1. Ještě k tématu článku pornofikace kultury, v širších souvislostech. Přemýšlel jsem nad tím a došel jsem k následujícímu, podotýkám že to nejsou názory které zastávám, šířím nebo prosazuju, jsou to jen závěry ke kterým dojdu, když se nad věcí zamyslím do hloubky.

    Kultura zvýrazňování druhotných sexuálních příznaků (odhalování, výstřih, push-up podprsenka…) je ve své podstatě stejně nepřirozená, jako muslimské zahalování. To, že je to v naší současné kultuře norma, neznamená že je to objektivní norma, kultury jsou různé:

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Smilstvo

    http://www.osel.cz/7240-biblicke-nasili.html

    v tomto druhém odkazu mám na mysli to, co považovala za nepřípustné společnost izraelitů podle mojžíšových zákonů, jako pravidla pro sebe, nikoliv vůči ostatním. Realita je taková, že trestem za smilstvo byla smrt, s dovětkem, že to dotyčný věděl, co je trestem, když se toho dopouštěl. Tedy, pokud někdo věděl, že smilstvo se trestá smrtí, a přesto se neovládl, pak tato společnost nepovažovala za možné nechat ho naživu. Podotýkám, že jen konstatuji jak to bylo, nezaujímám žádné stanovisko. Uvádím na zamyšlení, jako ilustraci že současná norma je kulturní norma, určená lidmi, nikoliv nějaký objektivní biologický stav. Mezi Slovany fungovaly v minulosti +- podobná pravidla, i když bez tak tvrdých trestů. Otázka na zamyšlení zní, jestli podobné normy v minulosti mají nějaký objektivní důvod, a jaký případně je (pokud odhlédneme od trestů, které byly poplatné době a nelze je soudit dnešními měřítky).

    K těm závěrům, v kostce. Když si představím společnost, kde panuje lidský typ psychiky, nevidím v takové společnosti místo pro push-up podprsenku například. Dámy namítnou, že muž s lidským typem psychiky s tím nebude mít problém, což je naprostá pravda. Ale stejná pravda je, že žena s lidským typem psychiky si jednoduše push-up podprsenku nevezme, nebude k tomu mít důvod ani cítit potřebu. To byl jen ilustrační příklad, ne že bych nějak podprsenky řešil – jen je jednodušší ilustrovat princip na příkladu, jinak by bylo třeba popsat několik stran.

    Odpověď
    • Ve společnosti s lidským typem psychiky nevěra nebude existovat, protože lidé se nebudou vlastnit. A zcela jistě se nebudou kvůli podobným prohřeškům zabíjet. K lidskemu typu jistě patří i něco jako tolerance pochopení neodsuzování. . Jsou i společnosti matriarchátní tady jedna co vydržela do dnešních dnů. https://www.lui.cz/co-se-deje/14574-zadny-termin-pro-otce-a-manzela-zato-nespocet-sexualnich-partneru-jak-by-dnes-vypadal-matriarchat-v-cine-to-vedi
      „Kultura zvýrazňování druhotných sexuálních příznaků (odhalování, výstřih, push-up podprsenka…) je ve své podstatě stejně nepřirozená, jako muslimské zahalování. “ k tomu asi tolik že je to dusledkem sexualní revoluce a na principu kyvadla se to přehouplo z tématu které bylo tisíciletí tabuizovano , do protipolu. Pokud bude dále pokračovat stabilní rozvoj vše se samo vyrovná.

      Odpověď
  2. Ahojte, píšem k téme „pornofikaci kultury“, ktorá sa mi v tomto zmysle moc nezdala (príčiny a následky) ešte keď som ju čítal v ZS. Ako sa mi to pripomenulo v článku, poslal som kamarátovi, s ktorým veľa vecí v KSB rozoberáme v tandeme, pripájam jeho odpoveď:

    Ohladne pornofikacie zap.kultury vs. zvysene riziko kancerogennych procesov (adenokarcinomov) u muzov.Porovnanie s moslimskym svetom vidim (aj?) inak – piju a jedia menej mliecnych vyrobkov a vacsina z toho co z ml.konzumuju su rozmanite mikrobialnymi kulturami zakvasene produkty.-Konzumacia mlieka a mliecnych vyrobkov je priamoumerne zodpovedna za vyskyt rakoviny prostaty u muzov a netreba tych mliecnych na to vela..Je to jednak neziaducim silnym hyperanabolickym ucinkom mliecnych bielkovin,i konkretnymi aminokyselinami a ich sekvenciami a strukturami v bielkovinach,ktore mlieko,ale najma to kravske neskvasene a niektore mliecne produkty obsahuju, viac osobne zajtra. Ohladne teorie so stredne vysokymi hladinami testosteronu stimulovanymi vizualne videnim casti obnazenych zenskych tiel a ich zdoraznovanim-to overim,no logicky mi to oride ako nie spravna hypoteza—najma ta cast o tom,ze tie zenske vnady sposobuju uvolnovanie strednych hladin testosteronu a to vedie k adenokarcinomom.-V minulosti mali muzi vyssie hladiny tst ako dnes(menej stresu,menej kontaminovane prostredie latkami narusajucimi hormonalne procesy v organizme,tzv.hormonal disruptors-plasty a ich extrahovatelne produkty prenik.z obalov do potravin,rezidua pesticidov,ine tox.latky,fajcenie,niektore lieky,farby,kontakt s rozmanitymi chem.latkami na pokozke,v pitnej vode,jedle,ponocovanie,fyz.a psych.pretazovanie,pc,mobily,kontamin.ovzdusie,prasny spad zo spalovni a tepelnych elektrarni,tazkeho a chemickeho a zbrojarskeho priemyslu,atd,atd) a optimalnejsie spektrum fyz.i osych.aktivit,i lepsi spank.rezim.

    Aj trening,aj urcite typy fyz.aktivity,aj vizualne,aj audio podnety,aj myslienky,aj muzsky typ spravania v okoli,alebo pri sport.hrach,aj dalsie podnety,zvysuju hladiny TST na stredne hodnoty podobne,ci rovnako ako videnie vnad zien…,cize ten argument v hypoteze mi pride chybny a scestny a skor je pouzivany ako ista forma manipulacie(mozno vs moslimovia ze ostanu ako posledni kvoli tomu,ze ich zeny sa zahaluju,tak treba zvolit podobny postup i v zap.kulture,aby sa tak s moslimami neudialo,ake nech adaptaciou kultu cudnosti sa „zabezpeci prezitie“ aj inych kultur,nech nevymru na adenokarcinomy lebo sa pozeraju zenam na obnazene vnady),aj ked pozit.smerom. Ked niekto pozera Pcko ako konicek a denno-denne,aj viackrat,ci dlho,tak to samo o sebe zdrave nie je, je to nadlho preco vsetko z toho plynuce fyziologicky,biochemicky i psychicky.

    +mlieko obsahuje aj rastove faktory a priamo hormonalne posobiace latky a ich prekurzory s presnymi ucinkami na ludsky organizmus(tiez spustaju u muzov tvorbu adenokarcinomov,nielen bielkoviny a aminokyseliny mlieka). Nehovoriac o tom,ze toxicke latky(vsetky z krmiva i prostredia v kt.krava zije) prechadzaju(prefiltruju sa) z krvneho obehu kravy do mlieka a potom dobru chut.

    Kvasenim (typicke sposoby pripravy pre narody azie a afriky) sa niektore tieto tox.latky biochemicky degraduju,az eliminuju a bielkoviny(aj tuky a laktoza,atd,menia ich na z casti zdraviu prospesne latky-organicke kyseliny-propionovu,mliecnu,maslovu-ktore zivia mikroorganizmy v hrubom creve-uzitocnu mikrofloru,ktora tiez zohrava ulohu v detoxifikacnych procesoch previehajucich v hrubom creve) pozmenia,pravdepodobne prave preto maju kvasene mliecne produkty nizsi ucinok co sa tyka iniciacie vyskytu adenokarcinomov v porovnani s cistym mliekom a nekvasenymi produktami.No co rozny typ a sposob kvasenia a co typ inych mikroorganizmov,to iny ucinok,neda sa to pausalizovat,ze zakvasene vsetky maju take ucinky,nie…

    Odpověď
    • > Aj trening,aj urcite typy fyz.aktivity,aj vizualne,aj audio podnety,aj myslienky,aj muzsky typ spravania v okoli,alebo pri sport.hrach,aj dalsie podnety,zvysuju hladiny TST na stredne hodnoty podobne,ci rovnako ako videnie vnad zien

      neplatný argument, nejde o testosteron:

      „To všechno jsou sexuální signály probouzející touhu. Městský muž uvidí podobné „signály“ v průměru 100 – 200 krát denně a tak chtíč, který není uspokojen, vytěsňuje do podvědomí, kde ho jakoby ignoruje, jenže do krve se dostávají androgeny, které – a tady je klíč k pochopení toho procesu! – nejsou do krve vylučovány ve velkém (a tedy onkologicky bezpečném) množství, ale ve středním dávkování, které je kancerogenní.“

      Odpověď
      • Hoxi, tie androgeny z coho vzniknu, len tak sa tam zjavia? Bud sa vylučujú aj pri aktivitách hore opisanych, alebo nie, rozumieš?

        Odpověď
        • nemám tušení, ale selskou logikou: hladinu testosteronu má muž nějakou určitou víceméně stálou, ta nekolísá když se podívá na babu. Tady jde o něco jiného, co má přímou souvislost se vzrušením a pohlavním stykem.

          Odpověď
          • Obecne plati, ze rano ma muz hladinu testosteronu vyssi, nez vecer. Tento ubytek vsak neni linearni, ale osciluje behem dne.

            Jinak v tomto clanku (https://aktin.cz/sex-testosteron-a-fitness-jak-se-vzajemne-ovlivnuje-cviceni-a-sexualni-aktivita) se pise opak:

            „pouhý rozhovor s atraktivní slečnou dokáže navýšit váš testosteron o 30 % (Roney et al., 2007)“

            Odpověď
            • Ok, tady by to chtělo prostudovat studii akademika Kitajev-Smyka a podívat se, co přesně je to za látku, domněnky zde nemají význam. Kniha je ke stažení v odkazu výše (Antropologie stresu), někdo se toho může ujmout, pokud bude chtít.

              Odpověď
              • Souhlasim, ze tech dalsich latek se bude vylucovat vic, ale testosteron obecne skodlivy asi nebudu.

                Odpověď
            • Oracle 911 21.10.2018 o 16:52

              A čo ostatné androgény, ktoré ak nie vypínajú, tak brzdia činnosť imunitného systému?

              Odpověď
              • O ostatnich latkach a hormonech nemam tucha a netvrdim nic proti clanku. Jen jsem reagoval na Hoxe. Kolisani testosteronu je normalni a nijak to daneho jednotlivce nenici.

                Odpověď
                • Oracle 911 21.10.2018 o 19:13

                  Kolíše, a muž potrebuje testosterón na správne fungovanie ale nízke hladiny robia z muža toto:
                  https://www.youtube.com/watch?v=FTSvLKY7HEk
                  s takýmto výrazom:
                  https://www.youtube.com/watch?v=az352YaZNM0
                  A príliš vysoké hladiny zas agresora.

                  Čo sa týka ostatných androgénov, ich vysoké hladiny zabíjajú to dosvedčia sexuálne neúspešné samce…

                  Odpověď
                  • Ja uz to rikam dlouho, soja je zlo a jedl bych ji pouze, pokud bych uz nic jineho „do huby nemel“. Ono to docela souvisi i s diskusi o vegetarianstvi/veganstvi nize a propagovani soji jako nahrazky masa.

                    Chlap ma byt proste chlap (samozrejme ne agresor). Kdyz mu obcas pretece „pohar testosteronu“, vztekne se a „bouchne rukou do stolu“, tak se nic nedeje, ba naopak. Dovolim si tvrdit, ze kdyby ze zapadnich muzu se postupem casu pod tihou LGBT a vegan propagandy nestavaly slecny, tak by tamnejsi spolecnost vypadala jinak, lepe….

                    Diskutujici podemnou tvrdili, ze diky absenci masa v jidelnicku se stavaji uvolnenejsi, klidnejsi. Jen aby to nebylo tak, ze se z nich stavaji slecny (doufam, ze jsem tim nikoho neurazil).

                    Odpověď
                    • *nestavali

                      Ach ta cestina…

                      Odpověď
                    • Oracle 911 21.10.2018 o 20:22

                      Problém nie je vegánstvo samotné ale sója.

                      Odpověď
                  • A diky Oracle 911 za video material.

                    Odpověď
        • Oracle 911 21.10.2018 o 17:04

          Paolo androgény sa syntetizuju cholesterolu, tak ako steroidy.

          Odpověď
  3. Neviem si predstaviť nejesť mäso. V puberte sa mi hnusilo tak som vyše roka nejedla a rok som sa liečila potom z chudokrvnosti.

    Odpověď
    • kolkobudešžiť 18.10.2018 o 21:27

      Milá Dalila, chyba bude niekde inde. Ja napr. nejem maso cca 25 rokov a tiež sa mi „hnusí“ a lekára nemám žiadneho.
      Keď som sa tak zle stravoval, stále som cítil únavu. Teraz možem robiť stále, teda myslím furt.
      A to som pred tými rokmi nepoznal védické učenie našich predkov a ani Bavišta Puránu písanú v Sanskrite, kde je jasne napísané, čo odpovedal Kálí-stelesnenie temného ducha na otázku vedúnov-mudrcov -“Ako chceš rozšíriť neprávosť na Zemi?“- odpoveď Kálího-“neprávosť na Zemi rozšírim prostredníctvom Evy a masojedením“… A to je písomnosť staršia o 2000 rokov ako Biblia… A samozrejme dnes sa už nikto nemože vyhovárať na nedostatok informácií. Je to otázka už len funkčnosti jeho samého mozgu, ktorý je ničený očkovaním, chémiou v potravinách, žiarením net sietí, chemtr…

      Odpověď
      • Dvě ženy ve věku 51 let po porovnání:

        https://www.email.cz/download/k/dlTfjsYDin9Q7hygUfLbsQBPOKy4mKK9m-SBeMM8PnaHc6Bb-Ho7yi_CsQS7zj0QdtrJHOI/Dve_zeny.pdf

        Odpověď
        • Oracle 911 21.10.2018 o 9:07

          Neviem čo na tom ľudia nechápu, že cudzinci nemajú prístup do ich mailu?!

          Odpověď
          • OK. Nigella Lawson … je známa svými TV pořady o vaření. Nigella jí maso, máslo, čokoládu a zákusky…., a všechno to splachuje vínem! Vypadá zdravě, skvěle.
            McKeith a je známa svými TV pořady o zdraví,
            obhajuje holistický přístup k výživě a zdraví, podporu cvičení, vegetariánskou stravu, bio ovoce a zeleninu. Doporučuje Detox Diety, výplachy tlustého střeva a doplňky výživy.
            Vypadá na 70 letou babču.

            Odpověď
            • Oracle 911 21.10.2018 o 10:45

              Plastická chirurgia a dobrý make up dokáže divy…

              Odpověď
  4. http://leva-net.webnode.cz/products/reakce-biosfery-na-pornofikaci-kultury-vyspelych-statu/

    Odpověď
    • Libor Smetana 16.10.2018 o 10:36

      Hoxi, atd, fantastické je, že zveřejňujete články krátce poté, co mě dané téma proběhne hlavou. Jakobych si rozvzpomínal dávnou minulost a zároveň současnost. Díky
      L.S

      Odpověď
      • popolvár 16.10.2018 o 11:35

        Dôležitý je posledný odstavec. Primárnou príčinou vymierania mužov Západu a ich impotencie kvôli obnaženosti žien nie je obnaženosť samotná, ale nečlovečie usporiadanie psychiky. Podliehanie sexuálnym inštinktom pri každom podnete – pohľade na obnaženú ženu.
        Nie, nie je cieľom, ale ani zmyslom tohto článku, aby sme preberali kultúru zahaľovania žien od islamských kultúr. Ale ani zotrvanie v terajších, sexuálnu žiadostivosť podnecujúcich módnych trendoch nie je na mieste. Zlatá stredná cesta.
        No pokiaľ k takémuto posunu módy odievania dôjde a nielen v móde ale aj v trende do každej reklamy vycapiť nahatú „kočku“, tak je potrebné aby jedinec sám seba chránil: staň sa Človekom! Aspoň v partnerskom vzťahu. T.j. miluj svoju partnerku celým srdcom, dušou, mysľou, a potom aj pohľad na cudziu, úplne nahú ženu v tebe smilné chúťky nevyvolá. Nie nebudeš cudne klopiť oči, ale si ju len prezrieš ako nejaký obraz, ako prejav krásy, ako prejav dokonalosti Božieho stvorenia. Veď aj krása ženy je jedným z prejavov krásy, krásy stvorenia.
        No je tu jeden veľký problém – problém mladistvých, u ktorých sa príslušný stroj psychiky ešte len utvára. Obnažovanie žien v kultúre Západu je ako obriezka v židovskej kultúre – nedovoľuje dospieť do štádia Človeka, ale už v mladom veku ukotvuje jedinca v nečlovečom stroji psychiky.
        Takže tatkovia – chráňte si svojich pokračovateľov rodu, aby kvôli ich impotencii ten váš rod nevymrel. Nezabránite im vidieť nahaté ženské, no môžete im pomôcť, aby ich nahaté ženské nezvádzali… Možno to bude znieť paradoxne, ale jedným z riešení by bolo ich zvykať na nahotu od útleho detstva.

        Odpověď
        • Libor Smetana 16.10.2018 o 11:51

          Souhlasím

          Odpověď
        • Bože to je blbost!
          Průměrný věk dožití mužů je na západě vyšší než zemích Perského zálivu a to nepracují, mají na vše sluhy, defakto otroky na cokoliv!
          https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A1_d%C3%A9lka_%C5%BEivota

          Odpověď
          • Oracle 911 16.10.2018 o 13:14

            Dožijú sa, ale v akom stave?!
            Teraz skolila rakovina spoluzakladateľa Microsoft, a nemôžeš o ňom povedať, že nemal najlepšiu lekársku starostlivosť čo sa dá za peniaze kúpiť.

            Odpověď
            • V dnesnom internetovom a satelitnom svete su prave uteracnici najvacsimi konzumentami pornografie. Habibi sem, habibi tam. Doma to maju vsetko vo vreciach balene, tak cumakuju na sklo.

              Odpověď
              • dal jsem do vyhledavače goodle :Leonid Katajev-Smykov a nic to nenašlo…

                Odpověď
                • popolvár 17.10.2018 o 18:50

                  cez google nájdeš veľmi málo ohľadom ruských autorov. Skús cez yandex

                  Odpověď
                • http://nashaucheba.ru/v16136/%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B5%D0%B2-%D1%81%D0%BC%D1%8B%D0%BA_%D0%BB.%D0%B0._%D0%BF%D1%81%D0%B8%D1%85%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D1%8F_%D1%81%D1%82%D1%80%D0%B5%D1%81%D1%81%D0%B0._%D0%BF%D1%81%D0%B8%D1%85%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%BF%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D1%8F_%D1%81%D1%82%D1%80%D0%B5%D1%81%D1%81%D0%B0
                  http://xn--b1amnebsh.ru-an.info/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8/%D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%8C%D1%82-%D0%BE%D0%B1%D0%BD%D0%B0%D0%B6%D1%91%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE-%D1%82%D0%B5%D0%BB%D0%B0-%D0%B2%D0%B5%D0%B4%D1%91%D1%82-%D1%86%D0%B8%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%B8%D0%B7%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8E-%D0%BA-%D0%B2%D1%8B%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8E/

                  Odpověď
        • Tady nesouhlasím, tyto dvě věci jsou v rozporu:

          Primárnou príčinou vymierania mužov Západu a ich impotencie kvôli obnaženosti žien nie je obnaženosť samotná

          No je tu jeden veľký problém – problém mladistvých, u ktorých sa príslušný stroj psychiky ešte len utvára. Obnažovanie žien v kultúre Západu je ako obriezka v židovskej kultúre – nedovoľuje dospieť do štádia Človeka, ale už v mladom veku ukotvuje jedinca v nečlovečom stroji psychiky.

          To co je v první větě platí pro dospělého muže, který je na cestě k lidskému typu psychiky nebo ho dosáhl, a vyrostl v kultuře, kde ještě nebylo podobné obnažování. V současné situaci je obnažování a pornofikace kultury prostředkem likvidace na 5. prioritě. Problém to tedy je. Kromě toho to škodí nejen mužům, ale i ženám, a celkově to tlačí společnost směrem ke zvířeckosti, instinktům. Také si nejsem jistý, že to lze plně ovládat z úrovně vědomí, tyto přírodní mechanismy. Pokud člověk není Ježíš Kristus, tak zřejmě, pokud mu padne zrak na atraktivní a k tomu provokativně oblečenou ženu, ho to vyruší, minimálně přetrhne nit myšlenek, a i když to nevyvolá třeba přímo ty popsané mechanismy, tak je to faktor, na kterým musí člověk vynakládat určité úsilí. I když ne při prvních 10 pohledech, tak třeba při jedenáctém…

          Odpověď
          • popolvár 16.10.2018 o 13:38

            Hox, ja netvrdím, že obnažovanie nie je problém. V tom súhlasím s tebou. Aj s tým, že je to prostriedok likvidácie na 5. priorite.
            No je to ako s alkoholom. cigaretami, či inými drogami. Pri pohľade na ne podľahne len jedinec s nečlovečím usporiadaním psychiky. Pamätáš na krásne reklamy z 80. a 90. rokov v zahraničných časopisoch na cigarety (Ernte, Marllboro a pod.) a na alkohol – všetko krásne naaranžované reklamné snímky – už len pri pozeraní na ne jedinca nutkalo to ochutnať – veď na obrázku to vyzerá tak lákavo. Teraz ťa takéto reklamné snímky ani nepohnú. Možno si pozrieš a oceníš kvalitu snímky, reklamné aranžmá, krajinu v pozadí, atraktivity dámy, či mužný vzhľad muža – no nepocítiš žiadne nutkanie po cigarete, alebo poháriku. Prečo? Keď si na toto zodpovieš, potom prídeš aj na to, kam som smeroval môj príspevok, a potom ani tie dve veci už nebudú až tak v rozpore.
            Aj vo vzťahu k obnaženosti sa dá vypracovať podobná imunita. Najprv vedome, a potom už aj podvedomé inštinktívne programy nie sú časom pohľadom na nahotu spúšťané.

            Odpověď
            • popolvar, pripajam sa k tvojim prispevkom, vidim to rovnako.
              Na autora clanku by som mal otazku, ako sa pozera na vplyv nahoty u tzv. prirodnych narodov.

              Odpověď
              • Nejsem autor clanku, kazdopadne jsem cetl, ze muzi z tzv. prirodnich narodu byvaji stejne vzruseni z oblecene zeny, jako my z zen obnazenych ci vyzivave oblecenych. Diametralne jiny pripad, avsak stejny princip.

                Odpověď
            • čtenář 16.10.2018 o 18:28

              Názor je to zajímavý, ovšem ej otázka, zda běžný člověk dokáže ovládat žlázy s vnitřním vyměšováním, které produkují ty hormony. To je základní problém. Pak zda touha po nikotinu a sexu (to je přece jen základní lidský instikt) je totožná. Co když není – nikotin někdo nepotřebuje vůbec, ale každý muž zareaguje na sexuální podnět..? Ale dalo by se to jednoduše změřit rozborem krve, zda na vámi popisovaného jedince má nahota vliv – změřením úrovně hormonů před a po vystavení vlivu nahoty.

              Odpověď
              • popolvár 17.10.2018 o 20:07

                bežný človek vedome ovládať žľazy s vnútorným vylučovaním nedokáže. Dokáže to len trénovaný jedinec, a dokáže ovládať len tie žľazy, na ovládanie ktorých bol jeho výcvik zameraný. A ten výcvik je predovšetkým zameraný na vedomé zvládnutie stimulov-spúšťačov.
                Podobné je to aj s pohlavnými žľazami – trénuješ nie pohlavné žľazy ale mozgové centrá, reagujúce na pohlavné stimuly. Možno sa nevyjadrujem presne a odborne úplne správne, ale viem, čo hovorím. Sám som to na sebe vyskúšal. Najlepší tréning je – nauč sa zvládať pohľad na nahotu opačného pohlavia tak, aby v tebe nahota nevzbudzovala pohlavnú žiadostivosť (ja som trénoval v saune vo Viedni v thermalparku Oberlaa). A nájdi si partnerku, ktorú budeš nadovšetko ľúbiť. A potom ťa polonahá alebo úplne obnažená žena bude zaujímať maximálne len ako obraz-objekt v zmysle miery priblíženia sa dokonalej harmónii – dokonalosti ženskej krásy, t.j. do akej miery spĺňa daná nahotinka tvoje predstavy o ženskej telesnej kráse. Nič viac a nič menej.

                Odpověď
          • Podľa mňa popolvár iba chcel naznačiť, že cieľom článku nie je viesť spoločnosť k zahaľovaniu všetkých vnád, a kopírovať prax islamských krajín, pretože to problém nerieši (skrytie problému nepomáha rozvoju seba samého, vlastného sebaovládania – s čím majú mnohí mohamedáni zjavní problém, ktorí si uvedomili aj sami, keď narazili na Európanov a ich módu).

            Problém obnažovania, a hlavne v jeho marketingovom prevedení, je naozajstným problémom, a útokom na 5. priorite proti poĽudšťovaniu obyvateľstva. Normálne by postupný vývoj od človeka k Človeku mal prebiehať v detstve, ak ho k tomu má kto viesť. A na to je potrebný určitý relatívny kľud. Teda je v spoločnosti potrebné dosiahnuť primeranú mieru čo je prípustné (ohľadom obliekania a nahoty) a čo nie. Mne sa javí ideálna miera, aká tu bola za socíku. Bola aj móda, ale slušná. Pornografia sa nepredávala ani nevysielala.
            V takom prostredí sa úplne pokušeniu vyhnúť nedá (čo je dobré, lebo to stimuluje sebarozvoj), ale človek nie je ani zahltený (najmä deti a tínedžeri) nahotinkami a pornografiou. Také prostredie by bolo vhodné pre sebarozvoj a sebaovládanie.

            Jediné, čo aj v kľudnom prostredí môže ťahať deti na scestie, je príklad dospelých. Pamätám si, že ako siedmaci, ôsmaci, mnohí zo spolužiakov fajčili, čo bolo iba imitáciou dospelých, frajerina. Keby decká nevideli takéto vzory, cigarety by pre nich nič neznamenali. To isté platí aj vo vzťahu k dospelých k iným pokušeniam, netreba robiť deťom defektné idoly (vrátane televíznych idolov).

            Čo sa týka natívnych kmeňov, ktoré chodia nahé, tak keďže chodia stále nahí, tak pre nich nahota nič neznamená. Iné je to, keby chodili väčšinou oblečení a iba príležitostne nahí… To, čo má človek zahalené šatami, býva predmetom predstáv, fantázií, túžob. Stáva sa z toho Pandorina skrinka. Človek si to idealizuje, a podlieha pritom akémusi kolektívnemu egregoru, že čo je potrebné všetko robiť, keď s tým príde do styku zoči voči (rôzne techniky sexu a správania, predohry)… A nabitý touto energiou to potom, keď príde na vec, aj robí a príde mu to prirodzené. Je to ako tešiť sa na hračku pod stromčekom, ktorá je dovtedy skrytá niekde v skrini. No keď tú hračku máš celý čas pred očami, môžeš sa jej dotknúť, tak nehromadí sa žiadna energia čohosi mimoriadneho. Iba normálne plynie energia, ktorú ani poriadne nevnímaš. A to už nehovorím, že keď v komunite nahatých divochov vidia jeden druhého robiť malú potrebu, a tečie im to kade tade, tak pohľad na prirodzenie ich asi tak nerozpáli ako našinca.

            Odpověď
            • Súhlasím jardob aj s tebou, je to tak. O vplyve nahoty na domorodcov si myslím to isté, preto som napísal, že by ma zaujímal názor autora. Lebo si myslím, že tento pohľad trochu opomenul, ako praktický príklad.
              Čo je zásadné je, že riešenie „sexuálneho stresu“, ako to bolo trefne pomenované, nie je v móde (to je len nástroj a zároveň dôsledok), ale v nastavení prijímateľa vnemov. Jednoducho povedané, nepozerať sa na ženy ako na objekt konzumácie, bez ohľadu na to, či a ako sú oblečené. V tom sa zhodneme.
              Ešte taká technická poznámka k vplyvu na zvieratá, čo tam tiež bolo spomenuté. Rozdiel je v tom, že zvieratá neriešia sex permanentne, ale len v určitom čase (ruje), takže aj stres z toho pre nich vyplývajúci je v inom režime.

              Odpověď
              • > Čo je zásadné je, že riešenie „sexuálneho stresu“, ako to bolo trefne pomenované, nie je v móde (to je len nástroj a zároveň dôsledok), ale v nastavení prijímateľa vnemov.

                Myslíš že to platí i pro teenagera, kterému právě začaly bouřit hormony?

                Odpověď
                • Ano, pre každého. Pri mládeži a deťoch by som tú vetu pozmenil len v tom, že by tam patril priebehový tvar – nie nastavenie prijímateľa, ale nastavovanie, ako proces formovania správneho spôsobu prijímania vnemov. A v tom procese formovania, = výchovy, vidím tiež ako prvotné to, ako to, čo vidí okolo seba, vyhodnocuje.
                  Samozrejme si nemyslím, že v akom prostredí sa pohybuje (mladý aj starý :-) ) je úplne jedno. Nie som za to, aby mládež vyrastala v striptýzových kluboch, ale burky pre všetky ženy nie sú riešenie.

                  Odpověď
                  • O burkách nikdo nemluví. Jinak nemáš pravdu, mladá psychika je náchylná na určité věci, pokud se v tomto období vystaví nemístným stimulům, tak to odkloní přirozený vývoj a poškodí to člověka na celý život.

                    Odpověď
                    • Burky som spomenul ako extrém, alebo príklad, že ani jeden extrém nie je dobrý.
                      V ostatnom ma, podobne ako eM, obviňuješ z vecí, ktoré som nepovedal. Nikde som nepísal, že by mladí mali byť vystavovaní nemiestnym stimulom. Práve naopak, … proste s mierou.

                      Odpověď
                      • Já tě obviňuju?

                        Odpověď
                        • „obviňovanie“ to celkom nebolo, ale nenapadol ma lepší výraz. Obšírne by to bolo možno takto – vyvodzuješ závery z predpokladu, ktorý akoby vychádzal z mojich vyjadrení. Ktoré také ale neboli.
                          Príklad – píšeš „nemáš pravdu …. mladá psychika by nemala byť vystavená nemiestnym stimulom…“ Z čoho pre iného čitateľa vyplýva, akoby som ja tvrdil opak. Ale netvrdil.
                          Tak sme si zaslovíčkarili :-).

              • Těžko přenášet veškerou odpovědnost na „přijímač“, když děti ze školy domů chodí kolem transparentu lákajícím do sokolovny na divadelní představení „Sex na vlnách“.

                Odpověď
                • eM – ale to ja netvrdím a pri deťoch už vôbec nie. Príklad, ktorý uvádzaš je ukážka práve toho, že sa niekto snaží deťom toto vnímanie deformovať.

                  Urobím taký odskok v myšlienkach a mal by som takú otázku nielen na teba, ale aj „do pléna“. Predstavujete si Ľudskú spoločnosť, teda takú, kde prevažuje typ psychiky Človek, ako konzervatívnu, alebo skôr liberálnu ?

                  Odpověď
                  • Jak chceš děti v současné kultuře před nemístnými stimuly ochránit, pokud se nezmění samotná kultura?

                    Odpověď
                    • popolvár 17.10.2018 o 19:35

                      V terajšej kultúre v danom systéme ovládania médií a technicko-technologickom pokroku ich pred tými stimulmi neochrániš. Neochrániš v zmysle nezamedzíš, aby s nimi prišli do styku. Jedinou cestou je otupovať vnímavosť jedinca na takéto stimuly už od samého, t.j. najútlejšieho detstva. Proste v tomto by spoločnosť, resp. každá rodina mala byť skôr liberálna ako konzervatívna (toť odpoveď pre Kammerera). To jest, prirodzenú nahotu človeka puritánsky neschovávať a netabuizovať sexuálnu oblasť.
                      (Toho roku som bol prvýkrát v lete pri mori na nuda pláži (dôvodom bol najmä neskutočne dobrý pocit z kúpania sa bez plaviek). Boli tam aj rodiny s deťmi. Menšími ale aj väčšími vo veku cca 10-13 rokov. Staršie deti, t.j. mládež som tam nevidel (ono to má súvis s tým pubertálnym zvládaním hormónov a pod ich vplyvom ľahkou vzrušivosťou pod stimulmi. U pubertiakov je to prirodzené a isto produkcia androgénov nemá na ich zdravie zhubný vplyv, ale práve naopak – prispieva k rozvoju primárnych a sekundárnych pohlavných znakov jednotlivých pohlaví). No ale, čo chcem povedať ohľadom tej nuda pláže. Tie deti vnímali nahotu aj dospelých úplne prirodzene. Čiže, podľa mňa, je to momentálne v tomto systéme a tlaku kultúry skôr o: každý za svoju rodinu „sám vojak v poli“ – privykať deti od detstva na prirodzenú nahotu, a začiatkom puberty sa otvorene rozprávať s mladými o sexuálnej problematike – ale v zmysle KSB a nie terajšej liberálno-promiskuitnej kultúry. Neopomenúť telegóniu, vplyv biopolí nielen ohľadom prenosu „genetickej“ informácie, ale aj prenosu celkovej aj zdravotnej informácie skrze pohlavný akt. Takisto dôraz dávať na zodpovednosť pri výbere životného partnera. Proste životných partnerov by mala spájať jedine skutočná Ľúbosť. Vtedy prirodzene získavaš imunitu voči vnadom cudzieho človeka. Po prvé – máš v hlave len svojho partnera, po druhé – čo dostávaš doma, mimo domu nehľadáš, t.j. uspokojuje sa aj prirodzená pohlavná potreba človeka adekvátnym spôsobom. Preto všetky náboženstvá podporovali život v rodinných zväzkoch. Na druhej strane RKC to s celibátom kňazov pokašľala.

                      Odpověď
                      • popolvár – zasa si to napísal obšírnejšie a lepšie, ako by som to urobil ja. :-)
                        Len dopoviem, že svojou otázkou o liberálnosti, alebo konzervatívnosti Ľudskej spoločnosti som smeroval k tomu, že v takej spoločnosti tieto pojmy strácajú význam. Kým v tej spoločnosti nie sme, sú to nástroje, cez ktoré sa nastavujú určité hranice správania.
                        V tom je potom aj odpoveď na Hoxovu otázku o zmene kultúry. Súhlasím, že v kultúre by to dnes chcelo korekcie, v tom sa všetci zhodneme. Ako tie zmeny ale robiť, v tom sme si asi nerozumeli, poviem cez príklad – KSB smeruje k tomu, aby sme odstránili davo-elitárnu štruktúru spoločnosti a zmenili ju na Ľudskú. Ale nevidí riešenie v tom, že vystrieľame príslušníkov elity ale v tom, že ak sa dostatočný počet ľudí priblíži k ľudskej psychike, spoločnosť sa bude meniť „zvnútra“.
                        Rovnako to vidím s kultúrou, nie je riešenie v tom, či zákonom prikážeme povinnú dĺžku sukní, ale v celkovom vnímaní.

                        Odpověď
        • Souhlasím. Článek podvědomě vnucuje názor, že vinu nese žena a muž ne nesvéprávná opice. Řešení není zahalení žen, ale vývoj mužů v člověka. Islámské země jsou zaostalejší, protože tam muž – opice řízená pudy, vyřešil situaci tím, že zotročil ženy. Ty se musí navlečené ve vedrech pařit, protože vývoj muže v islámu se zastavil. V západních zemích je muž vystaven tlaku protředí. A záleží jen na mužích, jak tento tlak zvládnou. Stanou se člověkem, zahynou nebo se vrátí ve vývoji zpět tím, že zotročí ženy. Po zotročení žen tlak prostředí ustoupí a muž tak zůstane opicí řízenou pudy v lidském těle.

          Odpověď
          • Hledání nějaké viny v článku a shazování viny na jedno pohlaví je šlapání na hrábě. Pokud bychom přijali tvůj názor – muži reagující na sexuální podněty jsou nesvéprávné opice, ale ženy, vystavující své podněty, nesvéprávné opice nejsou? Buďto jsou „nesvéprávné opice“ obě pohlaví nebo žádné, hodit to na jedno pohlaví se nepodaří.

            Odpověď
        • suhlasim s poslednou vetou .

          Odpověď
    • čtenář 16.10.2018 o 18:19

      Dá se to nějak statisticky porovnat třeba s mnichy, zda taky trpí podobnými problémy??

      Odpověď
      • V některých filmech (např. s Bruce Lee) jsem si nemohl nevšimnout, scén o tom, jak je nebezpečné sledovat nahé tělo ženy.
        A tedy není pochyb, že skuteční mniši o důsledcích i jiných psycho-nástrojů vědí velmi dobře a tak podle mého nevytváří žádný předpoklad, aby se takové neřesti museli vědomě vyhýbat.
        A jen takové malé připomenutí:
        https://www.youtube.com/watch?v=zCOgtP1kGVU

        Odpověď
    • Hmm,tak tohle je jako pokus o islamizaci.Pokud někdo dostane raka po 40ti,tak už stejně děti má.Mnohem horší na reprodukci je věčná ekonomická bída.Já měl žen docela dost,ale děti jsem nedělel jen kvůli prachům.A díky pornu má aspoň každej muž sex.vyžití.Sohlasil bych,že se muži kvůli pornu míň snaží ženy lovit,ale ono není koho lovit,nejsme všichni milionáři jak by slečinky rády,a navíc,o polovinu z nich mít ani zájem nelze,tlustoprdky nikoho nezajímaj,to je podle mne mnohem horší.Já osobně si nedovedu představit život bez porna.Na krasavice prachy nejsou,vaše osobnost je nezajímá,jen prachy a spol.postavení,a hnusky nikoho nezajímaj.

      Odpověď
      • ozajstne zvieratko. este dat ti do klietky porno a mozes byt ako ukazkova zoologicka atrakcia pre vlacov sveta

        Odpověď
    • Všimol si niekto ak chodíte na centrum.sk, asi posledný polrok dávajú ako upútavky na športové články štýlom, ktorá športovkyňa má aké pornofotky, tenistky zarezané nohavičky na kurte (samozrejme s detailnými fotkami), ktorá točila porno, s kým spáva, ako to rozbalili na jachte atď. Nie športové výkony, ale sex, sex, sex…

      Odpověď
      • Všimol som si v poslednej dobe (+- rok), aj iný posun, keď sú v mainstreame v kultúrnych rubrikách články o živote pornohercov, robia sa o nich filmy, rozhovory, teda snaha posúvať vnímanie tak, akoby práca v pornopriemysle bola ako každá iná.

        Odpověď
  5. Z článku:

    „Rovnako sú národy, ktoré nie sú vpisované do civilizačnej schémy terajšej globalizácie určitou poistkou budúceho vývoja Homo sapiens po 3. sv. vojne, keby tu opičiakom s atómovými bombami preskočilo…“

    O ktoré národy ide?

    Odpověď
    • Oracle 911 15.10.2018 o 16:22

      Indiánske kmene, papuánci atď.

      Odpověď
  6. Ing. Miloslav Dědek 14.10.2018 o 15:00

    Je něco shnilého v našem světě, když banky mohou v libovolné míře tisknou ničím nekryté peníze. Jaká budoucnost nás čeká? Více viz článek: KDO OVLÁDÁ SVĚT? – http://miloslav7.blogspot.com/2018/09/kdo-ovlada-svet.html V duchu uvedeného článku se vyjadřují i významní politici. Viz např. článek „Bernie Sanders: Výzva ke koncepci pokrokového globálního společenského uspořádání“ – http://miloslav7.blogspot.com/2018/09/bernie-sanders-vyzva-ke-koncepci_30.html

    Odpověď
    • Ing. Miloslav Dědek 14.10.2018 o 18:27

      Zdá-li se Vám, že informace v uvedených článcích nejsou snadno pochopitelné, potom Vám doporučuji podívat se na video „HLUPÁKOM KAPITALIZMUS“ – http://miloslav7.blogspot.com/2018/10/hlupakum-kapitalizmus.html

      Odpověď
      • Oracle 911 14.10.2018 o 18:57

        Skôr je to o tom, že prakticky nikoho nezaujíma Váš spam…

        Odpověď
        • Trefil ses. Akorát si říkám, jestli je správné, že některé diskutující filtruji natolik, že už pak po čase nevím, proč vlastně je filtruji…

          Odpověď
        • Ing. Miloslav Dědek 14.10.2018 o 19:11

          Pane Oracle 911, zřejmě patříte k lidem, kteří mají nezasloužený prospěch ze stávajícího mocensko-politického uspořádání světa. Přání je otcem Vaší ničím nedoložené myšlenky. Vsadím krk, že je to tak.

          Odpověď
          • Oracle 911 14.10.2018 o 20:11

            Prvá vec: Ja som zamestnanec v zahraničnej IT firme, pracujem 8 hodín a cca raz za mesiac mám 24 hodinovú týždennú službu.
            Inými slovami som taký istý mizerne (v porovnaní s Nemcami) platený korporátny otrok ako väčšina občanov Slovenska.

            Z toho vyplýva, že nielen neťažím z tohto usporiadania, ale aj ste prišli o krk. ;)

            Druhá vec je, že je to primárne diskusné fórum pre tých, ktorí Vami rozoberané témy už dávno osvojili, a nie platforma, kde si niekto robí reklamu. :)

            Odpověď
    • Mám dojem, že s vašim typom inteligencie sem nepatríte!

      Odpověď
      • Ing. Miloslav Dědek 14.10.2018 o 21:32

        Pane lake, moc by mně zajímal Váš názor na Teorii vševývoje – http://miloslav7.blogspot.cz/2014/01/teorie-vsevyvoje.html
        Pokusil jsem se o vytvoření jednotné terminologie pro všechny vědecké disciplíny.

        Odpověď
        • NicNezNula 14.10.2018 o 22:20

          Pane Dědek, vidím, že máte určitý vědecký potenciál, který kdyby se správně nasměroval, no …, tak byste byl třeba obohacením. Zkuste pročíst nějaká díla DVTR, KOB (odkazů je dost) a třeba vás něco užitečného napadne. Nikdy není pozdě začít, určitě se vám otevřou nové a nevídané pohledy na problémy, nad kterými bádáte a snažíte se je pojmenovat, netvrdím, že příliš šikovně.

          Odpověď
  7. Nonsenszm 13.10.2018 o 9:21

    Ach jaj Ty vedecky dokaz
    Moj zlaty, najprv si zisti co je vlastne cholesterol, ten hrozny cholesterol co Ti upcha cievy obsahuje kazda bunkova membrana v tele, je zakladom steroidnych hormonov, velke percento mozgu je tvorene cholesterolom atd…
    HDL a LDL nie je cholesterol, su to bielkovinove nosice na ,ktore sa „nalepi“ cholesterol a vsaka nim je cholesterol roznasany po tele na miesto urcnenia kde je potrebny !!!
    A klinec do rakvy cholesterolovemu nezmyslu je jeho produkcia vlastnym telom, pecen priemerneho cloveka vyprodukuje priblizne 1g cholesterolu co je asi 6 vajenych zltkov.
    Cholesterol je esencialny tuk !!! Cievy „upchavaju“ (tvori sa zapal) hydrogenovane tuky, v aterosklerotickych platoch je ich zastupenie asi 80%, cholesterolu asi 10%, cholesterol pravdepodobne prispieva k liecbe t.j k zmierneniu zapaloveho procesu !!!
    WHO prezentuje vysledky studii co sa tyka konzumacie cerveneho masa, ktora akoze sposobuje hypertrofiu predovsetkym svalom, co je pravdaze pravda lebo maso obsahuje esencialne aminokyseliny, to vedia vsetci, ktory v zivote niekedy cvycili. Avsak rakovinu sposobuju v mastnych vyrobkoch konzervacne latky, co je vedecky dokazane (dusitanove soliacie zmesy), lenze potravinova lobbing pretlacila do povedomia, ze cervene maso sposobuje rakovinu, nie konzervacia, kedze vedeli, ze takmer nikto sa nevzda masa.
    Ak o tom co pises nemas ponatie tak tu nerozsiruj nezmysli, dezinformacnych kampani je tu dost !

    Odpověď
  8. http://leva-net.webnode.cz/products/ksb-koncepcia-spolocnej-bezpecnosti-svazek-ii-kapitola-3-socialne-prosesy-vo-vychodnom-bloku-organizacia-celospolocensky-prospesneho-riadenia-ekonomiky-13/

    Odpověď
  9. http://leva-net.webnode.cz/products/scenaristika-globalniho-zakulisi-ve-vztahu-k-lidstvu-v-30-50-letech-20-stoleti/

    Odpověď
    • Tady je video z přehlídky v 1945
      https://www.youtube.com/watch?v=cIEEs3UgzEs

      Odpověď
  10. Mohu dodat jen tohle:

    https://www.vegetarian.cz/vitaminy/vit-b12.html

    Vzhledem ke kvalitě potravy a životního prostředí plus stav střevní mikroflóry, tak tento článek je mimo mísu. Jeden extrém nahrazuje druhým. Sorry jako, ale je vidět, že tomu autor vůbec nerozumí a vidí to jak tu rádi tvrdíte kaleidoskopicky.

    Odpověď
  11. http://leva-net.webnode.cz/products/ksb-koncepcia-spolocnej-bezpecnosti-svazek-ii-kapitola-3-socialne-prosesy-vo-vychodnom-bloku-organizacia-celospolocensky-prospesneho-riadenia-ekonomiky-12/

    Odpověď
  12. Definitiva 5.10.2018 o 17:51

    Campbell, Čínska štúdia
    Kushi, Makrobiotikou ke skutečnému zdraví
    V tomto knižnom minime sú dôkazy vyše storočného výskumu, ktoré sa verejnosti nepublikujú, ako aj návod na zdravú stravu.
    Každý má svoju pravdu, ale existuje len jedna objektívna, vedecky aj praxou /životom stoviek miliónov ľudí/ dokázaná zdravá výživa.
    Garantujem, že makrobiotika je vysoko účinná prevencia civilizačných chorôb a u ľudí „civilizačne“ chorých má liečebný efekt.
    Lieky neliečia, doktori nepoznajú príčiny ochorení, ale stanovia len príznaky, ktoré potláčajú chemickými „liekmi“
    Telo sa lieči samo, ak mu zdravým spôsobom života vytvoríte podmienky.
    Mäso zďaleka nie je najviac škodlivé. Telo je doslova zabíjané mliekom a mliečnymi výrobkami, tukmi a olejmi, cukrom a sladkosťami, bielou múkou.
    Bez zeleniny nefunguje črevo, ani imunita.
    Makrobiotika nie je diéta.
    Makrobiotika je život v súlade s prírodou.
    Predstavte si civilizáciu bez rakoviny, infarktov srdca a mozgu, cukrovky, obezity, autoimúnnych ochorení, chronických stareckých nervových ochorení /Alzheimer/, obezity, alergií, neplodnosti, rôznych bolestí, únavy, bez návštevy doktorov /každý starec je doživotným klientom doktora/. Predstavte si život do 90 – 100 rokov pri plnej fyzickej a duševnej aktivite, aktívny život, žiadne čakanie na smrť v čakárni u doktora.
    Doktori neliečia, lekári liečia, lekárom je telo samo, telo likviduje choré bunky a tvorí nové, zdravé, obnovuje sa, v každom veku, len ho nesmiete zabíjať obrovským množstvom odpadov a škodlivín zo supermarketov. Žiadny chemický liek nelieči!
    Vráťte sa k prírode, ku priemyselne nespracovaným potravinám, doktora celý život nenavštívite, aj dedičné choroby vo vašom rode môžu vymiznúť, makrobiotika vytvára podmienky na tvorbu zdravej DNA.
    Priemysel potraviny dovezie, koncentruje ich na škodliviny, ničí v nich biologicky účinné látky /vitamíny, minerály/ a odstraňuje štrukturálnu, stráviteľnú vláknimu.

    Odpověď
  13. Som 20 rokov vegetarián.Ako som k tomu prišiel je na dlho písať.Ale môžem povedať že po asi 40 dňoch bez mäsa ako by sa mi preprogramoval mozog.Začal som si uvedomovať bolesť živočíchov ktoré som usmrtil.Odvtedy už neublizujem vadome.Aj muchy vyháňal oknom ak otravujú.

    Odpověď
  14. To vlákno o něco níže http://www.vodaksb.eu/diskuse/k-aktualnim-clankum#comment-164618 je již velmi dlouhé, je čas založit další větev.
    Stará moudrost „s chutí snězený řízek prospěje tělu několikrát více než s odporem snědená makrobiotika“ má hodně co do sebe. Rozhoduje tedy především psychika strávníka a jeho postoj. Dále je důležité to, zda „jí proto aby žil, anebo žije proto aby jedl“. No a kromě toho ještě pár postřehů, které jsem během let načerpal.

    Pro vegany:
    - pro trénované (techniky rozšíření vědomí) není problém se napojit na rostlinný svět a jeho infopole a zjistit hrůzu a stresy, které má květák, když ji chceš krájet a vařit. Pro tuto entitu je to stejné, jako pro zvíře. Prostě je nutné vzít na vědomí fakt, že v této části kosmu je život založen na příjmu a zpracování potravy tak, jak to všichni známe. Pokud se zabíjení zvířat pro potřebu obživy provádí korektně civilizovaně (např. klasické české domácí zabíjačky, případně doplněné vhodným vyrovnávacím rituálem), pak to žádné negativní dopady na zdraví lidí nezanechá. Navíc, když konzumace každého jídla je doprovázena vhodnou modlitbou. Pro ty, kteří nepodléhají některé z „věroučných škol“ a mají zájem: „Bože, děkuji ti za pokrm, který je pro mě připraven a požehnán a prospěje mému tělu a oblaží mou duši, a v tvou živou přítomnost jej vkládám“ – lze provádět i pouze mentálně.
    Kdo má možnost porovnat maso pečené zároveň v jednom pekáči jak z domácí zabíjačky, tak i z obchodu, pozná na jazyku ten rozdíl i původ onoho kousku zcela bezpečně.

    K rituálu:
    - hromadné strojové zabíjení na jatkách, které zcela ztratilo lidskost, tak z toho již mnoho dobrého nevzejde. To je proces značně barbarský, i když dnes zatím standardní.
    - Rovněž ani košer či halal techniky zabíjení zvířat nejsou v pořádku, neboť celý rituál je nastaven na uspokojení démona krve a napojení a posílení egregoru, který je s tím rituálem spojen.
    Tento rituál onu flákotu masa znehodnocuje, znečišťuje.

    K makrobiotikám:
    - žádná dovozová makrobiotika není trvale dobrá. Jedna věc je inspirace úpravy surovin, ale zcela druhá záležitost je pak užívání dovozových surovin. V místě se mají jíst především potraviny místně vypěstované (tam domácí). Ty jsou nejzdravější. Pokud se budou používat byť tytéž suroviny, ale vypěstované někde na druhém konci světa – to již tak zcela v pořádku není, i když ještě akceptovatelné. Je tam již zcela jiná energetická i informační hodnota (např. po celý rok někde daleko vypěstovaná a dovážená zelenina). Trvalé užívání jiných, exotických dovozových druhů potravin než jsou místní zdroje není zdravotně vůbec dobré.
    Shrnutí:
    - v našich zemích je ideální a nejzdravější makrobiotika našich babiček a dnes spíše ještě více prababiček – místní suroviny, jednodušší příprava, méně masa … skladba surovin (proporční poměry), jednodušší skladba jídla/tabule (ne tak pestrý stůl, jak jsme si dnes blahobytně navykli). Skromnost a střídmost ve stravování rozhodně prospívá.

    Kdo má jídlo připravovat:
    - aneb o tom, jak je důležitá správná příprava jídla, jak je důležitá mravní připravenost/vyzrálost kuchaře … bráhman smí jíst pouze to, co připravil bráhman. Tedy pouze on si smí vařit, anebo si najmout jako kuchaře chudého bráhmana, který pro něj bude odpovídajícím způsobem vařit. A ta příprava je samozřejmě doprovázena řadou rituálních úkonů, k tomu určených modliteb. Aby toto mohl někdo posoudit, musí mít jednak možnost se k tomu dostat a navíc k tomu mít vhodný výcvik. Tedy musí být schopen tyto jemné energie i informace zachytit a rozlišit.
    Lze dokázat vliv doteku osoby na změnu parametrů i již hotové potraviny. Svým žákům jsem při výcviku tento efekt demonstroval na pokusech se změnou vína. Některým se podařilo z vína udělat málem i vodu, od některých to nebylo ani k pití.

    K jedovatosti zeleniny:
    - léčitel, od kterého se čas od času nechávám srovnat si stěžuje na přemíru práce, ohromný nárůst výskytů rakovin u vegetariánů a jogínů. Odmítá je léčit, neboť si svůj kritický stav navozují sami a po zákroku se ke svému „zlozvyku“ vrátí – zbytečná námaha. Ono sice maso z hlediska škodlivin také není nic moc, ale dnešní zelenina je jedovatá ještě více. Chemicky velkopěstovaná, průmyslově a nezralá sklízená pomocí chemie, chemizovaná pro transport a dozrávání, chemizovaná pro výdrž na pultě. Týká se veškeré zeleniny nakupované v „obchodních řetězcích“.
    Jedinou zeleninu, kterou uznává je ta, kterou si vypěstuje sám, nebo ji koupí ze spolehlivého zdroje!

    Bio kvalita:
    - silně diskutabilní záležitost, především reklamní slogan. Zvláště od té doby, co bylo v EU povoleno užití značky bio, když je v potravině alespoň něco z „bio“. Stačí množství i jen zcela malé. Třeba „zaručeně české bio banány“ … dovoz s veškerou chemií, v česku baleno do bio-obalu. A pak tomu věřte. Někde jsem kdysi narazil na informaci (nehodlám dohledávat), že v souvislosti s onou nechvalnou transatlantickou obchodní unií se měly do Evropy infiltrovat i americké předpisy a normy, podle kterých např. na druhém břehu Atlantiku došlo již k úplnému oddělení mléka od krav. Mléko má již být pouze obchodní značka pro chemicky připravené „pití“ a jeho produkce od krav je nežádoucí.

    Jako dodatek:
    Naše strava založená na cukrech (i skrytých – škroby, ovoce, sladké zeleniny) mění kyselost organismu. Překyselení našich těl je základ většiny civilizačních chorob. Tuto závislost tak moci vypustit … pro zájemce je heslo „ketonová dieta“, ne pro módní hubnutí, ale především pro očistu organismu. Může být spojena se značnými zdravotními riziky!

    Ách jo, to jsou věci.
    A co pak máme jíst?

    Odpověď
    • Pokud změníme způsob, kterým se díváme na věci, pozorované věci se také změní.

      Nejdůležitější signál růstu člověka dnešního světa je láska. Překoná i výživu. Milované dítě se vyvíjí, zanedbávané stagnuje. Pokud nenaučíme děti, aby se radovali ze správných věcí, mohou se stát zdravotně postiženými.
      Žijete-li ve strachu, vypínáte svůj vývoj. Milujete-li, podporujete ho. Je to tak jednoduché, jdete buď jedním, nebo druhým směrem. Přehnaný stres zastavuje mechanismus růstu. Jak se vystresujete, nejenže zastavíte svůj růst, ale i svou imunitu. Je po práci, po škole, každý je vystresovaný a to je možnost, kdy onemocní. Jedním z důvodů je, že stres vypne imunitu. Proto doktoři používají stresové hormony k potlačení imunního systému u lidí s implantovanými tkáněmi. Co si stresem zaviníte? Otevíráte se všemu, co vás může napadnout. Navíc se stresem padá i vaše inteligence. Protože ve stresu přejdete na reflexy a vaše vědomá inteligence trpí. Pokaždé, když slyšíte zprávy, civíte na TV, posloucháte rádio, slyšíte „Boj se, boj.“ Hrůza ta či ona, otrávený vzduch, sežerou tě bakterie …Jsme vystresovaní a den ode dne nemocnější a z toho blbneme.
      Vnímání je rozhraní mezi prostředím a vaší biologií. Ale vaše vnímání je pověrčivé. Proto jsou názory filtrem mezi skutečností a vaší biologií. Nejsou-li věrné, filtry vašich přesvědčení vám zkreslují realitu. Jsou-li posunuté, vyberete si nesprávné geny vzhledem k prostředí ve kterém se právě nacházíte a onemocníte. Co vás tedy drží v rovnováze? Jasné vnímání. Pozorujeme svět přes filtr mezi prostředím a kamerou, který máme naučený. Ty filtry nám vštípili a neustále vštěpují a tím zkreslují realitu, která kolem nás bez přestání Existuje …
      Naše vnímání aktivuje chování, takže nejenže vnímání aktivuje geny, ale když nezbytné, vnímání přepíše geny. Ovládá nás genetika? Má vás dědičnost v hrsti? Jste oběť? Ne ! Protože úpravou vnímání můžete upravit své chování. Většina nemocí, i rakovina (95% rakovin nemá dědičné příčiny, je jen způsobeno vnímáním osoby, tedy mnohdy přejatými rodinnými a společenskými vzorci chování) se jedná o případy, kdy své normální geny přepíšete na rakovinné geny.
      Potom přijdete na to: „Jak věci vidím a jak moc věřím, co se děje, se stane důležitým.“ Víte-li že vědomí vládne chování a genům a i je přepíše, pak určitě ano. Všechny ty body jsou spřaženy s vírou. Naše vnímání je spojeno s přesvědčením. Máte schopnost změnit cokoliv ve vašem těle. Bohužel, když jste byli zdraví a měníte to, obvykle to vyjde pro organismus méně efektivní. Výsledkem je toto. Vnímání prostředí, váš nervový systém, vidí prostředí a vysvětluje si ho. Tady je vámi vnímaná skutečnost, tady jsou k tomu vybrány odpovídající buňky. Naše přesvědčení nám neustále upravují biologii.
      Život má v sobě Vše. Má vše, ale uvidíte jen to, co vám vaše předpojatost dovolí. A ty předsudky vás naučili … Naučili vás i jak vidět světlo. Bruce Lipton
      …………………………………………………….

      Člověk musí svět chápat duchem a rozumem, a protože rozum je propojen s tělem, je až druhotný. Intelekt a rozum mají sklon k pozemskosti (lidská logika), a jsou proto využitelné k řešení okamžitých problémů, kdežto duch, který je v kontaktu s božskou logikou, vždy funguje ve jménu perspektivy. Chytrý slaví rychlá vítězství, kdežto triumfy moudrého jsou definitivní a konečné.
      Ti, kdož o své zdraví pečují pomocí různých fyzických praktik a technik, často velmi škodí své psychice a osudu, a aniž to tuší, přesouvají vlastní problémy na své děti. Nikdy nesmíme klást důraz jen na jeden parametr a duchovní rozvoj musí ten fyzický vždy předstihnout. Žena musí nosit pod srdcem dítě a pak ho porodit, proto je nucena víc pečovat o své tělo a starat se o vše pozemské.
      Kdežto muži často riskují, a proto také předčasně umírají, proto méně lpějí na pozemskosti a přirozeněji směřují k duchovnímu principu. Pro ženu je strach o vlastní tělo přirozenější než u muže.
      V lidech je dnes méně lásky, kontakt s Božstvím se omezil a šance na přežití klesají. Láska existuje před naším narozením i po naší smrti, ale ve svém pozemském vědomí člověk fixuje vznik lásky jako výsledek vztahů ke komukoliv a vzniká vněm přání učinit vztahy smyslem jeho života, nikoli prostředkem pro zrod Lásky.
      Pokud člověk nezmění svůj pokřivený náhled na svět a lidský charakter, vyléčit ho nedokážeme! Všechny dosavadní druhy léčby jsou jen dalším odkladem do budoucnosti. Když tohle pochopíme a využijeme nejdříve energetické uzdravení, pak následné fyzické uzdravení již nebude přinášet negativní důsledky v budoucnu.
      Jakákoli nepříjemnost, která vás potká, není její příčinou, ale důsledkem. Příčina tkví v nedokonalosti vaší duše, která se skrze všechny nepříjemnosti očišťuje. Jenže člověk se místo toho uráží, nechce se očistit a pak zažívá ještě větší kopance. Lepší by bylo si v takové situaci říkat, mám rád každého a na nikoho se nezlobím. Když je nemoc vyvolána agresí, lze ji léčit jen očistou duše skrze pokání. Když léčíte svou duši, napravujete chování lidí, kteří vás obklopují.
      Co je to vlastně zištnost? Je to přílišné tíhnutí k pozemským statkům a ochota zříci se v jejich prospěch Ducha svatého – tedy slušnosti, ušlechtilosti a lásky. A jako následek toho to tíhnutí vzniká agrese, soutěživost a rivalita. Každé naše úsilí musí mít práh, za nímž začíná zkáza. Bůh nám neukládá zkoušky, které nejsme schopni zvládnout. Proto berte jakoukoli situaci jenom jako další schůdek na cestě k poznání světa.
      Lidské vědomí a intelekt jsou struktury pole, vztahující se k Zemi a propojené s tělem. Duch člověka se naopak upíná k Bohu, kdežto duše, tedy souhrn lidských citů, spojuje protichůdné principy a vztahuje se jak k bohu, tak i k Zemi. Proto je pro duši (i pro nás) nejdůležitějším vztahem směřování k pozemskému i božskému principu.
      Dnes se vývojový proces urychlil a vývoj neprobíhá po jednoduché spirále, ale po dvojité. Jako dvě kyvadla, která se pohybují v proti- fázi. Zatímco dřív se duše vychylovala od pozemskému k božskému a vědomí člověka směřovalo buď k Zemi, nebo k Bohu, pak dnes musí být naše vědomí upjato jak k Bohu, tak k Zemi. Zatímco dřív se kyvadlo duše vychylovalo jednou doprava, podruhé doleva (buď k Zemi, nebo k Bohu), dnes musí být člověk jak hospodář, tak svatý zároveň….S.N.Lazarev

      Odpověď
    • Děkuji za zajímavý článek. Narazila jsem dokonce na názor, že v rostlinné říši mohou být bytosti duchovně vyšší než ve zvířecí říši. Myslíte, že je to možné?

      Odpověď
      • Víte, musíte chápat a vnímat co je to celistvost a pak budete rozumět jeho jednotlivým částem. Je to jako u člověka, rozdíl mezi jeho vlasy (rostliny) a prsty na rukách (živý tvor). S vlasy komunikovat moc nejde, s prsty to jde mnohem lépe. Vlasy z určitého pohledu jsou výše než prsty na rukách a oboje mají svou specifickou funkci a roli v našem organismu. To samotné platí pro naši planetu jako o samotném organismu, také pro naši sluneční soustavu, galaxii, vesmír. Jak nahoře tak dole, jak uvnitř tak vně. Nechám chvíli promlouvat pana Lazareva pro lepší chápání souvislostí.

        Ukazuje se, že náš genotyp není vůbec stabilní, jak jsme si mysleli. Dříve se vědci domnívali, že je DNA aktivní pouze, když se rozvíjí plod. Teď se přišlo na to, že hlavní základní informace DNA a okolní svět na sebe aktivně vzájemně působí po celý náš život. Evropané, kteří žijí v Asii, se začínají podobat Asiatům. Manželé, kteří žijí v harmonickém svazku, se začínají podobat jeden druhému. Závěr je jednoznačný. Vědomí je formováno materiálními faktory.
        V Rusku jsou známy případy, kdy mělo dítě, které bylo umístěno do dětského domova, během prvních tří let svého života nedostatek něhy, vřelé péče a lidského kontaktu, a v podstatě se z něho stal duševně zaostalý člověk. Čas už byl promarněn a fyziologické změny už nebylo možné vrátit.
        Pokud umístníme nějaký druh živého tvora do prostředí s novými podmínkami, tak v dalším pokolení se začne měnit a po určité době může vzniknout nový živočišný druh. Důvodem vzniku nových živých tvorů jsou tedy změny materiálního prostředí. Bylo zjištěno, že každý živý tvor má paměť, která zaznamenává předchozí generace. Ukazuje se, že neviditelná síť nespojuje pouze události ve světě, který nás viditelně obklopuje. Pokud ovlivňujeme přítomnost (měníme se), tak tím zároveň ovlivňujeme budoucnost. Pokud změníme vztah k minulosti, ač se to zdá nemožné, minulost tím ovlivníme. Pokud ovlivníme minulost, ovlivníme tím zároveň přítomnost a budoucnost.
        Události v minulosti a v budoucnosti tedy nejsou nesouvislými útržky. Je to živý, jednotný řetězec. A pokud ovlivníme jakýkoliv časový úsek, ovlivníme veškerý čas jako celek. Minulost nikam nemizí a je navždy uložena v našem podvědomí. To znamená, že pokud změníme vztah k negativním událostem, které jsou uloženy v našem podvědomí, můžeme se uzdravit.
        Situace utváří emoce a ty vytváří nemoc. Nemoc vytváří prostředí. My však prostřednictvím svého vědomí měníme vztah k události, která se už stala, čímž ovlivňujeme události v minulosti a měníme jejich kód v naší paměti. To znamená, že vědomí není až tak úplně závislé na událostech, které se už staly. Vědomí řídí okolní svět a může měnit fyzické vlastnosti materiálních objektů.
        Samotný akt početí kopíruje okamžik vzniku života na Zemi. Život, jakožto informace, oplodňuje látku ve světovém moři. Nejprve se objevují jednobuněčné organismy a poté ryby. U zárodku člověka také nejprve vznikají žábry a ocas, potom se mění na plaza, který se podobá ještěrce. Do dnešních dní však nebyl nalezen přechodný článek mezi opicí a člověkem.
        Jsou pouze dvě možnosti. Období vzniku člověka mohlo trvat jednu nebo dvě generace. To znamená, že se kromaňoncům místo jejich dětí začali rodit lidé. To znamená, že informace o novém živém tvoru přišly z budoucnosti. Čas není homogenní amorfní jednotka. Čas se skládá ze dvou proudů, které se pohybují jeden druhému naproti. Na jemné plánu se však jedná o celek. To tedy znamená, že pravdu má náboženství, které tvrdí, že člověk je stvořen vyšší mocí, zatímco Darwin, který tvrdí, že člověk je výsledkem evoluce jiných živých tvorů, se mýlí.
        Všechny události, které se právě odehrávají, jsou souhrnem budoucnosti a minulosti. Nevysvětlitelné evoluční skoky jsou jen balíčky nových informací, které přicházejí z budoucnosti a doslova „oplodňují“ přítomnost. Do vesmíru neustále přicházejí nové balíčky informací. Vesmír je bytost, která se aktivně rozvíjí. Rozšiřování vesmíru to vlastně potvrzuje.
        Život je tedy neoddělitelným spojením budoucnosti a minulosti. Vědomí a pole představují budoucnost. Tělo a hmota představují minulost. Znamená to, že prostřednictvím vůle a vědomí můžeme ovlivňovat svůj osud a svoji budoucnost. Zároveň naše podvědomí, ve kterém je ukryta minulost a budoucnost, nás ovlivňuje minimálně ve stejné míře, v jaké se ho snažíme ovlivnit my. Ukázalo se, že prostřednictvím svého chování ovlivňujeme budoucnost a hřích z minulosti nám přináší nemoci a neštěstí nejen v přítomnosti, ale také v budoucnosti.
        MŮŽEME ŽÍT A DORŽOVAT VŠECHNA PŘIKÁZÁNÍ, KTERÁ JSOU DÁNA SHÚRY. Když však nadejde nová budoucnost, stejně můžeme zemřít. Dodržováním mnohačetných přikázání a správné chování tedy nejsou přístupovým heslem k budoucnosti, která se k nám blíží. A lidé, kteří věří v Boha, postí se a snaží se dodržovat všechna náboženská dogmata, mohou být odsouzeni k zániku, až se nová epocha a nová doba přiblíží. Přežijí pouze ti z nich, kteří mají ukryté heslo pro přežití v novém balíčku budoucnosti. Tím východiskem je láska. Prostřednictvím Božské lásky a vnitřní změny je možné překonat jakoukoli negativní minulost.
        K tomu, abychom žili bez emocí, není důvod. Musíme jen uvnitř uchovávat štěstí a jásavou lásku, kdežto navenek se chovat podle situace. Když navenek ztrácíte elán a rmoutíte se, uvnitř byste si i přesto měli uchovávat radost a lásku. Vše pozemské – na rozdíl od duchovního – podléhá zkáze. Jedna žena mi řekla, že neuznává lásku, protože byla zrazena. Řekl jsem jí na to, že to sotva byla láska, protože nevěra lásku nezabíjí, ale očišťuje. Skutečná láska není na ničem pozemském závislá, proto ji zkáza pozemskosti nemůže zabít. Nevěra je jen zkázou vztahů, zabít skutečnou lásku není schopna.
        Cit lásky vůči jinému člověku je mnohem důležitější, než ten člověk sám. Když jde o lásku, člověk není cíl, ale prostředek. Když milujeme jiného člověka, milujeme to, čím je především: ducha, strukturu lidského pole. Jeho fyzickou schránku, kterou obvykle nazýváme člověkem, milujeme asi jak oblečení milovaného partnera, které nám ho připomíná.
        Když nevidíme lidskou duši, tedy pravou podstatu člověka, která je součástí božského principu, může se v nás projevit pokušení lnout k jeho fyzické podobě. Pokud jsme milující, duchovní princip v něm milujeme více než princip fyzický ( naše sympatie k němu jsou jasné, bez ohledu na to jak vypadá). Taková láska se nevytrácí i když milovaný člověk třeba přijde o nohu nebo ruku. Taková láska nehasne, protože tato láska není závislá na pozemskosti. A taková láska nás vede k Božství….

        Odpověď
        • popolvár 5.10.2018 o 20:22

          pekne a zrozumiteľne zhrnuté. Môžem len súhlasiť.
          Veľakrát aj mňa osobne prekvapuje, koľko jogínov má závažné zdravotné problémy.
          „Nevěra je jen zkázou vztahů, zabít skutečnou lásku není schopna.“
          Aj s tým musím len súhlasiť. Nevera môže vzťah zničiť, rozbiť…, no láska k danej osobe pretrvá. Avšak, to neznamená automaticky, že s danou nevernou osobou vo vzťahu zotrvá a bude jej neveru večne tolerovať…
          „…prostřednictvím svého chování ovlivňujeme budoucnost a hřích z minulosti nám přináší nemoci a neštěstí nejen v přítomnosti, ale také v budoucnosti.“ Preto je potrebné sa s hriechmi minulosti vysporiadať. Vyčistiť, odpustiť, napraviť, ak sa dá. Netreba sa v nej zbytočne šprtať a zamotávať, no to nezvládnuté je vhodné „vyčistiť“, aby náš potenciál hriechy minulosti nezaťažovali. Minulosť, tá nezvládnutá, nás aj tak dobehne a Život nás v prítomnosti, či v neďalekej budúcnosti opäť vystaví situáciam a vzťahom, ktoré sme v minulosti nezvládli.

          Odpověď
      • Radko, napřed je nutno si uvědomit co jsme my sami. Že nejsme tělo, ale ta nejvyšší naše podstata (nejniternější) je vlastně vědomí. A tuto podstatu mají i zvířata, rostlinstvo, dokonce i minerály. A jedou/fungují každé na jiné pracovní/nosné frekvenci (frekvenčním pásmu). Proto ten, kdo své vědomí nedokáže přeladit na práci v jiném frekvenčním rozsahu, nemůže s vědomím zvířat či rostlin … komunikovat. Takže pak vše posuzuje pouze podle vnějších „reakcí“ konkrétní materializované formy (dočasného nosiče jednotky vědomí).

        A jak my potom, navyklí na ješitné upřednostňování svého „vrcholného“ postavení, jak pak z tohoto úhlu pohledu můžeme posoudit vyšší úroveň jiných vědomí, když si nejsme schopni poradit ani sami se sebou? Vše je součástí Boha, dokonce i vyšší úrovňové hladiny, kam většinou nemáme odtud (z tohoto našeho současného divadla) přístup. Proto bych se spokojil pouze s posuzováním úrovně vyspělosti pouze mezi námi lidmi a to ještě jen z hlediska momentálně hrané role současné inkarnace každého jedince.

        Odpověď
        • Badateli, děkuji za odpověď. Ano, já se ptala tak trochu na evoluci vědomí, tedy duše. Pro mě jsou všechny úrovně stejně důležité, tedy jsou si rovné, asi to z mé otázky vyznělo jinak. Ať už se jedná třeba o minerály či rostliny, tak jejich role je neméně důležitá jako třeba role člověka. Protože to vše je součástí jednoho organismu. Právě proto jsem položila svou otázku, protože někteří lidé vidí zabíjení zvířat jako špatné, ale vůbec se nezamýšlejí nad tím, že i rostlina může trpět.
          Ale přesto jsem si jistá že exituje určitá evoluce, a že člověk je na vrcholu vývoje toho co my známe. Říct to, není žádná ješitnost, ale konstatování reality. Neznamená to přece že je něco víc a měl by se cítit nadřazený. Měl by naopak chápat, že vše má zde svoje místo. Ale máte pravdu že posuzovat, co je jaksi výše nám nepřísluší. Dokonce bych byla opatrná se toho dopouštět i mezi lidmi, protože je velmi mnoho oblastí a složek v čem může být člověk vyspělý a posuzovat to všechno komplexně není v možnostech člověka.

          Odpověď
          • Podle mě se jedná o manipulaci, která se snaží vést k tomu, že je prakticky jedno, co jíme. Což samozřejmě jedno není.

            A jak bylo již napsáno níže, zvíře chované na maso sežere obrovské množství rostlin, než je zabito. Kdyby člověk jedl přímo rostliny, tak i jejich spotřeba se výrazně sníží.

            Odpověď
            • JS,
              ak to posudzujeme z nášho subjektívneho etického hľadiska, tak jedením rastlín síce znížime spotrebu rastlín, ale ten problém so zabíjaním tu stále ostáva. Znížiť neznamená odstrániť. A rastliny sú rovnako živé, ako zvieratá, len to psychologicky vnímame rozdielne, pretože emócie zvierat dokážeme vnímať, ale emócie rastlín nie.
              Tak je to v podstate vecí, aj keď naše vrodené svedomie a psychika nám hovorí v prípade zvierat iné a v prípade rastlín zase iné.
              Čiže tak či tak žijeme vo svete, kde žijeme na úkor smrti a pojedania iných tvorov, pričom zrod a smrť sú často bolestivé zážitky, trvajúce nejakú tú chvíľu.
              Je to vcelku desivá predstava, a kým nepochopím, prečo je tento svet ustrojený na smrti iných a ich požieraní, tak sa neodvážim robiť súdy o etike (ani prijať etický nátlak zo strany druhých), pretože spochybňovať etiku Najvyššieho, bez toho aby som veciam rozumel, nechcem.
              Tiež ma to trápi, a ideálne by bolo žiť „z vody a vzduchu“ (hoci aj v nich je dosť mikroživota), a možno sa to ľudstvo postupne naučí (organizmus je multifunkčný). Ale v živote vždy platí nejaká miera, a nikdy nie je eticky správne dávať na úkor vlastnej integrity. Napr. iniciatívne psychicky pomáhať vtedy, keď už to začína škodiť vlastnej psychike. Alebo keby sa ľudstvo rozhodlo nejesť vôbec nič a spáchať kolektívnu sebevraždu, lebo nejaká nadstavba vlastného svedomia im velí, že nie je správne zabiť akúkoľvek živú bytosť. Bolo by to eticky správne?
              Štve ma to, lebo moje vnútro mi hovorí svoje, keď vidím zabitie králika. Bol by som oveľa spokojnejší, keby bol zabitý v bezvedomí. Ale aj tak by som sa s tým zrejme neuspokojil, a tiahlo by ma to k snahe prejsť na alternatívne stravovanie, lebo milujem vidieť zrod života, nie smrť (hoci tá je tiež súčasťou žitia). Štve ma to aj preto, lebo žijeme v záplave miš-maš dezinformácii, a málo reálne vieme o ľudskom zdraví, a o tom ako telo pracuje, čo naozaj potrebuje, čo mu prospieva a čo škodí. V článkoch o zdravej výžive, vrátane propagácie mäsojedenia, rastlinojedenia a iných diét, sú len čriepky pravdy, ešte zďaleka to nie je mozaika. A nezmení to ani to, keď niekto príde so svojou teóriou o vegánstve, a bude tlačiť na city cez KSB terminológiu, akoby to bola jediná správna cesta k Človeku, ktorú on už objavil (hoci je otázne, čo reálne tvorí so zdravím ľudí, ktorých oslovuje). To mi pripomína kresťanské praktiky, keď ti povedia zopár vecí z doktríny, a potom spustia, že teraz máš povinnosť robiť tak a tak, lebo vedomosti zaväzujú… lebo inak… (a to, že si tie vedomosti ešte nestrávil, neprijal, alebo im neuveril, už ich netrápi)
              Tak isto človek stojí vo veľkej dileme, ak sa mu protiví zabiť človeka, a musí narukovať do reálnej obrannej vojny, aby zachránil svoju vlasť. To sa nedá urobiť s kľudným svedomím. Daň Božieho dopustenia.

              Odpověď
              • Já si zase myslím že každý krok správným směrem má smysl. Takže i snížení spotřeby rostlin je správné. Určitě lepší než nemožnost absolutně dokonalého řešení používat jako výmluvu abychom mohli zůstat u svých pohodlných zlozvyků a nemuseli na sobě pracovat.

                A navíc, i rostlinnou stravu lze konzumovat tak aniž bychom rostliny zabíjeli. Lze se např. živit jejich plody. A u jednoletých je to myslím už úplně jedno. Snad i ten největší morální relativista musí uznat, že je něco jiného utrhnout trávu nebo porazit strom.
                Zabíjení stromů, které se tak nedostanou ani do zlomku věku kterého by mohli dosáhnout je mimo jiné další věc, kde by, spíše než v kontextu jídla, stálo na sobě zapracovat…
                I příroda se nám to snaží dávat na jevo, mimo jiné stále vyššími ročními teplotami v důsledku ne ani tak globálního oteplování jako spíš v důsledku stále horšího zadržování vody v krajině a její přeměny na step nejen kvůli negativním důsledkům „moderního“ „zemědělství“.

                Odpověď
            • popolvár 7.10.2018 o 21:05

              „…zvíře chované na maso sežere obrovské množství rostlin, než je zabito. Kdyby člověk jedl přímo rostliny, tak i jejich spotřeba se výrazně sníží…“
              Väčšinu rastlín požierajú prežúvavce, ktoré majú na to usporiadaný tráviaci trakt – predžalúdky. A budete sa diviť, ale gro bielkovín pre svoju výživu prežúvavce nezískavajú z rastlín, ale z mikroflóry, pre ktorú je rozžutá rastlinná potrava, bohato premiešaná slinami, ideálnou živnou pôdou…
              Príde mi čudné tu vyplakávaťnad plačom karfiolu v hrnci a pod. a poukazovať prstom na človeka: „Ty si ale vrahom – toľko životov zabiť, len aby si sa nasýtil…“
              Pritom nikto nepoukazuje na mäsožravce, nikto nepoukazuje na hmyzožravce a už vonkoncom nie na bylinožravce…
              Čítal som jednu zaujímavú myšlienku v knihe Génové kľúče (autor vychádza z čínskeho učenia I Ťingu a Human designu): „Toto je svet foriem života a neexistuje tu nič, čo by neslúžilo za potravu inej forme života.“ – voľne citované…
              Ak sa zamyslíme, je to tak. Aj človek sa stáva často potravou pre rôznych predátorov a ak ho nespopolnia, tak po smrti aj pre červy, ak nie je pre ne príliš od liekov toxickým.
              Je to analogické ako s globalizáciou – globalizácia je objektívny proces, no má subjektívny charakter. Aj požieranie jednych foriem života inými formami je proces objektívny, ale najmä v prípade výživy človeka by sa malo dbať na jej subjektívny charakter.
              Ďalej si treba uvedomiť, že gro terajšej fauny predstavujú domestikované a následne vyšľachtené formy hospodárskych zvierat, ktoré nedokážu vo voľnej prírode prežiť. Vegetariánska a vegánska výživa potrebuje pre pestované rastliny výrobné plochy. Pritom každý gazda, sedliak vás poučí o potrebe striedania plodín a hnojení obrábaných plôch. Takisto existuje množstvo poľnohospodárskej pôdy, ktorú osievať z mnohých príčin nie je možné alebo vhodné (napr. erózia svahovitých pozemkov), a jediným vhodným porastom sú trávy – a tie musí niekto zožrať. Má sa ísť na lúky pásť Homo sapiens? Ísť môže, ale či sa aj nasýti?
              Áno, sme pôvodom plodožravci – frutariáni. Ale povedzme si – koľko oblastí je na zemi, kde sa dá celoročne živiť len plodmi? Nielen podnebím, ale aj úrodnosťou pôd a reliéfom krajiny. Ohľadom potreby požívania mäsa sa poukazuje vždy na krajne severné a krajne južné, studené oblasti. Ale aj v rovníkových oblastiach sa domorodé kmene živia lovom a rybolovom.
              Pre terajšiu technogénnu civilizáciu je celosvetovo príznačné pojedanie mäsa a dlho ešte zostane. To, či sa niekto rozhodne odmietať mäso vo vlastnom stravovaní, je každého osobnou vecou – ak mu to skutočne prospieva – nech tak činí. Ale celospoločensky by sa spoločnosť mala momentálne skôr zamerať na subjektívnu stránku, t.j. formu a charakter odchovu hospodárskych zvierat a ich nielen zabíjania, ale aj získavania od nich produktov (mlieko, vajcia…).
              Vegetariáni kričia: „Mäso fúúj! Vrahovia, nezabíjajte zvieratá!“
              Vajíčka, mlieko im nevadí, sami ich konzumujú. No ale aby krava dávala mlieko, musí sa oteliť. A pomer pohlaví je cca 50 : 50. Ak budeme všetci vegetariáni, čo s býčkami? Odhlasujeme pre nich „humánnu eutanáziu“?

              Odpověď
              • Souhlas, je třeba se na to podívat v celé šíři. Například, kdyby člověk nechoval zvířata na maso, tak by se nikdy ani nenarodila. A kdyby je po určité době neusmrtil, tak by zemřela stářím a trpěla by dlouho a mnohem více, než při porážce, v přírodě žádné zvíře stářím neumírá. Takže problém není v samotné smrti, která je součástí života, ale v utrpení, které je způsobováno současným průmyslovým způsobem chovu a porážky, nehumánním. Existují například techniky odvedení duše zvířete z těla před porážkou, takže je zabíjeno jen v podstatě už mrtvé tělo, taková kráva se potom k řezníkovi tulí, místo stresu a strachu, protože ví že už tady splnila svůj úkol.

                Odpověď
                • Hox – „…techniky odvedení duše…“
                  Podle tvých reakcí na některé mé příspěvky bych netušil, že i k tobě se některé takové informace dostaly, že o nich máš povědomí. :)

                  Odpověď
              • Ďakujem popolvár,
                inak presne tak isto je to aj u hydiny. Tiež sa liahnu približne v pomere 50:50 (sliepky:kohúti).

                Odpověď
          • Radko, správně píšeš: „…toho co my známe…“.
            Neboť kromě toho je v našem 3D hmotném kousíčku vesmíru ještě hodně, co oficiálně nemáme vědět, včetně ufounů (ale i ti jsou obdobnou variantou na přibližně stejné úrovni duchovního vývoje, i když technologicky jsou jinde). Pokud naše duše (a s ní spojené vědomí) jsou uzamčeny v této končině vesmíru, ani po smrti těla odtud neuniknou a musí se zatím stále znovu inkarnovat. Někdo na tom totiž má eminentní zájem, a Otec nebeský – jak jej Ježíš nazýval, ten to není.

            Věc se má navíc tak, že Univerzum obsahuje ještě i další, mnohem vyšší vývojové hladiny, kde je evoluce mnohem dál a tomu odpovídají i možnosti „stravování“. Tedy přímé přeměny energií a jejich forem podle vůle vědomí. Jenže ty jsou v jiných „frekvenčních pásmech“ ne vymezených číselně, nýbrž jsou přímo o celé řády jinde (mluveno strohou matematikou, tedy posun 10 na … hodně nul za číslem v exponentu nad tou desítkou). A tito strážci evoluce o nás vědí, někdy pomáhají, ale naše „domácí úkoly“ za nás psát nemohou. I když mohou podle potřeby ovlivňovat naše energeticko-informační pole, tedy tím přímo i prostor a čas včetně dějů. A přitom zlomky informací jsou uchovány, jen je najít a naučit se je správně číst (rozumět jim).

            Takže se netrap nad řádem zde prozatím pro nás stanoveným, ale i nadále si klaď otázky a hledej odpovědi. Jsi na dobré cestě. Když je žák připraven, učitel přijde. A povinností dobrého žáka je ne pouze věřit, ale vše si i ověřit. A pak se i postavit na své vlastní nohy (svědomí, intuici, i rozum).

            Odpověď
            • Nepozeraju na nas ako my na mravenisko? Ci sleduju kazdeho mravca?

              Odpověď
            • Esoterický guláš, který deformuje adekvátní pohled na svět (takový, který odpovídá realitě, tomu co je ve skutečnost), místo aby se pak člověk zabýval aktuálními úkoly, tak „létá s hlavou v oblacích“, kdy mnohé z těch „vyšších vývojových hladin“ jsou jen egregoriální iluze, určené na svedení z cesty těch, kdo vidí trochu nad rámec fyzické reality, ale nemá vypracované vidění světa, aby to správně pochopil a zařadil. Stvořitel má absolutní nedělitelnou moc nade vším, bez jeho svolení se nepohne ani lístek na stromě, ani elektron neoběhne atom. Tvrzení, že duše jsou „v tomto kousku vesmíru“ uvězněny nějakou entitou, je nesmysl.

              Odpověď
              • Oracle 911 8.10.2018 o 6:23

                Nehovoriac o tom, že po tom možnosť voľby pre dušu je len ilúzia.

                Odpověď
            • Záleží od toho, čo vo svojej terminológii spájaš s pojmom duša. V terminológii KSB, na rozdiel od hermetikov, je duša spájaná s „božou iskrou“, a duch (človeka, zvieraťa) je spájaný s jeho psychikou, biopoľom. A treťou zložkou je telo. Kým telo a psychika je len formou biomechanizmu, tak skutočný Život je až za týmto všetkým… identita Duše nie je ani Jano ani Fero alebo Monika, duša je hlbší životný princíp a je širšia, než všetky identity, aké si len možno predstaviť. Má bližšie k Bohu, než k čomukoľvek stvorenému, lebo sama nepochádza z tohto tvárneho sveta.

              Chcem tým povedať, že ak narážaš na potenciálnu Božiu architektúru tejto časti vesmíru, a tie isté duše sa znova inkarnujú do ľudských psychík a ľudských tiel, tak to nie je proti vôli Boha, ale súčasťou evolučného plánu. Tá kolektívna inkarnácia môže byť preto, že evolúcia ľudstva nie je ani tak o individuálnom vývoji jednotlivcov, ale ide o tímovú prácu. Musíme to zvládnuť kolektívne. Príde mi to fér.
              Vývoj beží v určitých predurčených matriciach (scenároch), tieto scenáre majú veľa variant svojho priebehu v medziach od do (tak ako rieka má svoje brehy), no nemožno zmeniť cieľ, kam tá množina variant plynie, tak ako možno plávať po celej šírke rieky, ale koryto vedie stále jedným smerom. Ten smer predurčil Boh. Zlo je v určitom zmysle hybná sila, je to TLAK PROSTREDIA v ktorom sme nútení premýšľať, učiť sa, korigovať svoje mravné hodnoty, a vyvíjať sa. Aj extrémne dobro – opičia „láska“, abstraktný humanizmus je tiež zlo (opačný extrém). Natívne kmene, ktoré zatuhli vo svojom malom izolovanom raji, boli buď z tohto „sna“ vyvedené alebo zlikvidované zlom, hybnou silou prostredia, ako daň za to, že sa prestali vyvíjať a rozširovať tento model do väčších spoločenských rozmerov (Budovať a rozširovať supersystém). „Čert nespí“. Ak by sa vyvíjali a rozširovali, stretli by sa s tlakom prostredia oveľa skôr, a boli by pripravenejšie na rôzne formy konfrontácie.
              Ak aj sú nejaké bytosti v nejakej časti vesmíru „väznené“ vyššou entitou (podobne ako ľudstvo je tisícročia zotročované zo strany GP, ale všetkého len dočasu) a „nútené“ sa inkarnovať len na jednej planéte, nemusí ísť o žiadneho žalárnika, ale o klasický kolektívny evolučný scenár. Máme tu určitú misiu, a tlak prostredia (a u mnohých aj ťah Lásky) nám pomáha ju vyplniť. Zrejme mnohí vyzretí sa sem opätovne vracajú aj preto, aby pomohli ostatným. V určitom momente to začne stúpať exponenciálne. Myslím tým rodenie sa ľudí, ktorých to bude ťahať k večným hodnotám. Ak by sa nevracali, bol by to skôr zacyklený kruh a nie hromadná evolúcia ľudstva na planéte Zem.

              Ale Hox správne poukazuje na to, že by bolo u ľudí naškodu, keby sa zaujímali o nadpozemské veci a scenáre, kým nemajú moc ani nad vlastnou psychikou. Všetko má svoj čas a postupnosť.

              Odpověď
            • Badateli, ještě u nikoho na české nebo slovenské scéně jsem nezažil takovou kolinearitu pohledu na věc v porovnání s našimi jako u Tvých textů. Pokud bys měl chuť na nezávazný rozhovor s editory NaSeveru.org, napiš do redakce krátkou zprávu (NaSeveru(at)protonmail.com). Kdyby ne, kéž máš dost síly a kuráže naplnit svůj život podle svého nejlepšího uvážení :) Hezký den. Antonín

              Odpověď
    • suhlas,“makrobiotika našich prababiček“-lokálnost,sezonnost a jednoduchost a hlavne varme a jedzme v klude a s láskou, vychutnavajme

      Odpověď
  15. Peter Krumpál 3.10.2018 o 23:21

    Snažím sa jesť veľa zeleniny a ovocia a tiež si (striedmo) dám guláš, knedlo-vepřo-zelo, rezeň a sarmu, atď.

    Odpověď
  16. http://leva-net.webnode.cz/products/konzumacia-masa/

    Odpověď
    • Mart’as 3.10.2018 o 14:40

      Dekuji za clanek. Je dobre, ze se podobne clanky zverejnuji. Clovek si casto neco precte,ale v zapeti to prekryje nejaka nova aktualni informace a clanek pak zapadne do zapomeni. Podobne je to s timto tematem. Uz jsem podobnych clanku cetl nekolik, a vzdy me to nuti k zamysleni. Ale doposud jsem nebyl schopen nejak radikalne pozmenit sve stravovaci navyky. Za coz se vnitrne stydim, protoze na vedome urovni chapu ,ze tohle je veledulezite tema, ale doposud nejsem schopen neco udelat.

      Ano, omezil jsem konzumaci masa na uroven,ze hovezi a veprove dnes uz skoro vubec, ale ryby a kureci stale hojne. Uz jsem radikalne omezil alkohol (na obcas jedno pivo) a vim,ze ho u sebe postupne zrusim uplne (zde podekovani za clanky zde na leva na tato temata). Ale troufam si rict,ze s tim masem to bude tezsi, tedy u me osobne.

      Jeste jednou diky Hoxi , mam dnes alespon o cem premyslet .

      Odpověď
      • v mojom zivote som vyskusal uz vseliake zarucene navody na stravovanie a overilo sa mi to, ze mam jest to co mi chuti. tomu som jeden cas neveril lebo ma experti poucili ze to nie je moja chut, ale chut parazitov v mojom vnutri. nuz, spravil som si kury s peroxidom a cuduj sa svete chute sa moc nezmenili.. rozumny postoj ma v tejto veci Ivan Pavlovic Neumyvakin, ktory tvrdi ze maso nie je na nase travenie az tak usposobene, ale ak ho clovek skombinuje s kvasenou zeleninou v pomere aspon 1 ku 3, tak ziadny negativny vplyv mat nebude.. hlavne nech nic nekvasi v crevach.. takisto k tym zarucenym vedeckym potvrdeniam treba povedat, ze poZIVEN-nie pOTRAVA nema len fyzicku podstatu ale obsahuje rozne zivly, elementy a pod. a maso obsahuje element, ktory nema takmer ziadna ina poziven, a pre dnesnych oslabenych ludi moze byt naozaj napomocny, lebo na rozdiel od nasich predkov uz necerpame tolko energie z prirody ale je to samozrejme kompexnejsie nez to co tu stihnem napisat.. vynalezca a vedec Boris Bolotov, tvrdi presny opak od autora textu v tom, ze nie zivocisna ale rastlinna bunka(bielkovina) moze vytvorit nador. takze asi tolko k tvrdeniam vedecky poskvrnene… tie pokusy zrejme robili s pasterizovanym kravskym mliekom, ktore naozaj nie je vhodne na konzumaciu, preto treba hocijake mlieko nechat skysnut, bud samo alebo kefirom aby bolo uz predtravene a telo prijalo bielkovinu bez obrannych mechanizmov. a ked autor tvrdi ze mu odmalicka nechuti maso a zivocisne vyrobky je to v poriadku. ved predsa aj indicka, cinska, ruska medicina tvrdi ze kazdy je indiviDUALita a v podstate to kopiruje aj stravovanie sa podla krvnych skupin. ja som zo zivocisnymi pozivnami nemal nikdy problem, prestal som az ked som sa na to zacal pozerat skrz mravnost. ale telo mi velmi rychlo ukazalo, ze moj zivot je v tej chvili dolezitejsi a dnes si uz len malo co kupim z velkochovu… a nech mi nikto nehovori ze ta ovca trpi ked je cely den na pasi, bez cloveka by uz asi neprezila vo volnej prirode, mozno zopar jedincov, ktori by zdiveli… takze prestante prosim vas prezentovat tieto liberalne pseudomravnostne kazania, ked sami o tom pramalo viete- vieme. mal som moznost vidiet zopar vitarianov ci veganov, z ktorych niektori vyzerali v 40-ke na 60. Uvidime ako dlho to vydrzi Viktorovi Jefimovovi, je mozne ze ten je na takej urovni ze to zvladne len na surovej strave.? Ale dnes ma ludstvo neodkladnejsie ulohy ako veganstvo.

        Odpověď
        • Zviera vylucuje pri strese zabijania adrenalin, ktory sa dostane do masa z krvi. Vraj toto je zlozka, ktora skodi zdraviu, najma s ohladom teritorialnych skupin krvi. Zrejme preto je sucastou niektorych konfesii ritualne zabitie. Z pohladu involucie a vychodnych ved, je v zvierati duch degradovaneho cloveka.

          Odpověď
          • U studenokrvnych zivocichov k tomuto procesu nedochadza, zrejme preto napriklad Japonci i Kristus jedli ryby, niektore vnutrozemske narody hady. Zaujimave by bolo vysledovat, cim sa zivili Aborigenci. Tibetania maso jedia, ale z uhynutych zvierat, napriklad spadnutych zo skal, kde k vylucovaniu adrenalinu zo stresu zabijania pravdepodobne nedochadza. U vtakov to neviem posudit.

            Odpověď
        • Celovek,
          články o rôznych názoroch na zdravé stravovanie sú užitočné v tom, že spúšťajú diskusiu, ktorá plní funkciu brainstormingu (mozgovoj šturm), čo je vlastne formovanie kolektívneho intelektu, na riešenie určitých problémov spoločnosti. Kolektívny intelekt je vždy výkonnejší než intelekt hoc aj najchytrejšieho z jeho prvkov.
          V dnešnej dobe sa orientovať v tom, čo je zdravé pre telo, je naozaj ťažké. Je okolo toho strašne veľa šumu a propagandy. Ale jednako, táto otázka je pre ľudstvo dôležitá a treba ju vyriešiť. Takéto kolektívne debaty a zdieľanie osobných skúseností a názorov nás posúvajú zakaždým o kúsok ďalej v riešení, a spúšťačom môže byť kľudne aj článok, ktorý nemusí byť celkom korektný, ale o to viac stimulujúci potrebu zdieľať svoje skúsenosti a dať veci na pravú mieru…
          PS: ja by som v tomto živote pokojne bral aj 80-tku ako vek dožitia, pod podmienkou, že bude v tom veku ešte dosť vitálny, pohyblivý a bez chronických bolestí.

          Odpověď
          • s tym sa da suhlasit, nejde ani tak o dlhy ako kvalitny a vyplneny zivot. zdrava debata ma take formovanie ako hovoris, len na tuto temu som uz alergicky. uz som bol svedkom toho, ako na sekte tartaria.sk sa ludia selektovali podla toho ci jedia maso a pod.-to boli neludia… a potom vysvitne, ze hlavny zreci a ich ministranti piju kavicku, fajcia a podaktory aj slopu a robia zabijacky… ale vidim podla debaty, ze tu take nieco nefunguje a kazdy si zachovava svoje videnie sveta a neklania sa ziadnemu guruovi za co som rad.. ale aj tak som predvedceny ze poziven tvori zdravie cloveka tak na 10%.. staci si pozriet priklady z minulosti, napr. vo VVV, boli jak ludia v zazemi tak aj partizani v strese, bez poriadnej vyzivy starostlivosti.. ale bojovali za zivot svojho naroda, svojich deti a vsetkeho v co verili. a aj v takych podmienkach sa podla dobovej literatury nevyskytovali takmer ziadne choroby, akoby dostavali energiu priamo z kozmu… a co vidime poslednych 50, ale hlavne poslednych 25 rokov u nas? ludia stratili ciel bytia, cela idea socializmu-komunizmu padla, resp. statna byrokracia sa sama znevazovala uz od chruscova, je zaujimave ze ta Stalinska zotrvacnost dokazala fungovat tak dlho. ale v chorobach srdca, hrubeho creva sme boli najhorsi uz v 70.80tych rokoch… takisto z vypovedi niektorych vedcov, ktori tvrdia ze ked robia tvorivu cinnost nepotrebuju jest, pit, spat. cerpaju energiu z Vsehomiru. takze otazka stravy sa tyka skor ludi, ktori netvoria, neziju v prirodnom prostredi atd. aj ked je to samozrejme tiez dobry sposob ako spoznavat sam seba-vsetko s mierou.

            Odpověď
            • opravujem-nie hlavny zreci ale znachari

              Odpověď
            • Celovek,
              Súhlas, tiež som presvedčený o tom, že životný cieľ je veľmi dôležitý a má vplyv jak na dĺžku života, tak aj na zdravie. Videl som také prípady, keď starý človek, prababka, žila pre svojho pravnúčika (asi 10 ročného), lebo jeho mama aj babka sa dali na iné chodníčky a dieťa prakticky odvrhli. Keď sa jej podarilo nájsť pre neho náhradnú mamu (mala dosť rokov, bála sa že zomrie a chlapec ostane sám), niekoho kto by sa o neho postaral a mal ho rád, krátko na to zomrela.

              Nikto z nás nemá patent na rozum, všetci sa učíme, občas robíme chyby, ktorým sa môžme vyhnúť práve spoločnými diskusiami. Aj daný článok bol len osobným názorom študenta KSB.

              Odpověď
        • Myslím si, že ta kombinace kvašené zeleniny a masa je též procesem zjemňování, přechodného období ze stravování hrubého, krizového na kvalitativně lepší stupeň, nikoliv ideál.

          A co se týče té ovce…nu, já bych radši nežil vůbec, než prožít život jen jako cestu k cíli býti sežrán.

          Odpověď
          • Ide o tzv. delenu stravu, kde jedna zlozka vyzaduje kyselinu a tej druhej je to jedno, je predspracovana. Zelenina sa obecne znasa i s obilovinami i s masom.

            Odpověď
            • vidlak: Děkuji za doplnění.
              Zjemňováním jsem myslel ve smyslu méně škody a utrpení pro okolí a biosféru.

              Odpověď
        • Cico Ciciak 16.10.2018 o 3:21

          > mam jest to co mi chuti

          Presne ako zvieratko.

          Odpověď
        • Súhlasím. Každý človek má jedinečnú imunitu, je rozdiel v krvnej skupine,žijeme v rôznych podnebiach. To, čo je jednému liekom, môže byť druhému jedom.
          Indiáni ďakovali zabitému zvieraťu za to, že obetovalo svoj život, naši starí rodičia ešte mali dožinkové slávnosti, kde ďakovali za úrodu. Pred jedlom sa modlilo. Toto duševné nastavenie je nám dnes treba, nie mnohokrát agresívne vegetariánstvo či vegánstvo – už napr.len tým, že my sme tí lepší a mravnejší. Každý nech je, čo môže a dáva pozor, čo mu prospieva, aby bol zdravý.

          Odpověď
          • toto patrí pod Celoveka, vyššie

            Odpověď
    • Jen bych se chtěl ohradit proti používání pojmu „vražda“ místo zabíjení.
      Slovo vražda s sebou nese jinou informaci než zabití. Zavraždit je možné jen člověk člověka.
      Z historie víme, že člověk zbavený svých práv (např. otrok) byl taky jen zabitý. ….. takže mluvit o vraždě zvířete znamená dávat těm zvířatům lidská práva (např. i volit).

      P.S. Uvádím to proto, že mnoho debat vegetariání x masojedlíci je vyhrocených jen a jen kvůli nesmyslnému použití slůvka vražda. Po shlédnutí několika veganských skupin na FB mohu konstatovat, že slovo vražda zavádějí do používání převážně židi (a o jejich roli ve svedení jakéhokoliv učení do podoby vhodné pro GP je napsáno analytických poznámek snad dost)

      Odpověď
      • Takže vražda Slovanského otroka, to vlastně bylo jen zabití, né tak špatná věc?
        (Odkaz na starověký Řím?)

        Odpověď
        • Putinovec 4.10.2018 o 23:33

          Když umlátili v Anglii toho českého mládence,tak to nebylo ani zabití.Kdyby si ten samý mládenec odplivl před mešitou,tak by byl označen za východního teroristu v žoldu mnohanásobného miliardáře Putina.

          Odpověď
    • Pokud nekdo odmita maso z osobnich duvodu, je to jeho vec, nebudu ho nutit jist opak. Muj bratr je vegetarian a uz jsem si v rodine na to zvykli a respektujeme ho.

      Nicmene nad nekterymi udaji v clanku ve smyslu „je vedecky dokazano“ zustava rozum stat. Ono totiz zalezi, kdo dany „vyzkum“ dela, kdo ho plati a co si danym vysledkem slibuje. Najdu totiz milion dalsich „vedeckych studii“, ktere tvrdi opak a klidne je pouziju jako protipriklad. Nebo muzete i vy, staci pouzit Google a proticlanek je na svete.

      V nedavne dobe vylezlo na povrch, ze „vedecke studie“ za ucelem zdiskreditovat maslo, vejce, maso apod., byly financovane potravinarskymi giganty, ktere maji svuj byznys zalozene napr. na vyrobe rostlinnych tuku. Tyto studie tvrdily, ze maslo a vejce (jak uvadi autor clanku), neprizne ovlivnuji hladinu cholesterolu v tele. Po vystrizliveni „RAMA hype“ (tedy v podstate proti-zivocisnych egregoru) a dalsich podobnych nesmyslu se ozvali „vedci“, kteri tvrdili naprosty opak, ze rostlinna strava ve forme tuku je pro telo spatna (maslo, jakozto zivocisna slozka je prece jenom kvalitnejsi) a vejce pomahaji udrzovat *zdravou* hladinu cholesterolu. Kdo vysadi vejce, muze se naopak dockat efektu „opici pracky“, nebot si ho muze telo zacit vyrabet samo v nadmernem mnozstvi… A tak ted babo rad…

      „Vedecke studie“ taky prokazaly, ze existuje korelace mezi vyvojem mozku lidske rasy a vyssi spotrebou masa.

      Mimo to podotykam, ze autor clanku nejak opomenul diskutovat napriklad nad problemem vitaminu B12 u veganu.

      Moji prarodice vyrostli na domacimu mleku, masu, vajickach, sadlu, chlebu a maslu (ja a moje byvala ucitelka biologie na gymnaziu tomu rikame kvalitni komunisticka strava). Oba dva se dozili skoro 95 let.

      Jak tvrdi stare porekadlo: „Jeste vsechno, ale s mirou“.

      Odpověď
      • *“jezte“ a X dalsich pravopisnich chyb…

        Odpověď
      • Asi tak, vše s mírou. Osobně dávám přednost dělené stravě a jako protiklad k článku dávám zajímavý odkaz Vyživující tradice, odkud jsem si pořídila i kuchařku se stejným jménem. Opravdu zajímavé čtení.
        http://vyzivujicitradice.cz/uvod-k-blogu/#&panel1-8

        Odpověď
        • Diky za odkaz.

          „A co je platnější ? – strava osvědčená staletímí, ba tisící lety, nebo nějaká strava vyplývající z krátkodobých kazuistik, z 10 let trvajícího sponzorovaného výzkumu?“

          Myslim, ze autori clanku uhodili hrebicek na hlavicku ;-).

          Odpověď
    • Dobrý den vespolek,
      co mé znalosti sahají vím, že strava má být vyvážená a pestrá. Je třeba se nepřejídat, nejíst po 17 hodině atd. atd…
      Jen malou poznámku – nevím, co autor myslel přirozeným úmrtím a odchodem. Psala jsem před lety bakalářskou práci s historickou tématikou a hodně jsem se probírala různou literaturou tak jen pro informaci: až do zavedení vík u popelnic, zakrytí kanalyzací a provedení hygienické osvěty byl průměrný život dlouhý asi 35 let – hovořím tu o 19 století. Během 20. došlo k prodloužení průměrného věku nejen díky uvedeným důvodům, ale i díky masívnímu rovoji zdravotní péče a i kvalitnější stravě. Bohužel přejídání a „zdravý mekáč“ posledních let povede opěk ke zkracování průměrného věku obyvatel a k nárůstu zdravotních obtíží v období produktivního věku.
      Ale to jen na okraj.

      Odpověď
      • Možná… Já zase někde četl, že císaři Barbarossovi, při jeho posledním výletu s križáky do Jeruzaléma, bylo 70 let. Jel sám, vzpřímeně, na svém koni. Moc nechápu myšlenkovou korelaci „co je vhodné jíst“ s „myjte si ruce“.

        Odpověď
        • Putinovec 4.10.2018 o 11:15

          A taky by tam dojel,kdyby se neštastnou náhodou neutopil v řece.Zbroj ho stáhla ke dnu.

          Odpověď
    • Tož ten Palo je agent pšeničnej lobby?
      A povedal mu niekto, že živočíšne bielkoviny sa v kyseline soľnej akosi rozložia?
      Problém je vždy v množstve!
      Bielkovín, včetne esenciálných, potrebuje človek k obnove iba maximálne 1 gram na kg živej váhy denne! Zoberte si výživové tabuľky a kalkulačku a počítajte.
      A dalšia zásadná vec na ktorú Palo zabudol je- všetku energiu čerpať z tukov.
      Sacharidy dodávať iba v množstve potrebnom na neutralizáciu laktátu v pečeni, t.j. cca 30-50 g denne podľa hmotnosti .
      Kaloricky takáto strava vychádza na cca 2000kcal, čo stačí na stály pocit sýtosti, zabezpečí najlepší možný zdroj energie pre orgány a udržuje pevné zdravie po celý život!

      Odpověď
      • Máš na mysli to, čo aktuálne obhajuje lowcarb movement?

        Môj pocit z celej tejto výživovej debaty je ten, že návod nám ukazuje samotná príroda. Mnoho potravín má veľmi podobné zloženie, najmä čo sa týka pomeru bielkovín, sacharidov a tukov. Napríklad bielkoviny sú pri obilninách okolo 12% a samozrejme využiteľné pri správnom spracovaní. Tuky sú tam tiež, okolo 11% (opäť len v zrne, ktoré nebolo oholené na kosť, teda čistý sacharid).

        Kľúč je podľa mňa v kombinácii. Ak vyčítame modernej medicíne, že ignoruje celostný pohľad na telo a zdravie, potom ani my nemôže vytrhávať z kontextu raz bielkoviny (paleo), raz tuky (keto a lowcarb). Dnes frčia tuky, čo bude o 10 rokov? Len teraz odpublikovali štúdie o tom, že probiotiká sú mýtus a dnes to opäť vyvracajú niektorí naši miestni vedci. Vyber si.

        Od výživových poradcov som za svoj život počul len jednu príčetnú radu – počúvaj svoje telo. V čase, keď mi bola povedaná, som ju chápal po svojom, dnes ju chápem úplne inak. Len človek musí vedieť rozlíšiť túžbu po konkrétnom jedle od jej potreby. Našťastie mám v rodine niekoľko ľudí, ktorí sa nevedomky stravujú podľa tohoto pravidla dlhodobo a výsledok vidím na ich zdraví. Jedna má 90, druhá osoba toľko čo ja.

        Obrovský rozdiel spraví aj to, ak si potraviny dorábaš sám, zladíš sa s prírodou a vnímaš, aké produkty ti v danom okamihu ponúka a ako na teba pôsobia.

        Odpověď
        • Ujo s bradou 4.10.2018 o 13:31

          Čistá pravda,

          stíšiť sa a počúvať, telo je perfektný stroj, vypýta si čo treba. Stačí trošku doladiť jogou a dokonca aj mäso prestane chutiť (13 týždňov a nebola chuť), a aj som sa cítil lepšie ako teraz v „recidíve“.

          „Zasvätenie“ a „Šport a joga“ od Elisabeth Haich sú skvelé knižky, dostal som skvelé odporúčanie od priateľov , tak sa oň chcem podeliť.
          https://www.biela-magia.eu/

          Ešte raz im zo srdca ďakujem

          Odpověď
    • V tom článku, čo sa týka etiky a následného hierarchického usporiadania, tak proti tomu nemám najmenšiu námietku. Nad čím sa však zamýšľam, tak nad tým, či existuje rukolapný dôkaz o tom, že na Zemi žije akákoľvek skupina ľudí, ktorá nikdy neprišla do styku s mäsom a chcemickými potravinami a koľko rokov sa dožívajú skutočne a nie podľa rôznych kalendárov.. S odhadovanou dĺžkou života 150 rokov a viac súhlasím, pretože si myslím, že je to možné. Kedysi dávno na prehliadke jedného zámku (Betliar alebo Krásna Hôrka, nespomínam si presne) som videl obraz, na ktorom bol vyobrazený jeden manželský pár a podľa sprievodkyne sa údajne dožil 145 rokov a bol to najstarší pár v Uhorsku. Nedá sa to overiť, ale bez vánku sa ani lístok nepohne a vždy je niečo pravdy na ľudových povestiach. Ďalej, nemám zatiaľ dôkaz o tom, alebo mne nie je známy, že či človek je od Boha nastavený ako čistý plodár (frutarián) alebo vegán (zelenina plus ovocie) alebo aj plus jadrá atď. a či existuje štúdia o ľuďoch, ktorí od narodenia po ukončení dojčenia nemali nič iné v ústach, ako napr. u frutariánov len ovocie a tak ďalej u ostatných stravných typov, ich merania vzrastu, kondície, prípadných onemocneniach a ako dlho prípadný taký výskum trvá, keď nejaký taký vôbec existuje. Prečo to píšem? Pretože poznám ľudí, ktorí sa striktne stali vegetariánmi, vegánmi a inými spôsobmi stravujúcimi sa a môžem s určitosťou povedať, že niekoľkých som už prežil, niekoľkí majú rakovinu, pričom si výhradne pestujú svoju potravu doma v záhradkách a bez chémie a niekoľkí trpia inými ochoreniami. Musím však tiež povedať, že sú medzi nimi aj zdraví jedinci, avšak z tých, ktorých poznám, tvoria menšie percento. A teraz babo raď. Tak, ako nie sú na planéte Zem dva rovnaké odtlačky prstov, tak je každý ľudský organizmus originálny a jedinečný a na každého čokoľvek pôsobí inak. Je veľa čoho sa učiť, no nejaký seriózny výskum v tejto oblasti by som privítal, pretože doteraz som sa nikde nedočítal, aby bol nejaký podobný výskum, ktorý trvá už minimálne 50 rokov nepretržite s rovnakými ľuďmi a s uverejňovaním priebežných meraných parametrov.

      Odpověď
      • tondo,
        tam je problém aj v tom, že ľudské zdravie nezáleží čisto od stravy, ale aj od psychiky. Ako rieši jeho psychika životné problémy, kde nesprávne kroky vedú k rôznym sprievodným efektom v podobe určitého prevažujúceho nastrojenia, emócií, a tie sa odrážajú časom aj na tele, v podobe nesprávnych telesných funkcií a chorôb. T.j. ani najzdravšia strava neochráni človeka pred chorobami, ak jeho psychika nepracuje tak, ako by mala. Toľko o potvrdení teórie praxou, treba aj tento faktor zohľadniť, ibaže kým telo a strava sa dajú vcelku dobre merať, tak merať psychické procesy, či bežia správne, bude ťažšie.

        Odpověď
        • Určitě, a také má vliv genetika.

          Odpověď
    • člověk, který jí maso, nemůže nikdy dosáhnout typ stroje psychiky Člověk.

      Odpověď
      • DoubleM – Putin je mäso a je tam, kde sa málokto dostane duchovne :-)

        Odpověď
        • Cico Ciciak 16.10.2018 o 3:38

          > Putin je mäso a je tam, kde sa málokto dostane duchovne

          A ty ho aj osobne poznáš?
          Zato ja tvrdím na základe obecného chodu udalostí (t.j. bez tajných/aparátnych informácií), že Putin je hlavne „zajatcom“ reálnej politiky a preto si sem-tam aj musí s niekým pripiť.
          To ale ešte nemusí znamenať, že to robí dobrovoľne a že si neuvedomuje súvislosti.
          Dnes neexistuje politik, ktorý by bol úplne slobodný pri svojom rozhodovaní (viď tlak objektívnych okolností resp. systému).

          Odpověď
          • …. asi si Iris nepochopil….

            Odpověď
      • Blbosť! Podľa teba všetci čo jedia mäso sú neľudia? Aj členovia VP ZSSR? Aj Pjakin?
        Nepredávkoval si sa náhodou paradajkovým džúsom? :)

        Odpověď
      • Člověk se strojem psychiky Člověk tohle nebude nikdy nikomu omlacet o hlavu.

        Odpověď
      • Co diabetici,pro které je maso důležité? Postrilime je?

        Odpověď
      • Blbost, typ psychiky Člověk nemá s jezením masa souvislost.

        Odpověď
        • Řekl bych, že každý má své mouchy. Jezení masa podle mě j

          Odpověď
          • Řekl bych, že každý má své mouchy. Jezení masa podle mě je „moucha“, nicméně kastovat a hodnotit lidi takto je hloupost.
            Někdo si neodpustí pivo nebo cigaretu, někdo se honí za ženami, jiný třeba se věnuje hazardu atd. A přitom i právě takový člověk by udělal pro svoji vlast, pro svoje okolí a nebo i pro celé lidstvo mnohem více, než někdo, kdo nemá ani jednu z výše jmenovaných neřestí.

            Na druhou stranu, přijde mi odporné a zvířecí věnovat se obžerství a básnit o masu, zvlášť třeba o tom krvavějším.

            Odpověď
      • Opravdu a nevěšíte nám bulíky na nos? Ježíš Kristus vegetarián nebyl.
        A třeba takový Adolf Hitler byl striktní vegetarián.

        I když na druhou stranu dříve se lidé masem nepřežírali jako dneska. A pokud budu jedovatý, tak Babišovo maso už ani nemusí maso obsahovat, ale může to být čistá chemie.

        Odpověď
        • „Pravděpodobnost, že se v online diskusi objeví porovnání s Hitlerem či nacisty, se s růstem délky diskuse blíží jedné.“

          https://cs.wikipedia.org/wiki/Godwin%C5%AFv_z%C3%A1kon

          Odpověď
          • To vsak nic nemeni na tom, ze jeho komentar byl ucelny a trefny.

            Odpověď
        • Cico Ciciak 16.10.2018 o 3:31

          > Ježíš Kristus vegetarián nebyl.

          A kedy že ste o tom posledne s Isom debatovali?
          V sobotu na pive?
          A keby aj, tak Kristus bol kto – nejaký etalón absolútnej a definitívnej pravdy?
          Našťastie nie všetci slepo veria biblickým báchorkám.

          Odpověď
      • Bez používaní ohně k úpravě masa by jsme stále lozili po stromech.
        Až naši předkové začali maso opékat, dusit a smažit, tak došlo ke zlomu ve vývoji mozku. Mozek se zvětšil až na nynější úroveň a teprve začal vývoj k dnešnímu člověku.
        Moc se o tom nemluví, no vegani a přísní vegetariáni jsou lidé zhusta nemocní, stiženi ve velké míře duševními poruchami a zlostní.
        Pšeničná celosvětová lobby je nesmírně silná a bohatá, která si dokázala koupit kohokoli na hlásání naprostých nesmyslů. Z průmyslovo přetvořených obilovin jsou astronomické zisky, které si jen tak nenechají vzít.

        Odpověď
        • Hovorí sa, že mnohé telesné choroby majú psychickú príčinu. A mnohé psychické choroby majú vraj telesne podmienenú príčinu.
          T.j. rozladená a zle fungujúca psychika môže spôsobiť mnoho telesných chorôb. A zlé stravovanie (alebo iný impulz do funkcie tela a genetiky) môže privodiť psychické ochorenie.

          Odpověď
        • Pedros, to s vyvojom mozgu nema vobec nic spolocne, ze sme liezli po stromoch o tom neviem aj ked po potope bola kultura naozaj dost primitivna, no otazka je kde? vyzera to ze Tartaria, ak ju tak vtedy nazyvali, si udrzala celkom vyspelu kulturu az po jej zanik r.1812? ci to bol meteorit, jadrovy uder alebo ako niektori tvrdia ze zem je prepojena s planetou na druhej strane slnecnej sustavy, ktoru nikdy nevidime Nibiru? a ta civilizacia tu ma technologiu, ktorou zem zachranili pred obrovskym meteoritom aby Nibiru nevychylilo z obeznej drahy, tak to je v podstate jedno.. no vyzera to tak, ze co sa v historii uvadza ako Ruske imperium, je len Moskovska Rus ovladana byzanciou(dvojhlavy orol) a neskor britmi.. preto si aj museli vymysliet tatarske hordy mongolov, ktore nikdy nejestvovali, pritom islo o stret slovanskej rise s kriziakmi, ktori dostali co proto.. ale fakty su take, ze na rozsiahlej ploche Sibiri su najstarsie stromy do 200 rokov, a na vela miestach je radioaktivita. u vela autorov ako v clanku http://leva-net.webnode.cz/products/po-potopni-cteni/ sa vravi o druhej potope vztahujucej sa len na uzemie Ruska, takze historici, ak sa chcu zhostit toho co prezentuju a prestat sa vyhybat zodpovednosti, maju vela co vysvetlovat.

          Odpověď
      • Myslím, že to je zapřahání kárky před oslíka ..

        Odpověď
        • :D Dovolil bych si tvrdit, že konzumace čehokoliv je osobní věc každého člověka a jeho úrovně znalostí, nebo poznání a zkušeností. Pokud jím maso a je mi blbě, můžu přejít na rostlinou stravu a pokud je mi pak dobře, tak u toho zůstanu. Ale nebudu od té chvíle cpát ostatním „masožroutům“, že maso je fuj. Dá se žít s masem i bez, stejně jako mnoha ostatními poživatinami, které dnes víme, že nejsou úplně dobré pro tělo. Bez nich se žít taky dá. Ale ať si každý vyzkouší sám, co jeho tělu prospívá a co ne.

          K článku – s obsahem jako vegetarián souhlasím, ale nelíbí se mi ten militantní podtón. Proč? Protože spoustu lidí akorát naštve, místo toho aby je motivoval.

          Odpověď
          • „konzumace čehokoliv je osobní věc každého člověka“
            copak copak, někdo tu zase otevírá overtonovo okno kanibalismu :-) ?

            Odpověď
            • To zas je debata :))) Inak tí vegetariáni resp. vegáni občas pôsobia ako extrémisti. Niečo ako „ekoteroristi“ čo zas sú fanatickí prívrženci všetkého ekologického a prírodného. No, idem od vás kým neschytám aj ja.

              Odpověď
            • Pokud byste pokračoval tu větu s tím, co jsem napsal, tzn. „….a jeho úrovně znalostí, nebo poznání a zkušeností.“, tak byste zjistil, že ta věta má smysl. Takhle vytržené z kontextu to samozřejmě vyzní jinak.

              Odpověď
          • Třeba jako konzumace alkoholu?

            Odpověď
            • Ano, troufám si tvrdit že i konzumace alkoholu. Proč? Osobně si myslím, že je v lidech obsažena informace o škodlivosti alkoholu, tabáku i jiných drog. Přesto se lidi na tento led pouští (samozřejmě za vydatné podpory kurátorů v pozadí a jim podřízených složek). Jak je psáno v Základech sociologie, opice, která vypije lahev whiskey, se alkoholu už nikdy nedotkne. V tom je opice moudřejší, než většina lidí. Většině lidí je po alkoholu a drogách krátkodobě dobře, dlouhodobě blbě. Přesto je neustále konzumují a budují si na nich závislost. Proto výše píšu, že jde o úroveň znalostí a zkušeností. Když vím, že je škodlivé pít alkohol a kouřit a stejně s tím nic nedělám, tak jaký můžu očekávat výsledek ve smyslu řeči životních okolností?

              Odpověď
              • Člověk,
                poznám skúsenosť jedného vinára, že dával ochutnávať psíkovi víno na prste, a ten ho oblizoval, opakovane, akoby mu to chutilo. Potom spravil takú vec, že mu chytil papulku, a nalial mu do nej asi pol deci vína. Odvtedy ten pes, akonáhle zbadal pohár v ruke svojho pána, tak bežal od neho ďalej, a k vínu ani nepričuchol.
                Tak to bude zrejme aj s inými zvieratami, po troche sú schopné sa naučiť na jedy, ale pri prudkom negatívnom zážitku si radšej už dávajú pozor.
                Podobné sú aj prípady, že otec, čo pristihol syna (žiaka základnej školy) že fajčil, tak ho prinútil vyfajčiť naraz toľko cigariet, že sa z toho povracal. Šok trval nejakú dobu, ale ten chalan dnes fajčí aj tak (rovnako ako jeho otec). Taká šoková metóda by možno zafungovala, ak by bola ešte pred tým, než pričuchol k prvej cigarete a než ho partia chlapcov začala lanáriť k fajčeniu. A ak by nefajčil nikto u nich doma.

                Odpověď
      • Proč člověk, který jí maso, nemůže nikdy dosáhnout typ stroje psychiky Člověk?

        Michail Sovětov píše, že přijímá-li člověk cizí bílkoviny, jedná se o toxický útok, se kterým je spojené vzrušení, které lidi při konzumaci masa prožívají. Mnozí z vlastní zkušenosti vědí, že když člověk sní maso, jakoby nabral sílu, zlepší se mu nálada, ale také se zvýší jeho agrese. To zvýšení energie je na fyzické úrovni spojené s podrážděním nervového systému těmi toxickými faktory, které se v těle vytvářejí při zpracování cizorodé bílkoviny.

        Dále MS píše, snad jsem to moc nepomotal, že ty toxické látky, které vznikají při procesu trávení, mají narkotické vlastnosti a proto lidi, kteří jedí maso, se po určitém čase dostávají do závislosti na masu.

        V terminologii KSB je pro lidi závislé na čemkoliv určena speciální kategorie.

        Odpověď
        • Blbost. A vegetariánství a různé jeho odnože nejsou psychická závislost? Má rovněž všechny rysy. Někdo tady intenzivně nabíjí matrici „rozděl a panuj“

          Odpověď
          • Je to jako s vírou v boha. Skutečně věřící člověk nikoho nenutí, aby věřil stejně. Psychicky závislý věřící chodí po domech, a snaží se ostatní přesvědčit, aby věřili stejně jako on. Tenhle článek, a diskuse je stejný scénář. Takže lidský stroj psychiky s vegetariánstvím nijak nesouvisí. A Sovětov může o tom říkat, co chce.

            Odpověď
            • > Je to jako s vírou v boha.

              s vírou Bohu

              Odpověď
              • Hoxi, správně rozlišuješ, ale v tom článku je to skutečně podáno dobře, jen jinými slovy Člověk, který věří Bohu, nebude tuto víru nikomu vnucovat, ale pouze na přání druhého o ní vyprávět s vědomím, že se stejně víra nedá naučit či vnutit, ale jen ukázat. Vždyť je to v prvním přikázání – neučiníš si podobenství, kterému by ses klaněl. Právě to však dělají ti, kteří „věří v Boha“. Tu svou představu budou otloukat o hlavu všem, se kterými se setkají. Z víry udělali ideologii. Proto mne neměli nadřízení nikdy rádi, protože jsem neplnil jejich představy. Věřit někomu = milovat ho. Ale ne znásilňovat. A to přece „vírou v …“ prakticky se děje, ne?

                Odpověď
        • Od té doby, co nejím maso, je velmi těžké mě rozčílit a ani jednou jsem od té doby neměl vyložený výbuch vzteku.
          Něco na tom bude.

          A jak souhlasím i s tím, co píšeš o masové narkománii, tak nesouhlasím s tím, že bychom měli lidi kádrovat podle toho, zda jedí maso.

          Všechno má svůj čas. A jestli se někdo nezbavil dosud některého ze společenstvem zažitých zlozvyků, neznamená to hned, že není na cestě k Člověčenství.

          Odpověď
          • JS – mám to podobně. Sám jsem kolikrát překvapen, kdy v situacích, ve kterých bych se v minulosti rozčiloval a třeba by lítaly i facky, se zachovám klidně. A vůbec to není nějaké sebeovládání, prostě to přišlo samo.

            Domnívám se, že na vině lidské agresi jsou nejen toxiny, ale též stresový hormon, který se hromadí v lidech, konzumujících maso. Také jsem četl, že ono zabité zvíře má právo brát energii člověku, který ho jedl.

            Prostě, když lidé nebudou jíst maso, ubude agrese mezi nimi. Osobně řadím maso na 5. prioritu prostředků řízení.

            Odpověď
            • DoubleM: Jak to myslíš s právem zabitého zvířete brát člověku energii? Našel bys prosím odkaz? Zajímavá teorie.

              Odpověď
              • Nenašel, mám dojem, že to říkal Jefimov a pravděpodobně také Michail Sovětov, v některém svém videu. Má jich přes 50, tak se to nebude hledat snadno. Přes zimu zkusím pohledat, chci o tom také vědět více.

                Odpověď
        • Lidský typ psychiky znamená jednoduše to, že se člověk nezlomně řídí svým svědomím, kterému je podřízena vůle, které jsou podřízené instinkty.
          Tvrzení, že člověk co jí maso nemůže dosáhnout lidského typu psychiky, je tudíž ekvivalentní s tvrzením, že člověk co jí maso se nemůže řídit svědomím, což je nesmysl.

          Odpověď
          • Ano, svědomí je velmi důležité, problém je, že ho lidé nepoužívají, že ho potlačují nebo o něm pouze mluví. Mě kupříkladu svědomí říká, že nemusím zabíjet, abych mohl žít.

            Žij a nech žít, jsem někde četl.

            Odpověď
            • Nikdy v životě jsi maso nejedl?

              Odpověď
              • KSB mne naučila. Proč diskusi převádíš do osobní roviny?

                Odpověď
                • Otázka není osobní rovina, neříkám že jsi takový nebo makový, já jsem taky dřív jedl maso, nyní už skoro ne. Pointa byla poukázat na rozpor v takovém postoji: dříve ses neřídil svědomím?

                  Odpověď
                  • No vida, a dokonce podpásovka. Takhle postupuješ vždy, když ti dojdou argumenty. …

                    Odpověď
                    • V čem přesně by měla spočívat ta údajná podpásovka?

                      Odpověď
                    • Přeformuluju ti to, protože se zdá že došlo k nepochopení. Pokud jsi dříve jedl maso a nyní nejíš, a platilo by /jak nyní tvrdíš/ že jezení masa je v rozporu se svědomím, znamená to, že když jsi dříve maso jedl, tak jsi jednal v rozporu se svým svědomím?

                      Odpověď
                      • Dříve jsme si často neuvědomovali spojitostina důsledky takového chování (pojídání masa).

                        Též jsem od mnoha mladých lidí slyšel (16-21), že chtějí přestat jíst maso, ale nemohou, protože ještě chodí do školy, nevydělávají a musí jíst to, co doma je.
                        A i v rodině máme jednoho, který nechtěl jíst odmalička maso, byl postupně donucen, ale i tak často ho jí jen proto, že musí a často si dá to, co já, jakožto jediný býložravec.

                        Odpověď
                      • nechybelop drive v zibote DoubleM svedomi, ale informace

                        Odpověď
                    • Otázka jezení masa není otázka svědomí, ale osobního vývoje, v nějakém okamžiku si člověk uvědomí, že jíst maso mu vadí, tak s tím přestane, ale to neznamená, že byl předtím v konfliktu se svědomím. V konfliktu se svědomím člověk je, když člověk ví co je správně, a udělá něco jiného, například pod tlakem okolností nebo očekávání společnosti. Pak přichází výčitky a stud, se kterými musí bojovat a které ho nutí tu situaci zpracovat, aby příště už obstál, pokud ty výčitky nepotlačí a neutvrdí se v tom, že to co udělal v rozporu se svědomím, bylo správně a jinak to nešlo.
                      Myslím že každý kdo jedl masl a pak ho přestal jíst, si může uvědomit, že takto se necítil.

                      Odpověď
                • Myšleno, pokud by odpovídalo realitě, že kdo jí maso, neřídí se svědomím.

                  Odpověď
        • Ale ve všech semenech rostlin člověk také přijímá cizí bílkovinu, neboli anti-gen. Jestli tomu rozumím, doporučuje se na-bílkovinná strava? To je silnější omezení než veganství. To je už dost přehnané.

          Odpověď
    • Argument

      „Čo mi tu rozprávaš o zabíjaní, veď aj tá rastlinka, ktorú zješ, žila a cítila bolesť.“

      je mozno vyvratit jeste mnohem elegantneji nez se pise v clanku – staci si uvedomit, kolik rostlinek kvuli sve vyzive zabiju ja, jakozto vegetarian, a kolik masozravec, ktery nez sezere sve oblibene zviratko, ho neprve cca desetinasobnym mnozstvim takovychto rostlinek nejprve vykrmi…
      Zkratka a dobre, neni vubec zadny duvod si aminokyseliny misto prime konzumace z rostlin jeste s cca 10% ucinnosti filtrovat skrz prase…

      Odpověď
      • Ano, je to v článku všechno rozumně podané, je to logicky správné. Zbytečně se cpát masem není ani správné, ani účelné a potřebné. Ovšem někdo kdysi řekl, že správnost teorie nejlépe ověří praxe. Několik desetiletí již vegetariáni a vegani propagují omezení spotřeby masa a na sobě a svém životě ukazují, jek ne nekonzumování masa prospěšné. Nikde jsem však ještě neviděl statistiku, která by prakticky ukázala, že vegetariáni žijí déle než konzumenti masa a o kolik let. Taková statistika by byl přesvědčivý vážný argument.
        Pevně věřím tomu, že lidé by se při správné životosprávě mohli dožívat 150 let. Jenže ani když maso nejedí, tak se takového věku nikde na světě nedožívají. Dožijí se sotva stovky, jen několik jedinců z tisíce i pár měsíců navíc.
        Tedy logicky velmi správná argumentace a teorie, jen ta skutečná praxe ji ne a ne potvrdit.
        Také bych se rád stopadesátky nebo podobného věku dožil. Ale žít asketicky, omezovat se či dokonce strádat a pak zemřít v osmdesáti letech, mi připadne jako přímo trest boží za hloupost.

        Odpověď
        • Treba si uvedomiť koľko ale vstupuje do takejto štatistiky čiastok. Jeden z nich je aj programovaniesebe sama že bežné je dožiť sa 80. Koľko chýb sa nahromadilo za celí čas v egregore tej ktorej rodine….
          Takže výsledok štatistky by musel zahŕňať toho viac.

          Odpověď
          • A že plnohodnotný, aktivní život je do 30, maximálně 40 let věku.

            Spousta lidí to bere jako neměnný fakt.

            Odpověď
    • V tom clanku je velice hruba chyba, ktera ho znehodnocuje, to jest ze cholesterol nam ucpava cevy. Organismus cholesterol potrebuje, pouziva ho jako mazadlo na vnitrni plochu cev aby se krvinky hezky a hladce pohybovaly vred. V aterosklerotickych platech nachazime cholesterol, ale to neni dukaz ze to je on , kdo je pricinou rustu platu. Cela vec je takto: pri prekysleni organizmu zanetlivymi procesy ( a nadmerna spotreba masa tez okysluje organismus) dochazi k zanetu cevnich sten a poskozeni vnitrni vrstvy cevy. Organismus zacina posilat do nemocneho mista cholesterol jako ochranu a obvaz. Ale clovek nemeni svuj zivot a tak zanetliva situace pretrvava a organismus stale posila obvaz a snazi se lecit nemocne cevy. Ale nedari se mu to prtoze clovek dal kouri, chlasta, prejida se masem a uzeninami, rozciluje se ( vztek je velmi okyselujici situace) atd a tak se mu ucpou cevy nanosy cholesterolu, ktere organismus beznadejne posila jako obvaz .

      Odpověď
      • Už jsem to tu kdysi psal – někde jsem četl, že vojáci, vracející se z 1. sv. války vážili průměrně 50 kg. A když pak některé z nich z různých důvodů pitvali, kompletně všichni měli koronární tepny zarostlé tukem. Tedy – především stres (válka je jeden velký stres) je hlavní příčinou toho jevu, ne tučná jídla apod.

        Odpověď
        • Toto ti dnes povie aj radová lekárka na sonografii. A dodá, že to majú odsledované aj na zvieratách, ktoré majú zvýšený cholersterol len v čase stresu.

          Odpověď
          • Dlhodobý stres sa odráža aj na činnosti srdca, elektrické impulzy ktoré riadia srdcovú činnosť menia svoj tvar. Kopčeky sa strácajú a impulzy sú veľmi tenké ako ihly. T.j. výška amplitúdy ostáva, ale trvanie impulzu sa skracuje, srdce akoby sa bálo byť. Laicky z toho odvodzujem, že srdce a jeho komory potom nemajú klasický pevný a dlhý stisk, a pumpovanie formou rázovitých pulzov nerobí dobre funkcii celého krvného obehu.

            Odpověď
        • T-lymfocit.

          Odpověď
        • ano to se ukazalo tez u vojak padlych ve vietnamu, byli mladi a ve 20 letech prolezi aterosklerozou, ale oni tez jedli us konzervy, to taky hraje. Jinak kachni, husi a praseci sadlo nedelaji zadné ucpani cev

          Odpověď
    • Dobrý článek, možná napsán ale trochu moc „prakticky“. Na city se dneska moc nehraje a ani to nikoho neovlivní, bohužel. Když ale napíšu, že při konzumaci tohohle onemocníš a posléze zemřeš, tak už to každého povede k zamyšlení. Smutné. Ale za mě bych ještě dodal, že se zkrátka jedná o živé bytosti, žijící na naší úrovni vnímaní (narozdíl třeba od rostlin) a uvědomující si pocity jako strach, ztráta, bolest, svoboda….a hlavně touha žít svůj život a nějak „vyrůst“… Párkrát jsem měl možnost na jatkách pohlédnout do očí zvířatům, na která za rohem čekala zubatá a věřte, že kurva věděj, co je čeká. V tu chvíli jsem změknul a cítil se, jako bych ztrácel někoho blízkého. A nejhorší je ta bezmoc, když vím, že „půjdou“, ať se mi to líbí nebo ne. Pro mě je jezení masa barbarství a nepochopitelný přežitek, který už měl být dávno minulostí. Dokud člověk bude jíst maso, nebude Člověkem.

      Odpověď
      • Oni zvířata moc dobře vědí, co je čeká.

        Před pár lety jsem byl v Mongolsku svědkem pečení kozla. Byli jsme pro něj autem u bači v horách a od té doby, co ho bača oddělil od stáda, se kozel klepal. A nejen že se klepal, ale celou cestu zpátky, což trvalo asi hodina, kozel sral a sral a sral. Strachy.

        Druhý zážitek, z loňska a opět z Mongolska. Na malé dodávce vezl bača 2 koně na jatka. Jeden mu cestou strachy umřel. Aby netratil, tak zemřelého koně u silnice zpracoval, přičemž byl tak ohleduplný, že zbylého koně uvázal tak, aby to neviděl. Nicméně poté živý kůň cestoval na korbě společně se „zpracovaným“ kamarádem.

        Odpověď
        • Nedávno jsem dostal fotku berana, který měl být asi za den nebo dva zabit…ten pohled do jeho očí, i když jen přes fotografii a přesto, že jsem ho nikdy osobně neviděl…
          Měl jsem ten pohled celý následující den před očima.

          Věděl, co ho čeká.
          A tak nějak mě zasáhlo to, že mu nedokážu pomoci…

          Odpověď
      • jatka jsou hrozna

        Odpověď
    • Cico Ciciak 16.10.2018 o 3:59

      Vynikajúci zhrňujúci článok so štipkou humoru (humor je zbraň a ako každá sa dá využiť na rôzne účely) od Paľa.
      Vidieť, že zaťau do živieho.

      Chov „mäsa“ v súčasnom masovom merítku je pre planétu dlhodobo neudržateľný, to je jasné.

      Svedomie je u každého individuálne a niektorí by radšej zomreli hladom, než by kvôli potrave zabili zviera.
      Takým z mojej strany patrí všetká česť a sláva.
      Potom sú tu aj takí, u ktorých by zvíťazil pud sebazáchovy – tých je väčšina.
      To sú tí, ktorí u svojho živočíšneho druhu zabezpečujú jeho základnú činnosť – udržujú živočíšny druh Homo „Sapiens“ v rámci biosféry planéty.
      Zato tí prví ukazujú, že človek môže byť aj niečo viac než len súbor nejakých fyzických atribútov (hoci niekedy pri pohľade na svoje okolie dosť o tom pochybujem).

      Mimochodom, môj cieľ je na prípravu jednoduchá a výlučne surová rastlinná strava (konkrétne tekutej a kašovitej konzistencie – vzhľadom u mňa na takmer absentujúce stoličky v ústnej dutine) a jesť nie pre chuť, ale iba kvôli živinám.
      Mäsožravci nikdy nepochopia, ale to mi vôbec nevadí.

      Odpověď
  17. http://leva-net.webnode.cz/products/kdyby-jeste-nekdo-pochyboval-cnb-potvrzuje-ze-komercni-banky-vytvareji-penize-z-niceho/

    Odpověď
    • Oracle 911 30.9.2018 o 17:15

      No, dubovo a Kammererovo tvrdenie bolo vyvrátené, kto začne žalovať komerčné banky za úžeru?

      Odpověď
      • dub o tomto vôbec nehovoril, som v tom sám :-)

        Odpověď
        • Oracle 911 1.10.2018 o 15:09

          OK, tak dúfam, že dub prepáči.

          Odpověď
      • Honza Větrník 3.10.2018 o 6:59

        ten, kdo bude chtít vyvolat antisemitizmus

        Odpověď
    • presnejsie povedané banky vytváraju fiktívne peniaze vymenou za realny dlžobný upis kryty majetkom dlžníka,resp.jeho príbuzných,resp.majetkom v buducnosti…další chytak je v tom,že banky svojou „ochotou“ požicat nadcenuju nehnutelnosti – čiže profituju aj devil-operi ,napr v BA 3byt v panelaku stal v 90rokoch cca 500 000 korun a dnes je to 130 – 200 000eur…zarazajuce je kolko celkom inteligentných ludi sa dalo nalakať

      Odpověď
      • Peniaze, ktoré takto vzniknú nie sú viac ani menej fiktívne, ako ostatné.
        Pocit hrôzy, vyplývajúci zo zistenia, že banky (je jedno či komerčné, centrálne, FED) tvoria „peniaze z ničoho“ vyplýva z mylnej predstavy, že existujú akési „skutočné“ peniaze a tie majú nejakú vlastnú skutočnú hodnotu. A tieto „fiktívne“ ju nemajú. Ale tak to nie je. Žiadne peniaze, ani elektronické, ani papierové, a ani zlaté mince, sami o sebe žiadnu hodnotu nemajú. Až keď sú zapojené do (ekonomického) života spoločnosti sa začínajú „diať veci“. A je jedno ako vznikli, a či budeme za peniaz považovať kúsok kovu, alebo papierik s číslom, alebo ústnu dohodu.
        Ako pri tej energii, ku ktorej peniaze prirovnáváme. Prejaví sa, až keď sa uzavrie obvod.
        Práve tým, že ich akceptuješ a svoj úver si ochotný zaručiť napr. domom, ich sám „posvätíš“.

        Odpověď
        • Oracle 911 1.10.2018 o 15:16

          Inými slovami peniaze resp. obeživo má hodnotu len v rámci nejakého ekonomického systému t.j. v nejakom kontexte.

          Odpověď
        • Když úvěrem posvětíte nové peníze do ekonomiky, měl by jste si položit otázku, co těm novým penězům dává hodnotu? Odpověď je jednoduchá, peníze které už existují. Takto nově vniklé peníze odeberou část hodnoty již existujícím penězúm.
          Takto vzniká inflace, to je její princip.
          Naopak kdyby banka poskytovala úvěry ve zlatě……

          Odpověď
          • To také není úplně správné, novým penězům dává hodnotu to, co za ně vznikne. To ale platí jen pokud se bere úvěr na produkční účely.
            V reálu by při spotřebních úvěrech letěla inflace do nebe, nebýt faktoru, že přibližně stejnou rychlostí (ale o něco menší) zase peníze z oběhu mizí při splácení úvěrů.

            Inflace ve skutečnosti nevzniká primárně takto jak bylo popsáno, ale tím, že podniky si musí brát provozní úvěry a všechny uvěrové náklady se promítají do ceny. Ekonomka Margrit Kennedy dělala výzkum na téma, kolik procent koncové ceny tvoří kumulativní úvěrové náklady, to znamená, kolik je výpalné bankám. V ekonomikách „vyspělého“ Západu, kde toto běží už cca 100 let, to dělalo u většiny odvětví 20-40 procent, u některých, jako třeba vodárenství a kanalizace, 70 procent z koncové ceny.

            Odpověď
            • Hoxi to je přece úplná blbost. Peníze které právě vznikly mají hodnotu něčeho, co ještě neexistuje?
              Ještě jednou, princip inflace je navyšování peněz v oběhu, bez odpovídající produkce. Vždyť jste to sám napsal, dokonce jste to dal do závorek.
              To že si podniky berou provozní úvěry, není příčina, ale důsledek inflace, (neustálé snižování hodnoty peněz).

              Podniky nejsou producenty inflace. Producenty inflace jsou banky.

              Odpověď
              • > Ještě jednou, princip inflace je navyšování peněz v oběhu, bez odpovídající produkce

                pokud se emise použije na zvýšení produkce, pak inflace nenastane.

                To, že si berou podniky provozní úvěry není důsledek inflace, ale vlastnost současného finančního systému postaveného na dluhu. Inflace dnes není snižování hodnoty peněz, ale růst cen, způsobený úvěrovými náklady. Úroky jsou příčinou inflace, nikoliv naopak.

                Odpověď
                • Hoxi nemáte absolutně pravdu. Zkuste se nad tím zamyslet. Vy říkáte že úroky jsou příčinou inflace. Z poskytnutým úvěrem se do banky vrací půjčka + úrok. To znamená že se do banky vrací více peněz, než bylo půjčeno. No a teď se nabízí otázka. Nejsou úroky z principu deflační záležitost?
                  Úroky z inflací vůbec nesouvisí. Je úplně jedno jestli vydám nekryté peníze zatížené úrokem nebo ne. Vždy jsou inflační.
                  Vy říkáte, že když se emise použije na zvýšení produkce, pak inflace nenastane.
                  Toto by ale mělo fungovat obráceně, se zvyšující produkcí emitovat peníze. V opačném případě Vám nikdo nezaručí že emise způsobí zvýšenou produkci.
                  Zvýšená cena v obchodech není problémem zboží. To zdražené zboží které má mnohdy horší kvalitu než před tím, má stále stejnou hodnotu. To co se změnilo, je hodnota peněz, proto potřebujeme na stejné zboží stále více a více, a za svou práci dostáváme stále méně a méně.

                  Odpověď
                  • Zkuste si představit 2 situace, totožný funkční podnik v totožné ekonomice, jediný rozdíl je ten, že jednou ten podnik dostan úvěr na 2%, a podruhé na 10%.
                    Úvěr bude na 10 let a bude se z něj financovat postavení nové fabriky na produkci ledniček.
                    Úvěr bude 100 milionů.
                    V prvním případě podnik bude stát tento úvěr celkově 122 milionů (jistina+úrok).
                    V druhém případě bude podnik stát tento úvěr 259 milionů (jistina+úrok).

                    Podnik je dobře řízen a prosperující, postaví fabriku, ledničky půjde na dračku. Ale v druhém případě musí z prodeje vydělat 137 milionů navíc, které padnou na splátky úvěru.
                    To znamená, že těchto 137 milionů se rozdělí na počet prodaných ledniček, to znamená, že lednička bude stát místo 10 tisíc 15 tisíc, jinak by podnik prodělával.
                    Vyšší úrokové sazby = vyšší ceny všeho. Co na tom podle vás „není inflace“?

                    Co se týká financování produkce, v drtivé většině je to tak, že napřed musí být prostředky, ze kterých se financuje rozšíření výroby, zvýšení produktivity, nová výroba atd. naopak to nejde.
                    Co udělá podnik, když chce expandovat? Udělá si plán a vezme si úvěr. Při úvěru vzniknou peníze, ty hodnoty vzniknou až s časovým skluzem, není výjimka, že se během 2-3 let proinvestuje několik miliard a teprve poté je provoz funkční.

                    Odpověď
                    • Jana Černíková 3.10.2018 o 17:42

                      „Vyšší úrokové sazby = vyšší ceny všeho. Co na tom podle vás „není inflace“?“

                      Inflace není růstem cen, ale růstem cenové hladiny – což je dost velký rozdíl. Když se zvýší cena některých položek, neznamená to automaticky inflaci. Dokonce i kdyby platil předpoklad, že úrok zvýšil ceny veškerého zboží, tak ani potom to nutně neznamená inflaci – jestliže působí další faktory, které jsou silnější a jdou opačným směrem. Úroková míra je jen jedním z mnoha faktorů, které působí na cenovou hladinu, tj. skutečný pohyb cenové hladiny je výslednicí spolupůsobení všech faktorů. Těmi dalšími faktory jsou mimo úroku např. i další nástroje měnové politiky, fiskální politika, vývoj tuzemské i zahraničních ekonomik, vliv technologického pokroku, stav trhu práce, kolektivní vyjednávání, očekávání spotřebitelů, počasí,…

                      Takže říct, že úrok způsobuje inflaci je přinejmenším dost nepřesné – přesnější by bylo říct, že může mít inflační potenciál. Na druhou stranu – jak správně podotýká Palpav, za předpokladu splácení úvěru včetně úroků dochází k zániku peněz ve větším objemu, než vznikly – a pak je tady naopak zase deflační tendence.

                      Odpověď
                      • Oracle 911 3.10.2018 o 21:04

                        Znie to logicky, ale pravda to nie je a to veľmi dobre ilustruje Hoxov prípad. Totiž firma splatením istiny pôžičky, ktorú použila na rozšírenie výrobných kapacít naozaj spôsobila defláciu, lenže je tu úrok na ktorého vyplatenie nebolo emitované obeživo a keďže banka chce svoj „funt mäsa“, tak ten úrok sa premietne do cien. Lenže táto firma má dodávateľov, ktoré majú svojich dodávateľov a sú v podobnej pozícií spolu s dopravnými firmami, ako firma z príkladu.
                        Takže ak to zrátame tak tvrdenie, že „50% cien z výrobkov sú úroky“ je veľmi opatrný odhad.

                        A dodávam, že tie faktory ktoré ste vymenovala hrajú úlohu prevažne na makro úrovni.

                        Odpověď
                        • Jana Černíková 4.10.2018 o 11:41

                          Ano, já jsem mluvila o makroúrovni, protože inflace je jev makroekonomický. Nebo ona se inflace měří na mikroúrovni? A makroúroveň snad nemá dost zásadní vliv na fungování každé jednotlivé firmy?

                          A co není pravda – že jiné faktory a dokonce úrok samotný mohou působit protiinflačně? A jako argument máte Hoxův příklad? Ale co ilustruje ten příklad – že při růstu úroku ze 2% na 10% se změní jen to, že firma má vyšší náklady a ty promítne do vyšší ceny, která bude tlačit na růst cenové hladiny? I kdyby to v případě téhle jedné modelové firmy opravdu tak bylo, tak je to vzhledem k dalším efektům vyššího úroku dost netypický postup a zcela určitě to nebude platit pro ekonomiku jako celek. Copak ten vyšší úrok nebude působit ve směru nerentability řady investic, tj. jejich poklesu, ve směru poklesu poptávky, poklesu cen, růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd, poklesu cen dalších vstupů, růstu úspor …,tj. protiinflačně? A to nemluvím o působení řady dalších faktorů.

                          Chápu, že jde o modelový příklad, který má zjednodušeně ukázat nějaký princip. Problém je, že v realitě bude působit dalších x aspektů vyššího úroku a dalších y faktorů nesouvisejících s úrokem. A to, jestli z toho nakonec bude inflace nebo ne, tak to bude výslednice působení všech faktorů a všech jejich aspektů. Nezpochybňuju, že úrok jako nákladová složka má vliv, ale zpochybňuju to, že automaticky způsobuje inflaci.

                          V tom dalším se, přiznávám, ztrácím. Pominu to, že splacení úvěru ze strany jedné firmy neznamená deflaci. Ale říct, že protože na úroky nebyla emitovaná peněžní zásoba, tak proto firma promítne úrok do ceny, tak k tomu fakt nevím, co bych dodala.

                        • „.. I kdyby to v případě téhle jedné modelové firmy opravdu tak bylo ..“ Proč to podmínění tam ? Copak si lze představit situaci nebo podmínky, kdy tomu tak není ? S tím argumentem je přece nutné se vypořádat jinak, než jeho ničím nepodloženou marginalizací. Má-li tedy diskuse za cíl někam vést.

                          Moc rád bych také třeba někdy pochopil smysl pokračování vašeho příspěvku. Cituji: „I kdyby to v případě téhle jedné modelové firmy opravdu tak bylo, tak je to vzhledem k dalším efektům vyššího úroku dost netypický postup a ..“ Musím přiznat, že to mě hlava nebere. Předem děkuji za vysvětlení, paní Černíková.

                        • Jana Černíková 4.10.2018 o 12:57

                          Bohumile, diskuse, alespoň z mojí strany má za cíl hledání pravdy, čímž si nejsem jistá u Vašeho příspěvku.

                          Vysvětlení je v mém komentáři totiž obsažené, jen jste si ho pravděpodobně nevšiml/nepochopil – v tomto světle je potom nařčení z nepodložené marginalizace samo o sobě jen nepodloženou marginalizací rozmělňující věcnou diskuzi .

                          „Copak si lze představit situaci nebo podmínky, kdy tomu tak není ?“ To jsem se právě snažila vysvětlit – nejen že si ho lze představit, ale bude to s pravděpodobností blížící se jistotě převažující trend. Takže místo termínu netypický postup dané firmy by se daly použít i jiné termíny – třeba akadamický, z reálných podmínek vytržený a další.

                          Vysvětlení bylo následující:
                          „Copak ten vyšší úrok nebude působit ve směru nerentability řady investic, tj. jejich poklesu, ve směru poklesu poptávky, poklesu cen, růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd, poklesu cen dalších vstupů, růstu úspor …,tj. protiinflačně?“

                          Nebo mi zkuste vysvětlit mechanismy, jak budou vyšší úroky přispívat k růstu investic, poptávky ,… – můžete tak prokázat věcnost svojí diskuze. Kdybyste byl podnikatel a takhle vám poskočily náklady, tak Vy vážně nebude zvažovat rentalibitu svého projektu? Prostě jen navýšíte cenu – bez ohledu na to, co vyšší úroky v ekonomice jako celku působí – bez ohledu na to, jestli bude po Vašich výrobcích dostatečná poptávka v situaci, kdy vyšší úroky působí na její oslabování? Bez ohledu na vliv konkurence? Bez ohledu na to, že klesající investice a poptávka budou snižovat ceny dalších vstupů atd.? To snad ani nemůžete myslet vážně . Tohle už je opravdu hodně absurdní diskuze, takže už ji raději z mojí strany uzavírám.

                        • No, jestli podle vás zvýšení ceny veškerého zboží nezpůsobí růst cenové hladiny, pak asi opravdu diskuse nemá smysl :)

                          Také si odporujete, píšete:

                          > za předpokladu splácení úvěru včetně úroků dochází k zániku peněz ve větším objemu, než vznikly – a pak je tady naopak zase deflační tendence.

                          a o kus dále to popíráte:

                          > Pominu to, že splacení úvěru ze strany jedné firmy neznamená deflaci.

                          Uniká vám, že to vše co jste vyjmenovala je reálně jen skrytá inflace, v reálu je úplně jedno jestli budou vyšší ceny, nebo bude mít člověk nižší mzdy, nebo bude za stejnou cenu větší šunt, protože firma musela „optimalizovat náklady“, firma jednoduše musí ty prostředky navíc někde někomu vzít, a je úplně jedno jestli zvýší ceny, začne dělat větší šunty za stejnou cenu, sníží mzdy nebo začne víc ždímat zaměstnance a chovat se více „tržně“ (= více tvrdě). Reálný výsledek je vždy tentýž, větší pnutí v systému, větší stres, snížení reálné životní úrovně, protože větší podíl vynaložené práce je odsáván bankami z reálného sektoru.

                          > Ale co ilustruje ten příklad – že při růstu úroku ze 2% na 10% se změní jen to, že firma má vyšší náklady a ty promítne do vyšší ceny, která bude tlačit na růst cenové hladiny? I kdyby to v případě téhle jedné modelové firmy opravdu tak bylo, tak je to vzhledem k dalším efektům vyššího úroku dost netypický postup a zcela určitě to nebude platit pro ekonomiku jako celek.

                          Pro ekonomiku jako celek platí, že většina výrobců se bez úvěrů neobejde a pokud zrovna mají štěstí že ano, tak si jen místo nich půjčil někdo jiný, protože v systému kde se peněžní zásoba uvěruje do existence, to jinak ani nejde, bez dluhů by nebyla peněžní zásoba, a dluhy znamenají úrokové zatížení reálné ekonomiky, které se projevuje výše popsaným způsobem. Rozporujete tedy jen formální stránku věci, ale potvrdila jste podstatu.

                          > „Copak ten vyšší úrok nebude působit ve směru nerentability řady investic, tj. jejich poklesu, ve směru poklesu poptávky, poklesu cen, růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd, poklesu cen dalších vstupů, růstu úspor …,tj. protiinflačně?“

                          Nemyslíte si doufám, že vyjmenované faktory (pokles mezd, zvýšení nezaměstnanosti, snížení investic a poptávky) jsou něco pozitivního? Právě jste krásně ilustrovala smrtící smyčku úroků na reálný sektor ekonomiky – za této situace, pokud se oprostíme od čistě formální stránky, reálná životní úroveň v důsledku úroků vždy klesá, buď zjevně (zvyšování cen) nebo skrytě.

                          > Problém je, že v realitě bude působit dalších x aspektů vyššího úroku a dalších y faktorů nesouvisejících s úrokem. A to, jestli z toho nakonec bude inflace nebo ne, tak to bude výslednice působení všech faktorů a všech jejich aspektů. Nezpochybňuju, že úrok jako nákladová složka má vliv, ale zpochybňuju to, že automaticky způsobuje inflaci.

                          V systému kde se peněžní zásoba úvěruje do existence, je vždy nedostatek peněz pro splacení existujících dluhů a dochází k odsávání peněžní zásoby z reálné ekonomiky do spekulativního sektoru, odkud se do reálné ekonomiky skoro nevrací. Žádné další aspekty nemůžou odstranit odsávání prostředků z reálné ekonomiky v důsledu úroků a důsledky tohoto odsávání, popsané výše, také z vaší strany (snižování mezd, optimalizace nákladů, omezení investic, pokles poptávky…).

                        • Jana Černíková 4.10.2018 o 19:25

                          Hoxi, Vy jste asi nepostřehl, že moje argumentace se v tomto případě týkala tvrzení, že úroky způsobují automaticky inflaci – což je jen jedna z celé řady chyb, které se vyskytují jak v rámci článku, tak v diskusi, Váš poslední komentář nevyjímaje. Jen není v mých časových možnostech reagovat na všechny.

                          Takže když teď k mojí argumentaci, která se týká vztahu úroků a inflace, „přejdete“ na protiargumetaci ve stylu, jak jsou úroky škodlivé pro ekonomiku i pro životní úroveň lidí atd., tak to je dost průhledný „úhybný manévr“, který ve výsledku znamená, že diskuzi vedete stylem „jeden o voze, druhý o koze“ – a taková diskuze opravdu postrádá smysl. Efekty úroku na reálnou ekonomiku i finanční systém mi vážně nemusíte vysvětlovat – ty jsem Vám vysvětlovala už před 3 lety pod článkem Jak půjčují komerční banky – škoda jen, že jste část pro Vás nepohodlných komentářů vymazal.

                          A tahle diskuse nemá smysl tím spíš, že používáte i další nefér praktiky, jako třeba vytrhávání věcí z kontextu a překrucování – viz „No, jestli podle vás zvýšení ceny veškerého zboží nezpůsobí růst cenové hladiny, pak asi opravdu diskuse nemá smysl :) – kdy jste nějak opomenul, že v té větě jsem mluvila o zvýšení cen z titulu úroku a ta věta pokračovala dál – „jestliže působí další faktory, které jsou silnější a jdou opačným směrem“. Totéž viz deflace.

                        • Oracle 911 4.10.2018 o 21:49

                          @jana
                          V súčasnosti úrok skutočne spôsobuje infláciu, lebo sa odčerpáva obeživo a následne sa zvyšujú ceny. A to by sa dialo aj keby bolo obeživo kryté a emitovanie bolo robené inak.

                        • Víte, nevím co se s vámi stalo, ale v diskusi, kde jste napsala:

                          Jana Černíková | 31.08.2015
                          Tak to jsem ráda, že jsme se shodli. Pokud jde o „zločinnost“ úrokového systému, tak to zní sice pro mnoho lidí „chytlavě“, protože najednou mají jasného viníka, na kterého se může všechno svést. Z širšího pohledu je ale potřeba si uvědomit, že každé takové zlo potřebuje ke své existenci dvě strany – jednu, která ho páchá, a druhou, která dovolí, aby bylo pácháno – ať už vědomě, nebo nevědomě. A z tohoto pohledu je jeho existence jen cestou k tomu, aby se společnost naučila zacházet s něčím, co doposud neovládala.

                          Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/jak-pujcuji-komercni-banky/

                          asi těžko mohlo dojít k tomu, že jsem nějaké vaše „pro mě nepohodlné komentáře“ smazal. Realita je taková, že jsem asi po dvou letech od vydání článku odstranil jedno podvlákno, počínaje mou reakcí, kde nebylo nic podstatného a kde se to zvrtlo tehdy z mojí strany do osobní roviny – vyhodnotil jsem to tehdy zpětně jako informační šum, který tam nemusí být navěky, zvláště když osobní rovina nemá v diskusi co dělat. Asi těžko jste mohla v těch příspěvcích ve smazaném podvláknu napsat něco zásadně jiného, než to co jste napsala v hlavním vláknu o pár minut nebo hodin dříve, nemyslíte?
                          Co se týká mého údajného „překrucování“ a „vytrhávání z kontextu“, mluvila jste o tom, cituji, že:

                          „Dokonce i kdyby platil předpoklad, že úrok zvýšil ceny veškerého zboží, tak ani potom to nutně neznamená inflaci – jestliže působí další faktory, které jsou silnější a jdou opačným směrem.“

                          Přičemž vám nějak uniklo, že inflace je zvýšení cenové hladiny, a cenová hladina je průměr cen zboží a služeb – pokud se tedy ceny všeho zvednou, jak uvádíte v předpokladu, pak se zvedne cenová hladina a žádné další faktory s tím už nepohnou, protože kdyby s tím měly pohnout, nemohly by se zvednout ceny. Ale ty už se ve vaší úvaze na začátku zvedly, logický spor.

                        • Jana Černíková 5.10.2018 o 11:23

                          Hoxi, na téma smazaných komentářů jsme už jednou povídali – zkrátka po dvou letech jste se pustil do toho „uklízení“, protože jste v té době napsal další článek s podobnou tématikou. Komentáře nebyly nepohodlné z důvodu osobních útoků, protože ty nezazněly ani z jedné strany – i Vy máte světlejší chvíle, kdy umíte diskutovat bez nich. O dost horší to ale bylo po věcné, odborné stránce. Svoje komentáře bych tam mohla vrátit, ale fakt nevím, proč bych to dělala. Vaše komenty nemám, takže je to tvrzení proti tvrzení – a tedy čistě otázka svědomí a taky „odvahy“ nést následky za lež.

                          Z mého pohledu jste tímhle ke všem těm praktikám, které jsem vyjmenovala, přidal ještě opakovanou lež – co k tomu dodat… Když se s tímhle člověk setká na stránkách, které se snaží popularizovat práce VP, tak vážně neví, jestli se má smát, nebo plakat – asi spíš to druhé.

                          K tomu ostatnímu bych řekla jen to, že problém vnímám na straně „přijímače, nikoliv vysílače“. Pokud jste tou mojí citací z dřívějšího článku, chtěl naznačit, že si odporuju, tak to si fakt nemyslím. Úroky, a nejen ony nás poškozují – ale všechno je tak, jak má být, vzhledem k míře našeho chápaní a míře toho, co umíme v tuto chvíli ovládat. Až budeme vědět a umět víc, změna bude nevyhnutelná.

                        • Nějak se vám nepovedlo věcně zareagovat na mé věcné argumenty, velmi výmluvné.

                          Co se týká těch tří odstraněných příspěvků v článku před 3 lety, z nichž dva byly moje, a které vám tak nedají pokoj, ta diskuse je v archivu, takže se každý může podívat, zač stojí vaše slovo:

                          http://web.archive.org/web/20150916022341/http://leva-net.webnode.cz/products/jak-pujcuji-komercni-banky/

                        • Oracle 911 5.10.2018 o 17:14

                          @Jana
                          Ty nehľadáš pravdu, ale hlásaš svoju a kašleš na argumenty…

                        • Jana Černíková 5.10.2018 o 17:51

                          Ano, to je ono – vida, co se nenajde v archivu. Díky za doložení mých slov – mýlila jsem se jen v počtu mých kometářů, což ale na podstatě věci nic nemění. Kde tam ale vidíte ty Vaše osobní útoky, které je třeba smazat i s tak velkým časovým odstupem? Mimochodem – to množství spamu, které pod tímhle článkem (a mnoha dalšími) aktuálně je – to nevadí?

                          Jinak věcná argumentace zazněla, ale problém je asi opět na straně přijímače – opravdu nemám kapacitu znova a znova vysvětlovat vysvětlené jen proto, že řeknete, že věcná argumentace chybí. Už toho fakt necháme.

                        • Oracle 911 5.10.2018 o 18:20

                          @Jana
                          Ak banka nevytvorila peniaze na splatenie úroku, tak to nie je len parazitizmus a legalizovaná krádež za bieleho dňa, ale aj zvyšuje ceny lebo banka stále chce svoj „funt mäsa“ a odčerpáva obeživo z reálnej ekonomiky t.j existuje viac dlhu ako obeživa a produktov dokopy. A môžeš toto popierať ako chceš, ale to na realite nič nemení.

                        • Jsem rád že potvrzujete autenticitu, protože se tím usvědčujete ze lži, zatímco mě jen zradila paměť. Napsal jsem že to nebylo odstraněno kvůli „nepohodlným argumentům“ a že tam nic pro mě nepohodlného nebylo, což je pravda a každý se může podívat, naopak tam reaguji na vaše podsouvání.

                          Napsal jsem výše, že jste tam psala podobné věci jako ve vláknu dříve a žádné „nepohodlné argumenty“ tam nebyly, což je také pravda a vy manipulujete, když podsouváte něco jiného, jak se opět může každý přesvědčit porovnáním té diskuse a vašich tvrzení výše. Také manipulujete když tvrdíte, že povaha té diskuse spočívala v tom, že jste mi něco vysvětlovala a já jsem následně část pro mě nepohodlných komentářů vymazal, povaha té diskuse byla zcela jiná. Snažíte se jako argument proti mně použít fakt, že se pod 3 roky starým článkem objevil nějaký spam v diskusi, což je opravdu směšné.

                          Moje reakce na vás ze včerejška ze 17:45 je ve věcné rovině, vaší reakcí, namísto věcných argumentů, byl přechod do osobní roviny a tvrzení o úhybných manévrech, nepochopení a neférových praktikách z mé strany a tak dále, obvinění z překrucování a vytrhávání z kontextu, zatímco, jak jsem demonstroval v další reakci, o žádné vytrhávání a překrucování se nejednalo. Na demonstraci toho, že tvrdíte nesmysl, jste doteď věcně nereagovala, děláte jako kdyby nic nezaznělo a lžete když tvrdíte, že nějaká věcná reakce následovala.

                          Bohumil vám poukázal na díry ve vaší argumentaci, vaší reakcí bylo sklouznutí do osobní roviny a psychologizování – „Bohumile, diskuse, alespoň z mojí strany má za cíl hledání pravdy, čímž si nejsem jistá u Vašeho příspěvku.“ – podsouváte postranní úmysly místo věcné reakce, to jsou techniky diskusní manipulace.

                          Navrch k tomu, v té tři roky staré diskusi, kterou jste vytáhla, jen jinými slovy tvrdíte to, co se nyní snažíte vyvrátit, že úrok způsobuje inflaci. Tehdy jste napsala, že „díky“ úrokům se musí exponenciálně zvyšovat peněžní zásoba, což automaticky znamená znehodnocování měny a inflaci, tedy to, co nyní popíráte.

                          Tvrdíte že jste na argumenty a připomínky věcně reagovala, zatímco poslední 3 příspěvky jsou z vaší strany v osobní rovině a žádná věcná argumentace tam není. Když jsem ve svém příspěvku z 22:48 citoval doslovně vaše tvrzení a ukázal jeho neplatnost, předstíráte že žádné argumenty nezazněly, a tvrdíte že jste na vše věcně reagovala, což je opět lež.

                    • Hoxi, ten Váš příklad není o ničem jiném, než o stanovení ceny na základě nějakých vstupů. Pokud budu mít vstupy o 100% větší než konkurence, nějak se to projeví. To ale není inflace.
                      Dám Vám jiný příklad. Za socialismu stálo máslo 10 Kčs. Pak přišla změna režimu (systému), ale máslo nějaký čas pořád stálo 10Kčs. Potom se vláda rozhodla zavést DPH, a máslo tudíž podražilo na 12 Kč. To ale není inflace. To je jen něčí direktiva, tak jako ten Váš příklad s úrokem. Pak přijdete za dva roky do obchodu, a koukáte že máslo bez zjevných důvodů stojí 15 Kč. A takhle to bez zjevných důvodů postupuje dál, až jsme se s máslem dostali na 69 Kč.
                      A teď mi řekněte, ty krávy co dávají mléko na to máslo, musí snad vynaložit 7 x více úsilí?
                      Má snad to máslo 7 x větší hodnotu než za socíku? Ne, to máslo je pořád stejné, ne-li horší.
                      Co se ale změnilo jsou peníze, a to podstatně. Na zvyšování cen se musíte kouknou z obou stran. Buď to zboží je opravdu lepší hodnotnější, v našem případě máslo kvalitnější, chutnější, zdravější, a nebo je to tak, že to co mám v peněžence už není tak hodnotný, už to není ta tvrdá měna krytá zlatem.
                      Za socíku jsem bral 4500 hrubého, dnes mám zhruba 10x víc. Je to snad proto, že bych dělal 10 x víc? Ne, je to proto, že naše měna se 10 x znehodnotila. To je celý, stejným tempem to jde s dolarem i eurem. Proto ty kurzy mezi měnami jsou více méně pořád stejné.

                      Odpověď
                      • Nechápete základní principy, pochopitelně že se měna znehodnotila, to nikdo nerozporuje. Otázka je proč. Odpověď je kvůli úrokům a finančnímu systému, založenému na dluhu. Úroky jsou příčina, inflace je důsledek.

                        Odpověď
                        • Honza Větrník 4.10.2018 o 3:47

                          Jen bych doplnil, že inflace může být měnová(množtví peněz v oběhu) a cenová(růst cen). To samé je i s deflací. Já jen, jestli Vaše neshoda nepramení tady.

                        • Jistě, to jsou dvě různé věci. Ale tyto poučky o měnové inflaci/deflaci jsou pro dnešní situaci pohádky ovčí babičky, protože vůbec neplatí – dnes je permanentní přetlak zboží a nedostatek peněz (vyrobeného zboží je vždy více, než existuje peněz, za které by se dalo koupit), ale zboží nezlevňuje aby se to vyrovnalo, naopak rostou ceny, z důvodů úrokových nákladů.
                          Zdražování nemusí být přímo finanční, může být i skryté formou menší velikosti, nižší kvality atp.

                        • Honza Větrník 4.10.2018 o 11:19

                          V tom případě je jediným možným scénářem krach, nebo snížení cen zboží na úkor zisku? To by vedlo ke snížení produkce, hledání rezerv ve výrobě, popř. snižování stavů?

                        • Hoxi, úrok neznehodnocuje měnu. Úrok má v této rovnici jinou funkci. To co každou měnu znehodnocuje je přílišná emise nových peněz. Myslíte si snad , že kdyby půjčky byly poskytovány bezúročně, že by nebyla inflace?
                          Na youtube je zajímavé video o inflaci, zkuste se na to podívat.
                          https://www.youtube.com/watch?v=phDm-YAA2wo

                        • Honza Větrník: reálně se to řeší tak, že se znehodnocuje měna, aby ekonomika byla schopná předchozí dluhy obsluhovat. Kdo řídí makro parametry pak může tento systém relativně nekonečně udržovat naživu (za cenu biosférní krize, ždímání zisku ze všeho a všech atd.), nebo kdykoliv vyvolat krizi a krach. Je to systém navržený proto, aby vytvářel ve společnosti neřešitelné problémy a pnutí, aby lidé neměli volný čas a prostor pro realizaci potenciálu.

                        • Palpav: pohádky ovčí babičky. V dnešním systém je permanentní nedostatek peněz v produktivní sféře a přetlak zboží, podle vás by musela nastat deflace, děje se opak.

                        • Palpav: také jsem nepsal že úrok znehodnocuje měnu, ale že zvyšuje koncové ceny. Měnu znehodnocuje nepřímo.

                          Když se podíváte po světě, zjistíte že platí že nízké sazby = nízká inflace a naopak, sazby jsou příčina, inflace je důsledek. V USA byly posledních 15 let sazby skoro 0 a peníze byly zadarmo, nějak jsem nezaznamenal tu hyperinflaci, která by podle vašich pouček měla nastat.

                        • přesněji, nejde o úroky obecně (když pepa půjčí frantovi na úrok, měnu to neznehodnotí), ale o současný finanční systém, založený na úvěrování peněz do existence, takže jsou zatíženy úroky a peněžní zásoba je vždy menší, než objem existujících dluhů, díky nimž vznikla.

                        • Co se týká bezúročných půjček, tak samozřejmě když s nimi bude financován růst produktivity a výroby, bude to způsobovat deflaci a snižování cen, nikoliv inflaci – historická zkušenost.

                        • Oprava, nikoliv „deflaci a snižování cen“, ale jen snižování cen v důsledku růstu produktivity, deflace s tímto nemá nic společného.

                        • A snižování cen při zachování kvality zboží pak znamená posilování měny, protože jde za stejnou nominální sumu koupit více.

                        • a co teprve když do rovnice přidáme akumulaci peněz o které jsme mluvili před několika dny. Akumulované peníze chybí v oběhu a musí být pokryty dalšími emisemi peněz. Když akumulace nebude respektive bude regulovaná daňovým zatížením a tudíž bude docházet ve velké míře k proinvestování peněz které by byly jinak akumulovány, objem prostředků v oběhu bude výrazně vyšší.

              • Zkusím to vysvětlit bez zabíhání do právních záležitostí.

                Beru si úvěr v bance 100 kč – v průběhu 10-ti let mám splatit 200 kč – banka ovšem vytvořila pouze peníze na úvěr a nikoli peníze na úroky (vtipné ne?) – to jest každý poskytnutý úvěr způsobuje nedostatek peněz v oběhu a nutnost nových úvěrů – banky pomocí úroků luxují peníze z reálného sektoru ekonomiky – odsud zvyšování zadlužení a nutnost promítat obsluhu narůstajících dluhů do cen – odsud inflace, která tak je spojená s úrokovou sazbou.

                Odpověď
                • K tomu, jak by mohl třeba vypadat ideální stav:
                  - banky si účtují jenom za službu „poskytnutí úvěru“, plus poplatek za vedení účtu, úvěrové riziko si řeší banky s klientem (ručení, zástavy apod.), úroky jsou nelegální

                  Ale i tak malá změna jako tato, je momentálně nerealizovatelná: ČNB poskytuje hypotéky občanům ČR za svojí nejnižší diskontní sazbu (momentálně tuším 0,25%), nikdo nesmí poskytovat úvěr s větší úrokovou sazbou než řekněme trojnásobek repo sazby ČNB (nyní 1,25%)…

                  Odpověď
                  • co je to za nesmysl? Aktuální úroková sazba hypoték je cca 2,5 – 3%

                    Odpověď
                    • No právě, ČNB by mohla bez problémů poskytovat hypotéky za sazbu za kterou půjčuje bankám. Ale ani tohle se žádná politická síla v ČR nemůže dovolit.

                      Zmiňoval jsem to proto, že považuju za pikantní, že ČNB půjčuje levně zahraničním bankám, které potom půjčují draze obyvatelům ČR.

                      Odpověď
                      • aha, už to chápu, promiň. Souhlas, to je dobrý plivanec do ksichtu. ČNB si hraje s našima prachama, pujčuje je cizím, a ti nám je půjčují za raketu a odsávají naše prachy ze systému pryč.

                        Odpověď
                        • A k tomu, jak generují a následně luxují peníze z našeho hospodářství zahraniční banky, patří mechanismus emise měny ČNB. V jednoduchosti se dá říct, že na našich bankovkách by mohlo stát „bankovky jsou kryté dolarem / eurem“. To je taky síla – je to takový tandem v emisi národní měny: ČNB a komerční banky.

                          Vypadá to, že přípravy na přeformátování fin. systému jedou na plno, zakončené overštagem. Možná by to byla zajímavá diskuze, jak to přeformátování proběhne a jaký je cílový stav.

                        • zajímavá a důležitá. Osobně se na to ale úplně necítím, protože nerozumím/nevidím do těch mezinárodních systémů jako je SWIFT a podobně.

                • Bingo.

                  Odpověď
                  • Bohužel, takové jednoduché schéma má i fatální důsledky nikoli jenom hospodářské. Např. podporuje ve společnosti chamtivost, atomizuje a štěpí společnost. Obecně řečeno podporuje degradační procesy ve společnosti – i po letech se divím tomu, jak nevinně z této perspektivy vypadá reálný socialismus v ČSSR.

                    Odpověď
                    • Oracle 911 4.10.2018 o 9:29

                      Došlo ti to. :)

                      Odpověď
                      • Mno, něco už mi došlo… Je to takovej paradox, fyzika a matika mi vždycky docvakávali rychle (mám technický vzdělání), ale co se materiálů VP SSSR týče, tam mi to vždycky trvá než to docvakne. No, možná už jsem starej (50). :-)

                        Odpověď
              • popolvár 5.10.2018 o 20:46

                áno producentmi inflácie sú banky, ale nie skrze úvery, t.j. vytváranie nových peňazí z ničoho, ale skrze úroky na ne. T.j. firmy musia do koncového produktu zarátať nielen požičanú istinu ale aj úrok… Veď to v tom článku je čierne na bielom.

                Odpověď
    • Kammerer 1.10.2018 o 8:01

      Tento článok z ČNB to dáva konečne na pravú mieru. Vysvetľuje veci nielen všeobecne, ale aj ako technicky prebehnú. Ja by som z toho upozornil ešte na túto časť:

      „Předpokládejme nyní, že náš klient pošle úvěrem získané peníze na účet jiného subjektu v jiné bance, například zaplatí za koupi nového auta. Speciální oddělení úvěrující banky, které se zabývá řízením aktiv a pasiv, nyní musí zajistit, aby bylo možno převod provést, čili aby tato banka měla dostatek rezerv/vkladů u banky centrální, pomocí nichž se převod provede. Pokud je rezerv dost, transakce proběhne a prostředky se v bilanci centrální banky převedou z účtu této banky na účet banky jiné. Pokud úvěrující banka dost rezerv nemá, musí si je samozřejmě sama vypůjčit, a to na domácím mezibankovním trhu nebo od banky centrální.“

      Táto informácia rieši napr. moju pochybnosť o tom, že peniaze „vytvorené“ v komerčnej banke by nebolo možné korektne evidovať/účtovať. Takto to je OK.

      Odpověď
    • Co na to vypasení kocouři, že jejich poskoci veřejně odhalují jejich princip parazitismu? :-)
      Toto by bylo fajn nějak dostat k Okamurovi, ten jediný z politiků by byl snad ochoten to ozvučit. Zeman bude s lichvářskou mafií držet basu, jako celou svou kariéru.

      Odpověď
      • Zeman nemá pravomoc začít píchat do finančního systému, jestli sis všiml, tuto pravomoc nemá zatím ani Putin. Pokud by dnes vrcholový politik řekl pravdu o finančním systému, druhý den uklouzne v koupelně a oběsí se na ručníku. Jsou prostě nepsaná pravidla, která zatím platí, a jakýkoliv politik může konat jen v rámci vymezeného manévrovacího prostoru. Proto nemá smysl obviňovat někoho za to, co je mimo jeho možnosti. Kdo poruší tyto nepsaná pravidla, je zlikvidován.

        Odpověď
        • Oracle 911 1.10.2018 o 11:16

          A to znamená, že ani Okamura a žiadny iný politik s dostatočne silným pudom sebazáchovy sa v tom nebude príliš šprtať počas vykonávania svojho mandátu…

          Odpověď
          • …pokud někdo nevydá dostatečně jasný signál že i toto se může řešit. Ale to také v příliš brzké době nepředpokládám.

            Jinak absolutní souhlas, obviňovat z toho jakéhokoli politika je nepochopení situace.

            Odpověď
            • Oracle 911 1.10.2018 o 13:14

              Nebudeme dlho čakať, kým sa vydá jasný signál (síce zadržovať dych by som neodporúčal) lebo alternatíva je kolaps fin. systému resp. živelná prestavba.

              Odpověď
              • inak bohovy clanok od ČNB :-)
                Treba ho zachovat, kym ho nezmazu.

                Odpověď
          • nicmene v mezich svych moznosti, Okamura o tematu pujcek mluvi a navrhuje opatreni, ktera by chranila lidi a omezila vrazedne chovani banka nebankovnich instituci. Tato opatreni jsou: 1.zakazat lichvarske uroky, on rika napr:13%, ale podle me lichva je to vzdycky a tak by se vychodni financni osoby mely zalajnovat na zapadni urokovou sazbu, ktera je dnes 1-3 %, ale rotchildove maji politiku „cim vic na vychod, tim vetsi urokova sazba. 2. Splacet nejdriv kapital pujcky a teprve potom uroky. Ale je jeste jine reseni: pujcky bez uroku, ale pujcujicimu se fakturuji honorare banky ( na platy zamestnancu) Takovy honorar i treba 20% z celkove pujcene castky, se chova uplne jinak v prubehu let splaceni nez urokova sazba. A i 20% z pujcene sumy na 10 let je mene, nez urokova sazba 2,5% na stejnou dobu. Za 10 let splatek na urokovou sazbu 2,5% zaplati pujcujici 30% z celkove pujncne sumy. A navic, jestlize dluznik ma problemy a pozada banku o prodlouzeni splatkoveho obdobi napr na 20 let a tim snizit mesicni splatky, tak v pripade urokove sazby celkova suma uroku neskutecne naroste, zatimco v pripade honoraru se nic nezmeni a ve finale zaplati stale jen 20% z pujcene castky. Toto liide nevedi, ale bankeri to vedi moc dobre.

            Odpověď
        • To je mi jasné, že Zeman nemá pravomoc…
          Je jasně člověkem, kterého pasou tlustí kocouři. Tedy reálně lže a to by si měli jeho voliči (včetně mě) uvědomovat a tlačit informačně zdola. Ovšem Zeman není proti jakékoliv lichvě viz. spotřebitelské úvěry a vinu vždy svaluje v diskuzích na oběti.

          Zde je proti němu i např. Soukup z Barrandova. A tak se zbývá ptát, není Zeman zbytečně ve vleku nepsaných pravidel, která mu byla předložena historicky, přičemž by již měl začít osvicovat daná témata? Nebo to dělají v tandemu se Soukupem schválně, aby se vybudily rozepří v diskuzi emoce a dav zpozorněl, o čem vůbec debatují?

          Tak či tak, zde již jsou politici, kteří minimálně o lichvě a vývozu kapitálu mluví negativně, přičemž Zeman stále drží basu. Stejně tak s fungováním ČNB a nákupem Eura v minulých letech.

          Odpověď
      • Ale oni nič zásadné neodhaľujú, pretože ani tento mechanizmus stále nie je zdrojom parazitizmu (iba mu pomáha), je to len technická vec, jeden zo spôsobov, ako ovplyvňovať množstvo peňazí v obehu. Otázka je, či je optimálny, ako sa dá zneužívať a že sa zneužíva atď. Ale sám tento mechanizmus ešte nie je podstata problému. Skutočná „hra“ začína vtedy, keď si na tie akože virtuálne pôžičky banky pripočítajú úroky, ktoré sú sakra reálne. Ale to zasa berú všetci ako úplnú samozrejmosť, že k úveru patrí úrok, nad tým sa nikto nepozastavuje. To je taká ekonomická axióma, o ktorej sa nepochybuje.

        Odpověď
        • Zdrojem parazitismu by to bylo, i kdyby byly úroky nulové, protože by se dala soukromému subjektu moc na penězi národa. Jak to říkal ten ušatý filuta? Dejte mi moc nad penězi a nezajímá mě, kdo tvoří zákony.

          Kdybychom odmysleli úroky, že by si člověk vzal úvěr a vracel by stejně, a peníze by vznikaly stejně jako nyní, stiskem klávesy, tak i v tomto případě je to neslučitelné s finančním systém, podporujícím zdravou společnost a zájmy většiny, protože by to opět dávalo menšině moc nad společností, a právo rozhodovat „o životě a smrti“. Kdo by také kontroloval a řídil celkovou emisi, když by tisíce soukromých subjektů vytvářeli prostředky podle své libovůle.

          Nene, je to přesně naopak, tento systém je pupeční šňůrou spojený s úroky a bez nich se nemůže obejít, nastal by kolaps.

          Odpověď
        • Nesmysl. Jakmile hodnota měny neodpovídá hodnotě vyprodukovaného zboží/služeb, je systém deformovaný a peníze neplní ideální účel který by měly. Čili principielně jakákoli tvorba peněz nekrytých REÁLNOU EXISTUJÍCÍ hodnotou znehodnocuje ostatní peníze v oběhu, a znehodnocuje tedy práci která za danými penězi existuje.

          Ty vyrobíš pytel brambor, pytel brambor má hodnotu stovky a tak jej za stovku prodáš, a druhý den si tisíc lidí vezme hypošku, v systému se objeví další peníze, existující peníze ztratí na hodnotě a ty máš sice pořád v ruce kilo, ale už si za něj nekoupíš ten samý pytel brambor. Nikde tam není úrok ale ty jsi stejně přišel o hodnotu kterou jsi vydělal.

          Odpověď
          • Hox, eM – ano, ale to ako je nastroj pouzivany, nie je chyba nastroja, ale pouzivatela.

            Odpověď
            • Nemyslím si.

              Nástroj je nějakým způsobem vytvořený, a něčím definovaný. A je definovaný tak, že jeho kvantitativní vznik nezávisí na kvantitě hmatatelného produktu ale na úplně jiných vstupních podmínkách. Když by byl jinak definovaný, byl by to jiný nástroj.

              A nelze to srovnávat podle toho, že by se mu v jiných podmínkách, s jinou definicí říkalo stejně, tedy peníze, měna. Nástroj by to byl úplně jiný. To čemu říkáme peníze nebo měna, je momentálně nástroj definovaný debilně, a nelze využít ani jinak.

              To že to zdánlivě tak nevypadá je právě proto, že když se změnila podstata tohoto nástroje, nezměnilo se jeho jméno. O tom že jeho používání tímto způsobem bylo do značné míry vynuceno už netřeba ani psát, protože je jasné že při změně podstaty „tvorby“ peněz v systému na dnešní způsob by se velmi mnoho rozumných států tomu nikdy nepodřídilo.

              Je to jako srovnávat železné kladivo s molitanovým. To druhé prostě nebude použitelné, ale když s ním budeš tlouct, leckdo neznalý fyzikálních zákonů si bude myslet že tlučeš doopravdy. S penězi je to stejně, a dav nezná zákony „tvorby“ „peněz“. O tom je výše uvedený článek.

              Odpověď
    • Monetarizmu velmi lahko narastu kridla…Komercne banky funguju na baze povinnych minimalnych rezerv, ktore maju jasne a direktivne definovane regulatornym organom, ktory si takto do istej miery zachovava kontrolu. Ono by to vsetko mohlo fungovat relativne dobre i s urokmi, pokial by neexistoval fakt, ze niektore banky narastli do rozmerov Too-Big-To-Fail…Kriza v rokoch 2008-2010 ukazala, ze ziadnej banke by sa nemalo povolit vyrast na uroven, kde jej nezodpovedne chovanie moze ohrozit fungovanie celej ekonomiky a nasledne spolocnosti…Problemom je vsak i ten fakt, ze majitelia velkych bank zbohatli natolko, ze zacali proliferovat svoj vplyv i mimo financny sektor, kde existovala i ina agenda a ine ciele nez cisto financny zisk…
      RELATIVNE CERSTVA SPRAVA: Nordea Bank, ktora je jasne Too-Big-To-Fail, rozsirila pocet takychto bank v Eurozone zo 7 na 8. Len minuly tyzden si podala Nordea bank ziadost o registraciu ich novych HQ v Helsinkach, kam sa stahuje zo Stockholmu. Takze z pasma SEK do pasma EUR. Oficialne dovody su kravina ako vzdycky…Co to moze znamenat je to, ze Nordea citi problemy a pokial by buchla tak velka banka (cez 500 milliard EUR v aktivach), tak to Svedsko neustoji a nabude schopne zalatat ciernu dieru v jej bilancii, co by sposobilo dominovu reakciu, ktora by uvrhla minimalne EU do pravdepodobne finalnej krizy…Preto sa Nordea krasne schova do EUROZONY a pokial buchne, tak ECB tu ciernu dieru po vzore FEDu, ktora v ramci TARP programu (2008-2010) dotlacila cca 2,500miliard USD, zaplata. Takto nudzovo vytvorena inflacia penaznej zasoby EUR sa postupne cez transmisne mechanizmy prejavi rastom cenovej hladiny jednak koncentrovane v ostych oblastiach ekonomiky a do istej miery taktiez plosnym narastom spotrebitelskych cien…

      Odpověď
      • Je principiální omyl, že finanční systém založený na úrocích může fungovat „relativně dobře“, jedná se o jednosměrný tunel kterým proudí prostředky z reálné ekonomiky do spekulativního sektoru (parazitického).
        Jen pokud byste chápal pod „relativně dobře“ stav otroka finančního systému. Chápete například, že většina růstu produktivity za poslední desítky let jde jen na splátky úroků z virtuálních hodnot? Že pokud by neexistoval parazitický finanční systém, tak lze pracovat zhruba polovinu doby na současnou životní úroveň?
        Že v mnoha odvětvích dělají úrokové náklady až polovinu ceny zboží? To znamená, že kdyby byl bezúročný systém, mohlo by vše stát polovinu a všichni by měli stejný zisk jako nyní.

        Odpověď
      • V každém okamžiku existuje v současném systému suma dluhů, která je vyšší než suma peněžní zásoby, protože peněžní zásoba vzniká při poskytování úvěrů. To znamená, že úrokové zatížení ekonomiky jako celku stále stoupá, protože někdo si musí brát nové úvěry, aby existovaly peníze na splacení těch existujících. Hra na jednu branku, ať se děje cokoliv, bankovní sektor jako celek vždy profituje, i kromě toho neustále stoupá podíl produktivity, který padne na splátky úroků, které vznikly z neexistujících hodnot. Nevím jak komu, mě to jako „relativně dobré“ rozhodně nepříjde.

        Odpověď
        • To jako hra: mám 10 hráčů, hodím do hry 100 kč, každému 10 kč a za dozoru soudní moci mám za rok dostat od každého hráče 11kč. A jenom se dívám, jak se účastníci hry navzájem rvou o to kdo to zvládne a kdo ne. Kdo nezvládne, a matematicky to někdo být musí, buď končí ve hře (krach, exekuce) anebo je mu nabídnut další úvěr a může zkusit další kolo. V každém dalším kole se sázky zvedají – matematika nepustí. Majitelé hry se dívají, baví a inkasují.

          Odpověď
          • Takový instantní bankovní svět v kostce. Naprosto trefně a přesně napsáno!

            Odpověď
          • áno, tento príklad mi pripomenul dobrú knihu na túto tému:
            https://www.databazeknih.cz/knihy/budoucnost-penez-81281
            kto ju ešte nečítal, vrelo odporúčam…

            Odpověď
    • Putinovec 2.10.2018 o 14:56

      Přidám k této diskuzi i tento článek.http://www.novarepublika.cz/2018/10/zbynek-fiala-dve-zpravy-o-korune.html

      Odpověď
    • Cico Ciciak 16.10.2018 o 14:52

      Ak platí, že súkromné banky musia zo zákona udržiavať určitú rezervu, napr. 10% – teda pri 1 miliónovej rezerve môže potom banka napožičiavať nových 9 miliónov (dokopy bude v systéme existovať 10 miliónov a z toho bude 1 milión tá povinná 10% rezerva) – tak potom je pravda, že tých 9 miliónov bolo vytvorených z ničoho.
      Tieto nové peniaze môžu aj nemusia byť plne kryté majetkom dlžníka a obvykle ešte len musia nadobudnúť reálnu hodnotu na základe ekonomickej činnosti dlžníka (výroba alebo poskytovanie služieb).

      Toto nie je problémom, ak sa celková peňažná zásoba v danom hospodárstve +- zhoduje s reálnou produkciou (výrobky + služby).
      Problémom je, že niekto si pomocou takých mechanizmov, ako sú úrok alebo dividendy, bez-pracne z ekonomiky odčerpáva finančné zdroje následne už +- kryté reálnou produkciou (výrobou + službami).
      Otázka je – čo s tým.
      Bude stačiť pri dnešnej reálnej priemernej miere morálky celého obyvateľstva (ľud + riadiace kádre) zrušiť všetky súkromné banky a transformovať ich na verejné inštitúcie, ktoré budú na základe nejakého posudku zadarmo poskytovať príslušné finančné zdroje na realizáciu určitých verejne prospešných súkromných projektov?
      A z čoho ich budú poskytovať?
      Z úspor iných, alebo sa bude jednať o „fiat“ peniaze?

      Odpověď
  18. Měl bych jinak k celkově podnětnému článku takovou menší drobnost. Nejsem na to nějakej expert, už je to dlouho co jsem si o těchto věcech hledal informace, ale tehdy mi utkvělo v paměti, že právě velmi záleží na tom jakou výši těch vkladů banky budou mít. Od toho se totiž odvíjí to, kolik pak podle stanovených pravidel můžou půjčit, tedy ten multiplikační efekt, který tu někdo už popisoval. Čím více vkladů mají, tím více můžou vypsat půjček. Samozřejmě se přitom musí dodržovat nějaká výše povinné minimální rezervy, kterou musí držet u centrální banky. Ta je ale co vím nyní téměř nulová, takže je možné tvořit víc peněz, než když ta výše povinné rezervy je větší, a když existuje někdo, kdo je ochotný si je půjčit. Samozřejmě nepůjčují se přitom ty vklady, ty slouží jen jako podklad pro to kolik můžou rozfofrovat. A myslím, že je i další omezení, aby si nemohl půjčovat kdejakej strejda, ale jen ti vyvolení a to je to že musíte mít licenci od CB a přitom minimálně kapitál u nás myslím 500 mil Kč. Pak už může multiplikační kolečko mezi bankama a celý multiplikační podvod začít…

    Odpověď
  19. No neviem, neviem. Bank of England je centralna banka, ako u nas NBS ( u vas CNB) a emisia penazi je jej napln prace. Takze tam je to ok. Neviem ako centralne banky eviduju novu emisiu, ale urcite viem, ze pre komercne banky u nas neexistuje v uctovnictve pripustny sposob ako by mohli evidovat poskytnutie uveru z neexistujucich penazi.
    Tam ide o to, ze ked zalozis novu banku s 1 mil., centralna banka ti okrem povolenia fungovat a poziciavat, tych 9 alebo 10 mil. pozicia. Takze tvorba novych penazi je v rukach CB, pre komercnu je to uz akoze prijem.

    Odpověď
    • Víš to jistě? :-)

      http://ceskapozice.lidovky.cz/maji-mit-soukrome-banky-pravo-vytvaret-penize-fqz-/tema.aspx?c=A160313_212836_pozice-tema_lube

      Je to samozřejmě tak jak jsem psal, většinu peněžní zásoby dnes vytvářejí komerční banky při poskytování úvěrů.
      Jinak, ten materiál bank of england, který jsem citoval, se netýkal bank of england, ale fungování komerčních bank.

      Odpověď
    • http://leva-net.webnode.cz/products/jak-pujcuji-komercni-banky/

      Odpověď
      • Kammerer 28.9.2018 o 9:22

        Pozrel som si k tomu nejake dalsie informacie a musim uznat, ze mas pravdu. Nedomyslel som vsetky suvislosti.
        Dve poznamky. Clanok z Lidoviek si nedal celkom dobry priklad, ten hovori skor o tom, co som hovoril aj ja.
        Tvoj starsi clanok z leva-netu je k veci, len zaciatok je prilis zjednoduseny, moze mylit.

        Odpověď
        • jojo, ten článek z lidovek jsem nedočetl celý, ten to má blbě.

          Odpověď
  20. KSB (Koncepcia spoločnej bezpečnosti), svazek II, kapitola 3: SOCIÁLNE PROСESY VO VÝCHODNOM BLOKU. Organizácia celospoločensky prospešného riadenia ekonomiky (11)

    Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/ksb-koncepcia-spolocnej-bezpecnosti-svazek-ii-kapitola-3-socialne-prosesy-vo-vychodnom-bloku-organizacia-celospolocensky-prospesneho-riadenia-ekonomiky-11/

    Odpověď
  21. Dobre, ale treba si uvedomit, ze peniaze umoznuju aj uchovanie hodnoty (aspon v urcitej miere) v case. Clovek, ktory vyraba, si cast penazi odklada, aby na stare kolena mal z coho cerpat. Ale aj kazdy clovek by si mal v urcitej rozumnej miere setrit, aby potom mohol pokryt mimoriadne vydavky. Ak peniaze neprinasaju urok, ako to budete riesit? Inflacia je, pokial nemame zlaty standard, sposobena hlavne rastom produktivity prace (ci uz v dosledku technologickeho pokroku ale zlepsenim procesov pri vyrobe) a/alebo rastom populacie. Ak nebudu uroky, peniaze budu prirodzenym sposobom (uz len v dosledku rastu populacie) stracat na hodnote. Ak nepovazujete uspory za dolezite, treba si uvedomit, ze z nich sa de facto, aj ked nie de jure, tvoria investicie. Ak nepodporia uroky usporu, tak sa moze stat, ze peniaze sa pominaju na blbosti, lebo je radsej lepsei mat novy iphone ako setrit a potom sa chcu peniaze z neba. A banky sice mozu generovat peniaze „zo vzduchu“, ale treba si uvedomit, ze musia mat urcity kapital a dostatocnu likviditu. Staci si spomenut na 90. roky, ked clovek si chcel kupit byt, ale nedalo sa, uroky boli sialene, ale banky same nemali dostatocny kapital. Tak ako s tym dalej? teda filozoficky myslim

    Odpověď
    • Funkce uchovávání hodnoty je v přímém protikladu s hlavní funkcí peněz jako oběživa, krevního oběhu. Ve skutečnosti uchovávání hodnoty a funkce peněz jsou dvě různé funkce, které není třeba směšovat. Řešit se to dá lehce, pokud v ekonomice neexistují úroky. Ve zdravém systému pochopitelně nebudou peníze ztrácet na hodnotě, když se odstraní úrok a ekonomika založená na dluhu, tak je to řešitelné.
      Úspory mohou být realizovány například speciálními účty, státem jištěnými, kde bude mít člověk jistotu, že dostane stejnou nebo větší hodnotu zpět, po nějaké určené době. Takže peníze nebude držet doma, dostanou se do ekonomiky, a zároveň bude uchovávat hodnotu.
      Sociální pojištění je dnes v podstatě podobné, člověk odevzdává hodnoty, a v důchodů bude zase hodnoty dostávat, a od státu je bude dostávat vždy, nemůže se stát že stát nebude platit důchody, protože zkrachoval nějaký komerční důchodový fond.

      Růst produktivity nezpůsobuje inflaci, ale naopak zhodnocování měny: když se stejnými náklady vyrobím o 1/3 více produkce, můžu o jednu třetinu snížit ceny. To se dělo v SSSR v letech 1947-53, každý rok se snižovaly ceny přibližně o 20%, protože se zvyšovala produktivita práce.

      Odpověď
      • ak produktivita prace znizuje ceny, v tom pripade by v socializme neexistoval rast cien a on existoval. Napriek tomu, ze urcite makroekonomicka politika bola realizovana minimalne v CSSR rozumne a neboli tu ulety ako v Polsku alebo v Madarsku. Okrem toho z coho sa budu financovat investicie ak vacsinou uspory budu financovane prietokovo? teda samozrejme, to sa deje aj teraz, ked vlozis peniaze do banky alebo investicii(fond, akcie), tak defacto poskytujes peniaze pre niekoho ineho (banka k tomu prida urcite mnozstvo „zo vzduchu“ a to pozicia) a tym padom splatenie uveru ide ciastocne k tebe a cast k banke. Ale co v pripade zlych investicii? a nemusi to byt len „spekulacne“ ako teraz, ale aj proste nespravny odhad, to bol problem za socializmu, bol nastaveny na „hruby priemysel“ v case, ked uz Nemecko sa ladilo na „jemny“-elektroniku apod. A ako sa budu motivovat ludia, aby si nekupovali „nadmerny luxus“ a zaroven im urcity dopriat (podla mna aj to bol dovod Novembra 89, ze tu nebol a ludia ho videli von)

        Odpověď
        • Jakým mechanismem by zvýšení produktivity práce mělo způsobovat zvyšování cen?

          Odpověď
          • predpokladam, ze sa vyvolaju zvysene naklady na vyvoj technologie/zaplatenie objavov, pantentov apod

            Odpověď
            • …ale preco? ….preto aby z toho zase len niekto financne profitoval….!

              Odpověď
            • Jestliže by celkové náklady kvůli zvyšování produktivity stoupaly, nikdo by to nedělal, protože by to nemělo smysl. Takže celkové náklady díky růstu produktivity klesají, to znamená že lze snižovat ceny.

              Odpověď
              • a ta druha cast otazky? ako sa bude riesit problem „luxusu“, problem motivacie ludi k usporam, prip. problem pristupu k praci? to bol problem socializmu, niekto vykonaval pracu podstatne lepsie, niekto na to kaslal, trh v tomto to riesi cez nezamestnanost a destrukciu firiem, co je ale zasa neludske

                Odpověď
                • ….preco by mali byt ludia motivovaní k úsporám?

                  Odpověď
                  • Pretože len úspory (odložená spotreba) umožňujú investície (spotreba teraz, ktorá prinesie úžitok v budúcnosti).

                    Inými slovami, len to, čo jeden ušetrí, si môže niekto iný požičiať a používať dovtedy, kým to šetriaci nebude chcieť naspať.

                    Odpověď
                    • To je omyl, pokud stát vydává své vlastní peníze, může emitovat nové peníze pro financování projektů, tak jako to dělalo japonsko v 50-80. letech.

                      Logicky, pokud je na začátku nějakého období peněžní zásoba v objemu X, a na konci v objemu 1,5X, pak muselo nějak vzniknout těch 0,5X a úspory to nejsou. Řeč je tedy jen o tom, jestli bude emisi peněz řídit stát (který může místo toho snižovat ceny, jako to dělal Stalin), nebo mezinárodní lichvářká mafie.

                      Odpověď
              • a este jedna vec, urok spolu s vymennymi kurzami jednotlivych mien je de facto „cena“ penazi. Ak urok zmizne, cena ako ukazovatel hodnoty zmizne, nebude jasna hodnota toho, co sa produkuje a co sa spotrebuje. Aj za socializmu boli uroky v bankach, len ta bola statna. Na druhej strane zasahy centralnych bank prave v sucasnosti pokrivili ceny, takze nikto nevie, ci americke akcie su spravne ocenene a ci cena USD zodpoveda realite alebo je to len zasah a dohoda niekoho ineho.

                Odpověď
                • Hodnota měny je určena tím, co za ní lze koupit, silou ekonomika, která ji používá. Spojovat cenu peněz (peníze nejsou zboží!) s úroky a směnnými kurzy je úplně mimo. CElkově v tom máš dost guláš, můžu jen doporučit vybrané kapitoly z knihy Ford a Stalin, jmenovitě odbočky od tématu, pro pochopení role peněz. Dnešní pokroucené fungování dáváš jako normální standard, což nelze.

                  Odpověď
                • Peníze vznikly primárně jako prostředek směny. „Cena peněz“ je tak deformací jejich původní a hlavní funkce. Prostředek směny nemá mít cenu, kterou deformuje hladký průběh transakce.

                  Funkce jako uchovatel hodnoty taktéž … dochází k „vysávání“ prostředku směny do strožoků několika jednotlivců a prostředku směny je ve výsledku nedostatek.

                  Odpověď
                • Dobrý den,
                  Cena dolaru? To je snad evidentní, že reálně neexistuje. Je to virtuální věc držená pravidelným výpalným všech dojených přes MMF. Je to rekurzivní dluhová pyramida násobena každý rok vnitřním US dluhem, který není ničím krytý ale všichni ho sanujeme.

                  Odpověď
    • možná to vytrhnu z kontextu, ale zareaguji jen na toto:
      „Dobre, ale treba si uvedomit, ze peniaze umoznuju aj uchovanie hodnoty (aspon v urcitej miere) v case“

      Lze to vůbec? Vždyť produkt který vyprodukuji má svou životnost jasně danou. Jak by bylo možné hodnotu jakkoli „zafixovat“ a uložit? Zákonitě to musí ekonomiku narušovat, protože i když by neexistoval úrok ani žádný jiný způsob odsávání hodnoty, bylo by nepřirozené chtít čerpat hodnotu svojí práce v době, kdy její výsledek už neexistuje a nejsou na to prostředky které by to kryly (v dané době v systému existující). Čili čistě teoreticky i v ideálním případě jakákoli akumulace hodnoty je v systému nepřirozená, pokud přesahuje nebo není kryta akumulací produktu, použitelého v době čerpání akumulované hodnoty (peněz, tedy informace o produktu).

      Snad jsem to napsal pochopitelně.

      Odpověď
      • Jojo, aby hodnota byla uchována, musí věci být h pohybu. Když si uchovám hodnotu uložením brambor do sklepa, za 1-2 roky budu mít plesnivou břečku. Když dám pytel brambor někomu, kdo mi za dva roky dá pytel nových brambor, hodnota byla uchována.

        Odpověď
        • Já cítím podstatu diskuse ve dvou zásadně rozdílných pohledech na funkci peněz :
          - implementovat do současné „úrokové “ ekonomiky a společnosti novou funkci peněz jako směnného ekvivalentu výrobků a služeb . Nekompatibilní a vede to samozřejmě k
          řetězení otázek.
          - vytvořit fundamentálně „neúrokovou“ ekonomiku a společnost s návratem k původní funkci peněz .
          Peníze započaly ztrácet svoji původní funkci v okamžiku, kdy se staly zbožím . Dnes ji pozbyly úplně ,protože se mohou vytvářet i z obchodu s dluhy. A to je naprosté šílenství.
          Prodám větší dluh za menší dluh.

          Odpověď
  22. Dobrý článek. Ta amorálnost má dvojí povahu – konečně je to i v článku zmíněno:
    - úrok (přesněji složený úrok)
    - „emitování“ úvěrových peněz komerčními bankami, a nikoliv jen centrální bankou

    V souvislosti s článkem jsem si vzpomněl na jedno Veličkovo povídání, kde zmínil aplikaci Kirchhoffových zákonů v makroekonomice. To mne zaujalo, protože elektrotechniku jsem kdysi vystudoval. Navíc mě připadalo zajímavé použít něco tak exaktního a měřitelného pro řízení makroekonomie. Asi už to nedokážu přesně interpretovat, takže budu nejspíš tápat:
    - 1.zákon o proudech v elektrickém uzlu … v uzlu se nikdy nemůže akumulovat elektrický proud (co vteče, to vyteče ven), proto ani peníze nemohou být nic jiného, než směnný ekvivalent, jejich akumulace nemůže být zdrojem bohatnutí
    - 2.zákon o napětích v uzavřených smyčkách … součet všech elektrických napětí v dané smyčce je roven nule, což v ekonomickém pojetí může znamenat vyváženost mezi produkcí, spotřebou a peněžní zásobou dané ekonomiky.

    Budu rád, když mne opravíte.

    Odpověď
    • Špatně jsem příspěvek zařadil – patřilo to pod Hoxe.

      Odpověď
    • dává to smysl.

      Odpověď
  23. Boleslav Čech 23.9.2018 o 22:50

    Nejen úroky jsou morálně neospravedlnitelné.
    Dejme tomu, že mám nemalou sumu peněz.
    a) Peníze půjčím a nechám si platit úroky.
    b) Koupím za ně činžák (ani ho nemusím nechat stavět) a nechám si platit nájemné.
    Je možnost b) morálně přijatelnější než možnost a) ?

    Odpověď
    • Putinovec 24.9.2018 o 0:27

      V obou případech se z člověka stává parazit,který nic netvoří ,jen bere.

      Odpověď
      • Myslím si, že je rozdíl, jestli někdo koupí a jen tahá peníze, opravy ani nájemníci ho nezajímají a nebo jestli se stará o perfektní stav budovy, fungování všeho, co k ní patří a o celkové blaho nájemníků.

        Odpověď
        • Oracle 911 24.9.2018 o 8:28

          Iste, ale treba brať ohľad aj na mieru…

          Odpověď
    • To nevidím jako to samé. Pokud se nejedná o situaci, kdy by veškeré bydlení zařizoval stát a přiděloval volné byty, tak pokud by neexistoval za současné situace trh s nájemními byty, tak by část lidí neměla kde bydlet.

      Odpověď
      • Putinovec 24.9.2018 o 8:37

        Tady je ten uměle vytvořený problém,kdy jsou byty pronajímány sociálně slabým za astronomické nájmy a stát to platí.Takže státem podporovaný parazitismus.Měl jsem odpověd více rozvést.

        Odpověď
    • V ideální společnosti by to samozřejmě nepřijatelné bylo, ale v ideální společnosti nežijeme a tak je třeba vycházet z toho, co je. Navíc, pokud by nikdo nenabízel byty k pronájmu, tak by třeba nebylo možné krátkodobé bydlení, když člověk z nějakých důvodů potřebuje byt třeba na 3 měsíce. Také existuje část lidí, která byt vlastnit nechce a dává přednost nájmu.

      Odpověď
    • To je navíc podobný argument, jako, jestli je morálně ospravedlnitelný obchod – někdo něco koupí a prodá to dráže, přitom sám nic nevyrobí.

      Odpověď
    • Boleslav Čech – v tvojich príkladoch a) a b) je jeden zásadný rozdiel. Môžeme odpísať akýkoľvek zisk, ako nepatričný, ale to je teória, reálne teraz žijeme v kapitalizme a ústredným bodom, okolo ktorého sa kapitalizmus točí je zisk. Môžeme hodnotiť z čoho pochádza a kým spôsobom je dosahovaný. Ak je výsledkom takej činnosti, ktorá na druhej strane prináša iný úžitok, produkty, služby, záleží na miere, ako píše Oracle. Alebo JS, Hox a ďalší.
      Zisk z úrokov sa ale líši tým, že bez ohľadu na jeho výšku, je nemorálny z princípu, nemožno hovoriť o žiadnej miere, je to parazitizmus v najčistejšej forme. Je síce (dočasne) prospešný pre parazita, ale škodí systému. A keď parazit zabije hostiteľa ….

      Ešte poznámka k pojmu „peniaze kryté zlatom“. To, že zlato má nejakú objektívnu hodnotu, je tiež len vecou spoločenskej dohody, a predstava, že peniaze „kryté zlatom“ sú lepšie, hodnotnejšie, spoľahlivejšie atď, je len ilúzia.

      Odpověď
      • Peníze (v jakékoliv podobě) coby dohodnutý směnný ekvivalent a zároveň etalon jsou fyzickým vyjádřením míry energie, měrná jednotka. Takto byly zavedeny a měly by fungovat stále. Jako tento etalon nakonec vývojem dobře posloužilo zlato, neboť jej bylo poměrově vůči jiným komoditám málo (požadavek vyšší míry koncentrace) a na jeho získání (vyrobení) bylo nutno vynaložit velké množství úsilí/energie společné práce. Tj. ne jen práce těžaře a hutníka, nýbrž i mnoha dalších obslužných profesí výroby, protaženo až do zajištění potravin.
        Peníze jsou čistá energie snadno směnitelná v jakoukoliv jinou hodnotu.

        Takto to platívalo a dej bůh, snad také jednou zase bude platit.
        To ostatní, s jakými problémy se potýkáme jsou již jen uměle nafukované bubliny. Jako se sifonem. Teprve až bublinky vyšumí, pak je vidět hodnota.
        Správně svaté texty brojí proti úroku („složený úrok“ je pak toto zlo ještě umocněno), neboť ten není zdrojem vytváření hodnoty, nýbrž hodnotu rozmělňuje (degraduje, eroduje) a je nástrojem krádeže. Rafinovaně prováděné krádeže!

        Odpověď
        • Peníze nejsou energie, peníze jsou informace o vyprodukovaných hodnotách.

          Odpověď
          • Oracle 911 25.9.2018 o 0:15

            A na produkciu potrebuješ energiu…

            Odpověď
            • MIM

              Odpověď
            • Která se projevuje objemem vyrobeného zboží.

              Odpověď
          • Peníze jsou egregor, jsou energie a zároveň informace, oba máte pravdu.
            Peníze jsou generátorem energie a jsou samy energetickým generátorem.
            Bez peněz (ať už je to zlato, nebo mušle – směnný obchod) by nebyla motivace cokoli vykonávat. Podle mě jsou peníze fér, protože taky by mohl svět vypadat tak, že budeme všichni v okovech makat na poli a kdo se vzepře, bude zabit a svět se bude točit dál i bez něj.
            Peníze jako takové jsou v pořádku, ale zlodějina typu úrok, už není. Ale peníze, ať už je to cokoli, tak jsou energií, která nás nutí k motivaci, ono by to na světě nešlo bez nich, kdyby všichni dostali všechno a neměli motivaci proto nic udělat, nijak pracovat. Peníze jsou informace, jsou energie a jsou motivací pro člověka, aby konal, protože si nejsem jist, kolik lidí by ve tři ráno vstávalo, aby začali péct chleba. To už je o morálce a o Člověku a tam je opět ta motivace, energie a produkce, jenže tak to bohužel nyní není. Ale snad tomu tak bude, ona ani jiná cesta k tomu nevede.

            Odpověď
            • Predstav si prales, domorody kmen, alebo krdel husi. Co su peniaze?

              Odpověď
            • …. nesuhlasim s tvojim tvrdenim: „Bez peněz by nebyla motivace cokoli vykonavat“. Peniaze su motivátorom len v post otokarskych spolocnostiach, ktore su „otrokarske“ vdaka nim inak ….
              Nikdy si nic neurobil len preto aby si niekomu pomohol, pre dobry pocit z toho?….

              Odpověď
              • Putinovec 26.9.2018 o 14:53

                Prozrazuje to psychiku pisatele.

                Odpověď
        • Kammerer 25.9.2018 o 9:36

          badatel – tento druh hodnoty, cez energiu vloženú do vyprodukovania, má každá komodita, takže zlato nie je výnimočné.
          Ak majú byť peniaze univerzálnym energovariantom pre celú ekonomiku, viazať ich „hodnotu“ na jednu konkrétnu komoditu (je jedno ktorú) by bolo skôr obmedzujúce.

          To, čo si napísal ty a čo som napísal ja, si v podstate neprotirečí, len sme sa pozreli z rôznych uhlov na peniaze a na zlato.

          Tikal – peniaze sú motiváciu v systéme, v ktorom žijeme. Buď je to chamtivosť, alebo strach (že ich nebudem mať, alebo stratím tie čo mám). Mali by sme sa práve snažiť posúvať spoločnosť do stavu, keď peniaze tou motiváciou nebudú. Viem, že je to nadlho a po malých krokoch, ale napr, aj tým, že nebudeme tento egregor posilňovať.

          Odpověď
          • Kammerer, Tikal – souhlasím s vámi. Všichni tři jsme jev popisovali, každý z jiného úhlu pohledu. I když se v drobnostech nemusíme vždy shodnout (je to odvislé právě od onoho úhlu a také možných stavech matice možných stavů), tak v principu jsou všechna tvrzení pravdivá, neprotiřečí si, nevylučují se. A to jsme (dost možná) pominuli ještě řadu dalších pohledů. Myslím však, že cílem diskuse není dát zcela vyčerpávající a jedině správné a od tohoto okamžiku pro všechny závazné stanovisko, nýbrž aktivovat možnost rozšíření pohledu a později tak komukoliv nabídnout možnost dopracovat se k dalším poznáním. A k tomu jsme každý přiložili svůj kamének vědomostí.

            Hoxi „… Peníze nejsou energie, …“
            Před lety jsem absolvoval serii dosti intenzivních tréninků práce s energiemi a informacemi. Vím, o čem jsem psal a proto jsem to také napsal.

            Odpověď
            • …si si istý, ze ste sa zhodli?

              Odpověď
  24. Proč jsou úroky morálně neospravedlnitelné:
    http://leva-net.webnode.cz/products/proc-jsou-uroky-moralne-neospravedlnitelne/

    Odpověď
    • Velmi podnětný článek . Díky.

      Odpověď
    • Cico Ciciak 26.9.2018 o 12:57

      K textu článku:

      1. Ako by sa robila emisia nových peňazí – prostredníctvom akého mechanizmu by sa nové peniaze dostávali do reálnej ekonomiky?

      K schéme:

      2. Kde sú obchody ako medzičlánok medzi spracovateľmi a spotrebiteľmi?

      3. Patria „komoditné burzy“ k reálnej alebo špekulatívnej ekonomike?

      Vďaka.

      Odpověď
      • Komoditná burza je cca z 90% špekulatívna ekonomika. Totižto pri každej komodite (ropa, zlato, cukor, kukurica, atď. ) sú väčšina účastníkov špekulanti, ktorí chcú dosiahnuť zisk z nadbytočnej hotovosti ( parazitizmus) a len malá časť sú tí, ktorí si zaisťujú ( hedžujú) úrodu, ťažbu, výrobu. Špekuluje sa cez futures kontrakty, ktoré sú štandardizované( objem, doba splatnosti, predpísana kvalita komodity, veľkosť minimálneho pohybu, čas obchodovania) Pomer platí pri špekuláciach na reálne komodity, nie na z prsta vycucané konštrukty typu index VIX (volatilita trhov), alebo CDS, tam sú všetci špekulanti. Tieto čísla zistíš v rámci vzdelávania u ktoréhokoľvek brokera.

        Odpověď
        • Cico Ciciak 28.9.2018 o 14:33

          Z tej schémy uvedenej v článku mi to nie je celkom patrné.

          Odpověď
        • Cico Ciciak 28.9.2018 o 15:10

          Za mňa:
          Všetky akcie a obchodovanie s nimi na akciových burzách je do budúcna nutné bezpodmienečne zrušiť a zastaviť, pretože je to pre ľudstvo absolútne nepotrebná a zbytočná vec a činnosť.
          Otázkou zostáva len spôsob prevedenia – či to spraviť naraz alebo postupne.

          Odpověď
          • Emisia akcii je financnym zdrojom takze trh by som nerusil, len treba yrusit spekulativne formy obchodovania. Napr. stavka na pokles tzv. shortovanie. Royhodne to treba osekavat postupne a s citom. Primarny aj sekundarnz trh ma pre firmu vyznam. Co je chore su spekulacie s akciami.

            Odpověď
          • Ak bude biblický projekt skúpenia sveta prostredníctvom úžery v takej fáze, že už viac menej všetko dôležité bude sústredené vo vyvolených rukách, tak burzy zaniknú. A stať o hospodárstve a ekonomike z Protokolov (žiadne burzy, len štát a určené firmy budú mať právo emitovať dlhopisy) dostane za pravdu. V socialistickej ekonomike burzy netreba.
            Ako píše duj68- Primarny aj sekundarnz trh ma pre firmu vyznam. Co je chore su spekulacie s akciami.
            Primárny trh je čo? Prvotné upísanie akcií tzv IPO. To je fáza, keď firma (emitent), ktorá chce ísť na burzu, aby navýšila svoj kapitál, musí nájsť manažéra emisie (upisovateľa). Tým je banka. Banka na základe hospodárenia firmy stanoví cenu, za ktorú sa budú akcie predávať. Odmena banky je určitá časť zo sumy, za ktorú sa celý balík akcií predá. Určite to nie je 10 či 20% ako si mohol podľa platnej vyhlášky pýtať, ale cca 1%.
            Už tu dochádza k špekuláciam, lebo banky (upisovateľ) radšej akcie podhodnotí. V prípade, že by sa nepredala celá emisia na otvorenom trhu, tak by nepredané akcie musel upisovateľ kúpiť za vlastné. Takže už tu sa špekuluje a riadne.
            A čo je sekundárny trh? Voľné obchodovanie s akciami, komoditami, s dlhopismi, s čímkoľvek. Najlepší príklad nie je ani tak dotcom bublina (to si zlízol hlavne „vyspelý“ Západ), ale rast ceny ropy z cca 50 USD na začiatku roka 2007 na 150 USD v júli 2008 a následný pád k 33 USD na konci 2008 po vypuknutí krízy. Podobne dramatický pohyb bol aj na pšenici či kukurici. Cena rástla bez toho, že by sa primerane k tomu zvyšoval dopyt po komoditách. A tieto „nevinné hry“ špekulantov mali za následok rapídne zvyšovanie cien základných potravín- chleba. Ono napr. na vyspelom Západe im bolo lantr fuk či chlieb stojí 1€, alebo 1,50€. Ale v Egypte či podobne „vyspelých“ krajinách, to jedno ľuďom s nízkymi príjmami už lantr fuk nebolo. Takže aj tak vyzerá sekundárny, potrebný? trh.

            Odpověď
            • Určitě byl tento průmět cenových spekulací i součástí iniciace „arabského jara“. Dodnes se to geopolitičtí „analytici “ snaží svést na počáteční zdražení potravin a výbuch hněvu „lidu“ . No jako vždy : „maslo podražalo“ .

              Odpověď
    • Mal by som pripomienky k článku, snáď ich autor časom zapracuje:

      * detail: kríza z nadvýroby sa nazýva deflácia,

      * bol preskočený bod: kto emituje ďalšie peniaze do obehu, a aké má z toho výhody?

      Ten, kto dáva do obehu nové peniaze získava výhodu oproti ostatným účastníkom ekonomiky, nazývanú „seignorage“ (rozdiel medzi hodnotou novo emitovaných peňazí a nákladom na ich emitovanie). Získava tak možnosť konzumovať produkty ekonomiky bez toho, aby sa musel zúčastniť na ich produkcii, a to do výšky rastu ekonomiky (t.j. keď emituje toľko peňazí, aby pokryl výšku rastu ekonomiky, tak logicky toľko za ne môže spotrebovávať).

      * časť o živote z úrokov ignoruje časové hľadisko: nikto totiž nezískal peniaze len tak (s výnimkou emitenta z odstavca vyššie); každý bežný účastník ekonomiky získal peniaze iba tak, že v minulosti produkoval viac ako spotrebovával, jeho úspory teda predstavujú odloženú spotrebu (samozrejme, hovoríme o legálnom nadobudnutí, nelegálnych spôsobov sa tento bod netýka).

      S touto odloženou spotrebou môže naložiť niekoľkými spôsobmi:

      1. môže si ich dať doma do ponožky a pod vankúš: v takomto prípade naozaj príde k odčerpaniu danej sumy z ekonomiky,

      2. môže ich dať k dispozícií niekomu inému, nech ich zatiaľ používa. Toto ale predstavuje nenulové riziko — ten, kto ich má medzitým k dispozícií, môže všetky prehajdákať a nevrátiť nič. Takto by ich pôvodný držiteľ mal nulovú motiváciu správať sa podľa bodu 2), keď sa môže podľa bodu 1) a má istotu, že mu ostanú. Preto úrok (resp. jeho časť, nazývaná riziková prémia) je odmena za podstúpené riziko.

      * časť o tvorbe úverov: banka nemôže len tak účtovnou operáciou vytvoriť peniaze. Banka naozaj musí mať viac vkladov ako úverov a keď ich nemá od zákazníkov, musí si požičať od inej banky, či už komerčnej alebo centrálnej. Peniaze sa tvoria „peňažným multiplikátorom“ v **bankovom systéme** (ako súhrn všetkých bánk a ich zákazníkov), nie v jednej banke a to tak, že keď si niekto zoberie úver, tak ho na niečo použije a ten, komu zaplatí, má dané prostriedky uložené v inej (a možno aj tej istej) banke na svojom účte, čím tvorí základ na ďalšie úverovanie.

      Toto tiež nejde do nekonečna, brzdu predstavujú tzv. „povinné minimálne rezervy“. Pokiaľ by minimálna rezerva predstavovala 10%, tak z každej 100 vkladu by bolo možné požičať na ďalší úver 90 a zvyšných 10 je banka povinná uložiť do centrálnej banky.

      Celé by to teda fungovalo nasledovne:

      – A ma 100 peňazí, uloží ich do banky B,
      – banka B poskytne uver C vo výške 90, 10 uloží do centrálnej banky,
      – C za 90 niečo kúpi, zaplatí D, ktorý to zase uloží do banky E,
      – banka E má od D k dispozícií vklad 90, za čo môže poskytnúť uver 81 F.
      – F za 81 niečo kúpi, zaplatí G, ktorý to zase uloží do banky H.
      – Banka H má od G vklad 81, za čo môže poskytnúť uver 72,9.
      – a takto dokolečka, až kým neprídeme na 0.

      Takto z pôvodných 100 peňazí vznikne cez vklady a úvery 900 ďalších peňazí (celková suma = pôvodná suma / podiel na povinných rezervách, v tomto prípade 100/0,10). Jedna banka sama o sebe by to nedokázala, treba na to N ďalších subjektov, ktorí si chcú požičať a ďalších, ktorí sú ochotní požičať.

      (Technická poznámka: pokiaľ máte bankový účet s kladným zostatkom, máte dôchodkový účet, apod., aj vy ste medzi tými, čo požičiavajú).

      Preto sú tzv. bank runs pre banky nebezpečné: keď si v rýchlom slede vyberie svoje peniaze veľa zákazníkov, banky nestihnú požiadať o splatenie otvorených úverov, aby vedeli všetko vrátiť. Na druhú stranu vedia, že keby poskytovali úvery s takými podmienkami splatnosti ako majú bežné účty, nikto by si ich nezobral, takže vo výsledku berú toto riziko na seba.

      * väčšina daňových poplatníkov sú pracujúci. Štát sa totiž správa nemorálne a najviac peňazí zoberie tomu, kto sa nevie brániť. Tí, čo majú k dispozícii väčšie množstvo peňazí, nemajú najmenší problém zmeniť svoje bydlisko alebo sídlo do takého štátu, kde im z nich zoberú menej. Bežný pracujúci takú možnosť nemá.

      * Nakoniec jeden výrok, nad ktorým treba porozmýšľať: „peniaze sú dlh“.

      Pokiaľ by neexistoval dlh, neexistovali by ani peniaze. V podstate vždy, keď sa pozriete do peňaženky vidíte niečo, čo ste odpracovali, ale ešte nespotrebovali. Je to vaša odložená spotreba, ktorú vám „niekto“ dlží.

      Všimnite si aj tú symetriu: ku každej odloženej spotrebe prislúcha aj predčasná spotreba (život na úver, pôžička na investície, apod). Toto poháňa spotrebu a umožňuje jej úroveň na úrovni celkovej výkonnosti ekonomiky (a zároveň aj to je dôvod, prečo socialistické ekonomiky nemali navonok také prejavy prosperity, ako kapitalistické).

      Odpověď
      • Kammerer 27.9.2018 o 9:15

        dub – dobre píšeš, a zdá sa, že aj vieš o čom. Skúsim zareagovať na tvoje pripomienky, aj keď nie som autor článku.
        Najskôr ďakujem (za seba), že si rozpísal podrobne multiplikátor. Hádam si to prečíta viac ľudí a oslabí sa ten mýtus, že banky tvoria peniaze „z ničoho, účtovnou operáciou“. Dá sa s tým stretnúť často a ľudia to považujú za „veľké odhalenie“ :-)

        Nedával by som rovnítko medzi krízu z nadvýroby a defláciu. Deflácia, ako opak inflácie, je vo všeobecnosti klesanie cien, ale nemusí hneď znamenať krízový stav. Kríza z nadvýroby je už krajný prejav.

        V systéme, o ktorom hovoríme by peniaze emitoval iba štát a v miere podľa výkonu ekonomiky, aby vyrovnával objem produkcie a množstvo peňazí v obehu. Ako „technický“ zásah. Ak by mu aj z toho vyplynuli nejaké výhody, ako píšeš ty, tieto výhody by čerpal štát, teda boli by použité „celospoločensky“, nie pre jednotlivca, alebo jednu banku a pod.

        K tomu, ako získal peniaze ten, kto ich používa na požičiavanie za úrok. Teoreticky je to odložená spotreba poctivého pracujúceho. Ale keď spomínaš časové hľadisko, aj tu je potrebné ho použiť a zobrať do úvahy aj peniaze získané dedičstvom, špekulatívnymi obchodmi, úžerou, a napr. aj tým, že môj dedo bol niekde prvý a proste zabral pozemky a pod. Plus historicky nelegálne získané majetky tiež nie sú zanedbateľné. Takže pohľad, že ten čo požičiava je dobrodinec, ktorý si odtŕha „od úst“ nie je vždy pravdivý.
        Považovať úrok za odmenu za riziko je len výhovorka. Alebo pokus o ospravedlnenie úroku. Ako sa to riziko dá definovať a oceniť ? A hlavne, ako-tak by sa o tom dalo uvažovať, keby to fungovalo ako poistka, teda zvýšený úrok mi bude vyplatený v prípade neúspechu projektu, ako kompenzácia za stratu, že som išiel do rizika. Ale je to opačne, v prípade neúspechu strácam a v prípade úspechu inkasujem.

        Ostatné tvoje pripomienky by som zobral tak spoločne a tu sa už blížime k pointe :-). Más pravdu v tom, ako veci popisuješ, ako sa správa štát, ako dlh ženie spotrebu atď. Takto to funguje. Ale otázka je, čo je to dobre a či toto chceme. Problém súčasného ekonomického systému nie je v tom, že by nefungoval, on ide, dá sa spočítať, máme definície, a nástroje a otázka, že čo sa vám teda nezdá, je svojim spôsobom legitímna. Ten hlavný problém, je totiž viditeľný až z pohľadu mimo ekonomicko-finančný systém. Je to otázka, kam nás tento spôsob fungovania doviedol a kam smeruje ďalej. A odpoveď je že „do kytek“. V tom je problém.
        A ako to zmeniť ? Ako zmeniť to, že dlh poháňa spotrebu ?, čo má ľudí motivovať okrem chamtivosti ? Možno sa zasmeješ, ale to sa dá zmeniť nie úpravou úrokových sadzieb, ani iných parametrov, ale len sebauvedomením ľudí a výchovou. A tomu sa venuje KSB, že v spoločnosti sú potrebné zmeny, ak chceme fungovať aj ďalej. A ak sa to nepodarí, alebo je to naozaj nemožné, a tvorcovia KSB sú len rojkovia, tak smola, posledný nech zhasne svetlo.

        Možno si sa stretol s knihou českého ekonóma Sedláčka, Ekonomika dobra a zla. Tá kniha je povrchná a demagogická. Ale dá sa použiť pre náš prípad, je to taký exkurz cez históriu, o tom, ako náboženstvo a ideológia, ktoré v danej spoločnosti existovali, určovali aj jej ekonomické pravidlá.
        V podstate Sedláček, bez toho, aby tušil súvislosti, ukázal príklad toho, že v riadení spoločnosti tretia priorita je určujúca pre štvrtú, nie naopak.

        Odpověď
        • Oracle 911 27.9.2018 o 12:19

          Dub povedal len polovicu príbehu, lebo banky teraz vytvárajú peniaze v momente poskytnutia pôžičky t.j. umožňujú čerpať prostriedky vo výške pôžičky, ktorý bol vytvorený v momente podpisu zmluvy. Čo znamená, že banky emitujú peniaze v momente vytvorenia dlhu t.j. peniaze sú dlh a akonáhle pôžička je splatená, tak tie peniaze zaniknú ALE je tu úroková sadzba, ktorú musí dlžník splatiť a na ktorého splatenie neexistuje obeživo.

          Takže zlegalizovaná účtovná čierna mágia nielen robí z nás otrokov ale aj dokáže zničiť celú našu civilizáciu, lebo nekonečný rast v konečnom svete vedie ku katastrofe.

          Odpověď
          • Multiplikacny efekt (dalsie poziciavanie uz pozicanych penazi) a urok (poziadavka vratit viac, ako som pozical) su dve rozdielne veci. Nie je dobre ich zamienat. A maju rozny vplyv na system. Multiplikacia je len technicka vec. Jeden zo sposobov urcovania mnozstva penazi v obehu. Urok je ta „rakovina“ systemu.

            Odpověď
            • Oracle 911 27.9.2018 o 14:11

              Ja ich nezamieňam, lenže oni sú prejavom existencie obeživa ako dlhu, čo je metastáza rakoviny zvaný úrok v terminálnej fáze.

              Odpověď
              • Ono sa to dost miesa. Teraz myslim vseobecne, nie na tvoje vyjadrenie.
                Multiplikacia je mozna aj bez urokov. Ale ked sa realizuje v systeme s urokmi, tak samozrejme multiplikuje / znasobuje aj urokove vysavanie energie zo systemu. Ale sama nie je tym dovodom. Chorobu sice zhorsuje, ale zdrojom choroby je urok.

                Odpověď
                • Oracle 911 27.9.2018 o 14:55

                  Multiplikačné pravidlo frakčných rezerv je de facto pyramídová hra, runy na banky aj v Argentíne to dosvedčia…

                  Odpověď
                  • Mozno by sa dali najst niektore znaky, ale pyramidova hra to tiez nie je.
                    Ale nedotahujme sa uz o definicie, ved vieme, co chceme povedat :-)

                    Odpověď
                    • Oracle 911 27.9.2018 o 16:15

                      Použijem dubov príklad, ak posledný člen z tohto reťazca nezaplatí úver, tak aj prvý člen padne na hubu. Samozrejme, v reálnom živote existuje niekoľko posledných členov, ale princíp a dopady zostávajú rovnaké.
                      A presne niečo také sa stalo pred východoázijskou krízou v 90. rokoch, keď malý predajca/prenajímateľ bicyklov sa dostal do platobnej neschopnosti, a nezaplatil splátku. Dôsledkom bolo, že kopa bánk skrachovalo, a keby nebolo intervencie CB, tak sa zrúti fin. systém aj celého sveta nielen juhovýchodnej Ázie.

                      Takže moje označenie sedí, lebo keď posledný človek nedokáže priviesť nového človeka t.j. zaplatiť vyššej vrstve, tak celý systém sa rúca…

                      Odpověď
                      • Ano, to tak je, ide len o pojmy. Pyramida je trochu iny typ zlodejiny ako bankovy system. Bankovy system je rafinovanejsi a de jure legalny :-)

                        Odpověď
        • Tady k tomuto:

          Najskôr ďakujem (za seba), že si rozpísal podrobne multiplikátor. Hádam si to prečíta viac ľudí a oslabí sa ten mýtus, že banky tvoria peniaze „z ničoho, účtovnou operáciou“. Dá sa s tým stretnúť často a ľudia to považujú za „veľké odhalenie“ :-)

          Omyl, ve skutečnosti banky skutečně u určitých typů úvěrů vytvářejí peníze v momentě kdy vznikne úvěr, nejedná se o peníze z úspor, které mají.

          Polopaticka: založím banku do které vložím základní kapitál 1 milion korun, jakmile dostanu licenci, tak můžu, aniž bych odkudkoliv získal další prostředky, zcela legálně vydat úvěry až do objemu 10 milionů, a přitom mi ten milion stále zůstane, nic se s ním nestane.

          V současném finančním systém jsou prvotní úvěry (vznik peněz), vklady jsou až další krok a teprve tady nastává multiplikace, o které píšeš. Potvrzuje to takto polopaticky veřejně ve svých materiálech i Bank of England:

          „V rozporu s tím co veřejnost věří, prvotní jsou úvěry, vklady jsou až následek úvěrů“.

          Odpověď
          • Zle som odklikol, patri sem:
            http://www.vodaksb.eu/diskuse/k-aktualnim-clankum/#comment-163552

            Odpověď
        • Jana Černíková 27.9.2018 o 23:11

          Kammerere, teorie multiplikátorů je akademická konstrukce, která nemá se současnou praxí nic společného. To, že se do banky musí nejdřív „peníze přinést“, aby se „daly půjčit“, platilo v době komoditních peněz, které měly samy o sobě hodnotu. V době dnešních „účetních“ peněz banky peníze skutečně tvoří, a to v zásadní míře v podobě poskytovaných úvěrů. Stačí se podívat do účetnictví – v rozvaze se na straně aktiv objeví poskytnutý úvěr (pohledávka za klientem) a na straně pasiv prostředky na klientském běžném účtu. Při každém poskytnutí úvěru roste bilanční suma.

          Při této praxi je teorie multiplikátorů a bankovnictví částečných rezerv logický nesmysl. Přijaté vklady nejenže nejsou nezbytným předpokladem pro poskytnutí úvěru, ale nepředstavují ani nějaký reálný limit úvěrové expanze. Centrální banka sice obvykle stanovuje vzhledem k objemu poskytnutých úvěrů rezervní požadavky, které banky mohou splnit pomocí přijatých vkladů. Pokud se ale bance vkladů nedostává, tak nejběžnějším řešením je získání půjčky na mezibankovním trhu. Vklady jsou upřednostňované jen proto, že za ně banka platí obvykle nižší sazbu, než která je na mezibankovním trhu.

          Odpověď
          • prave preto mas problem pri bankovych krizach. V 2008 vyschla medzibankova likvidita cez noc a vitazom bol ten kto mal vklady. Preto bolo napr. v SR zalozene Zuno bank, ako internetova banka, ktora mala zbierat lacne vklady, ale ekonomika sa vyvinula inak a zuno bank zanikla

            Odpověď
      • Takze podla Teba
        – A ma 100 peňazí, uloží ich do banky B,
        – banka B poskytne uver C vo výške 90, 10 uloží do centrálnej banky,
        – C za 90 niečo kúpi, zaplatí D, ktorý to zase uloží do banky E,
        – banka E má od D k dispozícií vklad 90, za čo môže poskytnúť uver 81 F.
        – F za 81 niečo kúpi, zaplatí G, ktorý to zase uloží do banky H.
        – Banka H má od G vklad 81, za čo môže poskytnúť uver 72,9.
        – a takto dokolečka, až kým neprídeme na 0

        Podla mna to funguje nasledovne:
        1/Zarobim 1000 eur, pridu do banky ako vklad
        2/Banka da uver 10.000 s urokom
        3/Napr.2000 z toho sa odlozi bokom ako vklad u dalsej spriatelenej banky hoci je to uver(vsetky peniaze su uver odkedy emisiu riadi fed)
        4/ z tychto 2000 da dalsia banka uver 20.000
        5/4.000 sa odlozi bokom do spriaznenej banky ako vklad, zvysok sa pozicia
        Atd. Mozem este vytvarat cenne papiere a derivaty a krizovo to vsetko previazat.

        Banky mozu principialne(nielen centralne) vytvarat zaporne uroky, lebo cast novych penazi sa poskytne ako vklady pre nove uvery(1:10). Potrebuju legitimneho dlznika, ktory to kryje aktivami-pracou, majetkom atd.

        Toto nas v skole neucili…

        Odpověď
      • 2. môže ich dať k dispozícií niekomu inému, nech ich zatiaľ používa. Toto ale predstavuje nenulové riziko — ten, kto ich má medzitým k dispozícií, môže všetky prehajdákať a nevrátiť nič. Takto by ich pôvodný držiteľ mal nulovú motiváciu správať sa podľa bodu 2), keď sa môže podľa bodu 1) a má istotu, že mu ostanú. Preto úrok (resp. jeho časť, nazývaná riziková prémia) je odmena za podstúpené riziko.
        Úrok je úžera, nie odmena. Uvediem príklad pri dnešnej výške úrokových sadzieb. Ak dám do banky na ročný termínovaný vklad svoje peniaze (odložená spotreba) dostanem cca 0,3% „odmenu“ v podobe úroku. Banka moje peniaze poskytne spôsobom 1/2 vkladu na hypotéku s 1,5% úrokom a 1/2 na spotrebný úver s 5,5% úrokom. V priemere to je 3,5% výnos ( po odrátaní 0,3% úroku na môj vklad to je 3,2% ) z mojich! peňazí v prospech súkromnej banky. Ja dostanem ani nie 10% z bezpracného výnosu legálnych úžerníkov.
        Úrok nemá s etickým správaním dlžníka absolútne nič spoločné. Môže mať úroky vysoké jak raketa, aj tak môže pôžičku prehajdákať do posledného centu (niektorí to tak aj robia). Ja ako vkladateľ a strádateľ by som nepotreboval žiadne výnosy v podobe úroku, ak by som vedel, že aj o 30 rokov bude cenová hladina rovnaká ako dnes a nie niekde v stratosfére. Pri stálych cenách a pri výške miery svojej spotreby si viem vypočítať koľko mi bude treba našetriť na dom, auto, na starobu.
        Čo sa týka vysvetlenia multiplikačného efektu. Nie je to žiadna objavená Amerika a tým ste ukázal ako sa z jednej 100€ bankovky bez vytvorenia akejkoľvek hodnoty dá „urobiť“ 1000€. Je to ťahanie králikov z klobúka. A netreba to komplikovať pridaním mnohých bánk. Komplikujú veci tí, ktorí chcú niečo zakryť. Napríklad banky zložitými konštruktmi v podobe derivátov, či tzv „zaistenými“ produktami pre jednoduchého človeka, ktorý nemá ani potuchy o finančnom čarodejníctve.
        Jednoduchý príklad: Mám 100€, sme traja na celom svete, z toho jeden je bankár. Ja si uložím 100€ k bankárovi. Ten požičia 90€ (10€ odloží ako PMR=povinné minimálne rezervy) tretiemu, ktorý ich obratom ruky dá mne za to, že môže u mňa mesiac bývať. Ja zoberiem 90€ a zas ich uložím do banky. V tomto momente mám voči banke pohľadávku 190€, banka má záväzok voči mne 190€ a pohľadávku 90€ od tretieho a bilancia tretieho je záväzok 90€. Ako mi bankár vyplatí 190€, keď máme stále len 100€ bankovku??? A to som ešte vynechal „odmenu“ bankára v podobe úroku.
        Tento systém, nazývaný aj frakčný, kritizujú ľudia ako Ižip, ktorý je spoločníkom v TRIM Broker a má mnohoročné skúsenosti (a úspešných) s čarodejníctvom na finančných trhoch a je zástanca zlatého štandardu.
        2.Štát sa totiž správa nemorálne a najviac peňazí zoberie tomu, kto sa nevie brániť. Tí, čo majú k dispozícii väčšie množstvo peňazí, nemajú najmenší problém zmeniť svoje bydlisko alebo sídlo do takého štátu, kde im z nich zoberú menej. Bežný pracujúci takú možnosť nemá.
        Štát sa nespráva nemorálne, len ľudia sa správajú nemorálne. Tie zákony, ktoré bohatým umožňujú fígľami platiť čo nanižšie dane a odvody zmenou bydliska (viď super proslovensky cítiaci športovci ) nerobí nejaká „božská entita“, ani nie obyčajná pracujúca väčšina, ale pár…chytrákov v službách ekonomickej „elity“. Preto sú zákony nemorálne a v prospech hlavne pár stovák, tisícok jednotlivcov.

        Odpověď
        • GRAUL Frakcne bankovnictvo nefunguje takto:
          „Jednoduchý príklad: Mám 100€, sme traja na celom svete, z toho jeden je bankár. Ja si uložím 100€ k bankárovi. Ten požičia 90€ (10€ odloží ako PMR=povinné minimálne rezervy)“
          Ani takto:
          „Ak dám do banky na ročný termínovaný vklad svoje peniaze (odložená spotreba) dostanem cca 0,3% „odmenu“ v podobe úroku. Banka moje peniaze poskytne spôsobom 1/2 vkladu na hypotéku s 1,5% úrokom a 1/2 na spotrebný úver s 5,5% úrokom. V priemere to je 3,5% výnos ( po odrátaní 0,3% úroku na môj vklad to je 3,2% ) “

          Banka vytvori z vkladu 100 eur 1000 eur, teda 900 novych eur ako pozicku pri zachovani frakcnych rezerv 10%.

          Podstatne je rozumiet nerovnici vklad<ako novy uver

          Odpověď
        • Graule, mrkni na vysvětlení ČNB, polopatičtěji to myslím už nejde :)
          http://leva-net.webnode.cz/products/kdyby-jeste-nekdo-pochyboval-cnb-potvrzuje-ze-komercni-banky-vytvareji-penize-z-niceho/

          Odpověď
    • Naprostý souhlas s článkem, ale je potřeba vyřešit něco úplně jiného.

      Současný parazitický systém nikdo z nás nedokáže zastavit a je tlačen z nadnárodní úrovně. Je to dobré vidět v čem je špatný, ale bylo by lepší vědět, jak ten systém nahradit.

      Bohužel to GP zatím žádnému státu dlouhodobě nedovolil.

      Odpověď
      • Mozno Island? Mam na mysli bankovu reformu z pred par rokov, ked centralna banka zobrala pod kontrolu tvorbu novych penazi, zrusili frakcne bankovnictvo a v komercnych bankach si lduia ukladaju peniaze na dva typy uctov 1\sporiace 2\ investicne. Island je relativne bokom, s malym poctom ludi, tak ho mozno pouzili na zujimavy experiment?

        Odpověď
        • Island je jedna asi z 5 krajin vo svete kde narodna banka nepodlieha nadnarodnemu centru ale je naozaj narodna. Menu vydava planovacia komisia ako kedysi za sociku u nas. Je to velmi zaujimava krajina, ktora vyhnala po 2009 bankarov, niektorych uvaznila, znarodnila centralnu banku a dlh prehlasila za amoralny.
          Vsetci im predpovedali krach, nakolko boli rajom frakcneho bankovnictva a spekulacii a oni otocoli.
          Okolo roku 2010 si urcili strategiu cestovny ruch, ktory tvori momentalne 40% exportu a 12% hdp. Tym ukazali vsetkym prostrednik.
          Mame sa co od nich ucit, maju najstarsi parlament v europe z roku 930, aj ked to slovo vzniklo z anglictiny , kde bol parlament az v 13.storoci.

          Odpověď

Napsat komentář

*
*

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>