Historie, dějiny

Podepisování příspěvků: anonymní příspěvky nebo ty, které v poli jména/přezdívky budou mít titulek nebo jiný text, mohou být smazány. Příspěvky s nakopírovaným delším obsahem, který je dostupný na jiném místě, mohou být také smazány – v takovém případě uvádět pouze odkaz, případně pár vět, nikoliv celý text systémem copy&paste. První komentář nového uživatele se zobrazí až po schválení, další již hned.

 Obnoviť

  1. Boletus tu někde doporučoval výborný odkaz na Fursova: https://www.youtube.com/watch?v=VxpBupTCchY Děkuji, opravdu velmi zajímavé, je tam hodně faktologie, tzn. dat, stručně perličky:
    - První republika = Československo mělo v té době nejmodernější zbraně, milion vojáků, bylo prakticky Německem nedobytné, obsazením vše předalo Německu, včetně výroby, takže třetina německých tanků na východní frontě byla vyrobena v Čechách, pod německými značkami sic.
    - Český odboj byl slabý, nevybavený zbraněmi, i na samém konci války němci do jeho potlačení vstupovali, na rozdíl od Rudé armády, tam vyklízeli pozice.
    - Za odboj považuje např. těžbu uhlí na Donbase, německý plán byl 1 mil. tun uhlí na první rok, vytěženo 30 tis. tun, na druhý rok 2 mil. tun uhlí, vytěženo cca 70 tis. tun uhlí. Co to je za lidi, na tom Donbase?!
    - Běloruští partizáni v počtu cca 1 milion osob na sebe vázali cca 10 procent sil němců.
    - Ve francouském odboji byl počet partizánů cca 2x menší než počet Francouzů v jednotkách SS.
    - V těchto souvislostech se o nějakém odboji v západní a střední Evropě nedá mluvit.
    - V roce 1940 mezi 5. nejprůmyslovějších aglomerací na světě patřily dvě v Rusku: Donbas (zvaný srdce Ruska) a nějaké město za Uralem, další bylo Porýní, oblast kolem Birminghamu a Chicago/Detroit.
    - Sovětský svaz již v roce 1940 budoval prázdné tovární budovy za Uralem, bez vybavení, hodně kritizované, které se však využili po napadení pro přesun výroby. Neuvěřitelná předvídavost.
    - Jak západ, tak Sověti už v roce 1941 věděli, že Němci válku prohrají. Důvodem bylo nedodržení termínu bleskové války, která měla být do příchodu zimy ukončená. Důkazem byly výstupy z jednání zabývajícími se poválečným uspořádáním Evropy na obou stranách. Skutečnost, že válka skončila až v roce 1945, Fursov vysvětluje kvalitou německé armády.
    - Otevření západní fronty pouze z důvodu obavy obsazení celé Evropy Rudou Armádou.
    - Na západě se vítězství RA zpochybňuje, dětem se teď vymývají hlavičky, že prý v žádné válce vlastně není vítězů, když jsou padlí na obou stranách, na straně Sovětského svazu dokonce přes 25 mil. osob. V informační válce často zaznívají argumenty, že vlastně Rusové moc bojovat neumí, když měli takové ztráty. Skutečný poměr obětí mezi vojáky německými a ruskými je však cca 1:1,3. Tzn. proti cca 8.5 milionům padlým němcům cca 11 mil. padlých ruských vojáků. Co je na víc, jsou civilní oběti.
    - Fursov také uvádí na pravou míru počty lidí v Gulazích, apod., a vůbec, má to napěchované, také doporučuji shlédnout.

    Odpověď
    • Ještě jsem zapoměl,
      - Fursov je skeptický k obrození DDR, napřed si s nadějí spojoval hudební skupinu Rammstein, ale nyní (v roce 2016) tomu už nevěří ( já osobně jsem touto nadějí trpěl letos s vydáním písně Deutschland, ale otázkou možná je, k čemu je maják, když nemá komu svítit, tím si vysvětluji opětovné návraty skupiny do LGBT choreografie )
      - Proti fašismu bojoval v Evropě především Sovětský Svaz a Srbsko
      - Fursov považuje za chybu nepřičlenění Západní Ukrajiny k Polsku, lidé tam mají prostě blíž k Polsku

      Odpověď
    • Český odboj sice neměl prostředky na odpor takovou formou jako francouzský nebo srbský (o sovětském ani nemluvě), ale bojoval jinak, tj. podobně jako Donbas.

      Odpověď
      • Oracle 911 14.9.2019 o 23:47

        Však Švejkovanie za R-U zachránil Český národ t.j. len preniesli svoje skúsenosti na obdobie otvorenej genocídy a Heydrichovo vyjadrenie preto malo opodstatnenie.

        Odpověď
  2. Jak to bylo s Vlasovem a tzv. Vlasovci?
    Andrej Vlasov absolvoval velitelské kurzy a studoval Frunzeho Vojenskou akademii. V roce 1938 byl vyslán do Číny jako poradce generála Čankajška. V roce 1940 se vrátil do vlasti. V lednu 1941 se stal velitelem 4. mechanizovaného sboru Kyjevského vojenského okruhu. Po těžkých bojích u Kyjeva , kde se dostali do obklíčení, se raněný Vlasov se zbytky svých jednotek dokázal probít na východ ke svým. Dostal několik sovětských vyznamenání. Podle mínění některých lidí byl prý Andrej Vlasov velký vojenský odborník, podle některých historiků byly jeho vojenské schopnosti zveličovány.

    7. ledna 1942 byla zahájena Ljubanská útočná operace. Generál Vlasov, jako zástupce velitele Volchovské fronty, měl prorazit Leningradskou blokádu. Boje to byly těžké a výsledkem této operace bylo, že téměř celá armáda hrdinsky zemřela ( cca 20 tis. vojáků ). 12. června 1942 upadl Vlasov do německého zajetí. Brzy byl převezen na velitelství, kde ho začali vyslýchat. A Andrej Vlasov zodpověděl všechny otázky.

    Vlasov také napsal otevřený dopis „Proč jsem se vydal na cestu boje proti bolševismu“ a vypracoval text letáku, který vyzýval ke svržení režimu v čele se Stalinem a byl následně shazován letadly nad postaveními Rudé armády.

    Ve vojenském táboře Vinice pro vězně vyšších důstojníků nabídl Vlasov spolupráci německému vedení. Rozhodl se přejít na stranu nacistů a vedl „Výbor pro osvobození národů Ruska“ (KONR) a „Ruskou osvobozeneckou armádu“ (ROA), která sestávala ze zajatých sovětských vojáků, zejména z Ukrajinců, Lotyšů, Estonců a Turkmenů.

    V letech 1942-1944 ROA jako skutečná vojenská formace neexistovala, ale byla používána pro účely propagandy, pro nábor spolupracovníků. Teprve na konci roku 1944 byla formace ROA schválena.

    13. dubna 1945 na příkaz německého velení 1.divize ROA zaútočila na sovětské předmostí u Erlenhofu jižně od Frankfurtu nad Odrou. Poté, co během pár dní divize ztratila několik stovek bojovníků a nepodařilo se postoupit ani o metr, velitel divize „generál“ Buňačenko odmítl nadále poslouchat příkazy Němců. Buňačenkovým cílem bylo přesunout jednotku do Čech a spojit se s ostatními částmi ROA.
    Začátkem května byla 1. divize ROA blízko Prahy. Nebylo kam utéct, velitelé řešili, co dělat a Buňačenko považoval za nejlepší možnost vzdát se Američanům. Uvažoval, že by bylo dobré nějakým způsobem dokázat Američanům, že Vlasovci bojovali nejen s komunisty, ale také s nacisty. Nebylo ani možné vyrazit směrem k Američanům – na všech silnicích na západ se nacházely ustupující německé jednotky. Hrozilo také, že dojde k setkání se sovětskými jednotkami, kterému se „hrdinové ROA“ chtěli vyhnout všemi možnými způsoby.

    V začátku Pražského povstání viděli Vlasovci svoji šanci – měli skutečnou příležitost ukázat západním spojencům svůj „antifašistický základ“. Vlasov sám byl proti podpoře povstání, nevěřil v úspěch, ale nezasahoval do toho.
    Současní advokáti Vlasovců se snaží prezentovat jejich účast na květnových bitvách v Praze jako „zásah skutečných ruských vlastenců, kteří přišli na záchranu slovanských bratrů“.

    Nicméně, je to jinak. Svědčí o tom i skutečnost, že Buňačenko zpočátku poslal své pluky nikoli do Prahy, kde Češi umírali, ale na letiště v Ruzyni, které se nachází mimo město. Tam měly základnu stíhačky Me-262; ty nebyly určené k útokům na pozemní cíle, ale představovaly skutečnou hrozbu pro americká dopravní letadla, která zde mohla udělat výsadek na pomoc povstalcům.

    Teprve poté se Vlasovci vydali do Prahy, přes kterou bylo možné se dostat na západ. Ráno 7. května se jim podařilo obsadit několik částí města a odzbrojit část posádky. Podařilo se jim to celkem lehce, protože Němci nevěděli o zradě dřívějších spojenců ( Vlasovců ), a tak nekladli zpočátku výrazný odpor vůči lidem útočícím v UNIFORMĚ Wehrmachtu.
    Později ale začaly úporné uliční boje. „Hrdinové ROA“ tehdy poprvé bojovali opravdově: v případě úspěchu mohli západním spojencům představit „osvobozenou“ Prahu a počítat s americkým zajetím. Nevěděli o dohodách mezi SSSR a USA o osudu českého hlavního města. Za soumraku i jim bylo jasné, že do Prahy brzy vstoupí sovětská, a ne americká vojska.

    Tím „podpora povstání“ ze strany ROA, která trvala jen několik hodin, skončila. V podmínkách příměří pustili Němci kolony divize Buňačenka na západ a vydali se společně k západním spojencům. V noci z 7. na 8. května 1945 1. divize ROA opustila Prahu, ve které zůstaly německé jednotky a do které po jejím odchodu dorazily dodatečně další Hitlerovy jednotky.

    Vlasovci dosáhli svého cíle – dostali se na pozice Američanů. Ti se však rozhodli předat je Sovětům.
    V samotné Praze pokračovaly boje, ale bez účasti ROA a ráno 9. května vstoupily do města tankové jednotky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva.

    Válka skončila, ale Němci i nadále odolávali v českém hlavním městě a jeho okolí ještě několik dní. Během pouličních bitev 5. – 9. května 1945 bylo v Praze zabito 1 500 českých povstalců, 300 vojáků 1. divize ROA, 30 vojáků sovětské armády, 1 000 vojáků Wehrmachtu a SS. V bitvách na okraji Prahy zemřelo 662 sovětských vojáků. Celkem během strategické útočné operace v Praze (6. – 11. května 1945 ) ztráty sovětských jednotek činily více než 50 tisíc zabitých a zraněných vojáků a důstojníků.
    Zdroje:
    https://interesnyefakty.org/general-vlasov/
    https://topwar.ru/43814-kak-vlasovcy-pragu-spasali.html

    Emil Šneberg účastník pražského povstání 1945 se zbraní v Praze XIX – dnes Praha 6, hovoří o tom, jakou zásluhu má maršál Koněv na osvobození Československa, o roli vlasovců v pražském povstání.
    https://www.facebook.com/RaptorTV.cz/videos/499897527240815/

    Odpověď
    • Dík za dobrý a podrobný příspěvek.

      Odpověď
      • Připojuji se k Martinovi 21 .Tvoje občasné bloky věnované konkrétním historickým jevům jsou velmi přínosné .

        Odpověď
    • Putinovec 14.9.2019 o 9:30

      Tento kvalitní souhrn by bylo dobré šířit dále po netu.Navzdory výkřikům různých polithňupů.

      Odpověď
    • Poslední rudoarmějec zemřel při osvobozování naší země 16.5.1945 na severu Čech.

      Odpověď
  3. Ako Romanovci falšovali dejiny
    https://politikus.ru/video/122459-kak-romanovy-falsificirovali-istoriyu.html

    Odpověď
  4. A já jsem se pořád divil, kam na to Kalousek chodí:
    https://www.fronta.cz/foto/frankova-vyhlaska

    Odpověď
  5. Chcel by som sa opýtať, aký je názor tunajšieho osadenstva na udalosti opísané v básni Slovo o pluku Igorovom. Išlo tam o vojenské ťaženie Igora Sviatoslaviča proti južné oblasti obývajúcim pohanom – Polovcom. V knihe je uvedený rodokmeň panovníkov Kyjevskej Rusi a dobová mapa, ktorá ako východných susedov Polovcov uvádza Tartáriu. Konkrétne by ma zaujímalo, s ktorým národom uvádzaným v básni sa viac alebo menej stotožňujete (ktorých považujete za tých „dobrých“) a prečo.
    https://sk.wikipedia.org/wiki/Slovo_o_pluku_Igorovom

    Odpověď

Napsat komentář

*
*

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>