázek porovnáním Evangelia Ježíše Krista (v podání učedníka Jana) s Biblí.

    Odpověď
    • Vypovídací hodnotu má také to, koho v třicetileté válce podporovalo Rusko, tehdy ještě těmito silami neovládnuté, tím, že jen do těchto zemí exportovalo klíčové suroviny: Anglii, Nizozemsko, Švédsko a Norsko.

      Odpověď
    • Ahoj Hoxi, já si ještě dovolím doplnit pár, snad i souvisejících informací z knihy http://leva-net.webnode.cz/products/ako-a-preco-sa-pisma-robia-svatymi/, kterou jsem četl možná 5 nebo 6 krát. Vždy byla pro mne fascinující.

      Říká se, že klíčovým momentem, který latinským heretikům dal obrovskou moc, byl Tridentský koncil. Konal se na počátku 16.století. Latinští heretici dostávají silnou řídící strukturu s jediným neomylným papežem. Možná i od tohoto momentu nastává adorace Saula z Tarsu známého pod nickem sv.Pavel, jehož listy možná měly silnější ideologický dopad, než čtyři ofiko-evangelia. Jediným pravým zdrojem se stává latinská bible – Vulgata. Jiný než oficiální výklad této knihy byl krutě trestán. Výše uvedený koncil i dodatečně schválil vznik jezuitského řádu (tajné služby a specnazu latinských) a víceméně povolil vznik „stejného, jinak zabaleného zboží“ – protestantských konfesí. Vůdce protestantů však nemohl být nikdo neřiditelný „z lidu“. Luther byl augustiniánský mnich, Kalvín vysokoškolský bohoslovec. Tudiž lidé znalí tak, aby jednak dokázali zabezpečit shodný ideologický základ s latinskou konfesí, jednak aby lidu dokázali říci, k Bohu přistupují v nové lepší kvalitě.

      Když se vrátíme k sv.Pavlovi, tak se neubráníme dojmu, že jakási mnišská „kancelář pro uvádění příběhů na pravou míru“ získala zakázku, aby vytvořila příběh o polepšeném, vysoko postaveném židovi (dali mu funkci šéfa tajné policie Synedrionu). Tím také zabezpečili ideovou kontinuitu židovství-křesťanství, a tím i důležitost a potřebnost implementace Starého zákona do Bible. Ve výše uvedené knize je i řečeno, že Pavlovy listy měly v té době větší váhu, než 4 evangelia.

      Odpověď
      • Opravuji chronologii – ten koncil byl zahájen r.1545. U protestantských konfesí si kladl cíl „reagovat na vznik protestantství“, což lze chápat tak, že po zkušenostech s husitstvím, už nebyla možná neefektivní likvidace, ale elegantní převzetí řízení. Došlo i na rozdělení úkolů – latinští se zaměřili na likvidaci původního křesťanstva, a z protestantů se stali vášniví upalovači čarodějnic.

        Odpověď
      • Hael, ta „kancelář pro uvádění příběhů na pravou míru“ je trefné přirovnání.

        Avšak mám pocit, že tvůj pohled na ony … bohoslovce … a jejich životní úlohy, kterých se zhostili, je příliš zkreslený. Oni i ty dnešní výklady osoby Ježíš jsou plné nesmyslů, díky falzifikacím o něm velmi dlouho vydávaným, publikovaným. A následně pak vzniká dojem, jako by za všechno dnešní zlo mohl on. Jenže to „zboštění“, o které se neprosil ani on ani jiní jím skutečně inspirovaní, to přece nemá žádnou jinou a reálnou vazbu na pozdější zkreslení učení, které přinesl. Trochu mi to svou jednoduchostí náhledu připomíná fráze z dávnějších školení ve smyslu „… již tatíček Žižka bojoval od útlého mládí za zájmy pracujícího lidu …“.

        Po originálu je potřeba pátrat a srdcem prověřovat, o čem to vše, a dokonce i lži kolem, vypráví. A také mezi řádky číst.

        Odpověď
        • Badateli, díky za připomínky. Těžko asi budeme rozklíčovávat původní vnitřní pohnutky vůdců protestantů Luthera a Kalvína. Možná, že na prvopočátku byly upřímné a čisté. Nicméně krátce na to se vlastníci papežství zcela určitě postarali o to, aby vše dostali pod své řízení. S eskalací husitství po popravě Mistra Jana si nevěděli rady.

          Za své zbožštění Ježíš nemohl. Asi ale věděl, že to takto dopadne, a taky věděl, že první, kteří ho zradí, budou ti, kterým důvěřoval, a kteří stáli po jeho boku. Dokonce v Gatsematské zahradě k nim Ježíš hovořil a upozorňoval je, že budou vystaveni velkému pokušení.

          Vnitřně cítím rozdíl mezi Janem Husem na jedné straně a Lutherem či Kalvínem na straně druhé. Společné mají to, že všichni jmenovaní byli ve své době v opozici proti latinské herezi. U Mistra Jana ale vnímám jeho ideovou vazbu na původní Ježíšovy křesťany, kteří v Evropě své doby byli známí jako bogomilové, valdenští, kataři, či na původní pravoslaví z Rusi. U pozdějších protestantských vůdců to moc není vidět. Ale ber to tak, že je to můj subjektivní názor. Navíc za těch cca 100 let od doby husitského hnutí se Evropa výrazně změnila.

          Zapojit srdce do prověřování je moc hezké doporučení. I když jsem o tom nikdy takto nepřemýšlel, tak mám pocit, že se o to v poslední době pokouším. Nevím ale, jestli vždy úspěšně :-)

          Odpověď
          • tajne dejiny jezuitov
            http://www.insightsofgod.com/downloads/czech_books/j.%20novotny%20f.%20polak%20-%20tajne%20dejiny%20jezuitu-1-7.pdf

            Odpověď
          • :)

            Odpověď
    • K tomu se zatím nebudu vyjadřovat….

      Jen chci uvést poznámku, že dílo J.A. Komenského by jsme tu měli více prozkoumat z pohledu KSB.
      V díle Labyrint světa a ráj srdce dle mého názoru provádí alegorickou kritiku některých lidí (v teminologii KSB by to byli ti, co nedosáhli lidský typ psychiky).
      V pojednáních o Bohu a jeho vnitřním hledání se jeho pohled (dle mého názoru) blíží pohledu KSB.
      Myslím, že podobnosti by jsme nalezli i v pedagogických otázkách (a zatím jsem nestudoval jazykovědu).

      Tj. vynáším hypotézu, že tak jako Rusové mají svého proroka ruské civilizace v Puškinovi. My máme podobného v Komenském.

      Odpověď
      • K tomu citáty J.A. Komenského
        „Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.“
        „Přejeme si, aby každému národu jeho vlastním jazykem bylo vykládáno.“
        „Čemukoli vyučuješ, hleď aby jasná pravda byla.“
        „Člověk má rozum, aby rozeznával, a vůli, aby volil, cokoli je kde dobrého nebo zlého.“
        „Umění vládnout se zakládá na moudrosti, nikoli na síle, na opatrnosti, nikoli na úskoku.“
        „Život je jeden pouhý, ale smrtí tisíceré jsou způsoby. Pravda jedna a pouhá, bludů však tisíceré podoby.“

        „Veřejné záležitosti patří do veřejnosti. Co se všech týká stejnou měrou, měli by všichni řešit, nebo o tom přinejmenším vědět.“
        „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“

        „Boháči bez moudrosti co jsou jiného než vepři v blátě ležící?“

        „Ne z každého dřeva může být fládr, ale z každého člověka se může stát člověk.“
        „Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané.“
        „Škola je dílna lidskosti, kdež lidé mladí a suroví bývají ku přijetí plných pravých obrysů vzdělávání, aby nezůstali pařezy, nýbrž stali se živými obrazy Boha, tvory Tvůrci nejpodobnějšími.“
        „Síla pravdy vyzbrojená světlem poznání je nepřemožitelná.“

        Zdroj: https://citaty.net/autori/jan-amos-komensky/

        Zdroj: https://citaty.net/autori/jan-amos-komensky/

        Odpověď
    • Chtělo by to prozkoumat papežská schizma (zvolení 2 papežové).
      Jedno z nich (na začátku 15 století) bylo příčinou vzniku husitství a reformace.
      Náboženské války 16-17 století jsou důsledkem války mezi reformací a katolictvím.

      Odpověď
      • Chronologie je zajímavě vysvětlena v knize http://leva-net.webnode.cz/products/ako-a-preco-sa-pisma-robia-svatymi/ . Začíná to kapitolou „Avignonské zajatie pápežov“. Jenom zmíním pár poznámek:
        1.) Francouzský král Filip IV. (ten, co byl veden aby zlikvidoval templáře a zkonfiskoval jejich majetek) iniciuje zajetí. Důvodem byl zájem vrcholových kurátorů, aby se vlivní biskupové domluvili na jednotném řízení církve a církevní hierarchii.
        2.) Je třeba si uvědomit, že prakticky každý biskup té doby měl titul „papež“. Časem se to zúžilo pouze na římské biskupy
        3.) Avignonské zajetí trvalo 68 let do roku 1377. Pravděpodobně k nějaké dohodě došlo, nicméně nebyla pevná.
        4.) Proto r. 1378 dochází velkému západnímu rozkolu,který trval do roku 1417. Církevní velmoži si začali parcelovat západní svět na své zóny vlivu. Zajímavé je, že ke schizmatu dochází v roce, kdy umírá římský císař a český král Karel IV.
        5.) K ukončení schizmatu dochází po kostnickém koncilu – vzdoropapež Baldassare Cossa známý pod nickem Jan XXIII (ano, je to vrchní popravčí Mistr Jana) byl vsazen rozhodnutím císaře Zikmunda Lucemburského do basy.
        6.) Stabilní církevní hierarchie vzniká až rozhodnutím tridentského koncilu,kterému ještě po Kostnici předcházel koncil ve Ferraře a Florencii.
        7.) Domnívám se že spouštěčem husitských válek byla právě poprava Mistra Jana Husa. Asi se jednalo o dva samostatné procesy, které měly ochránit vznikající katolickou církev – jednak aby se biskupové přestali rvát mezi sebou, a aby odvrátili obrovské nebezpečí , které představovalo učení Mistra Jana.

        Odpověď
  21. Keď sa Rusíni spojili s Čechmi a so Slovákmi
    https://zurnal.pravda.sk/spolocnost/clanok/489480-ked-sa-rusini-spojili-s-cechmi-a-so-slovakmi/

    Odpověď
  22. Mohl by mi prosím někdo znalý heraldiky vysvětlit, jaký byl erb Jana Žižky z Trocnova?

    Našel jsem dvě verze:

    https://drevenemece.cz/62-large_default/stit-s-erbem-jan-zizka-z-trocnova.jpg
    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/%C5%BDi%C5%BEka_Jan-Coat_of_Arms.png/220px-%C5%BDi%C5%BEka_Jan-Coat_of_Arms.png

    Odpověď
    • kalich -bojovy erb , rak-domáci erb
      http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/znaky-anonym.pdf
      symbolika
      http://historie.hranet.cz/heraldika/pdf/palivec1978.pdf
      RAK /štír
      Znamení nesklonného vzdoru a životnosti,protože se raději
      dá roztrhat než opustí předmět,který klepety obepjal. Rak je též symbolem čistoty’, protože žije v čisté, nezkalené vodě a symbolem věčné touhy po životě,protože i když ztratí klepeto, žije dál.Jinak se vykládá rak jako symbol zpátečnictví, protože leze pozpátku.
      Někdy upomíná’i určitou událost.
      Štír byl posvatnym zvířetem egyptské bohyně Selket

      Odpověď
  23. Archeológovia objavili na predmestí Káhiry, al-Matariya, slávnostnú sálu panovania faraóna starovekého Egypta, Ramses II.
    https://russian.rt.com/science/news/567525-pod-kairom-naiden-zal-torzhestv-faraona

    Odpověď
    • Proc me vzdycky napadne Kades?

      Odpověď
      • Ramses II. bojoval s Chetity u Kadeše. Na 6.prioritě nerozhodně. Ramses byl ale lišák, který věděl, že existují sice pomalejší, ale za to efektivnější způsoby řízení. Zanedlouho se říše chetitů rozpadla vnitřními rozpory, a Egypt ji přežil možná o tisíc let.

        Odpověď
        • ….. a ten lisak se dozil 90 let ….

          Odpověď
          • Jestli v přiměřené mentální a fyzické svěžesti, tak máme co závidět :-)

            Možná můžeme zaspekulovat, proč u Chetitů ty fatální rozpory vznikly. Wikina říká, že se bojovalo roku 1274 př.n.l. Zároveň není přesně určeno, kdy Mojžíš z kmene Levitů vyvedl židy z Egypta – někdo říká, že se tak stalo za Ramsese II., jiní to posouvají až o více než 1000 let později. Aby po bitvě mohly být spuštěny rozvratné akce, musel mít k tomu faraon potřebné řiditelné lidi. Odhaduji, že destrukce chetitské říše mohla trvat cca 50 let. Eugenické šlechtění Mojžíšových židů na Sinaji 40 let. Pokud by Chetité zmizeli sto let po Kadéši, tak Mojžíšova akce musela uskutečnit právě za Ramsese II.

            Ale možná to bylo úplně jinak … :-)

            Odpověď
            • >Ale možná to bylo úplně jinak …znama to veta – k tomu slechteni …….
              Ano a do toho jsem se zahloubala tak,
              http://egypte.mysteria.cz/chetitska%20rise.htm
              ze jsem skoncila u Gilgamese a mesta Uruk v Mezopotamii – asi hodinovy, zajimavy, film, bohuzel v nemcine :)
              https://www.youtube.com/watch?v=cwKQG9_wVbc

              Odpověď
              • Už jsem přečtený – klidně můžu změnit nick, když zachovám výše uvedená slova :-)

                Odpověď
            • Mluví o tom Pjakin ve videu o podstatě konceptuální moci v cca 26.minutě.
              „V roce 1274 před naším letopočtem se odehrála Bitva u Kadeše. Na znamení své porážky v té bitvě, egyptský faraon Ramses II, nařídil postavit památník, … lidská pýcha – pokud by to neudělal, bylo by mnohem těžší identifikovat…ale on toužil blýsknout se, jaký je „borec“ a on postavil v Luxoru, v chrámu, památník, na kterém je nápis (je to obelisk) „Všichni si myslí, že v bitvě u Kadeše mě Chetité porazili, …ale následující TŘI TISÍCE LET ukážou, že Chetity jsem porazil JÁ.“ Chtěl se pochlubit – JÁ jsem zvítězil. K čemu vlastně došlo. Došlo k tomu, že Chetité v bitvě u Kadeše zajali velmi mnoho otroků. Oni zajali různé vojáky a další, jednoduše získali velmi mnoho otroků. A otroci to byli CHRÁMOVÍ. Co to znamená, „chrámoví otroci“? U žrečestva se nachází na službě otroci, kteří už jen díky svému postavení disponují vyšší úrovní vzdělání a určitými návyky, metodami, znalostmi o řízení společnosti. ….“
              http://leva-net.webnode.cz/products/podstata-konceptualni-moci-gp-a-struktura-elit-v-pjakin-/

              Odpověď
              • To by indikovalo, že Egyptu ani tak nešlo o výhru na bojišti, ale o test lsti, která se GP po dalších 3000 let osvědčuje, tj. rozklad zemí zevnitř pomocí kulturní mafie.

                Odpověď
                • Putinovec 1.11.2018 o 8:58

                  Vytvoření židovstva,42 let na poušti kdy vytvářejí zombírovaný parazitický pseudonárod,předem prohraná bitva,to vše jsou spojené nádoby jednoho řízení.Proto je to nazvané kulturní spolupráce,protože dochází k likvidaci nepřítele pomocí cizí parazitické kultury,bez šesté priority.Tou prohranou bitvou soupeř získal otroky,kteří svým vzděláním byli velice ceněni,což jim zaručovalo pracovní zařazení pro nové pány.Vzhledem ke svému naprogramování a informacím které měli se stávají časem nepostradatelní a začínají stoupat vzhůru.A to je počátek rozkladu dané společnost.To oznamují ta slova,za 3000 let Naši zombírovaní paraziti ovládnou svět.

                  Odpověď
                  • Fascinující je úroveň chápání tehdejších mocipánů. Jak mohli tak přesně předpovědět těch 3000 let, to je přinejmenším obdivuhodné.
                    A zároveň, jak někdo kdo měl takové chápání mohl tak zdebilnět že se mu všechno sype pod rukama.

                    Odpověď
                    • Oracle 911 1.11.2018 o 9:16

                      Ako? Selektívna slepota, má to pred nosom a predsa nevidí a mu to nedochádza…

                      Odpověď
                  • Vzpomněl jsem si, že Ludo tady nedávno zmínil indického prediktora. Chetité byli nejspíš indoevropským národem. I územím mohli spadat do „jurisdikce“ IP. Nebyl to konkurenční boj nejvyšších?

                    Odpověď
                    • ak sa nemýlim bolo spomenuté ,že GP cez Alexandra Macedonskeho nechcel vliezť dobytim Indie do kapusty IP .otázka ohľadom chetitov je , pod aký civilizačný proces spadali Chetiti.

                      Odpověď
                    • hael: Modi nechal postavit nejvyssi sochu na svete.

                      http://www.vodaksb.eu/diskuse/egregorialne-matricni-projevy/comment-page-19/#comment-171326

                      Odpověď
                      • Probuzení egregoru IP?

                        Odpověď
                        • Vidim to tak a docela mam podezreni, ze se asi jede opravdu podle „The Economist“ kalendare:
                          https://politikus.ru/articles/103296-insayd-ot-rotshildov-korol-mashiah-ili-mir-v-2018-godu.html

              • Zajímavé info, díky. Takže egyptští zajatci byli tou rozvratnou silou. A chrámoví otroci mohli židé, a ne obyčejní.

                Odpověď
          • Ještě perlička – ve vlaku píšu o Chetitech. I vzpomněl jsem si na profesora Bedřicha Hrozného, který rozluštil texty psané chetitským klínovým písmem. Na wikině jsem zjistil, že byl rodákem z Lysé nad Labem. Zanedlouho rozhlas ve vlaku začal hlásit: „Příští stanice Lysá nad Labem“.

            Odpověď
            • Kamen, vetev, Lysa nad Labem ….. automaticky vyskocilo … :)

              Odpověď
  24. …Šiškina na Den TV velmi zaujimavo o Polsku: https://www.youtube.com/watch?v=wMXk61gjw4c&feature=youtu.be

    Odpověď
    • Takže Fort Trump v Poľsku nie je namierené proti Rusku, ale vlastne 4. Reichu… tento argument vyhodnotí čas.
      To, čo hodnotí naozaj faktologicky zaujímavo (aspoň teda pre mňa), sú strategické kroky Stalina. Spočiatku som bol toho názoru, že ide len o akúsi kulantnú geopolitiku. Pri paralele so zjednoteným Krymom a krokmi Stalina v predvečer II.sv., myslím, že má širší záber. A ukázal, ako prosto zosmiešniť všetkých gaučových stratégov, čo by najradšej s Poľskom teraz delili Ukrajinu…

      Odpověď
  25. „Zvitky z Mŕtveho mora sa ukázali falošné“
    Сенсация: иудейские «Кумранские рукописи» или «Свитки Мертвого моря» оказались поддельными
    http://новости-мира.ru-an.info/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8/%D1%81%D0%B5%D0%BD%D1%81%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F-%D0%B8%D1%83%D0%B4%D0%B5%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5-%D0%BA%D1%83%D0%BC%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5-%D1%80%D1%83%D0%BA%D0%BE%D0%BF%D0%B8%D1%81%D0%B8-%D0%B8%D0%BB%D0%B8-%D1%81%D0%B2%D0%B8%D1%82%D0%BA%D0%B8-%D0%BC%D0%B5%D1%80%D1%82%D0%B2%D0%BE%D0%B3%D0%BE-%D0%BC%D0%BE%D1%80%D1%8F-%D0%BE%D0%BA%D0%B0%D0%B7%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%81%D1%8C-%D0%BF%D0%BE%D0%B4%D0%B4%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D1%8B%D0%BC%D0%B8/

    Odpověď
    • Neříkal někdy VVPj nebo někdo od VP SSSR, že kumránská oblast byla testovacím polygonem, kde žreci z Egypta ověřovali modelové situace související s příchodem Božího vyslance Ježíše?

      Odpověď
      • Pisal o tom Lux
        http://leva-net.webnode.cz/products/kumran-testovaci-polygon-socialnich-technologii/

        Odpověď
        • Díky JankA, já si nemohl vzpomenout, kde jsem na tu informaci narazil. A taky omluva Luxovi … :-)

          Odpověď
  26. Hora Rtanj v Srbsku
    Záhadná hora Rtanj v Srbsku je najvyšším vrchom srbskej časti Karpát a dosahuje výšku 1560 m n. m. Arthur Clark kedysi povedal, že Rtanj je najväčšia doteraz známa pyramída na svete. Vďaka satelitným snímkam vieme, že hora má takmer dokonalé geometrické tvary. Ide o trojstrannú pyramídu, ktorá má dva uhly 115 stupňové a jeden 150 stupňový, čiže podobné uhly ako má molekula vody.
    https://www.biosferaklub.info/hora-rtanj-v-srbsku/#more-20946

    Odpověď
    • tu som tiez nieco nasiel https://www.wmmagazin.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2014060004

      Odpověď
      • niečo bližšie
        https://www.youtube.com/watch?v=IV2yW1eT6jA

        Odpověď
    • Byli jste tam někdo osobně?

      Odpověď
  27. Viktor Efimov o vraždě carské rodiny:
    https://youtu.be/lEZTG1Vmzn8

    Odpověď
  28. RichardCZ 24.10.2018 o 18:28

    Židé putovali po poušti z Egypta do země zaslíbené. Mojžíš našel tábořiště a chtěl se usadit. Židé ale reptali, že to tam nějak divně smrdí. Takže druhý den pokračovali dále. A tak 40 let chodili a chodili, dokud konečně nenalezli místo bez toho podivného zápachu..

    A tak se stalo, že Židé mají čistý vzduch a Arabové ropu..

    Odpověď
  29. Záhada foto měst bez lidí v 19. století rozluštěna
    https://www.youtube.com/watch?v=SnaO30shYBE

    Odpověď
    • Hox: Na tohle video jsem se též díval, když vyšlo, zajímavé, jaké tehdy měli možnosti a znalosti.
      A to je jen špička ledovce.

      Odpověď
      • JS: To nebylo ani tak znalostmi jako spíš tehdejšími možnostmi. Tehdy byl fotopapír tak málo citlivý, že když jsi chtěl něco vyfotit, musel jsi to fotit vždycky na dlouhý čas a nebo jsi to musel mít extrémně dobře osvětlené. Tedy blesk v podobě bouchacího prášku šel použít jen v malém prostoru, na krátkou vzdálenost, ale když jsi chtěl vyfotit něco tak velkého jako náměstí musel jsi použít dlouhý čas, a výsledkem bylo to že vše pohyblivé co se na fotoscéně objevilo jen na krátkou dobu, se otisknout na fotopapír nestihlo.

        Odpověď
        • eM: Fotopapír?

          Odpověď
          • Jistě, fotopapír. Nebo fotoplátno, fotografické desky, a podobně, na co se tehdy na všechno fotilo.

            Pokud vím v 19. století se na film v negativu ještě nefotilo.

            Odpověď
            • Znám fotografické skleněné desky, že by se fotilo přímo na papír, to nevím, ale neříkám, že ne.

              Odpověď
              • papír, plátno, desky…
                nevím co se používalo běžně, ale pokusy se dělaly se vším možným.

                Odpověď
  30. „krásné“ doplnění k našim starším diskusím o Tibetu a jeho režimu.
    „3. Daně z uší
    Mohlo by se zdát, že ty nejdivočejší daně byly vymyšleny ve středověku a starověku. Ale není tomu tak. S podivnou daní přišel na začátku 20. století Tibet. Poklidní a mírumilovní buddhisté zavedli výběr daní za to, že obyvatelé měli uši. A na co vlastně šly všechny vybrané prostředky? Na podporu armády. Tato daň se však netýkala jen lidí, ale také domácích zvířat. Vláda, samozřejmě, připouštěla i možnost neplacení daní. Za tuto možnost jste ale museli zaplatit vlastníma ušima. Bylo to jednoduché — neplatičům byly uřezány uši a nepožadovaly se po nich žádné peníze. Jednalo se snad o ten nejhorší nápad ve světové historii…“
    https://cz.sputniknews.com/svet/201810228296020-dane-svet-podivnost-penize/

    Odpověď
    • „6. Daně z nosu
      A opět je tu další daň z Tibetu. Říká se, že tato daň byla zavedena ve stejné době, jako daň z uší. Ale v tomto případě se nosy nikomu neřezaly. Nebo se o tom alespoň nemluví… V čem byl ale smysl? Je jasné, že lidé, kteří neměli nos, nic platit nemuseli. Systém platby pro nosy byl však poněkud zajímavý. Každému platiči byl nos změřen a lidé, kteří měli větší nos, museli zaplatit více než ostatní. Kromě toho, že lidé s dlouhými nosy měli komplexy, museli za to ještě platit.“

      Odpověď
  31. Česká republika má podle senátora Iva Valenty usilovat o vrácení části českých korunovačních klenotů z Rakouska.
    Gotické žezlo a jablko z korunovačních klenotů Království českého jsou uloženy ve Vídni spolu s českým kurfiřstským pláštěm od 30ti lete valky.
    Právo řádné držby klenotů Habsburkům zaniklo sesazením z českého trůnu v listopadu 1918 a majetek přešel na Československou a následně na Českou republiku. Koudelka připomněl, že Rakousko se dodnes platnou saintgermainskou mírovou smlouvu ze září 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily zemským úřadům, Království českému, Markrabství moravskému a Vévodství slezskému.
    https://zpravy.idnes.cz/iniciativa-korunovacni-klenoty-rakousko-ivo-valenta-dopis-milos-zeman-1n1-/domaci.aspx?c=A181017_140248_domaci_kop

    Odpověď
    • Oracle 911 17.10.2018 o 17:22

      Obnovená ČSR bude nadradená Rakúsku, a Rakúsko bude hrať 2. alebo 3. husle vo V4+…

      Odpověď
      • Co sa tyka obnovenia CSR vidim este dosp problematicky riadiace kadre v CR. Povedal by som ye SR je v pohode ale to CR je uplna katastrofa. Opravte ma ak sa mylim ale zatial to nemoze fungovat. Neviem co sa najprv musi stat ale nieco ano.

        Odpověď
        • Myslím že nemáš pravdu mám veľa priateľov Slovákov, niektorí majú dvojaké občianstvo , ktorý sú zamestnaný v štátnych správach, pomali ich tak dostávajú, to mám priamo od kamarátky , ktorá tiež pracuje v Prahe. Pred rokom bola na jednom oddelení len ona a teraz sú už tri.

          Odpověď
        • Oracle 911 17.10.2018 o 18:26

          Koncom minulého alebo začiatkom roka som povedal, že ČR má dosť kvalitných kádrov pre seba, ale nemá dosť na to aby sa mohol stáť centrom Európy a my budeme im musieť vypomôcť. A AZ mi to potvrdil(a?).

          Odpověď
          • Nevím, do jaké míry je globální zákulisí šťastné ze sílící podpory integračních procesů na půdorysu ČSR. Ale zjevně si buduje silnou pojistku právě v ČR v podobě věčně „opoziční a kosmopolitní “ Prahy a v ní systematicky udržovaného kukaččího vejce. ČR je silně konceptuálně rozdělená a zákulisí si to také pečlivě udržuje . To není můj útok na Prahu. Prožil jsem v ní více než 50 let . Ale právě komparace a absence sentimentu mě vede k tomuto pohledu.

            Odpověď
            • Hypoteticky – globální zákulisí nebo stále silní neocons v Praze

              Odpověď
            • Oracle 911 17.10.2018 o 20:43

              Možnosť to je, ale z jednej strany väčšina Čechov nemá problémy so Slovákmi a z druhej strany ak sa Praha príliš informačne izoluje od zbytku ČR resp. ČSR, tak sa celá vec rúca. A ako sa zdá to sa práve deje lebo sa stáva baštou „kaviarne“, ale na druhú stranu prebieha sa očista a obroda Česka a to znamená, že Praha sa síce stane centrom Európy ale takým spôsobom, že to GP za klobúk nestrčí.

              Odpověď
              • taky to tak vnímám. Kosa Pražské kavárny padla na kámen a velmi velmi rychle se tupí. A protože na tu kosu pořád někdo tlačí dál, výsledkem bude čistka v Praze.

                Mimochodem, ad komunální volby:
                všimli jste si toho báječně těsného výsledku v Praze? To k čemu to zákonitě vede a i nadále povede je to že se žraloci roztrhají navzájem. Každý z nich má v této situaci zálusk na kormidlo, a každý je do jisté míry oprávněn mít na něj zálusk. Tohle volební období bude pro Pražské „šmejdy“ masakr.

                Odpověď
      • Přesně, zahrnutí rakouska je spíš jen geografická nutnost, a také se bude hodit jako buffer pro uprchnuvší němce, až to zapádní evropě bude k nevydržení.
        A možná ho do V4 gp tlačí i jako ono pověstné jablko sváru, aby si jinak slovanská V4 moc nevyskakovala..

        Odpověď
    • tohto roku na jar boli na južnom SK vystavované madarske korunovačne klenoty,boli okolo toho aj také slávnosti a tak,a boli vystavené aj v kostole,žena sa bola na ne pozret a bola ohromená aka silná energia z nich išla.Ked ich priniesli do kostola prestalo pršat a vyslo slnko…no obávam sa že juh SK moze pripadnut pod madarsku korunu

      Odpověď
      • Oracle 911 17.10.2018 o 20:30

        Prvá vec, boli to uhorské korunovačné klenoty.
        Druhá vec, tamojší Maďari si pamätajú, že maďarská nadvláda nie je med lízať.

        Odpověď
        • No nemyslim si ze by si to pamätali prave takto…druha vec koho bude zaujimat co si zrovna oni ako obcania pamätaju? Viktorovi by to bolo asi jedno a doma by zato pozbieral body.vsetci madari ktorych som kedy stretol(a bolo ich dost )stale snivaju svoj sen o velkom uhorsku…dokonca podaktori nosia nalepky na autach kde je mapa noveho madarska a na severe maju za suseda polsko.severnu hranicu by mala tvorit rieka poprad.

          Odpověď
          • Maco o 19:43 je iny maco….kolko nas tu je?:-)

            Odpověď
          • Oracle 911 17.10.2018 o 22:46

            A v mojej rodine je dosť takých, ktorí nemajú v láske Viktora. Podotýkam tí, ktorí vylepili na svoje auto mapu veľkého Uhorska sú na 99% z Maďarska.

            Odpověď
            • Ano,s tymi percentami mas pravdu

              Odpověď
              • Kedysi davno tusim to bol janos kadar povedal „najskor som madar a az potom komunista“no a u tych nasich spoluobcanov z juhu je to tak isto. Najskor su madari a az potom obcania SR.a ked madarsko zavola…

                Odpověď
                • su sucastou kulturneho naroda madarov, potom su sucastou politickeho naroda- Slovakov. ja sa domnievam ze tak je to spravne, slovaci v srbsku snad to same

                  Odpověď
                  • ibaze ten narod madarsky je celkom tazko dokazatelna vec-vacsinu svojich dejatelov maju prebratych od slovakov,chorvatov,srbov,slovincov ale aj generalov od rumunov,francuzov,talianov atd
                    madarska slachta su iba lokalny poverenci na spravovanie uzemia od vyssich stavov co politicky tiez neboli madarske :D habsburgovci a podobne linie boli europske velke rody ktore mali chapadla vsade
                    a madarmi sa s radostou stavali vsetci ti ktorim za to slubili urcite vyhody-podu,odpustky z dani atd
                    velku moc vtedy mala aj cirkev a ani ta tu nebola madarska, cirkevny liturgicky jazyk bola stale latincina aj knihy sa pisali po latinsky
                    cely madarsky narod v zmysle prichodu a usadenia sa v panonii je ciry nezmysel jednak tomu vypoveda DNA ktora je europska vacsinovo slovanska a jazyk ktory je nejaky azijsky a s ugrofinstinou je tiez velmi vzdialeny, madarcina ma tolko prebratych slov a umelovyrobenych ze sa skor podoba na esperanto ako na nejaky jazyk s historiou
                    takze mozme iba hadat kto stvoril tento narod a usadil ho v strednej europe na pomyselny piedestal a 10 milionov ludi je z toho potom tazko pomotanych
                    aby ste nehovorili ze dristam do vetra tu mam odkaz na pracu od madarskych vedcov ohladom neazijskeho povodu madarov:
                    https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/j.1469-1809.2008.00440.x

                    Odpověď
                    • samozrejme nedristas do vetra ale oni to tak citia ze su prislusnici madarskeho (kulturneho) naroda je to madarsky egregor, tie veci poznam a aj na tychto strankaach su zname vela krat preberane

                      Odpověď
                • Oracle 911 17.10.2018 o 23:38

                  Tak uvidia vztýčený prst…

                  Odpověď
    • Myslím si, že ta snaha o navrácení korunovačních klenotů pochází z toho, že sionistické okultní centrum v Praze potřebuje posílit egregor prostředky pro rituální seance za účelem zvyšování energií potřebných pro temné síly, toužící ovládnout svět. Možná je právě tento temný egregor tím, proč je chování Pražáků tak nepochopitelné zbytku obyvatel naší země. A proto je v zájmu noosféry snaha o znemožnění navrácení těchto okultních symbolů do Prahy. Centrum egregoru vědění je umístěno ve Vídni a právě cesta Putina do Vídně by mohla být v souladu s tím, aby byla tato obě centra od sebe nadále oddělena. O spojením obou okultních center se celou dobu snaží GP. Proto možná také ta snaha o zapojení Rakouska do V4. Toto je pouze hypotéza a snaha o změnu úhlu pohledu na celou záležitost. A netvrdím, že to tak je, jen si tak trochu přemýšlím a dávám děje do souvislostí.

      Odpověď
      • Oracle 911 25.10.2018 o 9:19

        Hypotéza, to áno ale nie bez základov…

        Odpověď
  32. Apoštolé Slovanů Cyril a Metoděj očima kněze. Velmi zajímavá přednáška prof. Petra Piťhy, poukazující na zásadní význam Velké Moravy v globální politice před 1150 lety.
    https://www.youtube.com/watch?v=ft_KqM8N6wg

    Odpověď
    • Tak zásadní význam, že ji raději umlčeli

      Odpověď
      • … ako hovoris, vypocula som to cele…netreba zabudat ze je to katolicky knaz, vidno ze pan profesor je clovek velmi dobreho vzdelania a socialnej pozornosti a tak je jeho fabulacia v mnohych oblastiach velmi vychytrala a akoby povedana len tak mimochodom…

        Odpověď
  33. Mart’as 10.10.2018 o 13:11

    Benátky založili slovanské kmene Venétov ..

    https://www.biosferaklub.info/benatky-zalozili-slovanske-kmene-venetov/#more-20803

    Kdyz jsem poprve cetl „Chronologicko-esoterická analýza rozvoje současné civilizace“ od Sidorova, rikal jsem si, ze to je az neskutecne. Ale posledni dobou narazim cim dal vice na clanky podporujici to, co se ve zminene knize pise. A presvedcuji me prave ty odkazy na davno vydane knihy ( pred 100 a vice lety), fotografie ,mapy, pomniky s datumem 7000 a vice, atd…
    Snad to souvisi s prechodem do „nove éry“ ve znameni vodnare, ci ve znameni vlka , ze vyplouvaji na povrch pravdive informace,ktere nuti cloveka ( bohuzel ne kazdeho) se hluboce zamyslet nad dosavadnim poznanim o nas samotnych.

    Odpověď
    • Koncem sedmdesátých let jsem četla v časopise „Věda a život“ článek , že italští historici opublikovali studie o tom, že v některých výše položených italských vesnicích lidé ještě zcela nedávno hovořili na slovanském jazyce, který byl nejblíže chorvatskému.

      Odpověď
      • biely chorvati
        CHORVATI-CHARVATI-CHARBATI-CHRBATI
        zili na chrbatoch hor v celom karpatskom obluku
        KARPATY-KARBATY-CHARBATY-CHRBATY

        Odpověď
        • Takovéto slovní fonetické spojky znám/slyšel jsem u Ratka Sudeckého. Byl je schopen vychrlit téměř na každé slovo a ukázat na přes několik jazyků na jednom slovu, které sice zní jinak v každém jazyce, ale mají „fonetické spojení“. Velmi se mi líbí spojení mezi českým a anglickým slovem „děti – child“ přes české „čeládka“. To jen tak pro zajímavost.

          Odpověď
  34. Přeložila jsem kousek článku o Mnichovu z odkazu http://munich.rusarchives.ru/myunhenskiy-sgovor-istoricheskaya-realnost-i-sovremennye-ocenki
    Mnichovské spiknutí – historická skutečnost a současné hodnocení
    Мnichovská konference čtyř mocností – Velké Británie, Německa, Itálie a Francie, která se konala ve dnech 29-30. září 1938, se stala vrcholem politiky tolerování Hitlerovy agrese, té politiky, která vedla k rozpoutání 2. světové války.
    Jak je známo, nacistické Německo se nespokojilo s těmi územními zisky, které jí byly poskytnuty v Mnichově. V březnu 1939 části wehrmachtu vstoupily do Prahy, Československo bylo rozděleno a ztratilo svou nezávislost. Byl vytvořen „protektorát Čechy a Morava“ v čele s německým místodržícím, byl vytvořen loutkový Slovenský štát, území Zakarpatské Ukrajiny bylo začleněno do Maďarska.
    Dalším objektem agrese se stalo Polsko, které se samo do té doby účastnilo rozdělování Československa anektováním části Těšínska. Od března 1939 se Polsko nacházelo v té samé situaci, ve které se nacházelo Československo po obsazení Rakouska Německem: pokud mohla dříve vojenská hrozba přijít ze severu a ze západu, nyní se objevila hrozba i z jihu. Vedení Hitlerovské říše provádělo důsledně svou strategii „rozfázované“ agrese, když se vypořádávalo se svými protivníky po jednom. Anglie a Francie, které předaly Československo agresorovi na roztrhání, neposkytly žádnou pomoc svému spojenci – Polsku, když se 1. září 1939 stalo další obětí Hitlera. Vymezily se oficiálním vyhlášením války Německu, aniž by podnikly proti němu nějakou aktivní vojenskou akci. Začala tzv. „podivná válka“, během níž chování západních elit odhalilo , že jejich hlavním nepřítelem není Hitlerovské Německo, ale Sovětský Svaz.
    Mnichovská politika pokračovala, což vedlo nakonec k vojenské porážce a okupaci Francie; velmi reálně vypadalo, že dojde k obsazení Velké Británie. Teprve důrazné odmítnutí této politiky, mobilizace všech antifašistických sil a vytvoření antihitlerovské koalice, které nastalo po útoku Německa na Sovětský Svaz a po začátku Velké Vlastenecké války – teprve toto zachránilo svět před „hnědým morem“. Krach mnichovské politiky nastolil i otázky formálního vyhlášení neplatnosti Mnichovské dohody z roku 1938, která otevřela cestu k rozdělení a likvidaci Československa.
    Největší manévrování v této otázce prováděla vláda Spojeného království, více rozhodněji působilo vedení bojující Francie v čele s generálem de Gaullem a nová vláda Itálie po její kapitulaci také odsoudila Mnichovskou dohodu, jejímž jedním z iniciátorů byl svržený duce Mussolini. Nejdéle ze všech udržovala nejednoznačný postoj k Mnichovské dohodě vláda Spolkové Republiky Německa. Až v roce 1974 smlouva mezi SRN a Československem ukončila historii Mnichova, která se začala v září 1938.
    Čím začaly tyto události, resp. co tomu předcházelo?
    Za výchozí bod lze považovat projev Hitlera na schůzce s vedením ozbrojených sil a diplomatické služby 5. listopadu 1937. Jak píše jeho známý životopisec, anglický historik Ian Kershaw, právě tehdy „ dostali němečtí velitelé poprvé jasnou představu o myšlenkách Hitlera ohledně pravděpodobného času a okolností německé expanze proti Rakousku a Československu“ [1].
    Jak vyplývá ze záznamu průběhu setkání, provedeného plukovníkem F.Hossbachem, jedním z pobočníků Hitlera, který popsal Anglii a Francii jako „úhlavní nepřátele“ Německa a prohlásil, že „naším prvním úkolem musí být rozdrcení současně Čech a Rakouska“; při tom vůdce považuje za velmi pravděpodobné, že Anglie a také pravděpodobně i Francie již tajně odepsaly Československo a souhlasily s tím, že Německo někdy tento problém vyřeší“[2].
    Ve skutečnosti, Hitler ohlásil právě ten scénář, který se za necelý rok realizoval v Mnichově. Někteří západní historici zpochybňují pravost výroků Hitlera na tomto zasedání s tím, že tento záznam, známý jako „memorandum Hossbacha“, není oficiálním protokolem setkání a byl vytvořen dodatečně o několik dní později, částečně podle paměti a že nebyl vyhodnocen a verifikován Hitlerem. Předpokládá se také, že tento dokument, poprvé představený veřejnosti americkým zástupcem na Norimberském procesu, prošel nějakými „úpravami“ ze strany právníků v USA, kteří pracovali na obvinění. Existuje i taková verze, že němečtí vojenští zástupci buď nebrali Hitlerovy výroky vážně nebo byly proti, což vyvolalo u něj hněv a tím se vysvětluje jeho neochota seznámit se s dokumentem sestaveným jeho pobočníkem. Z textu „memoranda Hossbacha“ opravdu vyplývá, že zástupci wehrmachtu vyjádřili pochybnosti o tom, že Francie a Anglie „již odepsaly “ Československo, že poukazovali na „odolnost českých opevnění“, které „velice ztíží náš útok“. Ať je to jak chce, tyto pochybnosti jim nebránily znovu upravit plány operace wehrmachtu: pokud dříve vycházely z úkolů obrany československo-německé hranice „v případě války s Francií“, tak nyní šla řeč o vedení „útočné války proti Československu s cílem úspěšného řešení problému životního prostoru pro Německo, a to i v podmínkách, pokud je ta či ona velká mocnost vystoupí proti nám“[3]

    Odpověď
    • Pokračování
      Pokud mluvíme o tom, že skutečné události pokračovaly do značné míry podle scénáře Hitlera, není třeba tato tvrzení absolutizovat. V „memorandu Hossbacha“ je zaznamenána jeho „předvídavost“, že v r. 1938 začne francouzsko-anglicko-italská válka“, že možnost „vojenské intervence Ruska“ (v případě německé agrese) je „více než pochybným“ faktorem – „vzhledem k pozici Japonska“. To vše se ukázalo jako neopodstatněná spekulace. Ale z jiného hlediska realita dokonce předčila jeho očekávání: Rakousko bylo anektováno ne cestou vojenského „rozdrcení“, které mělo probíhat současně se stejnou akcí v ČSR, ale již dříve a jiným způsobem – cestou anšlusu s pomocí „páté kolony“. Stejným způsobem se mělo postupovat proti Československu.
      Při tom byla maximálně a celkem úspěšně využita nevyřešená národnostní otázka, kterou Československo zdědilo po Habsburské říši. Na začátku dvacátých let 20.století tvořilo z 13,6 milionů občanů nově vzniklého státu české obyvatelstvo méně než polovinu (6,6 mil.); druhou největší etnickou skupinou byli Němci (3,2 mil.), pak následovali Slováci (2 mil.), Maďaři (0,7 mil.), Rusíni žijící na Zakarpatské Ukrajině (0,5 mil), Židé (300 tisíc), Poláci (100 tisíc), a také zástupci dalších národnostních menšin – Chorvaté, cikáni a další. Období mezi vyhlášením Československé republiky 28. října 1918 a podpisem Saintgermainské mírové smlouvy 10. září 1919 bylo narušeno konfliktem mezi zástupci německé diaspory, z nichž mnozí vyjádřili přání stát se součástí Rakouska, a centrální vládou, která proti nim použila vojenskou sílu. Hlavní roli v německém odporu hrála místní Sociálně demokratická strana, která vznikla v roce 1919 sloučením stranických organizací Moravy, Čech a Sudetského Slezska. Pouze asi v polovině dvacátých let bylo dosaženo jakéhosi usmíření mezi německými politickými silami a pražskými orgány. Nicméně s nástupem světové hospodářské krize se staly rozpory intenzivnější, včetně národnostních otázek.
      Míra nezaměstnanosti v Sudetské oblasti přesáhla celostátní průměr (1/3 pracovní síly proti 1/5 v zemi). Sudetoněmečtí sociální demokraté ( DSAP ) v čele s jejich novým předsedou Wenzelem Jakschem se snažili vytvořit spolu s Německou křesťansko-sociální stranou (DCV) a Svazem zemědělců (Bund der Landwirte, BdL) společnou platformu v boji za národní rovnoprávnost v rámci stávající státní struktury ( používání německého jazyka v státních institucích, přijetí Němců do místní správy, dotace německým podnikatelům ) a dokonce provedli řadu hromadných akcí na obranu těchto požadavků. Nicméně stále zaostávali za svými soupeři v německy mluvící diaspoře, kteří vystupovali s radikálnějšími požadavky. Řeč je o Sudetoněmecké straně (SDP) v čele s Konrádem Henleinem, která se stala tou „pátou kolonou“, kterou Hitler využil pro vnitřní roztrhání Československa a vytvoření vhodného mezinárodního pozadí pro anexi.

      Historie vzniku SDP se datuje k roku 1918 , když ještě v rámci habsburské monarchie byla založena organizace pod názvem “ Německá národně socialistická strana dělnická “ (DNSAP). Je pravděpodobné, že právě toto slovní spojení se stalo vzorem pro Hitlera při konečném výběru názvu pro svou stranu (rozdíl byl pouze v pořadí slov a písmen ve zkratce: NSDAP místo DNSAP). V Československu byla DNSAP v roce 1932 zakázána, ale 1. října 1933 byla obnovena pod názvem „Sudetoněmecká vlastenecká fronta “ a od dubna 1935 přijala název – „Sudetoněmecká strana“. Ve volbách v květnu téhož roku získala SDP 63% hlasů sudetských Němců a počet voličů sociálních demokratů, DCV a BdL se snížil o více než polovinu. Po rakouském anšlusu 13. března 1938 oznámilo vedení DCV a BdL rozpuštění jejich stran a připojení se k SDP; jedinou politickou silou mezi sudetskými Němci představující demokratickou alternativu k henleinovcům, zůstali sociální demokraté, kteří však stále více ztráceli na popularitě.

      Jak vysvětlit tento posun v postojích a politické orientaci sudetských Němců? Voroněžský historik S. V. Kretinin označil faktor chybějící jednoty a ztráty orientace ve vedení Sudetoněmecké sociální demokracie jako jednu z příčin její politické neúčinnosti: stoupenci bývalého předsedy Ludwiga Czecha přijali jeho odstranění z vedení jako antisemitskou akcii a intrikovali proti Jakschovi a Jaksch se zase snažil navázat, ale marně, kontakt s osobami z prostředí Henleina[4]. Je pravděpodobné, že tyto složité procesy mezi Sudetoněmeckými sociálními demokraty hrály určitou negativní roli, ale ne hlavní. Zásadní význam měla obrovská výhoda SDP v materiálním zajištění, způsobená tím, že od r. 1934 začala přijímat velké finanční injekce ze strany Německa.

      Odpověď
      • Díky.

        Odpověď
      • IMHO tendenční článek ruského podpinďose, který se snaží svalit vinu za rozpoutání 2. světové války pouze na Němce.
        Autor nebere v úvahu podporu, které se dostalo Hitlerovi od celé Evropy. Záměrně píšu od celé Evropy, protože neznám evropský stát, který by Hitlerovi podporu neposkytoval.

        Odpověď
        • Oracle 911 5.10.2018 o 19:18

          Nepoznáš lebo neexistuje.

          Odpověď
        • To není celý článek, jen několik odstavců.

          Odpověď
        • Jak už ti napsali jiní, je to jen část článku. Začala jsem to překládat, ale je to hodně dlouhé, takže to bude trvat. Pokud by se chtěl někdo přidat?

          Odpověď
      • popolvár 9.10.2018 o 18:59

        JanaK, úprimná vďaka za preklad. Tento článok znova oživil úvahy, či by predsa len nebolo lepšie odoprieť Mníchovský diktát a ako by to dopadlo. V minulých debatách som poukazoval na to, že je potrebné brať do úvahy nielen hrozbu zo strany Nemecka, ale aj predovšetkým Poľska a Horthyovského Maďarska. Z tebou preloženého článku vyplýva, že Poľsko, ak by bola akceptovaná pomoc ZSSR, by bolo eliminované a Maďarsko by si to asi riadne rozmyslelo. Takisto odpoveď na otázku, kadiaľ by pomoc zo ZSSR prešla k nám, je zodpovedaná.

        Mne stále niečo vo vnútri nahovára, že sa z hľadiska možného budúceho vývoja uskutočnila, najmä čo sa týka budúcnosti českého a slovenského národa, tá najlepšia varianta. Ak by sa naše územia stali tým najzaťaženejším celoeurópskym bojiskom a najmä pri sile a početnosti nemeckého letectva (naše dvojplošníky by asi neboli rovnocenným protivníkom nemeckej Luftwaffe), asi by nás veľa nezostalo…
        Ale kto ho vie, ako by to bolo – možno by fakt Hitler dostal hneď v úvode „na frak“ a ak aj nie, isto to postavenie sa agresorovi v 1938 by sa pozitívne podpísalo na hrdosti a národnom sebavedomí našich národov.
        Otázkou je, ako by sa potom zachovalo Francúzsko a Anglicko, či by nevstúpili do koalície s Nemeckom.

        Odpověď
        • Oracle 911 9.10.2018 o 19:40

          Podľa jedného článku, my sme mali lepšie stíhačky ako Messerschmitt.

          Odpověď
          • Avia B.35, jak jsem tu nedávno dával?

            http://www.vodaksb.eu/diskuse/mimo-tema/comment-page-58/#comment-165370

            Tak nějak si teď říkám, že kdybychom se bránili, klidně to mohlo dopadnout takto:
            https://youtu.be/jqIHb51gitE?t=186

            Odpověď
          • popolvár 9.10.2018 o 20:43

            neboli lepšie, boli to už dobe nezodpovedajúce dvojplošníky, a ten prototyp Avie prišiel neskoro – skúšal sa až počas obdobia Mníchovskej zrady.

            Odpověď
            • Oracle 911 9.10.2018 o 20:58

              Mal som na mysli práve túto Aviu, a keby sa rozhodlo bojovať, tak boli zaradené do výzbroje…

              Odpověď
              • Ne, to by se bohužel nestihlo. A navíc nebyly lepší než Messerschmitty, byly tak maximálně srovnatelné.

                Odpověď
                • Oracle 911 19.10.2018 o 14:13

                  Ako to bolo s Mustangom a Britskými lietadlami?

                  Odpověď
    • Pokračování
      Určitou roli hrála i podpora Henleina  ze strany Velké Británie. V červenci 1935 navázaly britské tajné služby kontakty s Henleinem. Jejich zástupce, kapitán (podle jiných údajů plukovník) Graham Christie, bývalý  letecký atašé v Německu, opakovaně organizoval  návštěvy  Henleina ve Velké Británii, během kterých  se  Henlein setkával s takovými významnými osobnostmi intelektuálních elit, jako Seton-Watson a A. Toynbee, s diplomaty a politiky R. Vansittartem , H. Nicolsonem, W. Churchillem. Uvedení lidé měli opoziční názory k vládě Chamberlaina  a poslání Henleina spočívalo v tom, aby je  přesvědčil o „umírněnosti“ programu SDP. Tato propaganda měla určitý úspěch: během další návštěvy Londýna v květnu 1938  (když krize německo-československých vztahů  byla v plném proudu) se mu podařilo přesvědčit Churchilla, že situace v Československu je podobná situaci, jaká byla ve velké Británii v roce 1913, kdy byli podvedeni Irové, když jim neposkytli “Home Rule“[5], což vedlo k povstání a odchodu  Irska ze Spojeného Království; ve svém projevu v Dolní sněmovně 3. června 1938  Churchill doslova zopakoval argumenty Henleina[6].

      Epizoda s propagandistickou misí Henleina, provedená s podporou  pracovníka anglické tajné služby, je velmi příznačná. Svědčí o tom, že britské vládní kruhy nejenže  projevovaly slabost vůči agresivním ambicím Hitlera a jeho loutek, ale také  s nimi aktivně spolupracovaly v otázce zpracování veřejného mínění správným způsobem, přičemž si dobře uvědomovaly skutečné záměry německého vedení. Kapitán Christie obdržel obsáhlé informace od „druhé osoby“ v říši, Göringa: ten přímo řekl „svému starému známému“, že Německo má v úmyslu „získat nejen Sudetskou oblast, ale celé Čechy s Moravou,“[7].

      Nicméně pokusy o nějaké ospravedlnění tehdejší politiky britské vlády pokračují i ​​dnes. Například je zde výňatek z dopisu Chamberlaina jeho sestře, kde psal o svém dojmu po prvním setkání s Hitlerem v Berchtesgadenu 15. září 1938: „Přede mnou byl člověk,  na jehož slovo je možné se spolehnout“ [8]. Čtenář si z toho udělá závěr o extrémní naivitě britského premiéra, protože uvěřil ujišťovaní druhé strany, že potřebuje pouze Sudety a že nemá zájem o zbytek Československa. Ale  opravdu se k němu nedostala informace o výše uvedených výrocích Göringa, které přímo protiřečily Hitlerovým ujišťováním? Ale mimochodem, Goering byl považován za představitele „umírněného“ křídla kolem führera!

      Poměrně dávno se objevila jiná opačná verze, která ospravedlnila Chamberlaina: jako by si byl plně vědom Hitlerových agresivních ambicí, udělal nucené ústupky, aby získal čas na zlepšení obranyschopnosti země, která v době Mnichova byla mnohem horší než německá, a to zejména co se týče letectví a protiletecké obrany. Na první pohled  tuto verzi potvrzují prohlášení britského premiéra v rozhovoru s jeho francouzským protějškem E. Daladierem, který se konal 28. dubna 1938: „Krev se mu vaří, když vidí, jak Německo rozšiřuje svou nadvládu v Evropě“, ale „dá se pochybovat, že tyto dvě země (Anglie a Francie – A.F) jsou dostatečně silné, aby vnutily svou vůli Německu … může přijít čas, kdy bude možné lépe vzdorovat … „[9]. Ve stejném duchu vyjádřil Chamberlainův postoj jeho nejbližší pomocník Horace Wilson v rozhovoru se sovětským zplnomocněncem v Londýně I.M. Majskim 10. května 1938: „Chamberlain plně zvažuje možnost německé expanze do střední a jihovýchodní Evropy a dokonce možnost německého pohlcení ( v té či oné formě ) množství malých středoevropských a balkánských států. Domnívá se však, že to je menší zlo než válka s Německem v nejbližší budoucnosti. Premiér spoléhá na to, že proces pohlcování bude trvat relativně dlouho a Anglie bude mezitím dobře vyzbrojena „[10].

      Odpověď
      • Телеграмма полномочного представителя СССР в Великобритании И. М.Майского http://hrono.ru/dokum/193_dok/19380511may.html

        Odpověď
    • Pokračování
      Verze, která popírá Chamberlainovu „naivitu“ a která hovoří o jeho “realismu“, byla prezentována zejména na konferenci „Význam Mnichova: padesát let poté“ pořádané Washingtonským institutem pro mír v roce 1988.  Hlavní výtka  zde směřovala k tehdejším pacifistům a  bojovníkům proti  zbrojení: Chamberlain prý za podmínek, kdy Německo vynakládalo 17% HDP na vojenské účely a Velká Británie 4%,  prostě neměl šanci vzdorovat Hitlerovi [11]. Nicméně, jen rok před touto konferencí se objevila studie britského historika, z které vyplývá, že údaje získané britskou zpravodajskou službou o německém vojenském potenciálu, zejména v letectví, nepotvrdily tezi o německé „ohromné ​​převaze“ nad vojenským potenciálem  Velké Británie a jejích případných spojenců [12]. Je velmi nepravděpodobné, že by tyto údaje nebyly předloženy premiérovi. Navíc, pokud jim nevěřil a byl si stále jistý, že zaostává za Německem z hlediska výzbroje, logickým závěrem by byla zrychlená mobilizace vojenského průmyslu.  Nic podobného však  nenásledovalo. V rozhovoru se sovětským zplnomocněncem I.M. Mayskim britský politik Beaverbrook, který  podporoval mnichovskou politiku, protože vycházel z existence „disproporce mezi německými a britskými leteckými silami“, poznamenal: „Chamberlain věří, že neexistuje bezprostřední hrozba velké války a proto vážně neuvažuje o provádění opravdu rychlého tempa zbrojení… Jeho heslo je „business as usual“ ( všechno bude jako vždycky ). Není třeba narušovat normální průběh ekonomického života země. A bez takového narušení je nemyslitelné uvedení bojeschopnosti Anglie do patřičného stavu v patřičný čas „[13]
       
      Jestliže je britská vláda správně označena jako „iniciátor mnichovské politiky“, přičemž  zdroje o tom  je možné vysledovat dlouho před sudetskou krizí  roku 1938 [14], postavení jiného člena mnichovské dohody, Francie, se jeví spornější. Z kontextu výše uvedeného záznamu rozhovoru Chamberlaina a Daladiera z 28. dubna 1938 (bohužel neúplného) vyplývá, že francouzská strana vystupovala za rozhodnější kroky proti nacistické agresi. Byly pro to jisté důvody. Za prvé, díky společné hranici s Německem, pociťovala Francie obzvláště silně tuto hrozbu.
       
      Za druhé,  v „bibli“ nacismu – Hitlerově „Mein Kampfu“  figurovala Francie jako hlavní nepřítel. Za třetí, Francie měla smlouvy o vzájemné pomoci se SSSR a Československem (a dokonce dříve s Polskem), a proto byla těsně spojena se situací, která se vyvíjela na hranicích těchto států od března 1938. Historiografie uvádí, že francouzská vláda sedmkrát oficiálně prohlásila, že dostojí  svým závazkům, které vyplývají z těchto smluv, ale konstatuje se i něco jiného: na svoji první cestu k Hitlerovi do Berchtesgadenu jel Chamberlain  právě na doporučení Daladiera, o čemž jednali telefonicky 13. září 1938. [15]   Fakta ukazují, že francouzští „mírotvůrci“  v kapitulantské politice nezaostávali za britskými partnery. Obdobná byla i argumentace:   Francie je prý na  nižší úrovni vojenské připravenosti  než Německo, přičemž vinu prý za to nese vláda lidové fronty, která dává přednost vynaložení peněz na sociální potřeby a zanedbává zájmy obrany. Typický příklad této propagandistické verze je uveden v jedné z prvních  výzkumných prací o mnichovské politice  vydaných na Západě – v knize „Mnichov – prolog tragédie“ předního britského historika J. Wheelera-Benneta:   “Večer 9. září (1938) pozval  americký velvyslanec  na žádost Daladiera do své rezidence v Chantilly na večeři plukovníka Lindberga [16] a náměstka ministra letectví (Francie) G. Chambray. Chambray namaloval nejtemnější obraz stavu francouzského letectva. Situace je podle něj zoufalá: Německo je tak daleko vepředu, že Francii bude trvat roky, než ji dožene, jestli se to vůbec podaří. V říši se vyrábí  500 až 800 letadel za měsíc, zatímco ve Francii  45 – 50 a v Británii kolem 70. Lindberg, aniž by uvedl přesná čísla, potvrdil názor o převaze Německa ve vzduchu: je nucen konstatovat, že německá letecká flotila  převyšuje všechny ostatní evropské země dohromady. „  Wheeler-Bennett doplnil ještě tento obrázek: „V srpnu 1938, kdy (francouzští) kovodělníci měli placenou dovolenou, produkce letadel klesla na 13 kusů“ [17]
       
      Ve skutečnosti však vláda lidové fronty dosáhla zvýšení přidělených prostředků na vojenské potřeby a je tragické, že tato vláda vedená socialistou L. Blumem rezignovala těsně před krizí vyvolanou německou stranou  (10. dubna 1938). Jak je uvedeno v jedné z nedávných prací o historii Mnichova, pád vlády lidové fronty „vyvolal nadšení“ u britského velvyslance ve Francii, E. Phippse. Ten se neomezil  jen na emoce. Phipps přímo zasáhl do procesu utváření nové vlády: když se mu „zdálo“, že by nový premiér E. Daladier mohl nabídnout bývalému ministru zahraničí Paul-Boncourovi, aby zůstal na svém místě, následoval ze strany britského velvyslance „mimořádný demarš“ (mimochodem , dohodnutý s  hlavou Ministerstva zahraničí [18] Halifaxem): francouzskému premiérovi bylo naznačeno, že „by bylo velkým neštěstím, kdyby zůstal Paul-Boncour.“ Na základě toho si „Daladier pro tento post zvolil George Bonneta, známého mírotvůrce“ [19].
       
      Politika československé vlády byla také velmi kontroverzní. Nepřijala žádná účinná opatření proti masovým demonstracím, které organizovala SDP bezprostředně po anšlusu v Rakousku pod heslem „Jeden lid, jedna říše, jeden vůdce“, nezveřejnila informace o financování SDP nacistickým Německem. Mezitím Henlein  vystupoval čím dál víc otevřeně  jako hlava nacistické „páté kolony“. 28. března Henlein tajně dorazil do Berlína, kde na schůzkách s Hitlerem a pracovníky německého ministerstva zahraničí byla vytvořena taktika na podkopání československé státnosti. Taktika spočívala v tom, že pražská vláda měla čelit stále více radikálnějším požadavkům, jejichž odmítnutí by bylo důvodem německého zásahu pod záminkou ochrany práv německé diaspory.

      Odpověď
      • Oracle 911 7.10.2018 o 9:10

        Naše závery boli správne…

        Odpověď
        • Závěry byly správné. Já jsem se zaměřil na to, jak to s případnou pomoci SSSR vypadalo, nakolik byla míněná vážně.
          Tak za prvé, prioritně byl zájem donutit Francií, aby dostala svým závazkům. SSSR požadoval okamžité zasedání 3 generálních štábů, na kterých by měl být vypracován konkrétní plán obrany Československa. K té době SSSR už provedl částečnou mobilizací, na západních hranicích už stálo přípravných 30 divizí a v první linií už přes 300 letadel. Jinak bylo v plánu poslat 700 letadel. Na otázku čs. diplomatů, jak sovětská strana může pomoci, když neexistuje koridor, bylo řečeno: Byl by zájem, koridor se najde. S Rumunskou stranou bylo dojednáno, že Rumunsko přivře oři, když nad jejich územím proletí sovětská letadla ve výšce přes 3 tis. kilometrů, tam totiž nedosahuje jejich PVO.
          V souvislosti se záměry Polska obsadit Těšínskou oblast, byla 23.9.1938 polské straně zaslána nóta, že v případě narušení československých hranic, SSSR jednostranně denuncuje dohodu o neútočení, který byla mezi Polskem a SSSR podepsána v roce 1932.
          http://bookre.org/reader?file=722679&pg=129

          Tj. na koridor se myslelo s předstihem a nejen to. Podle chování Francie byla zde možnost, že poslední se pokusí vyhnout svým závazkům. I tato možnost byla projednána s československým vedením. SSSR jen požadoval po Benešovi, aby v případě agrese, požádal SSSR o pomoc a poslal požadavek na projednání do Rady národů (rusky „Лига наций“). Na vyjádření pochybnosti české strany, že v Radě národů se vše projednává dlouze a než se Československo dostane na řadu, bude už dávno obsazeno, sov. strana odpověděla, že je důležité, aby ten požadavek tam byl vnesen, SSSR už může, jako člen RD podnikat kroky k zastavení agrese ze strany Německa.
          Zde mám telegram představitele SSSR v ČR Alexandrovského Lidovému komisariátu zahraničních věci SSSR, datovaný 39.9.1938, ve kterém popisuje chování Beneše.
          http://bookre.org/reader?file=722679&pg=144

          V kostce. Beneš neustále kličkoval. Na jednu stranu hledal pomoc u SSSR o, vždy, jakmile dostal od Francii s Anglii nějakou ránu. Jakmile první šok pominul, Beneš se snažil nalézt nové diplomatické kličky. Alexandrovský vyjadřuje přesvědčení, že Beneš pořád více doufá v pomoc Francie s Anglií a o pomoci SSSR přemýšlí, jako o posledním sebevražedném pro československou buržoazii prostředku obrany ČSR před agresí Hitlera.
          Tato pochybnost vznikla u Alexandrovkého v den, kdy Beneš začal začal s ním mluvit o hitlerovském memorandu a ukazovat mu na mapě rajony Československa k 1.10.1938, které má Hitler okupovat. Že tváři v tvář této zjevné agresí, Beneš taktizoval a říkal, že první vystřel neučiní, protože by byl zodpovědný za 2. světovou válku a že to musí učinit Hitler. Jako kdyby v Sudetech už se neprolévala krev a pozice Francii s Anglií byla taková, že Československo už se mělo postavit a bránit. Takové chování Alexandrovský vysvětloval sociálním strachem, kterým jsou nakaženy i jiní „mírotvůrci“ v Evropě. Jestli dříve Beneš říkal, že v případě ohrožení požádá československý národ a národ ho podpoří, tak později se začal bát toho samého národa…

          Dále následují texty telegramů, v prvním Beneš před zasedáním vlády žádá sovětské velení, aby potvrdilo svoji pomoc Československu. Beneš prosí, aby odpověď přišla mezi 18-19 hodinami pražského času, tj. mezi 20-21 hodinami moskevského. Telegram přišel do Moskvy v 17 hodin. dešifrován byl v 17.15 mosk. času a než sov. velení stačilo odpovědět, v 17.45 mosk.času přichází druhý telegram, že Beneš už na odpovědi netrvá, protože vláda už rozhodla o podepsání Mnichovské dohody.
          http://bookre.org/reader?file=722679&pg=147
          http://bookre.org/reader?file=722679&pg=149

          Proč Beneš vůbec posílal tyto telegramy, když sám nedodržel čas, do kterého měl čekat odpověď, nehledě na to, že sov. velení slíbilo pomoc už před tím, se třemi podmínkami:
          - oficiální žádost Československa,
          - žádost do Rady Národu (která měla zajistit legalitu sov. pomoci),
          - žádné plnění podmínek Hitlera

          by se dalo vysvětlit jen pokusem o jakési zajištění alibi pro Beneše, který v pozdější době západní historikové vysvětlili „blafováním“ sovětského vedení.
          Nic takového, jako „blafování“ sovětského vedení nebylo! Pomoc byla míněná vážně a byly k ní podniknuty veškeré kroky, jako mobilizace a zajištění koridorů (rumunský a polský, viz. anonce roztržení smlouvy o míru s Polskem v případě jeho agrese v Československu).

          Dále bych vás chtěl upozornit na knihu v češtině, z šedesátých let, ve které jsou obsazeny dokumenty, o kterých se dnes raději nemluví:
          Na pomoc československému lidu; dokumenty o československo-sovětskem přátelství z let 1938-1945.
          http://www.worldcat.org/title/na-pomoc-ceskoslovenskemu-lidu-dokumenty-o-ceskoslovensko-sovetskem-pratelstvi-z-let-1938-1945/oclc/17361029

          A v ruštině od sov. historika shrnutí kroků, které SSSR podnikl na obranu Československa
          Борьба Советского Союза в защиту Чехословакии
          http://historic.ru/books/item/f00/s00/z0000167/st011.shtml

          Odpověď
          • Oracle 911 7.10.2018 o 16:41

            Takže otázka znie:
            Predhodí GP slobodomurárov a dozvieme sa, že Beneš, Henlein, Daladier, Chamberlain atď boli členovia tej istej lóže?

            Odpověď
            • Myslis, ze sli proti gp?

              Odpověď
              • Oracle 911 7.10.2018 o 19:07

                Nie, ale GP naďalej sa chce tváriť, že „my nič, my muzikant“ a najlepšie to zvládnu vtedy, keď niekoho predhodia davu.
                Lenže keď to urobia (jednoznačne sú v režime krízového riadenia, preto nerozoberám „ak“), tak nielen tieto štruktúry sa obrátia nim, ale aj ostatné štruktúry. Vzhľadom na to, že Rusi otvorili svoje archívy a Putin a jeho tým pracuje GP nebude mať inú možnosť…

                Odpověď
      • JanaK- dakujem

        Odpověď
    • Pokračování
      První etapou realizace tohoto plánu bylo přijetí 8 bodů  programu na sjezdu SDP v Karlsbadu (dnes Karlovy Vary) dne 24. dubna 1938. Program vypadal v  řadě bodů  spíše mírně. V případě, že by s ním pražská vláda  souhlasila, měl  se k němu přidat nepřijatelný 9. bod, který předpokládal vytvoření vlastních vojenských útvarů sudetských Němců a následně stažení částí československé armády ze Sudetské oblasti. Rozmach krize  byl  však spojen ani ne tak s prosazováním “Karlovarského programu“, ale s teroristickými činy, které začali stoupenci SDP  provádět za použití zbraní, které byly tajně dodány z Německa. Pražské úřady reagovaly dost tvrdě na akce henleinovců a hitlerovské říše za nimi stojící: následovala částečná mobilizace, která jim umožnila soustředit významné seskupení vojsk v oblastech hraničících s Německem – asi 180 000 vojáků a důstojníků.
       
      Tato opatření měla určitý zastavující účinek na strůjce krize. Činnost Německa  se v této fázi omezila na použití „měkké síly“. V tisku se rozjela kampaň o „českých zvěrstvech“ v souvislosti s incidentem, během něhož byli zastřeleni dva henleinovci (byl uspořádán velkolepý pohřeb, pohřební věnec položil osobně Hitler). Henlein sám, jak již bylo řečeno, vedl během svých návštěv ve Velké Británii aktivní propagandistickou kampaň. Pokračovala i mezi sudetskými Němci a nesla své zlověstné ovoce. 28. dubna 1938 Charge d’affaires SSSR v Německu G.A. Astachov na základě své cesty do oblasti Sudet hlásil NKID ( Lidový komisariát zahraničních věcí SSSR – poznámka překladatele ): „Německé obyvatelstvo… je téměř zcela ovlivněno  propagandou a připraveno přivítat Hitlera jako osvoboditele“ [20]. V místních volbách konaných dne 22. května obdržela SDP převážnou většinu hlasů v oblastech s převážně německým obyvatelstvem [21].
       
      Tváří tvář rostoucí hrozbě zásahu Německa, včetně vojenského, vydalo československé vedení mimořádně protichůdné prohlášení. Podle zplnomocněného představitele SSSR ve Francii J.Z. Surica jeho československý protějšek v rozhovoru s ním „zeširoka vykládal, že odpor Československa byla mnohem významnější, než se říkalo, zejména hranice s Rakouskem je v předzvěsti anšlusu  již dlouho chráněna“.  Jiný možný průběh  událostí popsal prezident ČSR E. Beneš. V rozhovoru se  sovětským zplnomocněným představitelem  S.S. Aleksandrovským 18. května prohlásil, že i kdyby Československu nebyla poskytnuta pomoc , „dokáže bojovat při  ústupu na východ tři nebo čtyři měsíce.“ Chybějící opevnění na hranicích s Polskem a Maďarskem nepovažoval za nebezpečný faktor:  Polsko bude  pod kontrolou Sovětského Svazu a  Maďarsko pod kontrolou Malé dohody. Připustil možnost porážky německým Wehrmachtem a opakoval: „Stejně budeme bojovat, budeme se probíjet na východ, abchom se spojili s Rudou armádou … V případě potřeby se Češi pro záchranu své armády  vypořádají s jakoukoliv cizí hranicí a územím“ ( zdá se, že to znamenalo, že  by si ustupující armáda ČSR silou prolomila „koridor“ k sovětské hranici přes Polsko a Rumunsko. Beneš nevylučoval možnost uzavřít dohodu s Hitlerem, nicméně zdůraznil, že u takové dohody by SSSR musel vystupovat jako „garant“.  Něco zcela jiného  řekl Beneš  britskému velvyslanci  Newtonu předcházející den, 17. května : „Vztahy Československa s Ruskem  vždy  byly a vždy budou druhořadou otázkou v závislosti na postoji Francie a Velké Británie. Současné vztahy mezi Československem a Ruskem zcela vyplývají z francouzsko-ruské smlouvy a pokud západní Evropa ztratí zájem o Rusko, pak ho ztratí  i Československo. Československo vždy bude následovat západní Evropu a bude s ní vždy spojeno a nikdy nebude spojeno s východní Evropou. Veškerá komunikace s Ruskem bude udržována prostřednictvím západní Evropy. „  Ruská  historička V.V. Marjina uvádí tato  prohlášení Beneše a píše, že „působil jako zkušený diplomat a pragmatický politik“ [23], což samozřejmě přikrašluje  skutečné činy československého vůdce.
       
      V této souvislosti nelze popřít odpovědnost československého vedení za rozvoj sudetské krize, která vedla k Mnichovu. V červnu a červenci vedení vyjednávalo s Henleinem v úzkém kontaktu se západními diplomaty a dělalo jeden ústupek za druhým,  zatímco se sovětským zplnomocněným představitelem  žádné konzultace nevedlo. Nevedlo s ním konzultace  ani tehdy, když se Britové rozhodli poslat  do ČSR zprostředkovací misi  v čele s bývalým ministrem obchodu Lordem Rensimenem. Beneš zpočátku reagoval negativně na iniciativu britské „zprostředkovací mise“, ale  23. července vyjádřil souhlas a posléze ji přijal. Rensimen přijel do Prahy 3. srpna 1938. Rensimen sám byl skeptický ohledně možnosti nalezení kompromisu, ale schválil „čtvrtý plán“, který vypracoval Beneš, který se ve skutečnosti blížil ustanovením „Karlovarského programu“. Československá společnost ústupky své vlády přijala negativně. Bylo shromážděno milion podpisů pod výzvou neustupovat německým nacionalistům.
       
      Henleinovci se nechystali seriózně diskutovat o čtvrtém plánu.  Měli zahájit jednání s vládou a  tak  hledali hlavně důvod, jak jednání zmařit. Brzy se takový důvod našel. Dne 7. září ve městě Moravská Ostrava došlo ke střetům henleinovců s místním českým obyvatelstvem; pro obnovení pořádku byla povolána jí zdní policie, která údajně brutálně zacházela s poslanci  parlamentu za SDP, kteří dorazili do města, aby se informovali o osudu pachatelů zadržených za pašování zbraní. Ačkoli anglický diplomat, poslaný  na místo, kategoricky odmítl verzi „policejního násilí“ a poznamenal, že násilí byli vystaveni samotní strážci pořádku, mise Ransimena podpořila požadavky, aby  československá strana potrestala představitele moci. Tyto požadavky byly splněny: policista, který údajně dal ránu  bičem vůdci henleinovců, byl propuštěn a stejný osud postihl hlavu místní policie. Jednání však  nebylo obnoveno [24]. 

      Odpověď
      • Zasloužíš si velké poděkování za obsáhlou práci.

        Odpověď
      • Moc děkuji!!

        Odpověď
      • NicNezNula 7.10.2018 o 20:47

        Děkujeme. Pokud se to bude ještě někam kopírovat, tak opravit na Lord Runciman.

        Odpověď
        • Máš pravdu. Vždycky se snažím jména najít na internetu, protože ruský přepis jmen je fonetický a neodpovídá vždy tomu, jak se píše. Ale v tomto případě jsem se spolehla jen na zdroj na chelemendik.sk ( koukám, že rodina Chelemendika pokračuje v práci ), kde je také jen fonetický přepis http://www.chelemendik.sk/Mier_pre_nasu_generaciu_Serial_Pravda_o_Mnichovskej_quotzradequo_402656272.html

          Odpověď
      • Putinovec 9.10.2018 o 19:50

        Děkuji za tolik odvedené práce.

        Odpověď
    • Pokračování
      Je třeba podotknout, že henleinovci, kteří šli cestou extrémního zhoršování vztahů s ústřední vládou, se přesto neodvážili otevřeně mluvit o programu odchodu ze struktur Československa a připojení se k hitlerovské říši. Německé vedení se také zdrželo tohoto záměru. Tato myšlenka byla poprvé na dostatečně vysoké úrovni vyjádřena ve Velké Británii – ve formě redakčního článku v londýnském „Times“ 7. září – ve stejný den jako události v Moravské Ostravě. Velká část toho článku, který nesl nevýrazný název „Nürnberg a Aussig“ [25], (poznámka : Aussig – Ústí nad Labem ) byla věnována analýze zmíněného „čtvrtého plánu“, který získal velmi pozitivní hodnocení. Zejména bylo uvedeno, že československá vláda postoupila poměrně daleko při poskytnutí „regionálního sebeurčení“ a že je v právu, když si chce zachovat pravomoc „v oblasti obrany, zahraniční politiky a financí“. Jak píše současný badatel Mnichova, „jedovaté žihadlo bylo v ocasu“, tj. v závěrečných řádcích článku, důsledně „v suchém, téměř akademickém stylu“. Bylo zde napsáno: „Pokud budou Sudety teď požadovat víc, než je zjevně česká vláda připravena jim poskytnout ve svém posledním souboru návrhů, pak to může znamenat jen jednu věc – že u Němců nejde jen o odstranění jakýchkoli nepříjemností, ale že se celkově v současné Československé republice necítí dostatečně dobře. V tomto případě by československá vláda měla přemýšlet o projektu, který je v některých kruzích podporován, a to, aby se Československo stalo více homogenním státem cestou vyloučení ze své struktury části cizorodého obyvatelstva, které inklinuje k tomu národu, s nímž ho spojuje rasová jednota … Přínos pro Československo v důsledku přeměny na homogenní stát by mohl převážit nad nevýhodným dopadem ztráty pohraničních oblastí obývaných sudetskými Němci. “ Tváří v tvář rozhořčené reakci veřejnosti, si Ministerstvo zahraničních věcí pospíšilo s prohlášením, které popírá spojení této publikace s vládní linií, ale bylo obtížné toto tvrzení brát vážně. Ve skutečnosti hitlerovské vedení dostalo kartu k dalšímu vyostření krize, kterou neváhalo využít.

      12. září Hitler vystoupil s plamenným projevem, kdy fakticky vyzval německou diasporu v ČSR k ozbrojenému povstání. Nazval sudetské Němce „mučedníky“ a prohlásil, že pokud nebudou mít „práva a podporu“ od západních mocností, „dostanou jedno i druhé od nás … Němci v Československu nejsou neozbrojeni a nejsou opuštěni.“
      V noci z 12. na 13. září začaly v oblastech, kde žili sudetští Němci, hromadné akce teroru proti české populaci a představitelům státní moci. Povstání zachvátilo 70 obydlených oblastí, především v západních částech země. Povstání bylo rychle potlačeno. Německý historik Werner Röhr uvádí ve svých pracích o činnosti SDP následující údaje o ztrátách proti sobě stojících stran: za večer 14. září 13 mrtvých a 61 zraněných na české straně, 10 mrtvých a 14 zraněných na německé straně; 17. září (kdy převrat konečně zkrachoval) – 16 mrtvých na české straně, 11 na německé straně. Německý velvyslanec v Československu Eisenlohr popsal situaci ve vedení pučistů takto: „Vedoucí štáb SDP – to je revoluční výbor u neexistující revoluce. Celkový zmatek a nervozita.“ SDP byla zakázána, Henlein uprchl do Německa, odkud 17. září vyzýval k vytvoření sudetsko-německého Freikorpsu, jakési nepravidelné armády, která měla v ČSR vykonávat podvratnou práci. Na území Německa bylo vytvořeno 41 praporů s celkovým počtem asi 35 tisíc lidí. Operativní vedení Freikorpsu zajišťovalo Vrchní velitelství wehrmachtu (Oberkommando der Wehrmacht; OKW). Ve zprávě o činnosti Freikorpsu, který byl osobně předložen Hitlerovi dne 27. září, se hovořilo o 260 „úspěšných akcích“, v nichž bylo zabito 51 zástupců české populace a 1 249 bylo uneseno a přesunuto přes hranici do Německa. Vlastní ztráty „partyzánů“ byly odhadnuty na 32 mrtvých a 61 zraněných. 1. října se tato čísla zvýšila: 110 lidí zabito na straně „nepřítele“, 2 029 – „vězni“ (jak popsali osoby násilně převezené do Říše), jejich vlastní ztráty: 52 zabito, 65 zraněných, 19 – nezvěstných [26].

      Nehledě na omezený rozsah povstání, dokonce jeho zjevné selhání i zřejmé důkazy o jeho podpoře ze zahraničí, v německém tisku byla rozpoutána informační kampaň o „generálním povstání“ německého obyvatelstva proti pražské vládě, o hromadných represích z její strany a masivním „útěku“ sudetských Němců na hranice říše.
      Za této situace proběhla první návštěva Chamberlaina u Hitlera, po níž byl vyslán československé straně požadavek Angličanů a Francouzů předat Německu území, kde je více než 50% německé populace, s perspektivou dalšího rozšiřování oblastí připojení. Anglicko-francouzské ultimátum bylo zpočátku odmítnuto, o čemž byli informováni oba
      velvyslanci; nicméně ve dvě hodiny v noci z 20. na 21. září požadovali oba velvyslanci novou audienci, během níž předali požadavky svých vlád na Beneše, aby odvolal své zamítavé stanovisko k ultimátu; v opačném případě narýsovali perspektivu okamžité invaze wehrmachtu do Československa při plné „nezainteresovanosti“ jejich zemí v tom, co se stane s Československem. Podle svědectví Beneše, měl jeho francouzský partner v očích slzy a britský partner „koukal upřeně na podlahu.“ Ráno 21. září Beneš svolal zasedání vlády, jehož průběh popisoval následovně: „Všichni s větší nebo menší rozhodností nejprve obhajovali názor, že nelze ustoupit. “ Ale když došlo na specifika, jaké důsledky by to mělo, „názory se začaly silně rozcházet a postupně měnit „, zejména pod vlivem informací od pozvaných zástupců armády – generálního Inspektora ozbrojených sil J. Syrového a náčelníka generálního štábu L. Krejčího. Oba generálové prohlásili, že „máme možnost jen krátké a obtížné obrany, která nemůže být vleklou „a přitom se odvolávali na „nejasnost „ve vztahu k tomu „co podniknou z vojenského hlediska Sověti „[27].
      Ve skutečnosti neexistovala žádná „nejasnost“ týkající se sovětské pozice. Podrobněji se zastavíme u otázky role SSSR v událostech, k nimž došlo před Mnichovem a po něm, zatím podotkneme, že nejasnými dosud zůstávají motivy do značné míry ostrých otoček v postoji Československého vedení. Je těžké předpokládat, že názory generality jim nebyly dříve známy, nicméně to neovlivnilo původní rozhodnutí vedení vzdorovat diktátu; proč to tedy mělo vliv v kritický moment rána 21. září? Po výše zmíněném zasedání vlády oznámil ministr zahraničních věcí ČSR Krofta v 20:30 hod. téhož dne přijetí anglo-francouzských podmínek. Nicméně 22. září během druhého setkání Chamberlaina a Hitlera v Bad Godesbergu, německá strana předložila nové, ještě horší podmínky. Zejména bylo uvedeno, že podporují územní nároky Polska a Maďarska.

      Odpověď
    • Pokračování
      V těchto podmínkách provedlo Československo novou otočku, která navenek vypadala jako přechod k rozhodnému odporu vůči agresorovi. 24. – 26. září proběhla v Československu mobilizace, která se konala příkladně. Nálada obyvatel svědčila o jejich odhodlání chránit republiku. Poprvé od začátku krize dala o sobě vědět i vláda USA. Dne 26. září vystoupil prezident Roosevelt s iniciativou svolání mezinárodní konference k projednání současné situace, která se měla konat na neutrálním území za účasti všech zúčastněných zemí, včetně Sovětského svazu. Ze sovětské strany následovala (v podobě článku v novinách Izvestija dne 27. září) pozitivní reakce na tuto iniciativu. Západní mocnosti ji však využily jinak a navrhly svolat konferenci v užším složení, s omezením počtu účastníků na čtyři země – Německo, Itálie, Velká Británie a Francie. S tímto návrhem se anglický vyslanec v Itálii, lord Perth, obrátil na Mussoliniho, který naopak pověřil svého velvyslance v Berlíně, aby koordinoval tuto záležitost s Hitlerem. Tak vznikla organizační základna pro mnichovské spiknutí.

      Průběh Mnichovské konference a obsah přijatých dokumentů jsou poměrně dobře známé a sotva vyžadují komentář. Zastavíme se u některých problémů, o kterých se vedou stále vědecké a někdy i čistě zpolitizované spory. První se týká role Polska v proti-československé kampani, která se rozpoutala v roce 1938 a role Polska v procesu rozdělení Československa, který začal v Mnichově.

      Oficiálně se polské vládní kruhy v meziválečném období řídily doktrínou „rovnováhy“ ve vztahu k jejich sousedům. Ve skutečnosti však polská politika stále více získávala zřetelně proněmecký a protisovětský (a také proti-československý) charakter. V předvečer rakouského anšlusu navštívil Göring Varšavu, kde spolu s polským ministrem zahraničí J. Beckem „dospěli ke společnému názoru, že by bylo vhodné koordinovat politiku Německa a Polska ohledně Československa“. Beck současně zdůraznil, že Polsko má zájem o „určitý region Československa“ a je zainteresováno na „způsobu možného řešení českých problémů „[28]. Polská strana ve skutečnosti podpořila anšlus a navíc ho využila k tomu, aby vyvinula tlak na Litvu, s níž měla dlouhodobý diplomatický konflikt. Programové zaměření polské vlády se omezilo na to, aby dosáhlo postavení „lídra ve skupině zemí mezi Německem a Ruskem“, kvůli čemuž „bude nutné neutralizovat vliv Francouzů v tomto regionu a rozdrtit Československo“ [29].

      Tím „určitým regionem“, o kterém Beck hovořil, že mají o něj „zájem“, bylo území tzv. Zaolží, části Těšínského Slezska, které se nacházelo za řekou Olše. Toto území se smíšeným obyvatelstvem (48,6% Poláků [30], asi 40% Čechů, 11% Němců) bylo obsazeno českým vojskem v roce 1919 a poté oficiálně začleněno do Československa; vzhledem k tomu, že oficiální určení statusu Zaolží československou stranou následovalo po ustoupení Poláků před náporem Rudé armády v roce 1920, polská propaganda vytáhla tvrzení o pražském „úderu do zad“ a o nezákonnosti „anexe“. V atmosféře začínající sudetské krize se polské vedení připojilo k požadavkům henleinovců ve skutečnosti dokonce ještě předtím, než byly zformulovány jako „Karlovarský program“. Jednou z prvních nepřátelských akcí proti jižnímu sousedovi byl rozhovor s Beckem 21. března 1938, ve kterém uvedl, že Poláci žijící v Zaolží mají právo získat „stejnou autonomii, jakou požadují sudetští Němci“ [31]. Během výše zmíněné „květnové krize“ polské vedení zaujalo poměrně nejednoznačný postoj; když se 23. května v anglickém tisku objevila zpráva (zřejmě jako „testovací balonek“), že v případě, že Anglie a Francie vystoupí na obranu Československa, se k nim Polsko připojí, tak si polská strana pospíšila s vyvrácením této zprávy. 31. května německé Ministerstvo zahraničí vyjádřilo Polsku „vděk“ za přátelský postoj k Berlínu. [32].

      Po setkání Chamberlaina a Hitlera v Berchtesgadenu polská strana 19. září přímo nastolila otázku předání Zaolží Polsku a tentýž den byl vydán příkaz k soustředění vojsk na polsko-československé hranici. Byla vytvořena samostatná operační skupina Śląsk (Slezsko), jejíž úkol byl definován jako „obsazení Zaolží, ať už dohodou nebo silou“.

      Svolání Mnichovské konference bylo polskými vůdci přijato s určitou zdrženlivostí: byli zjevně rozčarováni tím, že oni sami na ni nedostali pozvánku. Na druhou stranu výsledky Mnichova byly Poláky využívány jako ultimátum Praze pro okamžité předání Zaolží: jinak by ho prý zabrali Němci. Při projednávání otázky ultimáta se proti vyjádřil pouze jeden člen vlády – vicepremiér E. Kwiatkowski. Rozhodnutí bylo učiněno. Dne 30. září, 15 minut před půlnocí, předal polský velvyslanec v Praze ultimativní požadavek na postoupení území Zaolží. Na odpověď bylo dáno 12 hodin, v případě odmítnutí měla následovat vojenská akce. Polské vedení počítalo s možností, že Praha nepřijme toto ultimátum a obrátí se o pomoc na SSSR, a proto si vyžádalo na Berlínu sdělení postoje Berlína v případě polsko-československé a polsko-sovětské války. Ribbentrop a Göring slíbili bezpodmínečnou podporu. Ale to nebylo nutné, protože bylo přijato ultimátum a 2. října 1938 vstoupily jednotky polské armády na území odtržené od ČSR.

      Část polské veřejnosti odsoudila akce vlády. Jak uvedl polský historik Stanisław Żerko, „zazněly hlasy, že se Polsko chová jako hyena, která se vrhá na v Mnichově povalenou oběť. “ Uvádí také názor jednoho z polských pamětníků událostí, že „tato anexe byla předehrou k novému rozmezí Polska „[33].

      Odpověď
      • JanaK – Dakujem Jani za preklad :)

        Odpověď
    • Pokračování
      Nyní podrobněji o postavení a roli SSSR v hodnoceném období. Podle podmínek sovětsko-československé smlouvy z roku 1935 vstupovaly v platnost závazky týkající se vzájemné pomoci „pouze pokud nastanou podmínky stanovené touto smlouvou a bude státu-oběti útoku poskytnuta pomoc Francií „[34]. Nicméně již na samém počátku sudetské krize 26. dubna 1938 bylo ze sovětské strany uvedeno, že sovětsko-československá smlouva „nezakazuje ani jedné ze stran, aby přišla na pomoc bez čekání na Francii „[35]. V historiografii existuje názor, že toto prohlášení, které řekl předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR M.I. Kalinin „bylo určeno pro vnitřní účely a nemělo žádný vliv na diplomatické úrovni“ [36].
      Je však možný jiný výklad: v podmínkách, které platily v SSSR, tj.za přísné kontroly veřejných projevů, zejména těch, které se týkaly oblasti zahraniční politiky, to, co bylo řečeno člověkem, který alespoň formálně zastával vysoký post v zemi, mělo velký význam. Znamenalo to slib bezpodmínečné podpory Československu při jeho odolávání vůči německé agresi a celkem pravděpodobně to byl jeden z faktorů, které předznamenaly dost silnou pozici Prahy v podmínkách „květnové krize“. Na druhou stranu to byl jakýsi „testovací balónek“ pro zjištění její dlouhodobé orientace: je připravena přijmout sovětskou pomoc bez ohledu na postoj Francie? Tento „testovací balónek“ mohl ale být adresován i Francii: měla-li zájem o společné akce na obranu Československa?

      Bohužel toto „testování“ pozic západních partnerů přineslo negativní důsledek. Ve vzniklé situaci musela sovětská diplomacie zachovávat extrémní opatrnost, kterou byla později časem snaha interpretovat jako “ kurs izolacionismu, nevměšování do vznikající evropské krize „[37]. Skutečné motivy sovětského postoje byly uvedeny v pokynech lidového komisaře zahraničních věcí SSSR M.M. Litvinova zplnomocněnému představiteli v ČSR S.S. Aleksandrovskému (tento dokument poprvé objevil a uvedl do vědeckého oběhu kanadský historik Michael Carley): „Samozřejmě, že jsme mimořádně zainteresovaní na zachování nezávislosti Československa, na brždění Hitlerovy orientace na jihovýchod, ale my bez Západních mocností můžeme sotva něco podstatného podniknout a oni nepovažují za nezbytnou naši asistenci, ignorují nás a sami rozhodují o všem , co se týká německo-československého konfliktu. Nevíme, že by samotné Československo někdy poukazovalo svým západním „přátelům“ na potřebu zapojení SSSR. Za této situace vystupovat veřejně a oficiálně s kritikou jednání Británie a Francie by znamenalo vyvolat obvinění, že se snažíme zmařit jejich „mírové jednání“ a povzbuzujeme československou neústupnost, aniž by to přineslo Československu jakýkoliv užitek. Stačí, že jsem řekl, že není z naší strany tlak na Československo a že má plnou svobodu rozhodování „[38].

      S dotazem na možnost sovětské pomoci se Beneš obrátil na SSSR až po přijetí anglo- francouzského ultimáta 19. září 1938. V tento den měl rozhovor se zplnomocněným představitelem. Aleksandrovský měl předat sovětské vládě dvě otázky: „1. Poskytne SSSR podle smlouvy okamžitou a účinnou pomoc, pokud bude Francie nadále věrná a také poskytne pomoc? 2. V případě útoku se Beneš okamžitě obrátí telegramem na Radu Společnosti národů (League of Nations) se žádostí o aktivaci článků 16 a 17 … zda SSSR, jako člen Společnosti národů, pomůže na základě zmíněných článků „[39]. Existuje verze (prezentoval ji i samotný Beneš), podle které sovětská odpověď, i když byla kladná na obě otázky, přišla s velkým zpožděním, teprve 21. září, a kvůli tomu byla vláda ČSR nucena přijmout anglo-francouzské požadavky. Tato verze je však v rozporu s fakty.
      Zpráva o sovětské odpovědi byla dána na vědomí československé straně 20. září a to současně dvěma kanály. Byl poslán telegram Aleksandrovskému, který zatelefonoval Benešovi v době, kdy se konalo zasedání vlády, kde se projednála odpověď na západní ultimátum. Kromě toho o postoji sovětské vlády byl navíc informován vyslanec Československa v SSSR Z. Fierlinger, který také odeslal odpovídající depeši do Prahy. Byla odeslána v 17:30 hod., do Prahy přišla v 19:37 hod. a byla rozšifrována ve 20:20 hod.[40].
      Možná, že obdržení této informace zapůsobilo tak, že se Praha zpočátku odchýlila od západního ultimáta.

      Příběh se opakoval 30. září poté, co československá strana obdržela podmínky Mnichovské dohody. Dokonce ještě před zasedáním vlády, na kterém měla být vypracována odpověď na toto druhé (po 19. září) ultimátum, v 9:30 ráno, zavolal Beneš sovětskému zplnomocněnému představiteli a požádal ho, aby upřesnil otázku pomoci a požádal o odpověď k času mezi 18 – 19 hodin, tj. 20-21 hod. moskevského času. Není jasné, proč byl řečen právě tento čas, vzhledem k tomu, že tři velvyslanci akreditovaní v Praze (anglicky, francouzsky a italský) a také německý zmocněnec požadovali odpověď do 12 hodin a do 17 hodin už bylo nutné poslat zástupce do komise, aby se konkrétně definovalo nové vymezení hranic. Telegram přišel do Moskvy v 17 hodin ( poznámka: moskevského času ) a po 45 minutách byl přijat druhý, ve kterém byly zpráva, že Beneš odvolal svou otázku, protože československá vláda přijala rozhodnutí o kapitulaci. Je pravděpodobné, že československé vedení si chtělo zajistit alibi a odpovědnost za přijetí mnichovského diktátu přenést na SSSR.

      Odpověď
      • Putinovec 10.10.2018 o 17:28

        Tenhle překlad by bylo dobré šířit po síti.Možná by nebylo od věci nabídnout jej Nové republice.

        Odpověď
    • Pokračování
      Jak bylo uvedeno výše, při rozhodování o přijetí západního ultimáta 21. září bylo vedení ČSR motivováno zejména „nejednoznačností“ sovětského postoje. Stejné argumenty byly uvedeny v odůvodnění rozhodnutí přijatého dne 30. září. Beneš je obhajoval i později. Kancléř prezidenta J. Smutný sděluje Benešovy výroky vztahující se k červenci 1943: „Rusové nikdy nevyjádřili svůj konečný názor, oni se jen zdvořile usmívali … Chovali se tak ve vztahu k nám během Mnichova, nikdy nic neříkali jasně, nikdy nic nechtěli podepsat … Nikdy o tom nebudu mluvit otevřeně , ale faktem je, že Rusové nám v roce 1938 nikdy neřekli, že nám přijdou na pomoc „[41]. Tato argumentace se používá i v moderní historiografii.

      V této souvislosti se nekriticky využívají výroky vyslance ČSR Z. Fierlingera, které učinil v rozhovoru s Aleksandrovským dne 17. února 1939, (v této době byl již sovětský zplnomocněný představitel ze svého postu odvolán). Fierlinger ospravedlňoval kroky své vlády a řekl: „Co se týče československých nálad před podzimními událostmi a Mnichovem, katastrofálně velkou roli sehrálo to, jak byl v Moskvě přijat náčelník vojenského letectva, generál J. Fajfr, a zejména také velitel dělostřelectva, generál Netík. Byli údajně zoufalí, zvláště Netík, neboť ani jednou nepocítili nějakou touhu začít s rozpracováním s otázek „i kdyby jenom kvůli teoretickému případu poskytnutí pomoci Československu spolu s Francií“. Fajfr „se vnucoval“ s podobnými rozhovory, ale byl jen poslouchán. Netík byl naprosto zklamán, zejména po rozhovoru se Šapošnikovem a odjel s přesvědčením, že SSSR nemá v úmyslu pomoci za žádných okolností“ [42].
      Odhlédneme-li od problému důvěryhodnosti tohoto svědectví, můžeme podotknout, že z toho vyplývá, že oba českoslovenští vojenští velitelé se vydali na konci srpna 1938 do Moskvy a neměli zjevně mandát na přijetí ze své strany jakýchkoli vojenských závazků a na druhé straně diskuze o „teoretických“ otázkách zase nevyhovovala sovětské straně. Kromě toho, protože diskuse měla být „společně s Francií“, tak to vyžadovalo účast francouzských vojenských zástupců. Dříve předložený sovětský návrh na trojstranné konzultace na úrovni generálních štábů byl ponechán bez odpovědi a, přičemž jak známo, ze strany ČSR tato iniciativa také nebyla podporována. Za těchto podmínek nebyla možná konkrétní vojenská ujednání mezi SSSR a ČSR a proto ani nemělo smysl o tom vyjednávat.

      Situace byla úplně odlišná, když se objevily náznaky, že vláda ČSR směřuje k odporu proti hitlerovské agresi a když odmítala kapitulaci před anglo-francouzským diktátem ( řeč šla o krátkém období mezi 24. a 30. zářím od vyhlášení mobilizace do přijetí mnichovských podmínek ). Tak vzpomíná ten samý J. Fajfr na vojenskou spolupráci se SSSR (toto je výňatek z jeho výpovědi z roku 1946 v procesu proti hlavě pomnichovské československé vlády Beranovi, která byla uchována v československém archivu): „Když jsme přijeli v souvislosti s mobilizací v září 1938 na Moravu se štábem, letěl sem náměstek velitele sovětských vzdušných sil a vedl se mnou jednání o tom, že SSSR je připraven posílit naše letectvo o 700 letadel s posádkami. Bez zdráhání jsme přijali tuto nabídku a určili, která letiště budou mít k dispozici a generál Vicherek s ním obletěl letiště a pozice protivzdušné obrany. “ Sovětská letadla měla být umístěna ve Spišské Nové Vsi, Slijači a na dalších letištích na Slovensku [43].

      S.I. Prasolov, který předložil tento dokument ve své studii, podrobně zkoumá otázku možnosti využití území zemí sousedících se SSSR a ČSR pro průlet sovětských letadel a průchod částí Rudé armády. Pokud postoj polských orgánů byl čistě negativní, postoj Rumunska nebyl tak jednoznačný. Je třeba říci, že argumenty o možnosti vojenské spolupráce mezi Moskvou a Prahou a o vytvoření a použití rumunského koridoru vyvolávají v poslední době tvrdou diskusi. V.V. Marjina se zmiňuje o sporu mezi německým historikem ( českého původu ) Ivanem Pfaffem, který hovoří o dopisu rumunského ministra zahraničí N. Petrescu-Comnena Litvinovovi ze dne 24. září 1938, kde Petrescu-Comnen vyjadřoval souhlas se vpuštěním sovětských vojsk přes rumunské území, a mezi českým historikem žijícím v USA ( poznámka: v 90.letech vyučoval také na Masarykově univerzitě v Brně, Karlově Univerzitě v Praze ) Milanem Haunerem, který označil tento dokument za falešný [44].
      Existují však další důkazy, které mluví o možnostech řešení otázky průchodu sovětských vojsk na pomoc Československu (jsou zmíněny ve výše zmíněném díle I. Prasolova).
      Jediná věc, která byla od Prahy vyžadována, bylo jasně a jednoznačně požádat Moskvu o pomoc. To se nestalo. Mimochodem, když se Beneš snažil vysvětlit své odmítnutí přijmout sovětskou pomoc přímo sovětským partnerům, nikdy se neodvolával na „nejasnost“ sovětské politiky nebo na fyzickou nemožnost sovětsko-československé vojenské spolupráce. Jsou známy dva případy diskuse o tomto problému – s V.M. Molotovem během jeho návštěvy ve Velké Británii dne 9. června 1942, a také s J.V. Stalinem a K.E. Vorošilovem 11. prosince 1943 po podepsání sovětsko-československé smlouvy o přátelství a poválečné spolupráci. Během prvního rozhovoru Beneš použil analogii svého rozhodnutí vzdát se vojenského odporu vůči Hitlerovi a rozhodnutí sovětského vedení jít do dohody o neútočení s Německem v srpnu 1939. Podle zápisu rozhovoru řekl: „Proč jsem nechtěl, abychom jen my spolu s nimi (tedy se sovětským spojencem – pozn. autora A.F.) začali válku v roce 1938, řekl, že problém byl stejný jako v roce 1939; Západ nás zradil a mohl v roce 1938 vyvolat prostřednictvím konfliktu mezi námi a Německem válku proti Sovětskému svazu. Musel jsem tomu předejít za každou cenu, protože už v roce 1938 jsem si byl jist, že válka začne a že by to měla být válka proti Německu na dvou frontách. Jinak nemohla být vyhrána. Molotov s tím jasně souhlasil. „[45] V sovětském zápisu rozhovoru tento fragment rozhovoru chybí [46]. Je zřejmé, že sovětský kolega nechtěl vést polemiku s Benešem, který tehdy byl spojencem SSSR v protihitlerovské koalici. Dá se také pochybovat, že by se „jasně shodl“ s pasováním Beneše na roli téměř spasitele světa. Analogie Mnichova se smlouvou z roku 1939 je velmi umělá: Sovětský svaz přistoupil k dohodě kvůli neochotě západních mocností spolupracovat a československé vedení kapitulovalo, i přes ochotu sovětské strany poskytnout Československu jakoukoli, i vojenskou, pomoc.

      Odpověď
    • Pokračování
      Obsah druhého rozhovoru je známý ze záznamu J. Smutného: „Stalin začal hovořit o Mnichovu a napadl Beneše (otázkou), proč jsme v září 1938 nebojovali. Dr. Beneš byl trochu překvapen, ale s úsměvem se snažil vysvětlit, co znamenal Mnichov … Stalin použil mnichovské intermezzo (v rozhovoru), aby pochválil československou armádu. Pomohl mu Vorošilov. Vaše armáda, řekl, byla lepší než polská, byla nejlepší ve střední Evropě. Stalin dodal, ale vy jste se nás báli. Tím chtěl říct: báli jste se bolševiků. Beneš odvětil: kdybychom se vás báli, tak bych tu dnes nebyl. Vysvětlil Stalinovi, proč jsme nezačali válku. Chtěl válku, ale válku na dvou frontách. Válka výhradně s vaší, ruskou, pomocí by byla válkou pouze na jedné frontě, zbytek Evropy by jen pasivně asistoval a dokonce možná pomáhal i Německu. Stalin a Vorošilov naslouchali s ironickým pošklebkem, který naznačoval, že na to mají jiný názor. “ Je zřejmé, že výhrady sovětských partnerů vyvolala Benešova teze, která nebyla přímo vyřčena, ale dala se vyrozumět,  a sice, že ani spojené síly SSSR a ČSR  nemohly v roce 1938 čelit wehrmachtu. Proto narážkami pozvali československé hosty, aby se podívali na film, kde byla demonstrována síla Rudé armády té doby. Smutný pokračoval ve svém zápisu tím, že zopakoval Benešovy výroky po návratu do Londýna, podle kterých „každý zůstal při svém“ [47].
       
      Nové údaje o strategickém rozmístění sovětských ozbrojených sil v předvečer Mnichova potvrzují opodstatněnost pohledu na možnost ozbrojeného odporu proti Hitlerovi [48]. Navíc  už dávno byl ozvučen předpoklad, že kdyby měl führer před sebou perspektivu  spojení vojenského potenciálu SSSR a ČSR,  sotva  by se rozhodl pro agresi [49].
       
      Důsledky Mnichovské dohody přinesly Československu ztrátu 38%  území, kde se nacházela hlavní obranná opevnění a hlavní průmyslová centra včetně obranného komplexu. Demografické ztráty byly také velké: kromě německého obyvatelstva zůstalo na  odtrženém území  podle různých odhadů  500 až 750 tisíc Čechů. Více než 100 tisíc etnických Čechů a asi 30 tisíc etnických Němců uprchlo před hitlerovskými agresory. Asi 2 tisíce  Němců-antifašistů ze sudetské oblasti bylo posláno do koncentračního tábora Dachau. Jak německý historik Jürgen Zarusky poznamenal s hořkou ironií: pro ně heslo „Heim ins Reich“ – „domů do říše“ získalo specifické, spíše cynické vyznění“ [50]. Mnichov vytvořil pro Hitlera ideální podmínky pro zasahovaní do vnitřních záležitostí Československého státu, který se stal prakticky bezbranným.  Konkrétně, Berlín předložil  ultimativní požadavek, aby prezident opustil své místo, s náznakem, že splnění tohoto požadavku sníží objem územních nároků Německa. V důsledku toho Beneš 5. října odstoupil  a 22. října opustil zemi a nejprve  se zastavil v Londýně (kde se dočkal spíše chladného přijetí) a pak odjel do Spojených států.  Žádné územní ústupky z německé strany však nenásledovaly - Češi byli prostě oklamáni. Po volbách, které se konaly 30. listopadu, post prezidenta obsadil 66 letý profesor práva E. Hácha, který předtím působil jako předseda Nejvyššího soudu. Ministrem zahraničních věcí se stal F. Chvalkovský, postava, která se dlouhodobě prezentovala jako  zastánce pro-německé orientace. Byl nastolen kurz omezení občanských práv a svobod. Sovětské velvyslanectví bylo podrobeno tvrdé policejní kontrole, v tisku se rozběhla protisovětská kampaň, během které byl ozvučován zejména požadavek na oficiální vypovězení sovětsko-československé smlouvy z roku 1935. V rozhovoru s Aleksandrovským dne 22. října Chvalkovský popřel, že jeho vláda měla takový záměr. Současně odmítl žádost sovětské vlády týkající se možnosti začlenění SSSR mezi ručitelské státy nových  hranic Česko-Slovenska ( nový název státu byl s pomlčkou, čímž se zdůraznilo poskytnutí autonomie Slovenska ).

      V Mnichově bylo také předem dohodnuto odtržení území Československa na jeho jižních hranicích. Pražským orgánům bylo nařízeno vyřešit takzvanou „maďarskou otázku“ – a to buď cestou dohody s maďarskou vládou  nebo cestou arbitrážního rozhodnutí  států, které podepsaly Mnichovskou dohodu. Fakticky však rozhodnutí bylo přijato výlučně ministry zahraničí Německa a Itálie na schůzce ve Vídni 2. listopadu 1938 ( tzv. První vídeňská arbitráž ). Podle podmínek arbitráže bylo Maďarsku předáno  území s celkovou rozlohou 11 927 km2 s počtem obyvatel přes 1 milión : oblasti jižního Slovenska (cca 10 tis. km2) a jihozápadní oblasti Zakarpatské Ukrajiny (cca 2 tis. km2). Velká Británie a Francie neprotestovaly proti tomuto rozhodnutí, které znamenalo další narušení Versailleské smlouvy. Navíc 6. prosince 1938 Francie uzavřela s Německem smlouvu, která ve skutečnosti znamenala definitivní odmítnutí myšlenky kolektivní bezpečnosti (dříve, těsně před odletem z Mnichova,  podobný dokument  podepsal s Hitlerem  Chamberlain).

      Vyvrcholením Mnichovského přerozdělení evropského status quo byly události v březnu 1939. 11.března dorazil na zasedání autonomní vlády Slovenska nacistický říšský místodržící Rakouska (přejmenovaného po anšlusu na „Ostmark“) Arthur Seyß-Inquart  a požadoval vyhlásit „nezávislost“ Slovenského státu, což  se stalo o tři dny později (14. března) [51]. Svou „nezávislost“ vyhlásili pro-fašističtí politici Zakarpatské Ukrajiny. V tehdejším mezinárodním tisku probíhala aktivní spekulativní kampaň v souvislosti s aktivitami ukrajinských nacionalistů na území Zakarpatské Ukrajiny: myšlenky „osvobozeneckého tažení“ se rozšířily z jejího území na sovětskou Ukrajinu. V Berlíně se však v tomto okamžiku rozhodli  nezhoršovat německo-sovětské vztahy a předali celé území Zakarpatské Ukrajiny Maďarsku. Slovensko se stalo satelitem Německa a to, co zůstalo z bývalého Československého státu, zbavili suverenity a proměnili na „protektorát Čechy a Morava“. Vstup wehrmachtu do Prahy 15. března 1939 znamenal definitivní krach Versailleské mírové smlouvy a byl tvrdým verdiktem mnichovské politice shovívavosti k hitlerovské agresí.

      Doktor historických věd,  profesor RGGU
      Aleksej Mitrofanovič Filitov

      Odpověď
      • Srdečná VĎAKA za preklad tohto rozsiahleho článku ♥

        Odpověď
    • [1] Kershaw I. Hitler. 1936–1945: Nemesis. London, 2000. str.. 49.
      [2] Документы и материалы кануна Второй мировой войны, 1937–1939. Т. 1. М., 1981. С.27, 30.
          Dokumenty a materiály  z předvečera druhé světové války 1937–1939. sv. 1. М., 1981. str. 27, 30.
      [3] Kershaw I. Hitler. str.. 51.
      [4] Kretinin S.V. «Единый фронт между красным и черным»? К вопросу о контактах между немецкими правоконсервативными силами и судето-немецкими социал-демократами в 1937–1938 гг. // Консерватизм в России и мире / Отв. ред. А.Ю. Минаков. Ч. 3. Воронеж, 
          2004. str.. 107–119.
          Kretinin S.V. „Jednotná fronta mezi rudou a černou“? K otázce kontaktů mezi německými pravicovými konzervativními silami a sudeto-německými sociálními demokraty v letech 1937-1938. // Konzervatismus v Rusku a ve světě / odp. red. A.J. Minakov. Č.3.. Voronež,
          2004, str. 107-119.
      [5] Гoмруль (angl. Home Rule – „samospráva“) – hnutí za autonomii Irska na přelomu 19. a 20. století. Předpokládalo vlastní parlament a samosprávní orgány při zachování britské suverenity nad ostrovem, což je status podobný statusu dominia.
      [6] Robbins K. Konrad Henlein, the Sudeten Question and British Foreign Policy // Historical Journal. 1969. No. 4. str. 674–692.
      [7] Kershaw I. Hitler. str.. 46.
      [8] Kershaw I. Hitler. str. 112.
      [9] Документы и материалы кануна Второй мировой войны, 1937–1939. Т. 1. С. 89.
           Dokumenty a materiály  z předvečera druhé světové války 1937–1939. Sv. 1. str. 89.
      [10] Tamtéž. str.. 91.
      [11] The Meaning of Munich Fifty Years Later / Ed. by K.N. Jensen and D. Wurmser; United States Institute of Peace. Wah., 1990. S. 53.
      [12] Wark W.K. British Intelligence on the German Air Force and Aircraft Industry, 1938-1939 // Historical Journal. 1987. No. 2. S. 627–648.
      [13] Документы и материалы кануна Второй мировой войны, 1937–1939. Т. 1. С. 249–250. (Беседа состоялась 19 октября 1938 г.).
             Dokumenty a materiály  z předvečera druhé světové války 1937–1939. Sv. 1. str. 89., sv. 1. str. 249–250. (Rozhovor proběhl 19 října 1938).  http://militera.lib.ru/docs/0/pdf/kanun1.pdf
      [14] См.: Десятсков С.С.  Уайтхолл – инициатор мюнхенской политики // Мюнхен – преддверие войны (Исторические очерки). М., 1988.С. 20. 
      viz :Desjatskov S.S. Whitehall -  iniciátor mnichovské politiky // Mnichov – předvečer války (historické eseje). M., 1988.str. 20. 
      [15] Tamtéž. str.40.
      [16] Známý americký pilot Ch. Lindberg, který měl pro-fašistické názory, krátce předtím navštívil Německo,  byl považován za odborníka v hodnocení jeho (němec. ) vojenského potenciálu.
      [17] Wheeler-Bennet J. Munich: Prologue to Tragedy. London, 1963. str. 99.
      [18] Ministerstvo zahraničí Velké Británie
      [19] Faber D. Munich. The 1938 Appeasement Crisis. London, 2009. str. 161.
      [20] Документы и материалы по истории советско-чехословацких отношений. Т. 3. М., 1978. С. 405–406.
             Dokumenty a materiály o historii sovětsko-československých vztahů. sv. 3. М., 1978. str. 405–406.
      [21] Марьина В.В. Второй президент Чехословакии Эдвард Бенеш: Политик и человек. С. 191.
      Marjina V.V. Druhý prezident Československa  Edvard Beneš: Politik a člověk ) М., 2013. S. 191.
      [22] Документы и материалы кануна Второй мировой войны, 1937–1939. Т. 1. С. 90
             Dokumenty a materiály  z předvečera druhé světové války, 1937–1939. sv. 1. str. 90.
      [23] Марьина В.В. Указ. соч.  Marjina V.V. Výnos  cit. str. 189–191.
      [24] Faber D. Munich. The 1938 Appeasement Crisis. str. 244–245.
      [25] Od 5. do 12. září 1938 se v Norimberku konal další,10. sjezd NSDAP. V československém Aussigu (český název je Ústí nad Labem) plánovali henleinovci uspořádat vlastní sjezd
      [26] Röhr W. September 1938. Die Sudetendeutsche Partei und ihr Freikorps. [Bulletin für Faschismus und Weltkriegsforschung. příloha 7]. Berlin, 2008. str. 63–65, 70, 83.
      [27] Марьина В.В. Указ. соч. С. 211      Marjina V.V. Výnos  cit. str. 211.
      [28] Жерко Ст. Польша и судетский кризис 1938 г. // Мюнхенское соглашение 1938 года: История и современность (Материалы международной научной конференции. Москва, 15–16 октября 2008 г.) / Ред. Н.С. Лебедева, М. Волос. М., 2009. С. 171.
            Żerko St. Polsko a sudetská krize 1938 г. // Mnichovská dohoda 1938 : Historie a současnost (Materiály mezinárodní vědecké konference. Moskva, 15–16 října 2008 г.) / Red. Н.С. Lebedeva, М. Volos. М., 2009. str. 171.
      [29] Tamtéž S. 172–173.
      [30] Podle jiných zdrojů tvořili Poláci pouze 36% obyvatel této oblasti.
      [31] Жерко Ст. Указ. соч. С. 174         .Żerko St. Výnos. cit.. S. 174.
      [32] Tamtéž S. 177–178.
      [33] Tamtéž S.  189.
      [34] Документы внешней политики СССР. Т. 18. С. 396.
            Dokumenty zahraniční politiky SSSR. svazek 18., S.396.
       http://militera.lib.ru/docs/da/dvp/18/index.html
      [35] См.: Христофоров В.С. Мюнхенское соглашение – пролог Второй мировой войны (по архивным материалам ФСБ России) // Новая и новейшая история. 2009. № 1. С. 29.
      Viz:  Christoforov V.S. Mnichovská dohoda - prolog druhé světové války (z archivních materiálů FSB Ruska) // Nová a nedávné historie. 2009. № 1, № 1. str. 29.
      [36] Случ C.З. Советский Союз и чехословацкий кризис 1938 г.: Некоторые аспекты политики невмешательства // Мюнхенское соглашение 1938 года: История и современность. С. 125.
      Sluč Z.W. Sovětský svaz a československá krize 1938: Některé aspekty  politiky nevměšování // Mnichovská dohoda  1938: Minulost a současnost. str. 125.
      [37] Tamtéž. str. 124.
      [38] Цит. по: Карлей М.Дж. «Только СССР имеет… чистые руки»: Советский Союз, коллективная безопасность в Европе и судьба Чехословакии // Новая и новейшая история. 2012. №.1. С. 67.
      Cit,: Carley M.J. „Pouze SSSR má … čisté ruce“: Sovětský svaz, kolektivní bezpečnost v Evropě a osud Československa // Nová a nedávná historie. 2012. №.1 str. 67
      [39] Новые документы по истории Мюнхена. М., 1958. С. 90.
            Nové dokumenty o historii Mnichova М., 1958. str.. 90.
      [40] Прасолов С.И. Советский Союз и Чехословакия в 1938 г. // Мюнхен – преддверие войны (Исторические очерки) / Отв. ред. В.Волков. М., 1988. С. 62, 91. 
            Prasolov S.I.  Sovětský Svaz a Československo v r. 1938 // Mnichov – předvečer války (Historické črty  / odp red. V.K Volkov. М., 1988. str.62, 91.
      [41] См.: Марьина В.В. Указ. соч. С. 244.      viz : Marjina V.V. Výnos , str. 244
      [42] Tamtéž. str. 244.
      [43] Прасолов С.И. Указ. соч. С. 68–69.   Prasolov S.I. Výnos str- 68-69
      [44] Марьина В.В. Указ. соч. С. 254.     Marjina V.V. Výnos , str. 254
      [45] Tamtéž. str. 243.
      [46] См.: Ржешевский О.А. Война и дипломатия: Документы, комментарии (1941–1942). М., 1997. С. 260–262.
             Viz:  Rzeševský O.A.  Válka a diplomacie: Dokumenty, komentáře (1941-1942). M., 1997, str. 260-262.
      [47] Марьина В.В. Указ. соч. С. 241–242.   Marjina V.V. Výnos , str.241-242
      [48] См. в частности: Мельтюхов М.И. Красная Армия в условиях нарастания международного кризиса 1938–1939 гг. // Мюнхенское соглашение 1938 года: История и современность. C. 217–252.
            Viz zejména: Meltjuchov M.I. Rudá armáda v podmínkách rostoucí mezinárodní krize  1938-1939. Mnichovská dohoda  1938: Minulost a současnost. str. 217-252.
      [49] См.: Наумов А.О. Дипломатическая борьба в Европе накануне Второй мировой войны: История кризиса Версальской системы. М., 2007. С. 328.
             Viz: Naumov A.O. Diplomatický boj v Evropě v předvečer druhé světové války: Historie krize Versailleského systému. M., 2007. str. 328.
      [50] См.: Царуски Ю. Немецкое сопротивление Гитлеру накануне и после Мюнхенской конференции // Мюнхенское соглашение 1938 года: История и современность. C. 112.
             Viz: J. Zarusky. Německý odpor proti Hitlerovi v předvečer Mnichovské konference a po ní. // Mnichovská dohoda  1938: Historie a současnost. str. 112.
      [51] См.: Шубин А.В. Мир на краю бездны: От глобального кризиса к мировой войне, 1929–1941 годы. М., 2004. С. 296–297.
             Viz:  Shubin A.V. Svět na kraji propasti: Od globální krize ke světové válce, 1929-1941. M., 2004, str. 296-297.

      Odpověď
      • Děkuji za překlad.
        Zúčastnil jsem se pár diskusí o Mnichovu na jiných webech. Zarážela mě degradace národní hrdosti – raději oslavovat chybu a velebit zrádce než se postavit nepříjemné pravdě čelem. Vznikl národ ohýbačů zad, markantní to je v práci.
        Což je přímý důsledek Mnichova na národní egregor.

        Odpověď
  35. Andropov, urobte si názor https://www.youtube.com/watch?v=pxrHqKP_PVI

    Odpověď
    • faktologicky výživné, zabitých figúr tam bolo naozaj hodne (tých ministrov obrany VZ spomínal vo viacerých vystúpeniach) … zaujalo ma však to, čo vo videu nie je dopovedané – rola Gromyka voči figúre Gorbačov..

      Odpověď
      • Nebyl Andrej Gromyko syn posledního cara?

        Odpověď
        • Nemá to být spíš Alexej Nikolajevič Kosygin?

          https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2014/11/poprava-carske-rodiny-se-nekonala-3.html

          Odpověď
  36. Letos, k osmdesátiletému výročí Mnichovské zrady Ministerstvo zahraničí RF odtajnilo mnoho archivních dokumentů, které (jemně řečeno) upřesňují některá oficiální tvrzení západních politiků a historiků. Zde jsou k mání v rj.:
    http://munich.rusarchives.ru/myunhenskiy-sgovor-istoricheskaya-realnost-i-sovremennye-ocenki

    Odpověď
    • Schéma politických stran v 1938 v ČSR. Přestože popis je polsky, tak rozdělení stran na politické scéně je klasické:Pravice, Levice a Centrum. Centrum, které obsahuje 22 poslanců a 11 senátorů :)
      http://munich.rusarchives.ru/sites/default/files/doc-527.jpg

      Odpověď
  37. čtenář 2.10.2018 o 17:09

    Výstava tajných ruských dokumentů o roce 1938 – Mnichov.

    https://zpravy.tiscali.cz/rusove-zverejnili-tajne-dokumenty-o-mnichovu-318749?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    Odpověď
  38. Před 77 lety začala bitva o Moskvu. Byl to jeden z nejkrvavějších bojů Velké vlastenecké války. Bitva probíhala od listopadu 1941 do jarních měsíců roku 1942 a skončila německým neúspěchem.
    https://cz.sputniknews.com/video/201809308156275-boj-valka-rusko-nemecko-sssr-video-archiv/

    Odpověď
  39. A kdo to byl vlastně čert? Mini-kvíz pro přemýšlivé.
    https://www.youtube.com/watch?v=nj7Q-wJuREo

    Odpověď
    • Čaroděj? Žrec?

      Odpověď
      • Črt ten co psal črty, čili vzdělaný Slovan žrec. Největší nepřítel kříže. Udělali nám strašidlo z našich vlastních předků?

        Odpověď
        • Jistě. Stačí se podívat na zobrazení Radegasta. Připomínám:
          Ra – světlo, částice světla způsobující RaDost
          D – dobro
          Ga -cesta
          Tedy Ragegast je „Cesta světla, radosti a dobra“.
          A jakpak nám ho naši křesťanští „světlonoši“ zobrazili ? Odlidštěná, krvelačná bestie s položenským poprsím.
          Mimochodem – jsem si jist, že ze stejného důvodu dali duhu (RaDugu Rusky) jako vlajku úchylům – aby ten symbol co nejvíc pošpinili.

          Odpověď
          • Putinovec 6.10.2018 o 14:08

            Jenže Ra-Re je zároven egyptským bohem.A jsme zpět u GP.

            Odpověď
            • GP je z Atlantidy, Atlantida byla časově mladší než Hyperborea, takže možná tak se dostal GP k RA a udělal z něho Amon-RE.

              Odpověď
              • … Kljosov tvrdi, ze Egyptania nasli Tutanchamovu DNA a dali urobit jej rozbor na haploskupinu… nezverejnili vysledok, ale vraj on videl zaznam vysledku s charakteristickymi pikami pre R1b haploskupinu, tj. haploskupinu, ktora prevlada v Zapadnej Europe, ale ma podobne ako R1a (vychodoeuropska) povod na strednej Sibiri v okoli jazera Bajkal, kde zil cca 5 tis rokov pred nasim letopoctom ich spolocny predok a odkial sa tieto skupiny rozisli… R1b presla cez Blizky vychod, sever Afriky do Zapadnej Europy a odtial sa tlacila do strednej….

                Odpověď
                • Dnešní nejbližší příbuzný krále Tutanchamona žije podle testů DNA někdev ČR na vysočině . R1b jsou Němci, předpoklad je, že cestou přes BV a severní Afriku nejspíše narazili na tlupy přeživších neandrtálců, nevyhnuli se míšení ras.Poškozený genofond udělal z jižní cestou putujících potomků Hyperborejců agresivní primitivy. Když se obě větve setkaly v Evropě, už se nedomluvily. Proto jsme je pojmenovali Niemi – němí, Němci. Deutch je asi fonetický přepis doč- dcera, příbuzná rodová větev. German může být přepis džařmo – jařmo, ujařmovali nás.

                  Odpověď
                • A leviti R1a. GP sa infiltroval do tejto skupiny.

                  Odpověď
                  • Levité, to by odpovídalo. Na poušti obstarávali stan úmluvy, V Kanaánu pracovali jako učitelé a pomocníci kněží.

                    Odpověď
                    • Archa zmluvy … pandorina skrinka … skrinka technickych vedomosti.
                      V sekcii ksb je analytika rozpravky konicek hrbacik, citujem:

                      Что же нас так насторожило в этом сундучке? А то, что согласно тексту сказки он был невероятно тяжёл для своего малого размера:
                      «…Сундучишко больно плотен,
                      Чай, чертей в него пять сотен
                      Кит проклятый насажал.
                      Я уж трижды подымал;
                      Тяжесть страшная такая!»
                      В связи с этим у нас сразу же появились ассоциации с так называемой «тяжёлой водой», обогащённой дейтерием, которая используется в ядерной промышленности и является лучшим замедлителем нейтронов. А нейтрон в свою очередь – это невероятно тяжёлая элементарная частица. Вот таким образом мы связали сундучок с ядерным оружием. В начале этой статьи мы упоминали «ящик Пандоры», когда говорили о современном человеке, как об «обезьяне с ядерной бомбой» и обещали вам и в этой сказке показать этот самый ящичек. Не удивительно, что Иван велит царю звать военных, чтобы те внесли сундучок в покои:
                      Archa sa stratila tusim pri burani Salamunovho chramu rimanmi. Ostatne si daj dokopy.

                      Odpověď
                    • Podla Klesovej geneanalogie ruskije zachvatili egyptsku zem. Co by to znamenalo? Bud GP prisiel odtial, alebo to naplanoval, aby sa mohol po nalezitej psychickej prestavby levitov (obriezka) bezpecne infiltrovat medzi nich. Africka dzungla je jeho koliskou.

                      Odpověď
    • To je dobré, to mě nenapadlo!

      Mimochodem, co je zač ten rukopis Č. Chrabra „O písmenech“?

      Odpověď
      • Všechno máme přímo před nosem, jen to pospojovat:)
        https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edk%C5%99es%C5%A5ansk%C3%A9_slovansk%C3%A9_p%C3%ADsmo

        Odpověď
        • Díky!

          Odpověď
        • … o existenci pisma a vzdelavania u Slovanov svedcia aj zapisky arabskych obchodnikov, pise o nich slovensky prekladatel Jan Pauliny v knihe Arabske spravy o Slovanoch, da sa to najst na ulozto myslim…

          Odpověď
          • Byli to arabští kupci co o nás jako první napsali, že pokud se Slované spojí v jeden mocný kmen nebude jim na světe rovno. My jsme se to ještě učili v dějepise.

            Odpověď
  40. FUrsov zaujímavé rozhovory teraz Stalin ale mrknite aj ako Andropov vyplával na vrchol, koľko infarktov dostali jeho spolupracovníci. Teraz Stalin
    1, https://www.youtube.com/watch?v=cdeBsrIXmm8
    2. https://www.youtube.com/watch?v=vm9f8W27Abw

    Odpověď
    • … vdaka za Fursova, kazde slovko sedi…

      Odpověď
  41. Атомный проект. Уроки управления
    https://m.youtube.com/watch?v=f27lOntORGw
    Vznik idei a realizacia atomoveho projektu na historickom pozadi z hladiska riadenia v zmysle kob.

    Odpověď
    • Наука и экономика будущего
      https://m.youtube.com/watch?v=u24oe4-JgRU&time_continue=1807
      Dalsie velmi konceptualne video na fone historie vedy. Preco ploska Zem, ako objavili Ameriku, preco sa zasypal Suezsky prieplav atd. Horsi zvuk, ale cez sluchadla je dobre zrozumitelny.

      Odpověď
      • Ak vychadzam zo znalosti geofyziky prezentovanych vo videu, tak i havaria v Mexickom zalive i vsetky prirodne nestastia v severnej Amerike ma na svedomi bridlicovy plyn so svojim mnozstvom vrtov. Pret sa hovori o moznom Yelowstone. Vlastne sukromne spolocnosti pripravuju severnu Ameriku na kataklyzmicky scenar. Staci cakat. Popri tom sa moze obyvatelstvo bez UMa presviedcat, ze ruske geofyzikalne zbrane.

        Odpověď
    • Ako decko som mal svoju predstavu o vesmire. Na weboch fyzikov ma vysmiali. Ajhla, odrazu sa moja detska predstava objavila v praci tohto cloveka.
      СВЕРХНОВАЯ РЕАЛЬНОСТЬ. СЕРГЕЙ СУХОНОС. 2018 н.э. [РАССВЕТ]
      https://m.youtube.com/watch?v=8VHVRMnlu-Y&time_continue=2036
      Dalsie poznavacie video typu kak ustrojen mir.

      Odpověď
      • vidlak: Mohl bys to prosím shrnout česky?

        Odpověď
        • Castice su vlastne dalsie mikrovesmiry a metagalaxia je sucast vyssieho vacsieho vesmiru, vesmirov. Cize omnoho vacsi rozsah rozmerov ako v dnesnej predstave fyziky od 10na-33 do 10na 28. Podla dnesnych znalosti my sa javime niekde v strede tejto fraktalnej struktury. Kedysi som zadal tuna otazku, je hnr velmi maly, ci velmi velky? Bez odpovede. Dalsia vec su slepe konstanty, ktore nahradzaju neznalost kak ustrojen mir. V tomto ma dobry prehlad Rybnikov. Vlastne o tom hovori aj Levasov, ktory bol ciastocne prelozeny tunajsou komunitou.

          Odpověď
  42. Podobnych clankov tu bolo kopec. Litovsky sochar rozobera vyrobu niektorych peterburgskych artefaktov. Popri tom mi chodi po rozume zakon vremeni.
    https://m.vk.com/@mysteryinfo-artefakty-peterburga
    Ine sa chcem opytat, aky je rozdiel medzi 3D a 5D frezovanim?

    Odpověď
    • Tu je to vysvetlené ako tie artefakty vyrábali. Ešte v 19 storočí ľudia túto technológiu ovládali. Slobodomurári to pravdepodobne ovládajú stále.
      https://www.youtube.com/watch?v=0OQ38ILa3NE

      Môj dedo bol široko-ďaleko vychýrený murár a pravdepodobne malú časť tohto tajomstva odniekiaľ poznal tiež. Mal totiž v dome akúsi špeciálnu podlahu ktorú všetci obdivovali, a pamätám sa že každý tvrdil že dnes to už nikto nedokáže. Podlaha, spolu zo schodmi bola akoby z jedného kusu, monolitu kameňa tmavozelenej farby. Do zrkadlova vyleštená. Extrémne tvrdý materiál, nedalo sa to ničím poškriabať.

      Odpověď
      • Dobrodej: Mohl bys prosím postup shrnout česky?

        Odpověď
        • Postup nik nevie. Mal som vtedy iba 7 rokov a dedo si to tajomstvo zobral do hrobu. Ale marí sa mi, že tam bola spomenutá ako prísada takzvané vodné sklo ( vodný roztok křemičitanu sodného) a ešte sa mi marí niečo zo žlčou, ale neviem od akého zvieraťa, žeby z prasaťa? Farba žlče by tomu povrchu zodpovedala. Ale vodné sklo si pamätám jasne.

          Odpověď
          • Myslel jsem z videa, to, co cituje Ignatěnko.

            Nejvíce mě zaujaly závoje na sochách…to je opravdu mistrovská práce.

            Odpověď
          • nahrobne pomniky (platne) sa doteraz robia podobnou technologiou ako podlaha u Tvojho stareho otca, umely kamen pouzivany na kuchynske dresy alebo aj umyvadla je nieco podobne,

            Odpověď
          • Zdislava 24.9.2018 o 1:01

            Nevím, zdali by se to dalo i zedničině použít.
            Ale můj dědeček vázal knihy a některé obálky měly velmi zajímavou barvu i jakýsi zvláštní ornament, právě jako polodrahokam. Je to už dávno, ale v hlavě mi utkvěla pouze jediná ingredience: holubí žluč.
            Možná to má cosi společného.

            Odpověď
            • Pavel Svítil 25.9.2018 o 10:02

              Zdravím , ve Vitruviových Deseti knihách o architektuře je popsán proces výroby
              podobné podlahy ..no a ted jsem v pasti..
              jak vložím jpg,díky

              Odpověď
              • Kolegové sem obrázky vkládají pomocí odkazu na nějaké vnější úložiště, ale víc bohužel neporadím.

                Odpověď
              • Nejsem odborník, ale fotky jsem vkládala na http://www.imagehosting.cz/, dáš procházet a najdeš soubor, který chceš nahrát – NAHRÁT a pak zkopíruješ adresu obrázku (buď se objeví přímo pod nahraným obrázkem nebo klikneš pravým tlačítkem a nabídne Ti to tuto možnost )

                Odpověď
              • Pavel Svítil 25.9.2018 o 11:58

                Ještě doplním: je to na straně 246-7, co se týče vodního skla, tak je to zřejmě
                fluorokřemičitan hořečnatý,tzv. fluát.Používá se jako krystalizační přípravek pro zvýšení odolnosti povrchů terasových výrobků( teraco, terazzo..),usnadnuje leštitelnost,je hydrofobní.
                https://uloz.to/!auZyDHQp/vitruvius-deset-knih-o-architekture-rar

                Odpověď
                • Pavel Svítil 25.9.2018 o 12:00

                  http://www.imagehosting.cz/?v=vitruvius0.jpg

                  Odpověď
                  • Zaujimave velmi, ostava vyskusat v praxi. Cela kniha vyzera zaujimavo. Dakujem.

                    Odpověď
      • V tom clanku sa spomina aj odlievanie.

        Odpověď
      • Teorie geopolymerů je tu už od sedmdesátých let. Podle mne zatím nejlogičtější hypotéza megalitického stavitelství. Zajímavě a něco podobného popisuje Fulcanelli v Příbytcích filosofů….atomy je potřeba infusí mírně oddálit a tím snížit vazebné síly…pak se zlato dá krájet jak máslo (Basilius Valentinus)

        a nějaký základní úvod do problematiky … http://www.matrix-2012.cz/index.php/sekce-a-odkazy/rzne/1149-geopolymery
        http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/geopolymery-budoucnost-mostniho-stavitelstvi/

        Odpověď
        • Az neuveritelne. Zeby prva lastovicka technologickeho skoku po 2020?

          Odpověď
    • 3D obrábění je je klasický pohyb v osách x,y,z, ale pokud chceš dokonale obrábět zakřivené plochy, tak obráběcí nástroj musí být vždy kolmo k tečně zakřivené plochy. Celé vřeteno se tak ještě pohybuje v dalších dvou osách nezávisle na pohybu v x,y,z.

      Odpověď
  43. http://rusarchives.ru/

    archív historických odtajnených dokumentov

    Odpověď
  44. Poprosím o názory k tomuto videu po shlédnutí

    Jak Václav Klaus podrýval v 80. letech komunismus. „Podle StB se cítil jako zneuznaný génius,

    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/student-zkoumal-jak-vaclav-klaus-podryval-v-80-letech-komunismus-podle-stb-se-citil-jako-zneuznany-genius-rika-56041?dop-ab-variant=1&seq-no=1&source=hp

    Odpověď
  45. Na Novinkách článek „Tajné válečné plány, které se neodehrály. Mnohdy naštěstí“ , kde píší i o operaci Unthinkable, která předpokládala zahájení boje se Sovětským svazem 1. července 1945. https://www.novinky.cz/veda-skoly/483283-tajne-valecne-plany-ktere-se-neodehraly-mnohdy-nastesti.html

    Odpověď
    • Nevyměnili na Novinkách šéfredaktora?

      Odpověď
    • Nečkal jsem, že se tato informace dostane tak brzo i do hlavního proudu.

      Odpověď
    • …. zaujimave ze to uverejnil mainstream :-)

      Odpověď
  46. Osud mě zavál do Příbrami a protože jsem měl trošku volného času, jal jsem se navštívit jednu část Hornického muzea v Příbrami. Krátký okruh s průvodcem a návštěvou vodní štoly mě + 2 děti stál všehovšudy 20,- Kč za možnost focení (dnes je prý den Muzeí, tak jsou vstupy volné). Od průvodce jsme se dozvěděli, že bylo v minulosti v Příbrami vytěženo 97% veškerého stříbra a 50% veškerého olova v Rakousku-Uhersku! Za to stříbro byla postavena Vídeň, kterou dnes obdivujeme jako historickou. V otrockých podmínkách se v dolech horníci dožívali průměrně 35-ti let. Jelikož jsou doly až 1600 metrů hluboké, lze zde obdivovat nejen odvahu těch, jenž zde pracovali, ale i technickou vyspělost té doby, kdy různé parní stroje poháněly různé zařízení buď jako výtahy, nebo jako čerpadla + je celá oblast protkaná podzemními vodními kanály na pohánění obřích vodních kol vyrábějících energii pro vodní čerpadla. Mě hlavně zaujala ta informace o stříbře a jeho použití na výstavbu Vídně. Dodnes jsem netušil, proč Rakušákům tolik záleželo, aby se Čechy od R-U netrhly. Takže další kostička do mozaiky. Jinak pro milovníky důlního průmyslu Příbram a její důlní muzea vřele doporučuji.

    Odpověď
    • Ještě odkaz:
      https://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/

      Odpověď
      • Podobně tomu bylo i v Kutné Hoře ve středověku, kdy se v okolních dolech těžily stříbrné rudy a tavilo se stříbro. Tehdy velmi bohaté město dokonce aspirovalo na hlavní město království. Po vytěžení tamních dolů však význam města značně upadl a KH se stala pouhým provinčním městem.
        Desetina těžby stříbra z bohatých kutnohorských dolů šla na stavbu katedrály sv. Víta v Praze, proto v ní najdeme i dvě sochy havířů, což je v kostelích neoobvyklé. V samotné Kutné Hoře je katedrála sv. Barbory, patronky havířů.

        Odpověď
        • V Kutné Hoře byla ruda v mělčí hloubce, proto se tam dalo dolovat už před osmi sty lety. Zajímavé je, že jsou příbramská ložiska bohatší než kutnohorská, ale leží mnohem hlouběji, takže se čekalo na vývoj technologie. Ta přišla až v 17.století právě z Kutné Hory.

          Odpověď
    • 97% veškerého stříbra

      To je zrejme nesprávny údaj, možno myslel v Česku, nie v Rakúsko-Uhorsku.

      Kde je potom strieborná Banská Štiavnica,(kde sa mimochodom ťaží aj teraz) ? Začiatkom 16. storočia bolo v okolí Banskej Štiavnice 426 samostatných ťažiarstiev. V Banskej Belej ich bolo 13, v Banskej Štiavnici 141, v Hodruši 136, v Štiavnických Baniach 52, vo Vyhniach 84.
      Prvým nepriamym dôkazom je záznam o dovoze striebra z uhorského kráľovstva koncom 10. storočia do Kyjevskej Rusi a jeho pôvod bol pravdepodobne z regiónu Banskej Štiavnice.
      O množstve vyťaženého zlata a striebra z tejto oblasti sú len dobové parciálne informácie. Napríklad v rokoch 1600-1625 sa ročne vyrobilo 5040-5600 kg striebra, od roku 1650 to bolo 2800 až 3360 kg striebra. V rokoch 1672-1680 sa vyrobilo ročne 14933 kg striebra a 187 kg zlata. Najbohatší bol rok 1690, keď sa v hutách banskoštiavnickej oblasti vyrobilo 29 tisíc kg striebra a 605 kg zlata.

      Odpověď
      • Je to možné, ale i tak je důležitá ta informace, že 97% stříbra z určitého území si přivlastnil parazit z jiného území.

        Odpověď
      • Striebro sa nevedomky tazilo aj v medenej rude, o com velmi dobre vedel Tkacov hrdina Thurzo. Ta sa vyvazala do jeho huti v Polsku a v Sedmohradsku, kde sa oddelovalo striebro od medi, samozrejme do jeho kapsy, kym nenarazil na Fuchera.

        Odpověď
  47. Potopa 1824:
    https://www.youtube.com/watch?v=LvAjGjHX7KQ

    Odpověď
  48. Když teď víme, že arménský globalistický projekt „náhradních židů“ je starý kolem 3000 let. Tak jsem se trochu začetl ve wikipedii – https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Arm%C3%A9nie, a našel toto:

    „Arménští křesťané se věroučně odlišují od pravoslavné i katolické církve. Naopak blízká je místní církev k egyptské koptské církvi a arménskému pojetí byli nakloněni i věrozvěsti Cyril a Metoděj“

    Samozřejmě jsou tu důležití známí věrozvěsti. Možná z toho nepřímo vyplývá, kdo jim dával pokyny pro zavedení kulturní spolupráce na Velké Moravě.

    Odpověď
    • … hezky…..ďakujem … postupne to zapada ako puzzle… :-)

      Odpověď
    • Zvěro-zvěsti.

      Odpověď
    • Mě to s tou Arménií nedalo, tak jsem si o její dávné historii něco početl. Dám tady pár střípků, třeba budou pro někoho zajímavé pro odpovědnější bádání:
      - Kolem roku 1000 př.n.l vzniká říše Urartu, střed říše tvoří jezero Van, jižním územím zasahuje do Anatolie
      - Své místo na slunci si nejspíš vybojovala na Asyřanech z Mezopotámie
      - Kolem roku 600 př.n.l. přicházení do Urartu semitské kmeny Aramejců, pravděpodobně ze Sýrie (to by měli být ti náhradní židé)
      - Kolem roku 500 př.n.l. je říše Urartu dobyta Médy z Persie. Začíná se formovat arménské království
      - Kolem roku 300 n.l. arménský král Trdat III. Veliký rozhodl, aby se křesťanství stalo státním náboženstvím
      - On ten Trdat je zajímavý – vzdělání získal v Římě, nejdřív zavřel do šatlavy sv.Řehoře, který v Arménii šířil křesťanskou víru, pak vyhlásil (jako první státní útvar na světě) křešťanství jako státní náboženství (asi mu někdo radil :-) ).

      VVPj kdysi v O-O říkal že Turky vedená genocida Arménů na koncil 19.století a na počátku 20.století se týkala výhradně původních horských Arménů. Aramejců se snad nedotkla. Globalisti nejspíš potřebovali uchovat „čistou“ aramejskou krev.

      Odpověď
      • Dvě malé poznámky. Voda v jezeře Van je mrtvá, slanost kolem 19%…
        Tureckou genocidu proti Arménům vedli Němečtí důstojníci… Po čase si je přeživší Arméni v různých částech světa našli a zlikvidovali…

        Odpověď
      • Diky heale a Aksal. Velmi zajimave.

        Odpověď
  49. Něco z historie na odlehčenou…pěknej ostravskej styl

    https://www.ladikvetvicka.cz/index.php/2018/09/12/uz-je-to-17-roku-co-dve-letadla-narazila-do-dvou-baraku-a-tri-z-nich-spadly/

    Odpověď
  50. Informace pro Tauruse i eM , ale i další kolegy : slíbil jsem, že se pokusím zajistit zajímavý zdroj informací k roku 1968 https://search.rsl.ru/ru/record/01001286286 z Národní knihovny RF. Dnes mi volali děvčata z MK v Klatovech , že knížka je fyzicky pro mne v knihovně. Pokusím se ji nechat zkopírovat a pak bych kopii poskytl Hoxovi k využití pro všechny . V pátek si jdu pro ni.
    Mám radost.

    Odpověď
  51. 8. septembra 1943 sovietski vojaci oslobodili Doneck od nacistických okupantov.
    https://russian.rt.com/science/article/552449-doneck-osvobozhdenie-nacisty

    Odpověď
  52. Pohřebiště Sandarnoch: ukázalo se, že tzv.“oběti Stalinismu“ jsou krasnoarmějci, které popravili finští spojenci Hitlera
    Ruská vojensko-historická společnost provedla vykopávky na pohřebišti Sandarmoch, při kterých byly objeveny pozůstatky krasnoarmějců. A podle všeho, vojáky RKKA postříleli Finové.
    Na tuto informaci reagovala hlasitě liberální media a samozřejmě organizace „Memorial“, kterým historická fakta získaná na základě vykopávek základně narušují jejich „důkazy“ o krvavém Stalinovi, o masových popravách NKVD.
    Bylo zjištěno, že u všech ohledávaných sovětských vojáků byly průstřely na zadní straně krku. Ruce byly svázané za zády.
    Na to zareagovali finští „vědci“ s tím, že „Finové tak nepopravují, že je to styl NKVD. Pokud se prý ve Finsku prováděla legální poprava vojenského zajatce, díval se střílejícímu do tváře. Nelegální poprava se obvykle provádí tímto způsobem : zajatce střelili do zad a řekli, že se snažil, například utéct“, — říká docent helsinské univerzity Antti Kujjala.
    7. září se v tiskovém centru MIA „Rusko“ konala tisková konference o výsledcích vykopávek na pohřebišti Sandarmoch. To extrémně vyprovokovalo ruské liberály a jejich západní patrony. Verze liberálních médií a organizace „Memorial“, je ta, že Sandarmoch — je místo poprav NKVD.
    Při tomto se liberálové pilně snaží obejít fakt, že Karelo-Finská SSR byla v letech 1941-1944 okupována finskou armádou a částmi německého wehrmachtu. Finská vojska utrpěla porážku v Karélii v létě 1944 v důsledku Vyborgsko-Petrozavodské operace.
    Jakým způsobem během tohoto období NKVD popravoval krasnoarmějce na území kontrolovaném wehrmachtem a finskými vojsky, obhájci lží z „Memorial“ raději nevysvětlují.
    Místo toho se snažili uspořádat informační kampaň proti samotným vykopávkám, aby se neodhalily pro liberály nepříjemné historické a archeologické důkazy. Došlo i na to, že liberálové upláceli příbuzné obětí, aby protestovali u mocenských orgánů proti provádění vykopávek.
    Lži, které hlásá organizace „Memorial“ prakticky od roku 1989, se postupně sesypávají. Do minulostí odchází i lež Solženicyna a jemu podobných.
    P. S.: je třeba si uvědomit, že od roku 1997se na tomto místě prováděly vykopávky pod ruskými grantovými programy financované ze zahraničí, které vědomě překrucovaly historii podle přání zahraničních zákazníků.
    http://zakonvremeni.ru/news/12-2-/36458-urochishche-sandarmokh-zhertvy-stalina-okazalis-krasnoarmejtsami-kotorykh-kaznili-finskie-soyuzniki-gitlera.html

    Odpověď
    • Nejspíš budou existovat síly, pro které je nepředstavitelná myšlenka návratu Finska do ruského civilizačního prostoru.

      Odpověď
  53. Něco z novodobé historie, určitě je dobré si to připomínat
    Co předcházelo imigrační invazi. Novodobé dějiny v souvislostech, krok za krokem
    http://www.zvedavec.org/komentare/2018/09/7695-co-predchazelo-imigracni-invazi-novodobe-dejiny-v-souvislostech-krok-za-krokem.htm

    Odpověď
  54. Blokáda Leningradu začala 8. září 1941. Blokáda trvala 872 dnů. V blokádě se ocitlo 2 887 000 občanů, včetně 400 000 dětí. Hitlerovci na město vypálili asi 150 000 granátů a shodili přes 107 000 zápalných a trhavých bomb.
    Hladem a na následky ostřelování zemřelo přes 641 000 lidí. Podle jiných údajů při blokádě zemřelo 1 500 000 lidí.
    https://cz.sputniknews.com/video/201809088033628-blokada-Leningrad-video/

    Odpověď
  55. Na historika Pyžikova tu už byly odkazy – viz např. http://leva-net.webnode.cz/products/alexandr-pyzikov-o-konceptualni-moci-stalina-jak-se-stalin-stal-stalinem/
    http://leva-net.webnode.cz/products/duchovni-koreny-stalinske-epochy/
    Zde se věnuje otázce Zlaté hordy a tatarům z pohledu ruských bylin – jak o nich píší ruské byliny na rozdíl od církevních letopisů. Podle bylin je označení „horda“ používáno pro určitou oblast, pro geografickou danost. Tataři nepřipomínají stepní kočovníky, naopak se u nich píše o korábech, lodích. Tataři jsou spojeni s litvou, přičemž litvou se v té době rozuměla převaha latinské víry. Tataři přicházeli ze západu. https://politikus.ru/video/111517-aleksandr-pyzhikov-chto-za-tataro-mongoly-v-russkih-bylinah.html

    Odpověď
    • To by bolo drsné keby boli tatary v skutočnosti križiaci na výpravách proti slovanom.

      Odpověď
      • Připomíná mi to zápisy o nájezdech Bavorů proti Velké Moravě

        Odpověď
        • Oracle 911 12.9.2018 o 16:48

          Asi tým aj je…

          Odpověď
      • RichardCZ 5.10.2018 o 23:33

        Dovolím si odbočit do skoro oficiální české historie.. Když dorazili do uherské nížiny lidé, jejichž řečí dnes hovoří Maďaři, mimo jiné přerušili kupeckou stezku okolo Dunaje. Nová stezka se tak vytvořila přes Prahu a Krakov. Kupecká stezka je svým způsobem eufemismus, jednalo se hlavně o stezku, po které se dopravovali ulovení slovanští otroci dále na západ. Budoucí svatý Václav vykupoval otroky a posílal je klučit lesy a zakládat vesnice, protože věděl, že s postupující christianizací jednou otroci dojdou – staral se o zdrojovou stabilitu budoucích pokolení. Jestřábové okolo Boleslava Ukrutného ale byli zvyklí na Rychlé prachy a tak obchod s otroky pokračoval dále. Takže oni Tataři klidně mohli být i Boleslavovi družiníci.
        Na každý pád, kupecká /otrokářská/ stezka a výnosy z jejího obsluhování umožnily Přemyslovcům vydržování větší družiny než měli všichni ostatní slovanští vladykové, a tak Boleslav Ukrutný postupně vybil většinu méně významných konkurentů a na jejich místa dosadil své kastelány – představitele dnešních nejstarobylejších a nejváženějších šlechtických rodů. Inu, česká státnost má základy z hrubě tesaného kamene..

        Odpověď
  56. 4.2. 1931 Stalin v roli geniálního proroka:
    „Za vyspělými zeměmi zaostáváme 50-100let. Musíme je dohnat za 10let. Buďto uděláme, nebo nás rozdrtí.“ youtu.be/pkAJGenpp5c 22.6.41 napadlo Německo SSSR.

    Odpověď
  57. И.А. Ефремов и новый взгляд на теорию эволюции
    https://m.youtube.com/watch?v=6RMXUgukoRg&time_continue=189
    Efremov, antropoog a geolog, autor nielen Hodiny byka a Hmloviny Andromedy. Kniha «Тафономия и геологическая летопись» bola vydana iba raz v r. 1950, pomoze nam rozsirit poznanie o evolucii cloveka a prirody. Porozprava nam o nej antropopalentoolog Alexander Belov, autor knih o povode opic z cloveka, involucii.

    Odpověď
  58. Tajná genocida Slovanů… Důkazy DNA…
    https://www.youtube.com/watch?v=fz8giYr3AQI&list=PL2zbO1Ks2ovxrNb6KO5BFWs9FNK5SJ31Z

    Odpověď
    • Tunafish 2.9.2018 o 21:51

      aka skoda ze neviem rusky..zrejme najvyssi cas sa ju zacat ucit.

      Odpověď
      • Dobrodej 3.9.2018 o 5:20

        Mňa naučila ruštinu moja vlastná zvedavosť a V.V.Pjakin. nevydržal som čakať na preklady p. Ireny :) Len pozeraj Ruské videá. To čo ťa zaujíma. Ono sa to na teba nalepí. Ruský internet ná neporovnateľne kvalitnejšie informácie.

        Odpověď
  59. Pro odlehčení video z Ruska od pana Větvičky. Můžem jenom závidět.
    http://www.novarepublika.cz/2018/09/pohoda-v-rusku-mrtvo-v-normalizovane.html

    Odpověď
  60. V souvislosti s hrdiny, kteří dnes a denně neváhají nasadit život při obraně, si připomeňme:

    Vojenská přísaha č. 1
    „Já, občan lidově demokratické republiky Československé, slavnostně přísahám, že budu čestným, statečným, ukázněným a bdělým vojákem, že budu přísně zachovávat vojenské a státní tajemství a bez odmluv plnit všechny vojenské řády a rozkazy velitelů a představených.

    Přísahám, že se budu svědomitě učit vojenskému umění, všemožně chránit majetek armády a lidu, a že budu do posledního dechu oddán svému lidu, své lidově demokratické vlasti, presidentu a vládě Československé republiky.

    Jsem připraven na rozkaz presidenta a vlády republiky Československé kdykoli bránit svou vlast – lidově demokratickou Československou republiku, a jako voják přísahám, že ji budu bránit mužně a udatně, důstojně a čestně, a že nebudu váhat nasadit i svůj život k dosažení úplného vítězství nad nepřítelem.

    A poruším-li tuto slavnostní přísahu, nechť mne stihne přísný trest lidově demokratického zákona, obecná nenávist a opovržení pracujícího lidu.

    Tak přísahám!“

    Vojenská přísaha č. 2:

    Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice.

    Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy.

    Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení.

    Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.

    Tak přísahám!

    Z faktů výše je patrné, co posiluje náš Rod a Rodný kraj Naší civilizace, a kdo jsou tito hrdinové, jejichž činy vždy byly a vždy budou hrdinským činem, na které se nikdy nezapomene!

    Odpověď
    • Ale nemáte na mysli naše žoldnéře, kteří se v zájmu USA účastní okupace Afganistánu, že ne?

      Odpověď
      • Z faktů výše je patrné, co ANO a co NE :)

        Odpověď
    • Vidno, na aké kvality sa v jednotlivých dobách poukazovalo (čestnosť, statočnosť, svedomitosť, obrana vlasti). Ono, mohlo by sa zdať, že je zbytočne na tieto vlastnosti apelovať v dospelosti, ak neboli vychované v detstve, ale napriek tomu to môže byť ozvenou národného ducha, lebo tieto skutočné vlastnosti vo vojakoch ešte nevymizli. O tom svedčí aj nedávny článok, že mnoho našich dôstojníkov vo výslužbe má tendenciu hájiť proruské názory (miesto NATOvských).

      Tá prvá prísaha je z rokov 1951-61. Tá druhá je asi súčasná… Tu si možno pozrieť aj ostatné, socialistické:
      https://www.retromania.sk/cs/letopocet-1980-1989/vojaci-zakladni-sluzby-csla

      Možno by bolo zaujímavé si posvietiť aj na prísahy vojakov iných štátov, aké kvality ducha sa v nich odrážali a odrážajú…

      Odpověď
      • Z pohledu korporátní civilizace oligarchů, nenávidící člověka (Celo_Vek), bude situace obdobná a zjednodušování textů přísah zřejmě nutně povede až k tomu, co můžeme bez obálek shlédnout např. ve filmu: „Kronika mutantů“: https://www.youtube.com/watch?v=382wKv2UKKk
        Zajímavá pasáž ve 2 minutě: „Svět ovládly 4 korporace a ty mezi sebou vedou nekonečnou válku“
        Jenže toto překazí Celo_Vek a jeho raz_Um :)

        Odpověď
      • Je to sice z jiného soudku, ale zajímavá je i přísaha vojáka wehrmachtu z konce roku 1934:

        „Před Bohem skládám posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, Vůdci německé říše a německého lidu a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil. Jako statečný voják budu připraven za tuto přísahu v každém okamžiku nasadit život.“

        A přísaha příslušníků zájmové organizace SS:

        „Tebe, Adolf Hitler, vodca a kancelár Nemeckej ríše, prísahám vernosť a statočnosť. Tebe a nadriadeným, ktorých sám menuješ, sľubujem poslušnosť až k smrti. K tomu mi dopomáhaj Boh.“

        Odpověď

Napsat komentář

*
*

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>