KSB a DVTR

Podepisování příspěvků: anonymní příspěvky nebo ty, které v poli jména/přezdívky budou mít titulek nebo jiný text, mohou být smazány. Příspěvky s nakopírovaným delším obsahem, který je dostupný na jiném místě, mohou být také smazány – v takovém případě uvádět pouze odkaz, případně pár vět, nikoliv celý text systémem copy&paste. První komentář nového uživatele se zobrazí až po schválení, další již hned.

 Obnoviť

  1. Podíval jsem se díky tomu, že to použila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharová, na kultovní film „Základní instinkt“, který se svým dílem podílel na tvorbě současné degradační západní kultury rozkládající rodinu a udělal jsem krátký rozbor (dříve jsem neměl důvod shlédnout).

    Už jenom název filmu „základní instinkt“ je zajímavý. Pojem základní instinkty se mi líbí, protože je neutrální a neuráží Bohem daný reprodukční mechanismus jako třeba u nás používané „nízké pudy“, což by ale zase více charakterizovalo podstatu filmu.

    Film v plné nahotě ukazuje započatou morální degradaci západu. Základním instinkty jsou v mnoha situacích klíčové. Je to základna života, potřebujeme mít děti a přežít v následnosti generací, ale důležitý je vztah k těm instinktům. K mentální svobodě vede snaha vše dělat s láskou (k bohu). Na západě do určité doby, do existence socialistického bloku, byla v mediích rodina oslavována, zde film již odvádí mladou generaci od rodiny k požitku. A to i přesto, že film ve vyšší rovině je zároveň varováním před rozkladem, kdo si to však na západě v davu dokáže přečíst a zařídit se podle toho. Takže výsledek v základní rovině filmového příběhu pro novou populaci je, že základní instinkty slouží pouze k uspokojování požitků jedince a to je to hlavní, i když jak píši v předchozí větě v další rovině před tím film varuje.

    Trochu jsem se obával „sexu“ a „násilí“, ale pod vlivem západní kultury jsem si vypěstoval určitou rezistanci. Mohu říci, že z tvůrčího hlediska je to zakomponováno dobře hlavně na začátku a na konci a tak neruší příběh (a jedna scéna v ději) a dává tomu příběhu vhodný informační rámec (o morálním stavu konzumní společnosti) a zároveň jako lákadlo na lacinější diváky. Během příběhu je již pouze erotično (kromě té jedné scény), ale zase jako výrazový prvek, který ho zobrazuje jako ženskou zbraň proti mužům, což pro muže s trochou sebeúcty ztrácí atraktivitu, nikdo nechce být onuce jako ti chlapy co vyslýchají hlavní postavu, svůdnou spisovatelku krvavých románů a kterou použila jako příklad Zacharová na facebooku jako nápovědu pro Vučiče, který to ale nepochopil.

    Příběh je poměrně jednoduchý a není dlouhý, ale dobře sestavený, skládá se ze tří postav:

    Nick Currana
    detektiv, s typickými kvalitami filmového bílého muže detektiva samotář, odvaha, vtip, smělost (drzost), odhodlání příjít věcem na kloub a dotáhnout je do konce, morálně se nepodřizuje autoritám a nikdy se nevzdává
    - v druhé rovině symbolizuje západního bílého muže, není nevinný také zabil „nešťastnou náhodou“ (je násilnický – titulky z novin policista zastřelil turisty)

    Catherina Tramellová
    bi sexuální spisovatelka krvavých scénářů (románů), která již přestala milovat, protože její blízcí umírají a tak se snaží nemít nikoho blízkého. Nehledá příčinu a nechápe životní okolnosti, proč se ji to děje , dříve někoho ( možná i více lidí ) k sobě z rozmaru připoutala a pak odkopla.
    - v druhé rovině má atributy GP sama je „čistá“, ale vytváří krvavé matrice, které realizují jiní

    Beth Garnerová
    policejní psychiatr, nenachází uspokojení, protože její první láska nebyla opětována, kdy se zamilovala do postavy Catheriny a mstí se ji tak, že ničí všechny její blízké a to podle scénářů, které spisovatelka Catherina píše.
    - v druhé rovině pax-amerikana nadstátní elity, které se postavili GP, protože je už nepotřebuje a elita využívá ke svým cílům původní scénáře GP

    Nick se rozhodne spisovatelku dostat, protože to vypadá, že ona sama realizuje zločiny podle svých scénářů a také proto, že provokuje a všem se vysmívá a všechny okolo sebe ovládá. Klidně se do ní i zamiluje, ale tomu nebraní jí přímo do očí říci, že i když ji miluje stejně ji dostane. Nakonec dostane ona jeho, ale to až na konci příspěvku, jak to myslím.

    Na závěr pár matričních dialogů (nebo monologů)

    Catherina:
    „Jsem spisovatelka.“
    „Používám lidi…!“ (řídím je bezstrukturně)

    Gus (parťák Nicka) – dehonestace rodiny, láska degradována na sex, ale zároveň cítit, že je to co by si Nick i Gus přáli i když to zesměšňují:
    „Tobě vrkají v hlavě hrdličky!
    Budete mít dětičky,
    šoustat jak králíci
    a žít šťastně až do smrti?“

    Dialog Nick a Catherina, kde se Nick snaží změnit pro sebe zkázonosnou matrici:
    Catherina „Co hledáš?“
    Nick „Nový konec tvé knihy.“
    Catherina „Jak to dopadne?“
    Nick „Detektiv se zamiluje do nesprávné ženy… Ale nezemře.“
    Catherina „A co s nimi bude?“
    Nick „Budou mít dětičky, šoustat jak králíci a žít šťastně až do smrti.“ ( v určitou dobu došlo ke změně matrice z žili štastně až do smrti na někdo musí z kola ven – GP to už k zotročení nestačí )
    Nick „Proč ne?“
    Catherina „Někdo umřít musí.“
    Nick „Proč?“
    Catherina „Někdo vždycky umře.“ ( tak GP pracuje, vyhubí část obyvatelstva a lidstvo jede znovu od nuly )

    Závěr filmu Catherine se vrátí k Nickovi:
    Catherine „A co teď, Nicku?“
    Nick „Budeme šoustat jako králíci, mít děti a žít šťastně až do smrti.“
    Catherine „Děti nesnáším.“
    Nick „Tak budeme jen šoustat jako králíci a žít šťastně až do smrti.“
    ( To je Nickova konečná prohra. Takhle GP rozkládá západ, ženy si nepřejí děti a Nick ztratil šanci na fungující rodinu a v druhé rodině ztráta šancí na fungující společnost, která má být nahrazena a dobyta dělohami muslimských žen – nejdříve, ale GP vyřadil dělohy západních žen )

    Odpověď
    • Výborný rozbor. Díky za něj. Film jsem neviděl, tak se na něj někdy podívám. Budu už ale asi ovlivněn tebou nastaveným filtrem.
      Obecně jsou tyto podprahové manipulace/matrice přítomné prakticky ve všech filmech a zatím si to uvědomuje velmi málo lidí. Když na to zavedu řeč, dívají se na mě jako na blázna (mladí i staří). Kinematografie (samozřejmě i ostatní umění) vždy sloužilo k bezstrukturnímu programování a ovládání davu, je třeba v tom lidem otevírat oči.
      A pozitivně lidsky programujících filmu je málo. Máme některé z éry ČSSR, staré ze SSSR a začínají se objevovat nové Ruské, ty se ale nepřekládají a nevysílají pro veřejnost u nás.
      Máš pravdu i vtom, že v hlubší rovině, pro toho kdo chápe víc, vyznívají i některé západní filmy, které jsou jinak při povrchním vnímání velmi negativní, nakonec jako varování. To už ale vnímají jen někteří.
      Všiml jsem si, jak se dramaticky změnila tvorba např. okolo roku 68, kdy už nás začali programovat na likvidaci socialismu. Zajímavé je to taky s Ruskými pohádkami, ani za socialismu se jich u nás mnoho nevysílalo, ač jich existuje spousta (velmi krásných) a dalo by se předpokládat, že měly/mohly být v naší TV vysílány.

      Odpověď
    • vypadla (přepsal jsem komentářem) jednu odpověď v dialogu mezi Nickem a Catherinou, zde správná verze:

      Catherina „Co hledáš?“
      Nick „Nový konec tvé knihy.“
      Catherina „Jak to dopadne?“
      Nick „Detektiv se zamiluje do nesprávné ženy… Ale nezemře.“
      Catherina „A co s nimi bude?“
      Nick „Budou mít dětičky, šoustat jak králíci a žít šťastně až do smrti.“
      Catherina: „To se neprodá!“ ( zotročení pomocí peněz )
      Nick „Proč ne?“
      Catherina „Někdo umřít musí.“
      Nick „Proč?“
      Catherina „Někdo vždycky umře.“

      Odpověď
    • Možná by nebylo špatné v úvodu analýzy uvést autora scénáře, režiséra a kdo ten film platil, aby bylo zřejmějsí, „odkud vítr vane“. Vždyť herci jsou jen „cvičené opice“, které reprodukují s větší či menší věrohodností dialogy, které někdo chytřejší napsal či převedl na plátno kin. Ty odvolávky na GP mi v tomto pohledu připadají malinkou násilně naroubované na děj.

      Odpověď
      • Ako možno pri analýze pozitív a negatív nejakého auta
        „zabudnúť“ na hlavného projektanta (centrálny koncept),
        a riešiť len výkonných riaditeľov jednotlivých sekcii?

        Odpověď
      • Psal jsem s vědomím nedůležitosti autorů. Řízení probíhá bez strukturně a autor se bude snažit nějak vyhovět publiku, trendům a módě, ale zároveň a aby to mělo úspěch musí tam dát nějakou zajímavou algoritmiku. Kultovním se často stanou i málo rozpočtové filmy, protože nějak vystihnou dobu, odrazí se v nich aktuální řízení super-systémů a proto se stanou kultovní nezávisle od jiných kvalit filmu.

        Žádné roubování z mé strany neprobíhalo, o např. hlavní postavě píšu má některé atributy GP. Dílo má nějaké virtuální vztahy a ty se nějak do určité míry shodují se skutečností a tak je tam v zjednodušené formě takto vidět na skutečné vztahy, které jsou hodně propletené a košaté a tudíž nepřehledné a špatně se pak hledá podstata (hlavní procesy). Nemyslím, že existuje na západě mnoho autorů, kteří by tam dávali vyšší smyslové roviny vědomě v tvůrčím procesu jako Puškin, prostě to tam mají ani neví jak, kouzlo nechtěného.

        Co se týká odkazů na GP, tam pracuji tak, že zachytávám odrazy bez strukturního řízení v kultuře, kterou nám šikovně vnutil GP až nám skoro vnucené návyky připadají přirozené, tam kde takový odraz vysleduji na to upozorňuji. A mohu to udělat u jakéhokoli díla, vše se odráží ve všem (kopíruje z nosiče na nosič). GP řídí lidstvo již několik tisíc let a proto na něj narážíme všude kolem nás.

        K napsání mikro analytiky mě vedlo, že je tam nevinná postava (odráží způsob řízení GP), která píše krvavé scénáře a další postava, která je využívá ke svým cílům (odráží Pax-Amerikana nadstátní elitu), jestli z toho něco nevyždímám.

        Odpověď
        • @ Atom – V tomto s Tebou souhlasím . Máš podobnou výbavu jako médium. Individuální schopnost vnímat podněty pro mnohé „neviditelné a neslyšitelné“ . Nejde nastudovat ani koupit, je to dar od HNR . Jde to jen rozumně využívat . Važ si velmi . Všiml jsem si toho zejména v rubrice E/M projevy.

          Odpověď
        • Oracle 911 19.9.2020 o 19:59

          Triafaš celkom do vecí, takže nemáš sa za čo ospravedlňovať.

          Odpověď
    • Ďakujem za rozbor. Mimochodom, dopozeral som celý seriál Čierny zoznam. Vyzerá to na rovnakú matricu ktorá bola v ňom popisovaná o štátnej americkej elite ako v seriáli Lovec zločincov.

      Aj tam bol pán Herold (pán starý) (aj keď nemyslím že v obidvoch seriáloch boli rovnako konceptuálne mocný)

      V obidvoch seriáloch bola epidémia, ale skutočná vytvorená zločinnými elitami. A plno iných vecí.

      Čierny zoznam nebol ukončený (naťahovali ho ako telenovelu). V lovci zločincov vyhral jeden stroj nad druhým, ale skryte neverejne.

      Odpověď
    • A hlavne Ten koniec keď sa Nik zmieril s tým, že „Tak budeme jen šoustat jako králíci a žít šťastně až do smrti.“

      Nezomrel (hneď) pretože posledné obrazy ukázali že Catrina mala pripravený drvič ľadu pod posteľou.

      To je v podstate vyhrážka pre všetkých mužov pretože ak bude chcieť deti budú zabití.

      Preto je to vyhrážka pre všetkých mužov (prvoplánovo bielych mužov) pretože sa volá film „Základní inštinkt“ a nie napríklad „Základní inštinkt Catheriny“

      Odpověď
      • Dobré doplnění. Tu scénu jsem přešel bez povšimnutí, protože je to typické klišé, kdy v posledních záběrech je zpochybněna „nevinnost“ některé postavy (ta vražedná zbraň mohla být pod dekou schovaná i nemusela, ale to na výkladu nic nemění). V kontextu výkladu je to přesně jak píšeš, bílý západní muž je odepsaný pomalou cestou v následnosti generací a běda mu, kdyby se chtěl cukat a vystoupit z toho scénáře, využije (GP) jeho morální slabosti a…

        Odpověď
  2. RichardCZ 9.9.2020 o 20:30

    Lidičky, jsou prázdné penziony a hotely, co si udělat osobní setkání ala seminář na Altaji? Věřím, že by to hodně pomohlo lidem, co stejně jako já, mají problém pochopit základy KSB a DVTR.
    Onen vztah mistra a učedníka je důležitý, když se propojí osobní informační pole tak lidé chápají snadno a lehce to, co se z knih nedá vyčíst.. Jak říká Dr. Bárta, vědomosti nejsou znalosti a distanční vzdělávání nefunguje.

    Odpověď
    • @Richard CZ – Zapracuj . Jinak je šance se potkat na 2.Konceptuálním fóru, pokud proběhne.

      Odpověď
      • RichardCZ 14.9.2020 o 12:47

        A to bude kde a kdy?

        Odpověď
        • To první bylo 18.ledna v Praze.

          Odpověď
          • RichardCZ 14.9.2020 o 22:59

            Vím, nedostal jsem se tam.. Proto mne zajímá, kdy bude další..

            Odpověď
            • Veď navrhnite nejaké možné varianty – miesta a termíny :)

              (..a komu sa nebude chcieť/môcť cestovať,
              oblastné..miestne skupinky zrobiť, ktoré sa môžu aj sami stretnúť,
              vzájomne podporovať/konzultovať)

              My tu tak už nejaký čas fungujeme..

              Odpověď
              • Doporučuji nalézt místo na hranici, aby to bylo snadno dosažitelné jak z východu, tak i ze západu. Výhodou by bylo „nepřekročení“ hranice a následná zbytečná úřední karanténní restrikce.

                Odpověď
                • To je vtip? :D

                  Veď si zatial možme robiť stretavky vy tam, my tu
                  a potom i spoločne.
                  Teda keď opičárna zasa na chvíľu stíchne :)

                  Proste hra na Slepú babu, či Kolo kolo rímske..

                  Odpověď
                • inak fakt su zavrete hranice?
                  ..bo ja to nesledujem

                  Odpověď
                  • Zo Slovenska do Čiech je to myslím tak, že pri návrate musíš do karantény.

                    Odpověď
                • pripadne sa spytajte Hoxa,
                  či nezrobiť tu, alebo na leva-net
                  rubriku stretávok..
                  Len on má toho fakt vela,
                  tak neviem, či fakt od neho chcete, aby ešte aj toto on riešil osobne..

                  Rozmeňme to na drobné = medzikroky (Viď koncepcia a MDP v praxi):
                  Staci spravit zoznam kontaktov.
                  Napr. tvoja vyzva tu na portál s tvojim mailom, ludia sa ti ozvu
                  a mozes to zorganizovat podla krajov kde sa kto priblizne nachadza,
                  mozes stretavky aj koordinovat, ak toho nie sú zatial oni schopní sami.
                  A ked decka zo skolky vyjdu, mozete aj konferencie robit :)
                  ..a nie len u nás

                  Odpověď
                • @ Badatel
                  A co tak Luhacovice ?…krasne prostredi a mnozstvi ubytovacich prostoru.??

                  Odpověď
                  • To vôbec nie je zlý nápad

                    Odpověď
                    • RichardCZ 19.9.2020 o 18:49

                      Do Luhačovic jezdí z Prahy Slovácký expres, i třeba zítra, tedy v neděli, jede pět párů přímých vlakových spojů mezi Prahou a Luhačovicemi. Skvělý nápad na umístění Česko – Slovenského Altaje.. Je nějaké podobné místo i na slovenské straně hranice?

                      Odpověď
                  • Místo je to krásné, ale nevím jestli Luhačovické ubytovací prostory odpovídají finančním možnostem většiny.

                    Odpověď
                    • Ano, peniaze budú možno pre mnohých problém..
                      Treba asi skúsiť nájsť nejaké spoločné ubytovanie.
                      Najlepšie niekde u nejakých známych na dome,
                      na nejakom statku na dedine a podobne,
                      inak by sa to stretnutie asi muselo urobiť pre mnohých
                      na otočku len na pár hodín a hneď nazad domov, či?

                      Odpověď
                  • BRATI-SLÁVA :)

                    Odpověď
                    • V poho, to bych iste došiel :)
                      Len kde ubytovať ľudí ?
                      Skúsim sa spýtať Peťa a dám vedieť..

                      Odpověď
                      • Nikdy jsem tam nebyl, pro mne je to celkem z ruky, ale vzhledem k matričnímu jménu by to mohlo nabrat na síle a jako magnet přitáhnout i lenochy jako jsem já ;-)

                        Odpověď
                        • Tu je napr. ubytko v Bratislave na internáte Bernolák:

                          https://www.stuba.sk/buxus/docs/stu/pracoviska/uz_sdaj/Cennik_ubytovania_cudzich_osob_na-HI-JH_od_01052019.pdf

                          18 Euro na noc,
                          čo je síce na BA asi super cena,
                          ale pre mnohých možno aj tak veľa..
                          (Peťo sa mi zatial neozval.)
                          Potom by bolo uz len treba dohodnut napr dáku reštiku,
                          alebo sa prejst spolu do lesa, či niekde do parku

                  • Zajímavá lokalita je na 49.3299969N, 18.3776303E

                    Odpověď
                    • Souhlasím, lepší místo by se tězko našlo.

                      Odpověď
                      • hej, párkrát som tam bol,
                        len ľudia co nemajú auto sa tam asi dostanú ťažko.

                        Malo by to byť zrejme ľahko dostupné verejnou dopravou.

                        Odpověď
                        • Kdybych tam jel autem, mohl bych z nejbližšího vlakového, či autobusového nádraží svézt kolegy. Nevidím v tom problém. Určitě se taková akce dá domluvit zde.

                    • A je tam i řada ubytování, a klubovny určitě také.
                      Při pěkném počasí i zdravotní procházky.
                      Na víkendové akce přímo ideální. Pouze v sezóně to může být dražší a více obsazené.

                      Odpověď
                • O jednom takovém přeshraničním místě bych věděl.
                  A byli bychom ,,přímo u zdroje“.
                  Archeopark Mikulčice- Kopčany je dosti zajímavé místo vztahující se k naší společné historii a leží na obou stranách hranice.
                  Obě části propojuje lávka přes řeku Moravu, která zde tvoří hranici:
                  https://mapy.cz/zakladni?x=17.0858498&y=48.7982590&z=16&source=base&id=2236605

                  Odpověď
                  • Přijedu kamkoliv .Ale budu tam bez náhubku . A přivezu nějakou dobrotu z hub. Slibuji .

                    Odpověď
                  • Máš tam dáky tip na prespanie,
                    alebo to myslíš len na otočku?

                    Re: Boletus
                    Ja inak s občasnou hrou na slepú babu
                    na pol žrde problém moc nemám :)

                    Odpověď
              • Já to mám podobně. S pár kolegy /zatím kolegyně absentují/ se potkávám buď osobně /při cesách do Prahy s Pavlem NicNežNulou / anebo si mailujeme /Boris, Honza-Člověk/ . Kdo má chuť si se mnou pokecat osobně, z mé strany žádná překážka . Do Prahy jezdím často – jako důchodec tam a zpátky za pakatel 95-100 CZK. A pokud je tu pár Plzeňáků nebo dokonce Klatováků ev Domažlických – ještě snazší kontakt. Dejte vědět a můžeme zorganizovat občasné popovídání si .

                Odpověď
                • Veď kto s tým nápadom príde, nech to spraví.
                  Tak to vždy funguje.
                  Inak to nefunguje, ale sa to len brzdí.

                  Ďalej algoRytmus pokračuje tak,
                  že keď už z kmeňa tento konárik vyrástol
                  a príde jeho ďalšie vetvenie v korunu,
                  deleguje toto právo (tvorstva..sTrojenia) jeho „pán“,
                  riaditeľ, vedúci..vediaci,
                  ktorý si už ono sTrojenie vyskúšal..

                  Teda..každý si môže svoju vetvu riadiť..samoriadiť.
                  A keď príde tvorca šikovnejší, on prevezme riadenie,
                  prirodzené koordinovanie.
                  Medzicieľ dosahuje, vyhráva ten,
                  kto(rí) si osvojí/a osobnosť kolektívnu,
                  intelekt kolektívny, sieť, kolektívne riadenie,
                  ako bunky jedného tela, ktoré tvoria kolektívneho Celoveka.

                  Preto: Máš nápad? Oznám, ak chceš, ale hlavne: Vykonaj ho! :)
                  Kto čaká, že jeho nápady zrobia iní,
                  hlavne v počiatočnej fáze, ak nebol na to vytvorený priestor,
                  dostatočné infopole, väčšinou akoby len hrach na stenu hádzal,
                  kvapku vody na kameň horúci pre-dal..

                  Odpověď
                  • RichardCZ 19.9.2020 o 18:29

                    Ludo, díky za dodání odvahy, už jsem začal komunikovat u nás, v Praze.

                    Dokonce jsem zjistil, že ten človíček má podobné zájmy jako já, a že si přinejmenším můžeme být navzájem užiteční.

                    Myslím si, že by se neměly setkávat větší skupiny než devět lidí, říká se, že když se sejde deset lidí, tak jeden z nich už tam je služebně :D

                    Odpověď
                    • :D hej..
                      ako disidenti za vlády marxistov,
                      či komunisti za Hitlera :)

                      My tiež robíme stretávky väčšinou max. 5-7
                      a niekedy len 2-4

                      Odpověď
                    • :-D
                      No něco na tom bude i dnes.

                      Souhlasím i s názorem, že kdo má nápad a chuť, má ho prostě realizovat.
                      Já se pohybuju a v dohledné době i pohybovat budu zhruba v prostoru Brno-Olomouc-Ostrava-Zlín-Břeclav, pokud se vyskytujete poblíž, mohli bychom občas pokecat.

                      Odpověď
    • Ke vztahu mistra a učedníka, souhlasím.
      Připomíná mi to, jak jsem zjišťoval a piloval postupy něčeho, co jsme potřebovali udělat, věnoval jsem tomu nejméně 20 hodin, ostatní předchozí znalosti nepočítaje a pak jsem vše potřebné naučil člověka, který se mnou na mini projektu pracoval, během méně jak dvou hodin.

      Další věc je, že učedníkovi často chybí znalosti termínů, chybí základní celostní pohled na věc, zatímco „mistr“ – nebo prostě jen člověk o něco zkušenější, už mozaiku složil v míře dostatečné a nemusí už ztrácet spoustu času skládáním základních dílků mozaiky.

      Odpověď
      • RichardCZ 15.9.2020 o 9:41

        Také jsem to zažil jako mladý kluk.. Začal jsem podnikat v roce 1990 a tehdy skoro nikdo neuměl účetnictví, a ti, kdož ho uměli, nevěděli kolik peněz za to chtít.. Musel jsem být zapsán do tehdejšího podnikového rejstříku, a tak jsem se začal učit účetnictví, protože táta, ač soustružník, „byl na papíry“, máma vedla obchod a hospodu SD Jednota a táta jí „dělal papíry“ tak, že si podle jeho bilancí účtárna opravovala svoje doklady.

        Nějak mi to nešlo, ležel jsem ve sbírce souvztažností a v účtové osnově a furt to nebylo ono..

        V té době jsme pracovali v jedné patentní a známkové kanceláři, kde jsme instalovali počítačovou síť a telefonní linky z pobočkové ústředny, a moji kluci tam dělali všechno, co potřebovali & chtěli, jako stěhování nábytku, opravu klik, věšení obrázků, královsky nás platili a vůbec nás měli rádi..

        Tak jsem se pana ředitele dovolil, zda se mohu poradit s jejich hlavní účetní.. Pan ředitel mne za ní poslal, tak jsem té dámě ukázal svoje knihy a papíry, ta se do toho letmo kouknula a řekla mi, abych přišel v neděli po obědě na kafe, že mi to všechno vysvětlí..

        A tak se také stalo, během snad cca 2-3 hodin (vůbec netuším, jak dlouho to trvalo, dnes se tomu říká „stav Flow“ jsem všechno pochopil a zbytek už byla jen intuice a rutina, zkrátky, ta dáma ze mne u kafe po nedělním obědě udělala kvalifikovaného účetního. Dotáhnul jsem to až na hlavního účetního v jedné cestovce, ale nakonec jsem se na to po 12-ti letech vykašlal a vrátil se zpět ke svým milovaným drátečkům, jističům a další elektrické a elektronické havěti, ale to už je, jak říkával Barbar Conan, úplně jiný příběh..

        Odpověď
    • Byla bych pro!
      Pro mě je osobní kontakt nenahraditelný, asi se nějak „nacucávám“ na vyučujícího člověka a pobírám látku i s celým jeho kontextem, mozaikou…
      O možnosti vzájemné diskuse ani nemluvím!

      Odpověď
      • RichardCZ 16.9.2020 o 13:16

        Právě pro toto „nacucávání se“ třeba MUDr. Klímová zásadně odmítá provádět psychoterapii po Skype s člověkem na druhém konci světa, a že se jí ozývají krajané z Austrálie či z USA. Vždy je nutné přijet do její ordinace..

        Na dálku se většinou „naciťují“ šarlatáni či podvodníci, i když připouštím, že mohou existovat lidé, kteří to opravdu umí, protože o informačních polích fakt nic kloudného nevíme, jen víme, že to funguje, na samotnou informační úroveň nevidíme stejně jako naši předkové ve středověku, kteří před vynálezem mikroskopu neviděli bakterie a tak museli empiricky odvodit, že na epidemii moru platí karanténa a hygiena, přestože nevěděli proč.

        Odpověď
        • Informační pole fungují, mám to vyzkoušeno.

          Odpověď
  3. Jana Černíková 8.9.2020 o 15:23

    Martine 21, slíbená reakce na Váš dřívější komentář, v zájmu zkrácení použiju i pár odkazů.

    1/ Integrace stinných stránek – u příkladu vycházíte z předpokladu, že když něco člověk ví, tak to bude šířit bez ohledu na další okolnosti, tj. bez jakékoliv míry. Pokud by někdo začal zmíněné dívce/rodičům vykládat podobné věci (aniž by k němu směřovaly otázky) a navíc ještě po tak traumatizujícím zážitku, tak je to zvěrstvo – a velmi pádná protireakce by přišla naprosto po zásluze. Ale myslím, že drtivou většinu lidí, kteří mají alespoň základní povědomost o tom, jak realita funguje, by nic takového ani nenapadalo. Proto pro ně podle mého názoru neplatí ta Vámi zmiňovaná vztahovačnost, resp. já-centrismus.

    Na druhou stranu – člověku, kterého podobné události postihnou, podle mě nic nepomůže tolik jako pravda a uvědomění si příčin. Ale ten dotyčný na to musí být připravený – vykládat někomu věci, na které připravený není = překračování jeho hranic. A známkou té nepřipravenosti je např. to, že sám nepátrá po informacích, neklade otázky sobě i druhým atd.

    Když to shrnu – nemám vůbec nic proti poukazování na možné potíže spojené s nějakým přístupem, ale s tím, co píšete, mám dvojí problém. Jednak popisujete extrém, čímž nechci říct, že k ojedinělým excesům nemůže docházet – ale taky přece nezahodíme nože nebo nepřestaneme jezdit auty jen proto, že s nimi někdo zabíjí. A další věcí je, že neříkáte, kudy ta cesta podle Vás vede, když ne přes integraci nezpracovaných emocí, a ani na dřívější otázky mířící do praktické roviny (jak byste řešil konkrétní příklad, jaké máte zkušenosti,…) od Vás odpověď nepřišla.

    Na základě mj. i vlastních zkušeností považuju řešení emoční roviny za záležitost klíčovou, a to hlavně z následujících důvodů:

    a/ potlačené emoce bude realita zrcadlit tak dlouho, dokud člověka nepřiměje k řešení – a to prostřednictvím ne úplně příjemných okolností, jako jsou konfliktní pracovní nebo osobní vztahy, psychické i fyzické obtíže, zdánlivě neřešitelné situace apod.,

    b/ člověk je manipulovatelný prostřednictvím všech oblastí, které nemá ve vědomé úrovni a se kterými neumí zacházet, tj. i prostřednictvím všeho, co má na podvědomé úrovni,

    c/ člověk, který nepracuje na vyčištění svojí emoční roviny, nemá svůj vlastní nástroj na čtení (i tvorbu) reality, tj. nemůže se stát nositelem něčeho, co KSB označuje za konceptuální moc (více např. zde); takový člověk tvoří především nevědomě, a to převážně v takové podobě, kdy svojí energií posiluje to, proti čemu bojuje.

    Mimochodem – co myslíte že stojí za potížemi příznivců KSB zmiňovanými v tomhle příspěvku?

    2/ Objektivní zlo organizované zvenčí, resp. GP – myslím, že tytéž zákonitosti, které platí pro jednotlivce, platí i pro vyšší celky, takže já bych o nějakém objektivním zlu organizovaném zvenčí nemluvila – můj náhled na to, co je to zlo (poslední 2 odstavce).

    Když použiju terminologii KSB, tak ten tzv. tlak prostředí není nějakou směsicí náhodných faktorů, ale něčím, co zrcadlí „slepá místa“ té které společnosti. Každý ten tlak může být úspěšný jen tehdy a jen tam, kde lidé zatím nejsou z nejrůznějších důvodů schopní nebo ochotní ubránit to, co by bránit měli. A rostoucí tlak prostředí je má nasměrovat k přístupu, kterým ten tlak přemění na svůj vlastní nástroj sloužící rozvoji – to je podle mě i podstata PFR.

    K vysvětlení pohledu na GP si pomůžu paralelou – představte si mistra bojového umění, který jakmile jeho žáci zvládnou základní techniky, tak do nich začne nemilosrdně bušit. A když ti žáci včas nezareagují, tak rány dopadají a dost to bolí – ale tímhle způsobem z nich vychovává skvělé bojovníky. Ubližuje ten mistr svým žákům, nebo jim pomáhá „vyrůst“? A obdobný princip podle mě platí pro vztah GP versus lidstvo. S tím, že ta paralela by se dala ještě rozvíjet – ten mistr do toho jde i přes to, že ví, že vzhledem k nepřekročitelnosti určitých zákonů, si bude muset na vlastní kůži odžít všechny ty rány, které kdy rozdal.

    3/ JŽO versus zrcadlení – není mi jasné, v čem přesně by měla spočívat ta principální odlišnost interpretace ze strany příznivce KSB versus příznivce jiného směru (navíc ani jeden z těch směrů není totožný s mým pohledem). Podle mého názoru i pro KSB (resp. Stalinovu éru) platí, že staví na jednotlivci a na vytvoření podmínek pro maximální rozvoj jeho potenciálu – a od téhle základní podmínky potom odvozuje i rozvoj celé společnosti – a ani si nedovedu představit, jak by to mohlo jít jinak.

    Podle mě člověk, který rozvíjí sám sebe tak, že při tom respektuje vyšší zákony, automaticky rozvíjí i své okolí. A nejen to – na své okolí nemůže působit lepším a „čistším“ způsobem než právě přes rozvoj sama sebe. Takový člověk nevnímá jednotlivce a celek jako nějaké protiklady, takže na jedné straně respektuje hranice jiných jednotlivců, ale na straně druhé ví, že všechno je se vším propojené a že všichni jsou součástí jednoho celku. Chápe mj. princip hologramu a tak ví, že cokoliv udělá směrem ven, tak totéž otiskuje i sám do sebe – a podle toho se taky snaží chovat.

    Za JŽO, resp. zrcadlení nepovažuju jen nějaké zvláštní shody okolností, ale i úplně prosté věci, jako je rozkopaná silnice, sklenička, která vyklouzne z ruky a rozbije se, nefunkční kabel u mobilu nebo nemožnost zaparkovat na obvyklém místě – myslím, že jde o nepřetržitý dialog, jehož „řeč“ může být někdy i hodně jemná. A co se týče posuzování podle hesla „čas je kritériem pravdy“, tak vzhledem tomu, že vývoj lidstva se podle mě odehrává v cyklech čítajících desetitisíce let, tak mi Vaše hodnocení přijde předčasné.

    Odpověď
    • Jana Černíková 8.9.2020 o 18:50

      Vložené odkazy se nějak nepřenesly – takže pro doplnění:

      - v úvodu – Váš dřívější komentář: http://www.vodaksb.eu/diskuse/ksb-a-dvtr/comment-page-9/#comment-340584

      - bod 1/c/ – „(více např. zde): http://www.vodaksb.eu/diskuse/otazky-a-odpovedi/comment-page-7/#comment-253234

      - poslední věta bodu 1/ – „v tomhle příspěvku“: www.facebook.com/groups/851293808271819/permalink/3324706614263847/

      - bod 2/ první odstavec – „co je to zlo“: http://www.vodaksb.eu/diskuse/mimo-tema/comment-page-79/#comment-244747

      Odpověď
    • Martin21 9.9.2020 o 10:22

      Jana Černíková
      Jano, já myslím, že nic moc nového na tohle téma už nevymyslíme. Já bych se opakoval. A Vy také víceméně rozvíjíte či opakujete to, co jste už napsala. Pro mě je to takový ezo-kruh. Neberte to nějak dehonestačně. Já to pro sebe takhle shrnuji a Vám Vaše názory a přístupy neberu. Třeba Vám i nějak fungují. Ale celku, vypadá to, příliš prospěšné nejsou. Kdyby ano, tak už to na Zemi vypadá jinak. Lépe. Mně připadá, jako kdybyste mluvila a uvažovala z pozice nějaké alternativní reality a nevnímala, co se reálně děje. Vysvětlím to příkladem: zatímco takhle jedinec rozjímá, uvažuje, medituje, zkoumá souhry okolností a snaží se je různě smysluplně vyhodnocovat, tak si ani nevšiml, že se něco děje a mění se realita. A tak nějak ho možná udiví, že se kolem něj např. vyskytuje pár nepříliš vstřícných muslimů-fašistů, kteří tomuhle jedinci, začnou nevybíravě vyčítat, že se nemodlí podle předpisů a na předepsaném místě v předepsanou hodinu, že (pokud jde o ženu) není zahalená atd. No a to je pro dotyčnou osobu jistě nemilé „překvápko“. Realita se ukázala být jinde. A místo řešení zrcadlení, souvislostí, ukazatelů a znamení začíná jít o holou existenci.
      No, ještě je tu jedna možnost a sice odhodlání pochopit jejich jednání a naší roli v něm, a brát to jako školení od třeba gp-učitele (dle Vás) a tak nějak „konstruktivně“ to celé zpracovat. Proč ne, třeba hlava toho přemýšlivého hledače něco vymyslí, ještě předtím, než mu ji uříznou.

      Jinými slovy, podle mého názoru se díváte přes kaleidoskop.
      Z kaleidoskopického východiska se nedá vysvětlovat a chápat mozaika.

      Co se řešení týče, je nabíledni. Pochopit, jak jsou řízeny sociální supersystémy a další záležitosti spojené s člověkem a jeho existencí na téhle planetě.
      I proto chodíme já i Vy, předpokládám, na tyhle stránky.

      Odpověď
      • Jana Černíková 9.9.2020 o 13:39

        Taky mám pocit, že už se „točíme v kruhu“, takže jen pár vět na závěr.

        „Třeba Vám i nějak fungují. Ale celku, vypadá to, příliš prospěšné nejsou. Kdyby ano, tak už to na Zemi vypadá jinak.“
        Jak by to mohlo vypadat jinak? Kolik lidí ty zmiňované principy zná a z nich je „žije“?

        K popisovanému příkladu – pokud ho stavíte takhle, tak zřejmě nevíte, jak fungují instinkty – ty v takové situaci jakémukoliv člověku velí bojovat o život. A když už k takové situaci dojde, tak to má myslím co říct, jak jednotlivci, tak společnosti – pokud myslíte že ne a zároveň se odvoláváte na KSB jako řešení, tak by Vám to mělo přinejmenším „narážet“ na následující:

        „Všedržitel chyby nedělá: všechno, co se děje, se děje k lepšímu; všechno, co se stalo a co se stane, se stalo a stane se nejlepším možným způsobem s ohledem na záměry a etiku plynoucí z reálné mravnosti, jejímiž nositeli jsou jedinci ve svém souhrnu tvořící společnost; Všedržitel je veliký a všemocný a Jeho milost je nekonečná.“

        A pokud si k posouzení pohledu druhého člověka vystačíte s tím, že podsunete příklad stejně tak absurdní jako posměšný, tak opravdu nepotřebujete mnoho.

        Odpověď
  4. Študent KSB 5.9.2020 o 22:01

    Na fkt altaj vyšla nová analytika „Vojna a zákony dialektiky“

    https://fct-altai.ru/c/analitika/voyna-i-zakony-dialektiki
    https://fct-altai.ru/files/2020/War_and_the_Laws_of_Dialectics.pdf

    Odpověď
  5. Jak by jste definovali “Bozi zamer”?

    Odpověď
    • @ Joe

      Zij a nechej zit !

      Odpověď
      • Spise si myslim, ze jelikoz jsme vsichni Bozi deti a Buh nas stvoril k obrazu svemu, tak budeme zit na Zemi vsichni jako bratri a sestry.Me spise vrta hlavou, co bude ze satanem.Vrati se zpet k Bohu, uzna svou porazku?
        Muzeme se o tom bavit do skonani veku, v kazdem pripade u Boha v jeho celistvosti a vecnosti neni rozporu.

        Odpověď
        • No, všechno se vrátí zpět k Bohu. Všechno co stvořil je u Něho pořád. Je to v rámci Jeho stvoření, včetně satana, ať už si myslí co chce.

          A každý mající svobodnou vůli se bude nakonec zodpovídat z toho jak ji využil.

          Toť můj pohled na věc.

          Ale to není definice, to je spíš jak si představuji obsah.

          Odpověď
    • NicNezNula 30.8.2020 o 20:31

      Naplnit stavový prostor všech možných stavů vesmíru „reálnými“ prožitky a získat zkušenost pro další reset.

      Odpověď
    • Výraz „Boží zámer“ obsahuje v sebe protirečenie. Zámer je plán, úmysel. Obvykle smerom do budúcnosti. Môže mať vševediaca bytosť, ktorá existuje mimo čas „zámer“ ? Načo by mu bol ?

      Odpověď
      • Zdánlivá maličkost, ale jen zdánlivá. Jak nad tím tak přemýšlím, jeví se mi to stále jednak Tvá námitka jako naprosto správná a především jako poměrně nebezpečná mina vložená do Slovenského (Českého a možná dalších) jazyka. Kóduje v lidech podvědomě ateistické chápání světa – řeč je mocný nástroj.
        Sám budu od teď používat pojmem „Boží směřování“, dokud se třeba neustálí jiný, ale věcně správný.

        Odpověď
        • To už je podle mne zase jen zbytečné slovíčkaření. Nevidím rozdíl mezi záměr a směřování. Také se říká úradek. Bůh možná existuje mimo čas, ale my ne.

          Odpověď
        • bez času taky nemůžeš nikam směřovat :-) možná tak ukazovat.

          Souhlasím s Ireny podle mne trefnou a pragmatickou poznámkou.

          Odpověď
          • Ak UniVersum nemá začiatok .. prípadne ani koniec,
            čas v zaužívanom ponímaní populácie neexistuje.

            Odpověď
      • Zámer sa dá chápať aj ako neohlásné (alebo skryté) vyjadrenie smerovania k nejakému cieľu, či už čiastkovému alebo konečnému (aký sledujem).

        zámer – to čo je za mierou, ktorú používam
        mať zámer – mať aj cieľ (nevedome môže byť cieľ cudzí a nie svoj)
        robiť s nejakým zámerom – ísť za učitým cieľom. Mojím zámerom je dosiahnúť toto(tento cieľ).
        zámer – za mer (miera). Čo sa skrýva za tým, kde svojími krokmi m(i)erim. Čo sa skrýva za prejavom mojej miery, čiže k akému cieľu smerujem.

        Zámer je skôr vyjadrením kvality, ktorá doprevádza používanie miery. Napríklad odhadujem podľa myšlienok a činnosti druhého človeka, za akým zámerom robí to čo robí a čo je pravdepodobne jeho cieľom. Keď niekto vyhlási, že jeho zámerom je dosiahnúť toto (tento cieľ), tak ho možeme hodnotiť podľa – účel svätia prostriedky. Ak jeho prostriedky nezodpovedajú ohlásenému zámeru (alebo cieľu), tak odhadujem, čo je v skutočnosti jeho zámer, čo sa skrýva za jeho mierou a tým k akému cieľu smeruje.

        Zámer nemusí nutne existovať v čase. Áno, keď berieme celkový zámer, ako postupnosť čiastkových cieľov, tak sa nám zdá, že zámer prebieha v čase. Čo ale keď zámer je od začiatku ten istý a len jeho prejavy v čiastkových cieľoch sú rôzne vzhľadom na používanie miery.

        Dá sa povedať, že zámer človeka je jeho svetonázorovým vyjadrením. Potom môžem v jednoduchosti povedať (odmyslím si na chvíľu vývoj človeka a jeho svetonázoru), že keď som pevný vo svojom svetonázore, tak môj zámer sa nemení, aj keď jeho prejavy v živote (v čase) vo vzťahu k okolnostiam a požívaniu miery sú rôzne a aj v rôznej kvalite.

        Odpověď
      • Částečné synonymum často používané je boží plán, který je mnoho-variatní. Záměr je to spíše pro nás (ne pro Boha, pro toho je to tvoření), protože náš růst spočívá i v odhalování a realizaci tohoto plánu, kdy si můžeme vybrat zkoušet jít proti němu nebo zkoušet žít v korytě božího záměru, snažíme se přečíst záměr tohoto plánu, kam to vede. Další okolnost je, že my můžeme jít proti plánu ne proto, že ho nechceme, ale proto že ho nedokážeme odhalit (platí to i opačně, můžeme jít přáním proti němu a přitom ho vlastně naplňovat). Tahle okolnost nás nutí vést dialog s Bohem prostřednictvím životních okolností. Satan je definován jako bytost, která boží plán částečně chápe a ví o něm a své znalosti se snaží využívat k blokování naplnění božího plánu (hledá v tom mnoho variantním plánu cestu, kdy si co nejdelé může udržet své parazitické postavení, kdy morální chyby ostatních obrací ve svůj prospěch).

        Poznámka:
        Toto „Požehnán buď ten, kdo okrade zloděje“, je vlastně požehnání Satana, jeho egregoriální podpora schvalující řízení pomocí darebáků, kteří se vzájemně mezi sebou okrádají a perou.

        Odpověď
        • Povedal si to za mňa :-)
          Pojem „Boží Zámer“ (plán, cieľ) nie je myslený vo vzťahu k Bohu (ako Jeho vlastný cieľ), ale vo vzťahu k ľuďom, ako cieľ vytýčený Bohom pre ľudí, ktorí majú ľudia sami odhaliť a snažiť sa ho realizovať. Asi lepšie by bolo napísať „Boží Zámer pre ľudí“

          Tak ako V.I.Daľ povedal „Niet veci bez obrazu“ (pod termínom „vec“ je myslený materiálny objekt), tak isto by sa dalo povedať „Niet veci bez cieľa“. A skutočne, z hľadiska DVTR sa môžeme na všetko materiálne okolo nás i v nás pozerať ako na procesy, ktoré majú svoj cieľ. Ten cieľ by mal byť dosiahnutý skôr, ako dôjde k transformácii objektu (rozloženiu na stavebné prvky, z ktorých neskôr vznikne iný objekt). Skôr by sa dalo asi hovoriť o zozname cieľov, ktoré majú rôznu úroveň dôležitosti a rôznu mieru vplyvu na chod okolitých procesov. Napríklad u živočíchov je jedným zo základných cieľov reprodukcia (aby rod existoval), potom odovzdanie adekvátnych znalostí potomkom (aby rod nedegradoval a časom nevymizol). Potom môžu byť ciele aj vo vzťahu k štátnosti, a k celému ľudstvu – zdokonaľovaniu kvality v akej žije (nielen materiálnej, ale aj sociálnej, duchovnej). Tá kvalita sa zvýši, ak nájde spôsob harmonickej symbiozy s Prírodou.

          Keďže Boh je neviditeľný a komunikuje len Jazykom životných okolností, tak potom Zámer, ktorý predurčil ľudstvu, musí byť tiež pochopiteľný z vonkajších informácii, z prostredia, z Jazyka životných okolností. Musí byť dostupný ľudskému rozumu a čitateľný z prostredia a životných skúseností.

          Hoci každý máme v živote svoju individuálnu misiu, v ktorej môžeme byť najviac užitoční, nemyslím si že by ostalo iba pri jednotlivcoch, a ľudstvo ako celok by nemalo poslanie, domácu úlohu, ktorú treba vyriešiť, aby splnilo skúšku dospelosti…
          Ak sa má zmeniť ľudstvo, musí sa zmeniť aj kritické množstvo jednotlivcov. Takže má význam začať od seba.
          Je to len môj ty, ale najviac mi dáva zmysel chápať pod slovom Boží Zámer to, čo je najviac očividné pri pohľade na dnešné ľudstvo. T.j. vyriešiť všetky nezrovnalosti, ktoré ľudia páchajú voči sebe aj voči prírode, a pokúsiť sa vytvoriť takú kultúru, ktorá bude plodiť stabilný harmonický rozvoj ľudstva v symbióze s Prírodou. T.j. vrátiť ľudskému životu a spoločnosti a biosfére harmonickú stabilitu.
          Nedá sa to robiť direktívne. Banda lotrov nemôže vytvoriť spravodlivú spoločnosť. Najprv musia zmeniť seba. Musia vytvoriť funkčnú kultúru v malom, vo svojej komunite, ktorá prinesie svoje plody.
          Popri tom treba ešte vyhrať boj nad doterajšou koncepciou globalizácie a jej chápadlami. Nič z tohoto sa nedá bez Boha. Preto na Neho pri týchto procesoch netreba zabúdať. No makať musíme sami, nič nám bez námahy nepadne samo do rúk.
          To je môj osobný pohľad na to, čo vnímam pod pojmom Boží Zámer. Definícia nie je, a ani neviem či by bolo dobré, aby sa niekto takú definíciu snažil vytvoriť a vnucovať ju druhým (kľudne by mohlo ísť aj o omyl, ale s následkami). Nech sa každý spýta Boha sám, linku k Nemu predsa má.

          Odpověď
          • Boletus 2.9.2020 o 7:07

            @jardob – Brilantní. Doufám , že si Tvůj příspěvek přečte i @Vlasta jako odpověď na své otázky. To je přesně podstata omylu docenta Bárty . Nevidí „člověka“ a jeho individuální mravní vývoj jako podmínku kolektivního „civilizačního“ vývoje. Lidsky řečeno – nevidí strom , protože má dovoleno hovořit jen o lesu. O Božím záměru už vůbec ne.
            Možná ,docentovi křivdím v tom ,že on ve skutečnosti velmi dobře vidí.Ale popdpis na smlouvě s Wollandem je přeci jeho, tak čemu se divit.

            Odpověď
            • Barta má své úkoly, to je jasné. Tady je jeho další výplod: Padne naše civilizace s koronavirem? Scénáře jsou rozepsané dva, říká vědec.
              https://www.seznamzpravy.cz/clanek/padne-nase-civilizace-s-koronavirem-scenare-jsou-rozepsane-dva-rika-vedec-117515#dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.lptag&dop_ab_variant=null&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
              Egyptolog Miroslav Bárta v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že mu v Česku chybí pozitivní přístup, snaha zvládnout to spolu (opak je pravdou a COVID má mimo jiné lidi držet na distanc co nejdéle obávající se jeden druhého, nekomunikující, nespolupracující), jaká je vidět v Německu či Británii. Češi od svých elit očekávají velice málo a to je škoda (není to škoda, spoléhají daleko více na svůj vlastní rozum a své schopnosti což omezuje možnost jejich zmanipulování žádaným směrem), míní.

              Odpověď
              • Putinovec 2.9.2020 o 8:20

                Pasák Bárta zřejmě nepochopil , že zákon času mu jeho zjevné manipulace odkryje , tak jako on odkrýval pozůstatky minulosti.
                Ovšem na rozdíl od něj , je nebude skrývat ,ale doslova je vykřičí do světa.
                Tímhle tempem nebude mít GP koho postavit do hry. Jakmile za odpovědného činitele budou muset být vidět reálné výsledky , obchodníci s deštěm vypadnou ze hry.

                Odpověď
                • I svým zjevem připomíná egyptského velekněze. A není sám, co třeba J. Bezos. To nebude náhoda.
                  https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeff_Bezos
                  Bárta sám přiznal, že vykopávky v Egyptě mohou dělat jen „vyvolení“ (je jasné kým).

                  Odpověď
                  • Putinovec 2.9.2020 o 8:44

                    Podobný dojákový scénář , jako u šmejda Gatese. Jak vlastní pílí k nezměrnému majetku přišel , aby mohl financovat potřebným směrem.
                    Musím si utřít slzu dojetí.

                    Odpověď
                • Bohumil 2.9.2020 o 9:47

                  Já myslím, že to chápe, přinejmenším GP rozhodně. Vždyť to sám odkryl – třeba v „I pet Goat II“. Teď se pokoušejí všemožně (očividně a naštěstí už i trochu zoufale) to předurčení, které podle všeho na základě svých, kdysi získaných vědomostí znají, zvrátit. Marně. Nevychytračí nic. Je tu a řídí přece ten „Nejchytřejší z chytráků“ ..

                  Odpověď
                  • poznámka: myslíš že I Pet Goat II vypustil GP?

                    Odpověď
                    • Nenapadá mě, kdo jiný. Ale současně si uvědomuji (a nedokážu zodpovědět) otázku, co ho k tomu vlastně vedlo ?

                      Odpověď
                      • Oracle 911 2.9.2020 o 19:22

                        HNR alebo ostatné znachárske voči GP nepriateľské štruktúry…

                        Odpověď
            • Ano, přečetl jsem si to. Jardob jako vždy skvělý a zároveň těžký k pochopení. Ale budu přemýšlet.
              Jen dodám svůj názor – záměr má někdo, kdo má vědomí (aby ho definoval, případně korigoval) a vůli (aby ho uskutečnil). Směřování má nevědomý organismus i neživý objekt (např řeka či hvězda). Vychází z podstaty objektu a přírodních zákonů, které určují jeho vznik, vývoj a zánik. Pěkně je to vidět právě na hvězdách – podle své hmotnosti směřují k různým koncům…

              Odpověď
          • Ešte skúsim k tomu dodať, že tie dva faktory: 1) kritické množstvo ľudí musí zmeniť seba a 2) treba dosiahnuť zmenu koncepcie aj vo zvyšnom svete, – musia byť vyriešené, inak vybudovaná spravodlivá spoločnosť nebude stabilná a krach bude len otázkou času.

            Ak nebude splnená prvá podmienka, a dajme tomu, že nejaký počet správnych a čestných ľudí sa dostane na najvyššie miesta a kvalitným riadením sa im podarí zmeniť organizáciu spoločnosti (ako v minulosti Stalinovi), tak napriek tomu tá spoločnosť bude vnútorne napätá a nestabilná, pretože tých pár spravodlivých ľudí svojou osobou nenahradia celý aparát štátnosti, v ktorom bude veľa psychotrockistov a komformistov, ktorí nebudú mať chuť makať a nič z toho nemať. A sami zradia a zničia tento systém, ak sa im naskytne príležitosť.

            Ak nebude splnená druhá podmienka, a prvá áno, tak to napätie bude pôsobiť zvonka, a táto spoločnosť (ak nebude dostatočne veľká a mocná) sa skôr či neskôr stane objektom zahraničnej agresie (ako staroruská civilizácia)

            Spravodlivá spoločnosť môže byť globálne stabilná, ak nespravodlivá kultúra bude len okrajovým štatistickým javom na svete (a pod kontrolou, aby okrajovou aj zostala, a zostala preto, aby sa na ňu nezabudlo a história sa neopakovala).

            Odpověď
            • Děkuji za přesnou analýzu.

              Odpověď
  6. https://jakubmoravcik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755618

    Odpověď
    • miesto romanov a grafomanie, len v kratkosti. autor je pevne v okovach „svojho“ egregoru, a knihy zjavne necital na obohatenie ale tendencne aby si utvrdil svoj nazor(aj ked urcite nahlodanie tam asi bude takze mu davam do buducna nadej na ziskanie metodologie bez zaujatosti). inak by nemohol po precitani tolkej literatury hovorit o boji KSB s cimkolvek inym lebo ta je o budovani a spolupraci, ale nie na fasistickej baze stareho zakona. ako hovori jeden rusky „vtip“, Stalin bol patriot- hovoria patrioti, Stalin bol darebak-hovoria darebaci, Stalin bol hlupak-hovoria hlupaci.
      podobne to plati o KSB, islamofob bluzni o mohamedanskom spiknuti, konformista bluzni o konspiracnom spiknuti, zidofil bluzni o antisemitizme alebo o vsetkom naraz…
      a to sa este priznal, ze Bibliu precitanu nema, Koran a ine knihy iste nie, porovnava preklady ceske-slovenske s ruskymi(neplati to vseobecne ale ruske preklady su presnejsie kvoli zachovaniu starsich pisomnosti v byzancii ako nasej rimskej verzii), co by este nebolo tragicke ak by k tomu napisal svoj kratky nazor, ale touto grafomaniou si len robi hanbu ze sa tvari ako odbornik, ktorym nie je. tak to dopadne, ked clovek nepocuva „Jezisove“ slova, aby necital len mrtve knihy, ale ich aj porovnaval so zivotom aby nezostal zit v dogmach. potom clovek najde esenciu Boha v akejkolvek „svatej“ knihe, a zaroven nie je ich zajatcom- to plati logicky aj o KSB.

      Odpověď
      • Kubko, ked to tu citas preco sa Tu nezapojis do diskusie. dal si si pracu desiatok a mozno stoviek hodin aby si vypracoval tento elaborat(pre mna grafomaniu), ale necakaj ze ti niekto bude vyvracat tvoje rozpaky a tezy ktore su vo vacsine len tvojim nepochopenim hrubych knih. reakcia by zabrala na niekolko hodin aj samotnym autorom, nie to este studentom. niektore otazky su u teba konstruktivne, a prave o nich by sme sa tu mohli bavit, porozmyslaj o tom. lebo takymto postojom ukazujes svoju nadradenost viac ako Petr Novak – nech sa bavia na svojom fore, ja zostanem na svojom pieskovisku…

        Odpověď
    • Nechci odpovídat autorovi na jeho blogu. Je nutné se tam registrovat. Ale pokud to tady čte, odpověď na některé jeho otázky z mého pohledu tady.
      První věc na kterou bych chtěl upozornit je, že u nás se ke všem církvím hlásí asi 20% obyvatelstva z toho k římsko-katolické asi 10%.
      Proč jsem akceptoval KSB? Jednoduchá odpověď. Odjakživa jsem byl věřícím člověkem, ale žádná církev mi nedala uspokojivou odpověď na mé hledání. Co mi na všech církvích vadilo, bylo to, že tam byl pokaždé prostředník mezi mnou a Bohem, který mi vykládal co, jak, proč a tak podobně. Osoboval si vykládat a předkládat mi „předžvýkané“ floskule.
      Proč bych měl o svých hříších mluvit s nějakým knězem, když to mohu probrat přímo s Bohem? Dokonce jsem měl pocit, že mě tento prostředník od Boha vzdaluje. Má intuice mi říkala, že to není dobré a pokaždé po rozmluvě s knězem jsem měl pocit marnosti. Rozhovor v naučených floskulích a citelné farizejství mi církev zprotivilo tak, že jsem se těch pánbíčkářů začal štítit.
      Takže moje odpověď, pro koho by mohla být KSB přitažlivá odpovídám. Pro 80% obyvatelstva, které má pocit, že něco, jako Bůh existuje ale nepotřebuje ke své víře církve.
      KSB nedělá žádné zasvěcující rituály, neříká jak se modlit, nenutí chodit lidi do kostela, ale hlavně, každý může mluvit s Bohem bez prostředníka. To je myslím hlavní deviza KSB.
      I když Váš elaborát je nekonečně dlouhý a dal jste si na něm hodně záležet, vůbec jsem tam nepostřehl základní rozpor Bible, který je hned na začátku v knize Genesis. Celkem jste přehlédl, že se tam mluví o dvou personách jednou o Bohu a pak o Hospodinu. Taktéž se tam mluví o dvou stvořeních, jednou Bohem ze slova a podruhé Hospodinem z hlíny a žebra.
      Pokud nemáte vyjasněn tento první základní rozpor, není smyslu bavit se dál. Protože podle mě Bůh a Hospodin nejsou jedna a tatáž osoba.
      Takže pokud v dalším rozebíráte další teze, není jasné, o kom mluvíte, jestli o Bohu, nebo o osobě, která se za Boha jenom vydává a říká si Hospodin.
      Přitom Váš elaborát se tváří tak, jako by Bůh před křesťanstvím neexistoval a jeho existence byla potvrzena až církví. Podle mě, Bůh nerovná se církev! Co dělali věřící lidé, když ještě žádná církev neexistovala? Bůh přece vždy byl a je, to k tomu potřebujeme církev, aby nám to sdělila?

      Odpověď
      • Nečítal som to celé, ale prekvapili má niektoré slová na záver:
        „Konceptuálové to budou mít a mají, pokud jde o šíření KSB ve společnosti, bezesporu těžké. Nejen kvůli předpokládané nálepce putinových agentů a konspirátorů, co blouzní o nějakém globálním prediktorovi a vyzývají ke čtení tlustých knih, na jejichž četbu přece „nikdo rozumný nemá čas“, ale po nahlédnutí pod pokličku také díky tíhnutí ke Koránu se současným tvrdým odmítáním Bible a křesťanství, morální kritice křesťanů za věci „netušené“ a náznakům, že „kdo s KSB nesouhlasí, má nejspíš problém s mravností“ – to vše vytváří kombinaci doslova vražednou.“

        - Podľa mňa, ak chce hodnotiť perspektívy šírenia KSB, tak by mal vychádzať výlučne z hrubých kníh. To, že mu niekto povedal, že ak nesúhlasí s KSB, tak má problém s mravnosťou, nesúvisí s KSB ani zvyškom komunity. To bol možno iba osobný názor jedného človeka na niektoré jeho výroky, nič viac.
        Mimochodom, to sa tu stáva, že niektorí ľudia, ktorých ego tu bolo niekým urazené, sa odvolávajú na osobné tvrdenia jedného, dvoch ľudí, a podávajú to tak, ako by to tvrdila celá komunita.
        To s tým tiahnutím ku Koránu a tvrdým odmietaním Biblie a kresťanstva, môže tiež tvrdiť iba niekto, kto nepochopil duch KSB v zmysle riadenia. Hoci podľa niektorých citátov z hrubých kníh to tak môže vyzerať, ale poukazuje sa hlavne na míny, ktoré v tých knihách sú, čo je z hľadiska hľadania Pravdy dôležité. Kto čítal „Majstra a Margarétu: hymna démonizmu, alebo evanjelium oddanej viery“, tak vie, že tam Korán bol podrobený určitej kritike a boli objasnené míny, ktoré obsahuje Korán.

        Študent KSB nájde spoločnú reč aj s kresťanom, aj židom, aj moslimom, aj budhistom či hinduistom. Všetci by mali hľadať pravdu a spolupracovať na prekonaní davo-elitarizmu (v rámci prieniku vo svojich vektoroch cieľov). Ten kto sa izoluje, a striktne sa dištancuje od každého inakozmýšľajúceho (t.j. robí si zbytočne veľa nepriateľov), ten nemá šancu vyhrať strategický boj.

        Odpověď
        • Autor hlavně klade KSB na stejnou úroveň jako náboženství, přičemž KSB je koncepce, zatím co náboženství je jenom jednou z ideologií současné biblické koncepce.
          Přiznám se, že si s těma lidmi nemám co říct, každý z nás hledí jiným směrem. Mě jde o princip rozmluvy s Bohem, zatím co oni se nimrají v detailech, co kdy kdo v Bibli řekl, nebo napsal. Pro člověka, který rozmlouvá s Bohem přímo, toto nemá žádný význam. Pro formu nevidí podstatu.

          Odpověď
    • myslím si, že autor článku zavádza….na začiatku píše, že iba letmo prečítal KSB, ale v článku to rozoberá dosť objemne…nechce pochopiť, že KSB nie je proti kresťanstvu, ale proti PREKRÚTENIU učenia Ježiša Vatikánom, ale hlavne asi prvým manažérom na Zemi Pavlom….píše, že KSB nedefinuje boha dostatočne, ale Veličko ale aj Pjakin i Zaznobin mu venujú dostatok priestoru….boh Je , ja nepoznateľný ale my ho intuitívne cítime a vnímame, veríme mu. KSB odstraňuje prostredníka a mediátora v komunikácii s bohom a to mu asi vadí najviac, práve v Biblii má boh dokonca ľudské vlastnosti…trestá, sľubuje,povzbudzuje,protežuje, to je trúfalosť, ak je boh nepoznateľný, nemože mať tieto vlastnosti,potom sa jedná o teológiu a nie vieru….Autora ako keby netrápili krvavé dejiny ľudstva, kde vďaka šíreniu kresťanstva „láskou“ po stáročia likvidovali pôvodné obyvateľstvo, ktoré malo svoju vieru už tisícročia….jeho zhodnotenie KSB v 6 tich bodoch je úsmevné až naivné a trochu manipulatívne. Podľa mňa stačia dva….prijímam alebo neprijímam. No, podľa mňa tu má,e húževnatého protivníka, ktorý síce môže písať články v MSM, ale to môže znamenať aj to, že KSB je už dosť „na očiach“

      Odpověď
      • …ešte tam uviedol, že je alebo bol prihlásený tuto na webe v tomto roku, zaujímavé, ja som tu od 2014, a doteraz som niečo napísal tak raz za rok, radšej som študoval a aj študujem KSB ale netrúfal by som si za pol roka napísať takýto manipulatívny článok, v ktorom je samozrejme on ten „odborník“…. preboha, veď autorský kolektív VP, ktorý to celé vedie viac ako 30 rokov, to musia byť odborníci, ktorí si dali tú námahu a študovali nielen riadiace procesy, ale aj históriu, rôzne náboženstvá, jazyky….a celé nám to dali na samoštúdium…..a on to dokáže v jednom blogu zhovadiť…. neargumentuje, iba neprijíma….

        Odpověď
        • Je to blog, nie vedecká štúdia.
          Ak je pod silným vplyvom kresťanského egregoru, tak to nie je len tak, že prečítam niečo iné a zo dňa na deň zahodím všetko čomu som doteraz veril.
          Za mňa, aj keď som článok ešte celý neprečítal, tak podľa mňa je prínos v pohľade na KSB z druhej strany, kde sa človek snažil tomu porozumieť a nebola to len kritika počul som o tom, prečítal si jeden článok a idem robiť závery.
          Kto nič nerobí, nič nepokazí – len nie je dobré skĺznuť do inštancie poslednej pravdy.
          A že neberie VP SSSR ako neomylnú autoritu? To je fajn, veď to by sme ich tak nemali brať ani my a ani oni by to asi veľmi nechceli.

          PS: v katolíckych kruhoch kolujú „správnejšie“ interpretácie histórie RKC – bolo to ináč, cirkev za to nie je zodpovedná, cirkev to nenariadila atp.

          Odpověď
      • osobne mi to pride vtipne, lebo v mojom pripade som mal pred citanim „hrubych knih“ konfesie znegovane a posmech som si robil zo vsetkych svatuskarov. potom som pochopil, ze som vnimal iba historicky sformovane krestanstvo(islam…) a jeho realizmus(ako vravievala jedna babka na dedine – tych sa boj(davaj pozor) co chodia do kostola, lebo mozu hresit cely tyzden a v nedelu si vymodlia odpustok a tak stale dokola). veril som sice vo vyssiu silu, ale nie Bohu ktory existuje lebo cirkvi mi ho znechutili. po pochopeni esencie krestanstva(islamu…) vo svojej miere, som uvidel ze niektore rodiny napriek tomu ze maju urcite negativne programy zo „zakonov“, ziju v sulade s Bohom vo svojej miere aj napriek tomu ze chodia do kostola. o obvinovani zidov nehovoriac. podla Kubka by som mal byt teraz katom vsetkych krestanov a zidov a pritom po precitani prac VP mam k nim pozitivnejsi a konstruktivnejsi postoj. zda sa ze tu nenavist by si mal hladat v sebe, ak si ju tam niekde „nasiel“. v tomto je KSB velmi dobrym zrkadlom.

        Odpověď
    • Putinovec 27.8.2020 o 20:52

      Je to ukázka ,kudy chtějí vést útok. Opírají se při tom „překvapivě“ , o biblický egregor.

      Odpověď
      • Je to Hampl II. Hampl I nestačil intelektuálně pozřít alespoň základy KSB /osobní zážitek/, tenhle se tváří, že to zvládl, ale troufám si řící , že dále než k nadpisům prací se nedostal . Hampl si odplivl „sektou“ , tenhle si tu slinu zatím ještě v papuli formuje . Ale je to stejná sračka ,akorát trochu jinak smrdí. S čímpak přijde Hampl III ?

        Odpověď
    • Jedním slovem „vykladač“. Ovšem je hned vidět síla KSB, která je komplexní a opírá se o dialektiku. Aby to vůbec nějak popsal musel napsat poměrně dlouhý blok. Ten, ale není pro ovce, ale pro ty trpělivější a důslednější, jenže pro ty není problém si nastudovat podrobnosti v materiálech KSB a vykladače nepotřebují.

      Ovšem je tam kus práce a autor je chytrý (jenže Bůh je nejchytřejší a tak všichni pracují na Boha). Manipulace velmi jemná a šikovná a nenápadná. Ale ta snaha vyvolat rozpor s křesťanstvím stejně nebude fungovat. Mě rozpory naopak po studování KSB začali mizet, protože vím proč a jak (rodíme se do neznáma sdílíme od počátku informace, které nejsou vždy pravdivé v některých případech i záměrně lživé a nemůžeme si je na začátku života snadno ověřit).

      Jenže poučka „praxe je kritériem pravdy“ nepustí (ať se tenhle algoritmus snaží vykladač nabourat nebo ne), znalost KSB se projeví schopností predikce a schopností zlepšovat vlastní život, a to se nedá obejít. To je jedna věc a druhá věc je, že aby mohl někdo používat KSB je nucen ji pochopit do nějaké míry nebo se nedomluví s těmi co to pochopili, ty ho odkáží do patřičných mezí. KSB je postavena stejně jako matematika na jednoznačnosti, tam se podvádět nedá.

      Navíc vykladač nechápe podstatu, že jde v první řádě o metodiku poznání a že při vstupu nové informace KSB nemá problém mozaiku poznání přestavět, protože se nemusí křečovitě držet dogmat, protože nemá v sobě dogmata vložená, je to čistá dialektika poznaní. To pravdivé zůstane, protože je to pravdivé (praxí opětovně a stále potvrzované) a nepůjde to zpochybnit.

      Odpověď
      • Hezky napsané. Vůbec není jasná „cílová skupina“ a vliv toho „rozboru“ na ni. Na rozdíl od většiny diskutujících si myslím, že v posledku bude mít na šíření, pochopení a přijetí KSB dopad spíš pozitivní. I z důvodů, které jsi popsal ty. Motivy toho autora samozřejmě neznám (ani si je netroufám odhadovat), pokud by chtěl ale škodit, tak se mu to, podle mého názoru, moc nepovedlo, spíš naopak.

        Odpověď
    • Výborný článek, díky za odkaz.

      Odpověď
    • Když nebudu hodnotit obsah dopodrobna, tak to vnímám jako dobrou „propagaci“ KSB a Levanetu a všeho okolo. Zase se o tomto tématu dozví někdo další.

      Odpověď
    • Mě dostalo tohle:

      „Takže jsem v období karantény (březen-květen, z části i červen 2020) četl takřka výhradně materiály VP SSSR, až jsem v jednu chvíli usoudil, že čtení „stačilo“ a že vím dost…“

      Odpověď
      • To mnohé vysvětluje.

        Odpověď
      • Nějak nerozumím, proč by to měl být problém? Třeba to myslel tak, že „ví dost“ na napsání článku, který měl v plánu.

        Odpověď
        • To je pravda, za tak krátkou dobu toho vstřebal opravdu celkem hodně, dal si s tím práci. A musím uznat, že tím článkem, svým způsobem, šíří myšlenky KSB.

          Odpověď
        • logicky aj zla reklama je reklama, ale tych jeho priemernych 700 precitani clanku dieru do sveta nespravi. pomaly ale dalej zajdes. idealne by bolo spytat sa na KSB roznych nie -mainstreamovych analytikov, yutuberov a dalsich co maju tisice fanusikov. hoc aj slnieckarov.

          Odpověď
          • S tím nesouhlasím. Jednak – kdybychom i zlomek z čísla 700 položili jako „kvocient geometrické posloupnosti“ onoho šíření, pak by se jednalo o skvělou hodnotu, málokdo se takovou může pochlubit.
            A pak – veřejné pokládání otázek ohledně KSB veřejně vystupujícím lidem považuji za současné situace zatím za vysoce nevhodné a kontraproduktivní. Nakonec i sám Putin, který KOB prosadil do legislativy Ruska, se jí nikdy při svých vystoupeních neohání. Jen podle ní jedná.
            Rychlost jejího šíření koreluje s rychlostí osobního rozvoje členů dané společnosti, všechno přes (asi i pod) tuto úroveň by vedlo k jejímu poškozování.

            Odpověď
            • 711 přečtení může znamenat, že to čteme jenom my z tohoto odkazu na téhle diskusi, tedy ti, co již koncepci znají. Posledního přeloženého Pjakina Irenou shlédlo 17 500 osob.
              Nerozumím, proč by neměli být veřejně vystupující lidé s koncepcí seznamováni? Vidím to právě naopak, zaplavil bych všechny informační povodní, nemám pocit, že bychom měli nechat nelidem byť sebemenší čas na další zvěrstva.
              Jediné, co na uvedeném článku považuji za přínosné je, že vůbec o koncepci píše. Jinak je to naprosto zavádějící, odpuzující a význam koncepce naprosto ponižující.

              Odpověď
              • O tom to přeci není, jde o principy řízení.
                Jakmile tlačíš do systému informaci na kterou systém není přípraven, vyvoláváš protitlak který může samotné šíření informace zbrzdit o desítky let. Z toho pohledu je takovýto „hurá“ přístup úplně stejný jako skákání na majdanu.

                Odpověď
                • Hermetiku! Jde jen o MÍRU tlaku, ten z naší strany není žádný a nevěřím, že s našimi prostředky může být přehnaný. Já o koncepci obavu nemám, Ty ano?
                  Ten blog Kuby M. je toho nakonec důkazem, odvedl kus práce a vzal to poctivě (tak, jak mohl jako křesťan), byť pro obyčejného smrtelníka neuchopitelně. Ale i to se počítá.
                  Zákon času se zrychluje a my si tu hrajeme na Lidovou frontu Judee: https://youtu.be/DjjK1YoTZTc?t=4111
                  Není to jedno, desítky let zabrždění protitlakem, nebo desítky let zabrždění čekáním na vhodnou dobu? Navíc jaké desítky let?! Není tolik času! Myslím si, že je stále spousta skvělých lidí, kteří o koncepci neví a přitom by jí uvítali a byli jí prospěšní.

                  Odpověď
                  • To poslední do čeho bych se chtěl nechat navézt je pocit, že je potřeba uspěchat nějaké řešení.

                    Z mého pohledu je průběh v souladu s Božími zákony a šíření KSB probíhá nejlepším možným způsobem s ohledem na stav populace a společenských systémů. Naopak, jsem překvapen rychlostí a nemám pocit že je třeba tlačit na pilu. V takovém případě je kromě rizika vylámaných zubů i výsledný řez mizerné kvality.

                    O čekání na cokoli jsem nenapsal ani čárku, ale začít hromadně bombardovat politiky něčím co ani nemohou veřejně přijmout aniž by nebyli rychle uklizeni je opravdu hloupost. Nemluvě o tom kolik si myslíš že z nich je ochotno a schopno se s tím alespoň povrchně, natož detailně seznámit.

                    Taky jsem nepsal o tom že bychom je s tím neměli seznamovat, nicméně z hlediska podstaty KSB a principu jejího šíření v tom nevidím ani náhodou ten hlavní potenciál. Hlavní potenciál je v další generaci politiků s širší mírou chápání společenských procesů. Politiky schopné něco takového studovat by jsi nyní napočítal na prstech jedné ruky, další veřejné osobnosti jakbysmet, možná z vědeckých kruhů, ale ty by z těch kruhů rychle vymetli jakmile by začali na plénu obhajovat takové materiály. Čili celé takové snažení by skončilo poměrem několika příznivců a desítek odpůrců. To by byl podle tebe pokrok?

                    KSB musí prorůstat jako kořeny rostliny, ty si také hledají cestu nejmenšího odporu a ne že jako první se pokusí prorazit betonový obrubník kolem záhonu. Přitom když se rozrostou dostatečně, obrubník je už nikdy nezastaví.

                    A k tomu hermetikovi: :-D

                    Odpověď
              • Putinovec 28.8.2020 o 15:20

                To by bylo podobné , jako tlačit balvan do kopce. Bezstrukturní řízení má svůj program, jak oslovit společnost tím nejpřirozenějším způsobem, v tu správnou chvíli.

                Odpověď
              • Já bych to uvedl tak nějak lidsky, aťjen nekritizuji:
                Koncepce Společné Bezpečnosti je návod, jak zajistit trvale udržitelný život na celé Zeměkouli a tím dospět k vytvoření ráje pro každého jedince už za jeho života na Zemi.
                KSB hodnotí dosavadní vývoj civilizace jako trvale neudržitelný, doprovázený rostoucími potížemi ve všech společenských oblastech, hrozící zánikem života na Zemi.
                KSB rozebírá chyby lidstva, způsobující takový stav a navrhuje způsob jejich řešení.
                Zdánlivé neuskučitelnosti cíle KSB je úměrná složitost jeho dosažení, které bez osvojení poctivého selského rozumu nelze dosáhnout.

                Odpověď
                • Určitě. A prostředkem jak toho dosáhnout je zbourat davo-“elitární“ systém a nahradit jej lidštějším.

                  Proč by mělo být jakkoli efektivní šířit KSB právě mezi ty „elity“ vypiplané k davo-“elitární“ údržbě?

                  Odpověď
                  • Protože mají nos na vítr?

                    Odpověď
                    • Proč mám někoho kdo má takové mravnostní nedostatky aby převlékal kabát podle větru učit něco co díky té mravnosti není schopen ani pochopit?

                      Odpověď
                      • Nic jiného jim stejně nezbude, kdo chvíli stál, už stojí opodál, opět jen soutěž. Není to kouzelné?

                        Odpověď
                        • Ale jo, určitě, ale v téhle době pro většinu z nich spíš platí „nestůjte ve dveřích když se fronty tvoří“.

              • 6p:
                1/ – 700 přečtení měl i PŘED tím, než napsal článek o KSB – myslel jsem, že je to pochopitelné, proto jsem to nezdůrazňoval.
                2/ – Nenapsal jsem nic o tom, že by veřejně činní lidé neměli být s KSB seznamováni, mluvil jsem o tom, že by neměli být veřejně konfrontováni s otázkou, zda ji znají či neznají a následně, samozřejmě, zda se k ní hlásí nebo proti ní vymezují – myslel jsem, že je to pochopitelné.
                3/ Myslím si, že nechápání toho jen předstíráš a proto o další debatu nemám zájem.

                Odpověď
              • V tom je právě problém, Temná strana Síly je si velmi dobře vědoma co by nastalo, kdyby lidi začali přemýšlet a tak je preventivně zaplavuje povodní mnoha různých banalit, aby v ní podstatnější myšlenky zanikaly a lidé na ně měli méně času.
                Asi to opravdu moc urychlit nejde. Udržovat téma KSB v informačním prostoru, aby ti, kdo svým duševním vývojem dojdou k potřebě něco takového hledat, ji mohli najít.
                Nedivím se Putinovi, že o tom nemluví. Zbytečně by k ní připoutával pozornost protistrany a ta by mu mohla lépe a účinněji připravovat klacky pod nohy a číst jeho kroky. Protivník musí podstatu operace vedené proti němu pochopit až v okamžiku své porážky, nebo chvíli před ní, kdy už to nelze zvrátit.

                Odpověď
            • a kedy budu rozvinuti? az si zaziju druhu vlastenecku vojnu?
              ku KSB som sa dostal s tym, ze moje nazory sa s nou viac menej zhodovali – pri citani prvych prac som si hovoril, ze tieto vedomosti som predtym intuitivne vnimal ale az po zhltnuti „celej“ teorie som ich vedome pochopil a snazim sa chapat viac ako som ich chapal vcera. taku korelaciu u jeho citatelov hladat nemozno,(ked je skutocne taky krestansky guru) a ich egregor bude tvrdo bojovat… v niecom sa ich svetonazor bude zhodovat, v niecom nie ale KSB je pouzitelna iba celostne, nie vyberanim si toho co sa mi prave hodi v zmysle diabolskej logiky – na to je aj v kazdej knihe dane mysticke upozornenie. a taki iniciativny blbci, robia kazdemu uceniu vzdy najhorsie meno. s tym ale treba pri sireni vzdy ratat.
              s tym kvocientom mas samozrejme pravdu, ale jedna vec je dlzka kritiky ktora odradi vacsinu, daleko uchopitelnejsie by boli tematicke okruhy kedze neznalemu cloveku to spravi len vacsi gulas v hlave, a hlavne ten gulas ma aj sam autor a nedokazal este spracovat vsetky informacie ktore dostal do hlavy.
              prvy krok nie je prinutit vacsinu citat ale len informovat ze take nieco existuje, comu by prospela aj negativna reakcia od niekoho, kto ma stotisic divakov.

              Odpověď
    • Ve wordu mi to hodilo 52 stran textu! Včera jsem u toho 2x usnul večer, takže jsem se moc neprokousal daleko, ale začátek se mi líbil. Asi proto, že cituje hlavní myšlenky KSB :)
      Ale pak jsem dokument projížděl a narazil jsem někde uprostřed na tuto zajímavou část:
      (Začátek citace)
      Když si nějaký křesťan přečte ať už tento můj blog, nebo přímo nějaké spisy VP, nebo shlédne Veličkův popř. Petrovův KSB videokurz či jeho část, pak podle mne mohou následovat následující typy reakcí (pořadí od nejnegativnější k „nejpozitivnější“) popř. jejich kombinací:

      1) Dotyčný křesťan KSB ihned odsoudí jako satanovo pokušení a nebezpečnou snůšku herezí a bude před ní případně varovat ostatní křesťany.
      2) Dotyčný křesťan prohlásí KSB za snůšku nesmyslných propagandistických blábolů ruských neopohanů, kterými nemá sebemenší smysl se vážně zabývat.
      3) Dotyčný křesťan bude s KSB nesouhlasit, ale tato se pro něj stane zajímavým námětem či impulzem k vyvracení jejich argumentů (včetně veřejného), aby KSB jiným křesťanům nepletla hlavu, pokud se jí budou cítit znejistěni.
      4) Dotyčný křesťan v KSB, byť s ní nesouhlasí, spatří velmi zajímavou teorii, jejímž argumentům bude třeba se vážně pověnovat v nějakém seriózním (apologetickém) „výzkumném programu“.
      5) Dotyčný křesťan bude znejistěn (některými) argumenty vnitřního prediktoru, které mu nasadily brouka do hlavy, a bude se jimi vážně zabývat, protože se mu zdá, že mají reálnou šanci „vyvrátit křesťanství“.
      6) Dotyčného křesťana argumenty KSB přesvědčí a bude následovat jeho osobní opuštění křesťanství jako omylu, kterému po delší či kratší dobu v minulosti podléhal.
      (Konec citace)

      Text pak pokračuje dále. Autor/křesťan, po té, co se setkal s KSB a prostudova ji, se řadí do skupiny 4 a 5, ale spíše 4.

      Odpověď
      • Musim rict, ze kdyz jsem se ke KSB pred 10ti lety dostal, tak mi to pripadalo jako antikrestanske taky.Chce to cas.

        Odpověď
        • Mně osobně ne, ale záleží asi na pořadí studia materiálů a asi se nedokáži naladit přesně na myšlení křesťana. Za mne je křesťansví nepřímo v materiálech chváleno, protože i přes skrytou velmi rafinovanou manipulaci (od GP), je stále odkaz Krista v něm nějak živý mezi upřimně věřícími (ne ovšem mezi církevními hodnostáři – až na výjimky).

          To co nás křesťany a ostatní spojuje je boha-centrismus.

          Odpověď
          • Problém je v samotné definici toho co je to Křesťan. Na ten problém narážíme i zde v diskusi.

            Co se mě týče, ze mě se díky KSB stal Křesťan, takže pro pochopení takového rozporu nemám zkušenosti. KSB přímo vyzývá ke studiu knih jako je Bible a Korán, a hledání v nich původního sdělení. Upozorňuji pokud by mě někdo z područí antikřesťanského egregoru chtěl kádrovat, že moje představa o tom co to je „být Křesťan“ se značně liší od toho jak si to představují antikřesťané. (nechci zavádět nový pojem, ale přijde mi trefný, v podstatě alternativa k antikoránickému). Abych nabídl jinou rovinu jak pochopit jak to myslím, napíšu to tak. Biblický projekt lze nazvat antikřesťanským projektem stejně jako antikoránickým. Potlačuje a překrucuje obě původní učení o tomtéž.

            Jednotlivé výhrady jsou možné, ale napadnout KSB z potlačování křesťanských ideí (pokud mezi ně nebudeme počítat třeba lichvu která není křesťanskou ideou ale ideou GP) je holý nesmysl. To že v textu je více kritiky k historicky zformovaným „křesťanským“ učením je logické, protože VP se zabývá analýzou běžících procesů a ovládání lidstva probíhalo dlouhou dobu pod taktovkou pseudokřesťanských idejí. Ani trochu jsem nikde z textu nechápal jakékoli nadřazování Islámu nad Křesťanstvím, spíše hledání paralel díky kterým lze poodhalit skutečnou historii a podstatu světa, a hledání rozporů díky kterým je možné poodhalit záměrné manipulace.

            Odpověď
      • Tam je zakopaný pes. Umělá tvorba neexistujícího rozporu.

        Co je křesťan? Existuje přece více větví a ty mezi sebou mají také nějaké rozpory v interpretacích historických faktů i ve výkladu různých zjevení a různých zpráv od Boha a nebrání jim to považovat se za křesťany obecně.

        V KSB není nutno zaujmout nějaké pevné stanovisko ke křesťanství, už vůbec ne odsuzující.

        KSB se studuje a není nutné být nebo nebýt členem nějaké skupiny nebo se hlásit k nějaké skupině. Stejně jako matematikem může být křesťan i muslim i hinduista nebo budhista, tak si každý může nastudovat KSB a DVTR a limitem je pouze schopnost osvojení, nic dalšího.

        Odpověď
      • este su aj ine moznosti: prejde od krestanstva k islamu, prijme vsetkych prorokov a esenciu zo vsetkych konfesii cize sa posunie z tretej priority na prvu, zostane krestanom-pochopi co nechapal spravne atp… ale to Kubkovi uniklo, lebo vidi iba krestan-pohan a nic medzi tym… bud si s nami alebo proti… boj protikladov, si si isty ze nie si aj marxista?

        Odpověď
    • Bez vhledu a intuice od Boha je to proste marny.Intelekt na to nestaci.
      Chytrych a inteligentnich darebaku jdou na svete miliony.

      Odpověď
    • Přiznám se, že jsem ještě celý článek nečetla. Ale z toho, co jsem už stačila přečíst je vidět, že si s tím autor dal hodně práce. Já bych jenom předeslala, že zvolené téma Koncepce versus křesťanství může být nosné téma pro autora, ale určitě není nosným tématem Koncepce, která je především a v první řadě o ŘÍZENÍ. Lidé by si měli uvědomit, že vše se odvíjí od toho, zda se toho řízení účastní jako subjekt řízení, nebo zda jsou pouhými nezúčastněnými objekty, se kterými si tudíž ten, kdo se jejich řízení chopí, může dělat, co chce. A organizované „křesťanství“ není ničím jiným než strukturním řízením v podobě příslušných kněží, kteří se takového řízení účastní, a každé takové řízení sleduje své vlastní cíle a obávám se, že přiblížení se Bohu je zde pouhou zástěrkou v jejich uplatňování. A ještě je třeba zmínit, že i zde velice silně působí i prvek bezstrukturního řízení, díky kterému jsou ovečky v podobě kněží udržovány v příslušné ohradě. Koncepce tedy sleduje v první řadě ten cíl, aby se lidé naučili myslet a nenechali se manipulovat.

      Zde je vypovídající řeč jednoho z dnešních „manažerů“ Hermana Grefa: „Víte, vážené dámy a pánové, já bych vám rád řekl, že tu pronášíte hrozné věci. Z toho, co říkáte, je mi úzko. Proč navrhujete předat moc, fakticky moc do rukou obyvatelstvu? Jakmile všichni lidé porozumí podstatě svého já a ztotožní se s řízením, bude velice těžké jimi manipulovat. Lidé nechtějí být manipulováni, mají-li znalosti. V židovské kultuře byla Kabala,
      která obsahovala nauku života, 3 000 let tajným učením, protože ti lidé si uvědomovali, co by to znamenalo odstranit klapky z očí miliónům lidí a učinit je tak soběstačnými. Jak byste je chtěli řídit? Každé masové řízení počítá s prvkem manipulace. Jak chcete žít a řídit takovou společnost, kde by všichni měli rovný přístup k informacím, všichni měli možnost rozhodovat se přímo, na základě informací, co nebyly upraveny prostřednictvím státem vyškolených
      analytiků, politologů a té ohromné válcující je mašinérie hromadných sdělovacích prostředků, údajně nezávislých. Ve skutečnosti si přece uvědomujeme, že všechna média se tak jako tak zabývají budováním, zachováním společenských vrstev. Jak bychom v takové společnosti žili? Popravdě řečeno, z těch vašich úvah na mne jde hrůza.“
      K vidění zde na videu od 27 min.
      https://www.youtube.com/watch?v=JUTg_xipjO4&t=1756s

      Organizovaná církev respektive ta „historicky zformovaná“ není ničím jiným, než strukturou, která má tento stav věcí uchovat!

      Odpověď
      • Putinovec 29.8.2020 o 12:26

        Já zpochybním i opakovaný názor , že se jedná o autora. Viděl bych to spíše na kolektiv.

        Odpověď
        • Zajímavý názor, ale nevidím pro něj v článku opodstatnění, kromě nezvyklého rozsahu, ale to samo o sobě nemusí nic znamenat.

          Názorově i úrovní logiky je konzistentní napříč článkem, nezaznamenal jsem dvě roviny které by naznačovaly víc „skladatelů“.

          Odpověď
    • Ted sem to docetl, je to pomalu jako knizka.Z autora bude konceptual-Clovek, o tom zadna.Uz mu to zacalo vrtat v hlave a je videt uprimna snaha o pochopeni otazek, na ktere si mysli, ze KSB nenabizi odpoved.Autori KSB pisou, ze GP je periferie satana a kdo je satan a jake jsou jeho cile autor urcite vi.To na jeho otazku o puvodu zla.
      Nemyslim si, ze autor KSB nejak spini.Me to prijde jako uprimny zajem o pochopeni dulezitych otazek Zivota.
      Ono nemuzeme ocekavat, ze nekdo prijme hned fakt, ze Stalin byl pozitivni postava a ze ukrizovani Krista byla kolektivni halucinace :)
      S Hamplem bych to nesrovnaval, to je blb, ktery si zalozil popularitu na straseni.

      Odpověď
    • Jen jsem rychle přelítl názvy jeho kapitol.
      Za mě to působí jako pokus o zábavnou formu na způsob Tele-Varieté … pro každého kousek.
      Dobrý pro rozšíření okruhu nových zájemců – bádatelů.

      Odpověď
  7. popolvár 18.8.2020 o 13:11

    úryvok z práce VP SSSR „Ruslan a Ľudmila“, Pieseň piata, str. 119:
    «Na rozdiel od všeobecne prijatej mienky bola relígia starovekých Rusov nie polyteickou, ale monоteickou: Boh — stvoriteľ sveta bol považovaný za jedinú, všemohúcu podstatu. Predstava o tom, že Rusi vyznávali mnohobožstvo, bolo založená na nie úplne presnom chápaní základov relígie. Prítomnosť iných bohov a bôžikov vôbec nenarušovala princíp monoteizmu. Ako v kresťanstve okrem Stvoriteľa sa uznáva Matka Božia, apoštoli, svätí, anjeli atď., tak aj u starovekých Rusov existovali druhostupňoví bohovia a bôžikovia, odrážajúci mnohoobraznosť síl v prírode. No nad nimi všetkými panovala jediná všemohúca sila — Boh. (…) Boh sa nazýval taktiež Triglav. To bola trojjedinnosť. Тriglav vôbec nebol, ako to nepravdivo prezentujú, osobitým, zvláštnym bohom s troma hlavami. Bol to jediný Boh, no s troma tvárami.
    Spolu s tým bola relígia starovekých Rusov aj panteistická: оni neodeľovali bohov od prírodných síl. Оni uctievali všetky prírodné sily — veľké, stredné i malé. Každá sila bola pre nich prejavom Boha. (Nie Bohom, ale prejavom Boha. — náš komentár).
    Na rozdiel od Grékov a Rimanov starovekí Rusi málo personifikovali svojich bohov. Oni neprenášali na nich svoje ľudské črty, nerobili z nich jednoducho nadľudí, ako sa to vykresľovalo Grékom a Rimanom. (V porovnaní so staroegyptským zverincom bohov, starogrécke a starorímske človekobožie bolo svojráznym „progresom“. No starovekí Rusi, ako bude ukázané ďalej, boli vždy bližšie k Božej dŕžave. — náš komentár). Ich božstvá boli skôr symbolmi prírodných javov (apropo, dosť nevýraznými). Ľudského bolo v nich málo.
    Оdtiaľto vyplývala osobitá črta relígie východných Rusov: оni si nevytvárali modly, ako to robili západní Rusi. Оni sa nepokúšali zobrazovať bohov v tele, v matérii. Oni boli úplne vzdialení od modlárstva, ktoré natieralo svojim modlám ústa, majúc tým na mysli kŕmenie jedlom. (…) Оni nepripravovali osobitné miesta pre modlitby — оni sa jednoducho modlili k tomu, čo stálo pred nimi. Boh bol pre nich všade, a oni sa obracali k nemu priamo a bezprostredne. Ak aj mali osobité religiózne miesta, tak boli konkretizované pohodlím spoločnej modlitby, a nie zvláštnou posvätnosťou daného miesta. (…) Dôsledkom toho bola neexistencia osobitej kasty žrecov. Proste starší v rode, poznavší lepšie religiózne obyčaje, preberali na seba vedenie ceremónií. Rusi nepotrebovali prostredníkov medzi sebou a Bohom» (Sergej Lesnoj. „Odkiaľ si ty, Rus?“ (Rus v zmysle Rusko)* Rostov na Done. „Donské slovo“. 1995, str. 242 — 243).
    - kto čítal Blahú zvesť Ježiša Krista svetu od učeníka Jána, tak paralela medzi ním zvestovaného a relígiou starovekých východných Rusov je očividná

    Odpověď
    • Oracle 911 1.9.2020 o 11:13

      K podobným záverom som došiel na základe svojich úvah, a teraz treba povedať aj „B“. Totiž modlárstvo na západnej Rusi a v našich končinách bol na 99,9999 % dôsledok diverzie GP.
      Pretože prihliadajúc na mapu Európy sa musíme opýtať:
      Kto, ako a na základe čoho vytvoril tú myriadu kultov v oblasti Stredozemného mora z ktorých väčšina bola tak či onak preformátovaná a včlenená do katolíckej cirkvi?

      Preto hovorím o diverzií GP a aj o falšovaní dejín.

      Odpověď
  8. Ak svet je tvoreny retazanim pricin a nasledkov exisuje vina? Vina existuje v biblickom projekte podla autorov sa s nou rodime. Vina je institucionalizovana v justicnoum systeme. Inde neexistuje.

    Odpověď
    • Aj keď je pravda, že každá neprávosť (vrátane tej našej) má množstvo príčin rozložených v minulosti na množstve ľudí (o tom, kto všetko má podiel na tom, prečo je daný človek taký aký je, a správa sa ako správa, sa možno dlho sporiť), tak každý človek, ktorý je silnejší ako svoje emócie môže riadiť svoje správanie tak, aby zastavil túto reťazovú reakciu. Taktika „oko za oko“ neprávosti nikdy neurobí koniec. Treba celkom inú taktiku.
      Preto platí: Moc nad sebou samým je lepšia, ako tisícročná moc nad inými ľuďmi a vecami.

      Odpověď
      • tak tak, dobre si dal

        Odpověď
      • Presne si vystihol dedenie tých istých chybných krokov aj v rámci rodiny. Napríklad uprednostňovanie jedného dieťaťa spomedzi všetkých potomkov (nielen majetkovo, ale aj tolerovanie chýb u jedného a trestanie tých istých chýb u ostatných). A deti, ktoré boli zaznávané, aj napriek tomu robia v dospelosti tú istú chybu a prenášajú na svojich potomkov a nevedia pretrhnúť ten bludný kruh.

        Odpověď
      • Niekedy, keď človek čelí plýživému zlu, tak sa môže cítiť bezmocný, a môže sa mu zdať, že nemá inú možnosť, než reagovať rovnako agresívne. No je tu aj iná možnosť, ktorú mám odskúšanú, je nenásilná, pozitívna, funkčná a v prípade jej globálneho používania ľuďmi by mala tendenciu vyčistiť celú noosféru.

        Ak ti niekto pije krv, tak miesto živenia zlých emócií v duchu je tu možnosť predstaviť si daného človeka s takými pozitívnymi vlastnosťami, aké by si prial jemu, aj sebe. Vlastnosťami, ktoré by priniesli pokoj a dobrý život jemu aj tebe. A úprimne mu zo srdca tieto vlastnosti priať, a párkrát za deň si to pripomenúť a povedať ako modlitbu. Aby sa to však nezvrhlo na sprostú manipuláciu, musí to byť prianie, ktoré by som dokázal priať aj sebe, musí to byť naozaj dobré želanie, čisté, neškodné, Ľudské.

        Ak dokážeš miesto každej zlej emócie, dešpektu, ktorý sa náhodne vynorí v tvojom srdci voči danému človeku, prekryť ho takouto dobroprajnou modlitbou, ktorá má silu pomôcť mu stať sa lepším človekom (Bohu nie je nič nemožné, ale daný človek nesmie tomu tvrdošijne vzdorovať), tak sa táto modlitba nepochybne splní. Silu nemajú len priame činy a priame slová k ľuďom, ale aj modlitba a skryté dobroprajné prianie.

        Mne sa takéto priania splnili veľakrát.

        Odpověď
        • Inak, ideálne je, ak aj tu je človek v tých prianiach čo najkonkrétnejší. Ak sa zameria na ten najpálčivejší problém. Ak je to len také všeobecné, nie príliš konkrétne, tak realizácia môže trvať dlho.
          Tieto veci fungujú. Ľudia ich môžu využívať buď na sprostosti (keď si materializujú mamon), alebo nimi môžu vytvárať lepší svet, Božie kráľovstvo, neznásilňujúc pritom nikoho vôľu.

          Odpověď
        • kroksunkrok 9.8.2020 o 23:32

          jardob, keď budeme vychádzať z axiómy, že Boh dal človeku slobodu voľby, tak z toho vychádza, že sa každý jeden človek musí vždy rozhodovať sám – či sa zmeniť chce/nechce a ak áno, tak ako… ale nemôže „byť rozhodnutý“ od niekoho iného. Metóda, ktorú tu popisuješ, i keď chápem, že to myslíš dobre, je svojím spôsobom mágia. Vkladáš svoju energiu – pozornosť do premeny (do akejsi konkrétnej zmeny) niekoho na základe tebou vytvoreného obrazu/predstavy a myslíš si, že nenarušuješ jeho vôľu. Na neviditeľnej úrovni to však narúša základný zákon – slobodu jeho voľby. Ak teda v určitom prípade dochádza k tebou želanej zmene, nie je to jeho vlastnou slobodnou voľbou.
          Na dnes zatiaľ neviditeľnej/nemerateľnej úrovni sám aktivizuješ určité „pomocné“ sily, ktoré na svoju „prácu“ odčerpávajú tvoju vlastnú energiu (a je jedno, či sa operácia podľa tvojich zámerov podarí alebo nie). „Škoda“ je takto spôsobovaná na oboch stranách (ty + dotyčný objekt želanej zmeny), ale niekto na tom profituje. Aby to nebolo pre teba energeticky stratové, je lepšie zamerať sa na svoj osobný vnútorný rozvoj, ako na pokusy niekoho meniť (buď mu ukázať osobný príklad, resp. vďaka vlastnému rozvoju sa ani nedostávať do situácií s „plíživým zlom“ – áno je ho všade veľa a treba poctivo makať, aby sa človeku vyhýbalo).
          Keď už niekomu priať niečo dobré/pozitívne, tak bez obrazov – lásku, šťastie, dobro, radosť… a všeobecne, bez preferencií, nie niekomu konkrétnemu, ale trebárs všetkým ľuďom na Zemi. Tým, že takto nekoncentruješ svoju pozornosť do úzkeho rámca, nedochádza k aktivácii „pomocníkov“ (málo krmu) a na druhej strane napĺňaš jednotné informačné pole pozitívom, čo nakoniec prispieva k zlepšeniu celkovej situácie (aj preto dotyčný môže časom už svojou vlastnou voľbou rozhodnúť, že sa zmeniť chce).

          Odpověď
          • kroksunkrok,
            dospel som k trochu inému poznaniu. Východné náboženstvá sú v otázkach duchovného rozvoja individualistickejšie. Smerujú človeka k tomu, aby sa zameral iba sám na seba a svoju karmu. Áno, ten človek dosiahne určité zmeny vo svojom vývoji, ale svet okolo neho ostáva nezmenený, lebo v takomto videní je to len množina jednotlivcov.
            Ale svet podľa mňa funguje inak. Božie kráľovstvo nemožno vytvoriť, keď sa každý bude starať iba sám o seba a „svoj rozvoj“. Každá zmena musí byť aj chcená. Rodiace sa dobro v človeku nezávisí len od vôle daného človeka a Božej milosti… Som presvedčený, že Boh to vymyslel tak, že svet sa v každom konkrétnom človeku mení k dobrému aj vďaka tomu, že to chcú aj iní ľudia. Svoje osudy si držíme v rukách navzájom.

            Všimni si, čo robí televízia (t.j. „krivé zrkadlá“). Za socializmu bola štruktúra programov iná ako dnes, a aj energia a vzťahy v spoločnosti boli iné. Dnes je to tak, že na každom filmovom kanáli dávajú každodenne niekoľko filmov a seriálov s témou vraždy, zločin, smilstvo a iné neresti. Týmto ľuďom zaplňujú myseľ, a tieto obrazy sa s oneskorením materializujú. Za socializmu vkladali ľuďom cez TV do hláv iné myšlienky, zmysluplnejšie, a malo to iný prínos, a výsledky bolo reálne vidieť.

            Život a všetko, čo sa mi v živote deje, je jazyk, ktorým sa Život (a cez neho Boh) prihovára ku mne. Nemá zmysel, aby som ja odpovedal Životu myšlienkami „oko za oko“, „zub za zub“. Lebo agresia plodí len ďalšiu agresiu (v prvom rade práve na tej neviditeľnej matričnej úrovni). Človek v reálno živote si tiež nerozpráva len tak popod nos, t.j. len tak do luftu, nikomu… Ale ak rozpráva, tak hovorí alebo odpovedá konkrétne nejakému človeku.
            Podobne je to, si myslím, aj v jazyku Života. Ak budem si len mrmlať pod nos modlitby a posielať lásku svetu, nekonkrétne, tak je to podobné ako samomluva. Ale veď život sa ku mne prihovára denne a v konkrétnych veciach, tak prečo by som nemal radšej odpovedať adekvátne na tieto frázy života?

            Darmo budem denne posielať nekonkrétne lásku svetu, keď sa nechám niekym vytočiť a reagujem neadekvátne v takýchto situáciách.

            Podľa mňa prianie je nenásilné. Je ako Láska, ktorá je citom, ktorý si nemusí pýtať od nikoho povolenie, aby ho mohol darovať. Môžeš milovať koho chceš, aj bez dovolenia dotyčného, a bez strachu, že tým znásilňuješ nejako jeho vôľu (samozrejme ak je to iba na úrovni citov a nie fyzického obťažovania).

            Prianie si nenárokuje splnenie svojej predstavy. Je to skrátka prianie. Ak želáš človeku dobre, tak sám meníš svoje vyžarovanie, a ľudia na to podvedome reagujú zmenou svojho správania. Niekoho to zmäkčí, iného začne rozčuľovať.

            Chápem tvoje obavy, je to tenká hranica, na ktorej je potrebné sa udržať, aby sa to nezvrhlo na mágiu, pokus o vnútenie niečoho, čo zaváňa opičou labou. Musí to byť čisté.

            Podľa mňa takéto priania pomáhajú vytvárať situácie, keď sa dotyčný má možnosť pozrieť na mnohé veci aj inak, ako je bežne zvyknutý. Nemusí sa nutne zmeniť, ale môže zažiť aj iné pocity, iný pohľad na svet, a sám sa rozhoduje, ako bude žiť ďalej. Pre niekoho takéto náhody môžu byť situáciami, za ktoré bude vďačný, lebo mu pomohli vnímať život lepšie. U iných to bude len chvílková mánia. A u ďalších nič, ani sa ich to nedotkne.

            Tých pár prípadov, čo som zažil v práci s problematickými kolegami, tak to viedlo k tomu, že sa vzťahy zlepšili. Alebo sa to vyriešilo tak, že mňa alebo jeho život v krátkej dobe presunul na iné miesto.

            Ono to ani nemusí byť v situáciách, ktoré sa vyhrotia. Človek sa cez deň veľakrát pristihne, že ho niečo serie. Pre zmenu sa dá na to pozrieť konštruktívne. Miesto nadávania na tých, čo vytvárajú problémy, im môžeme priať skutočnú múdrosť, aby bol ich aj náš život lepší. A je to konkrétne a adresné, týka sa to konkrétnych ľudí, nie je to abstraktné želanie s neznámym adresátom. Veď svet je takto poprepájaný, každý má niekoho, kto na neho v dobrom myslí…

            Abrahámské náboženstvá idú týmto smerom, aký som načrtol. Tiež radia modliť sa za nepriateľov a žehnať tým, čo nám zle robia… Ale tieto náboženstvá majú v sebe veľa antagonizmov, ktoré vytvárajú vnútorne disharmonické situácie. Navyše kresťanstvo je matrične nastavené tak, že každý kresťan si k sebe priťahuje svoj kríž a podvedome hľadá svoju golgotu (v zmysle porekadla: Koho boh miluje, toho krížom navštevuje). T.j. v kresťanstve aj islame je tento smer (vytvorenia lepšej ľudskej spoločnosti) o ktorom hovorím načrtnutý, ale nie je to dotiahnuté.

            Odpověď
            • Skusim to ešte priblížiť na inom príklade.
              Nie vždy sme ideálne zvládli výchovu našich detí, a môže sa stať že sa zo syna stane gauner.
              Povedz mi, ktorý otec si v srdci neželá, aby jeho syn dostal rozum, aby prišiel k múdrosti, spamätal sa… Myslíš, že rieši hlúposti, či to nie je mágia, či tým nenaruší nejako jeho slobodnú vôľu?
              Otec to robí z čistej lásky, lebo je to jeho syn, na ktorého si želal byť hrdý. Nevie, či sa jeho syn zmení, ale verí a dúfa, z celého srdca si to želá…

              Toto je o tom istom. Ale vzťahované na rôzne životné situácie. No musí to byť čisté rovnako, ako v prípade, keď ide o vlastné deti.

              Odpověď
            • K téme kniha od Jozefa Krška: CHCEL BY BYŤ BOH KRESŤANOM?

              Odpověď
            • Osobne si myslím, že posielanie lásky všeobecne ľuďom, je len slepá ulička, niečo podobné ako tibetské modlitebné valčeky (ktorých krútením sa akoby odrieka modlitba).
              Ak cítiš lásku, ale nemáš obraz človeka, ktorému ju poslať, tak mi to pripadá ako prázdny výkrik z okna.
              Ak miluješ konkrétneho človeka, a si s tým človekom aj v kontakte, tak tam prebieha naozaj reč života. Dokonca aj keby si toho človeka miloval tajne, a si s ním reálne v styku, tak život ti bude odpovedať na všetky tvoje myšlienky a zámery, ktoré máš v hlave. Najviac sa nám život prihovára prostredníctvom ľudí, ale kvôli tomu človek musí byť aj s ľuďmi v kontakte.
              Akú má zásluhu pustovník, ktorý strávi život modlitbami zavretý na samote? Áno, môže sa naučiť reč prírody, rozprávať sa so životom cez ňu. Ale reč života so spoločnosťou ľudí bude mať prerušenú. A ľudstvo tu je pravdepodobne preto, lebo má svoju misiu. Musí sa stať jednotným Ľudským organizmom žijúcim v harmónii prírodou, Bohom. A nesprávať sa ako patogén. Na to musia ľudia medzi sebou komunikovať, verbálne aj neverbálne. A na slovách aj „slovách“ (ich formulácii a obsahu) maximálne záleží.

              Odpověď
              • @jardob,
                používám to samé. A je nutné být trpělivý = řehole, pokání, odpouštění, …
                viz DVTR obrazová str 71

                Odpověď
              • kroksunkrok 11.8.2020 o 0:36

                jardob, ak by som mal reagovať na všetky „nezrovnalosti“ (z môjho pohľadu nezrovnalosti) v týchto niekoľkých reakciách, bol by to dlhý príspevok. Pokúsim sa vypichnúť len jednu-dve veci.
                a) citujem: „“Osobne si myslím, že posielanie lásky všeobecne ľuďom, je len slepá ulička, niečo podobné ako tibetské modlitebné valčeky (ktorých krútením sa akoby odrieka modlitba).
                Ak cítiš lásku, ale nemáš obraz človeka, ktorému ju poslať, tak mi to pripadá ako prázdny výkrik z okna.“"
                - v prvom rade tu chýba rozlíšenie pojmu láska.
                Láska skutočná – to je láska večná, k duchovnému svetu, k Bohu, ak ju naozaj cítiš, tak ju máš vždy komu posielať a vieš aj to, komu ju máš posielať – i keď tu obraz nemôže existovať, pretože Boh, resp. duchovný svet predsa nie je personifikovaný (v kresťanských, či niektorých iných náboženstvách však žiaľ áno, ale realite to nezodpovedá) a už určite nie je 2D (3D), aby sa dal vnímať ako obraz/teleso. Je to ako láska malého dieťaťa ku komukoľvek i čomukoľvek, len tak, pre lásku samotnú, bez najmenších prvkov manipulácie, snahy niečo za niečo získať, niekoho zmeniť. Je to len čistá „odovzdávka“. Malé dieťa iba ľúbi a nič za to nechce. Svojou láskou nás samozrejme zmeniť môže – ale len nepriamo, motivačne, osobným príkladom, inšpiráciou, rozhodnutie o zmene však prijímame my sami a dobrovoľne.
                Láska pozemská (obyčajná) – tu síce tiež prvotný impulz ide zvnútra, ale v obrovskej väčšine prípadov je okamžite majstrovsky skresľovaný/transformovaný materiálnou zložkou človeka do podoby (túžby, i keď často veľmi rafinovane ukrytej) vlastníctva, ovládania, manipulácie (ja predsa viem lepšie…), nárokovania, reciprocity, dominancie… Táto spätá s obrazmi býva, pretože je už spojená s niečím konkretizovaným (osobou, vecou, udalosťou…) – a to už súvisí s tým, čo som písal vyššie (mágia). Ak chceš, aby sa niekto zmenil (lebo „ty ho pozemsky miluješ“) – tak pozor, to je iba zámena tvojho vedomia, ega, je to obyčajná manipulácia druhým, dominancia tvojho „ja“ nad jeho „ja“, a je to porušovanie slobody voľby daného človeka. Hrubo povedané – je to krádež, násilie, zločin. A nielen voči nemu, ale aj voči Bohu, pretože prestupuješ jeho zákon, podľa ktorého má každý človek darovanú slobodu voľby a ktorý On nikdy neporušuje. Tu sa naplno prejavuje megalománia, bohorovnosť ľudského ega, ktoré si (vďaka pomýlenej personifikácii) myslí, že môže porušovať vyššie princípy a zákony a dokonca beztrestne. Každý jeden bez výnimky skôr-neskôr pochopí, že sa to nemôže. Niekto kým to ešte môže zmeniť – ten má šancu ustáť svoju „pozemskú úlohu“, „úspešne zmaturovať“. Kto to nepochopí včas, pochopí to „po funuse“ – aj s patričnou odmenou (takí, ktorí to nepochopia nikdy, neexistujú).
                Ešte k tým valčekom, resp. všeobecne posielanej láske – podobne píše nižšie Martin21 – pokúsim sa to načrtnúť cez odpoveď jemu.
                b) Ad otec a syn – áno, vo väčšine si otec/rodič želá, aby sa jeho dieťa nestalo gaunerom. Aby to tak nebolo, rodičia by mali svoje deti učiť potrebné veci. Na to však najskôr musia byť oni sami vysporiadaní vo svojom vnútri, bez toho svoje deti nemajú ako tieto veci naučiť, priviesť ich k tomu, vychovať z nich Ľudí s veľkým Ľ. A ideálne je stihnúť to do druhého energetického vzostupu (puberty, cca 12-14 rokov), kedy ešte zodpovednosť za svoje deti nesú rodičia, pretože potom sa už ich dieťa stáva samostatnou zodpovednou rozhodovacou jednotkou s vlastnou slobodou voľby.
                Ďalej už Rodič s veľkým R nezasahuje do voľby svojich detí, pretože vie, že by tým porušil nepísaný zákon. Môže ich však inšpirovať vlastným príkladom, vlastným sebazdokonaľovaním, milovať ich „len tak“, preto, že sú (i keď deti to majú právo ignorovať, oni sami nesú svoju zodpovednosť – majú slobodu voľby). Dieťa po puberte už nie je „moje“, ono je už iba „svoje“. A ja by som to mal rešpektovať, inak pácham zlo. To neznamená, že mu nemám pomáhať a pod., ale musím mu dôverovať, nech už sa rozhodne ako chce a nemôžem na to používať mágiu – tajné želania, modlitby a pod. s cieľom zmeniť ho na „svoj“ obraz. Ono ak chce, tak sa poučí – lepší výraz je získa skúsenosť – ako pri správnom, tak aj pri nesprávnom svojom rozhodnutí. Ak nechce, alebo sa nepoučí – skúška sa zopakuje. Ako aj u nás, v tomto sme si všetci rovní, bez ohľadu na vek, vzdelanie, atď.

                Odpověď
                • kroksunkrok,
                  v prvom rade chcem povedať, že tieto filozofické otázky o duchovne, o tom ako je to medzi životom a smrťou, o tom ako vznikol svet a ako je navrhnutý – sú veci, o ktorých sa v tomto živote nemáme ako s istotou presvedčiť. Naše indície môžu byť pravdivé aj klamlivé, ale stále sú to len indície a nie dôkazy, ktoré by dali istotu, a bez viery žiadne náboženstvo fungovať nemôže. O tom, ako to naozaj je, sa presvedčíme až budeme danej realite skutočne čeliť po smrti a budeme mať tú možnosť.
                  Hovorím to preto, lebo očividne naše pohľady na svet vychádzajú z odlišných koncepcií. Preto osobne akceptujem to, že máš iný názor na tieto veci, nebudem ťa presviedčať ani sa hádať, len poviem pár postrehov, ktoré som si z môjho pohľadu všimol a podelím sa o svoje videnie a chápanie vecí.

                  V tvojich slovách cítim vplyv východnej filozofie. Tá, pokiaľ viem, tento materiálny svet vníma len ako cvičisko duší. Lenže cvičisko zostáva vždy len cvičiskom, bojovým poľom, ktoré podľa toho aj vyzerá, a nemení sa v nič útulnejšie, neučí ľudí vytvárať dokonalejšie supersystémy, ale trénuje len jednotlivcov.
                  Odkedy som sa zoznámil s DVTR tak sa na mnohé veci pozerám aj z hľadiska riadenia. Riadenie je informačný proces, a či človek chce alebo nie, či si to uvedomuje alebo nie, tak riadi udalosti okolo seba aj v sebe už len tým, že existuje a žije medzi ľuďmi. Neexistuje taká možnosť, že človek žije medzi ľuďmi, a neovplyvňuje (neriadi) chod udalostí okolo seba. Už bežný ľudský dialóg, alebo len reč tela, je prejav riadenia, a len málokto sa zamyslí nad tým, nakoľko každý ľudský počin, slovo, myšlienka mení ľudský svet, osudy ľudí naokolo. Ten, kto s takým vývojom udalostí súhlasí to môže nazývať (neutrálne ako) riadenie, a ten, koho taký vývoj udalostí spoločnosti štve, by takéto slepé riadenie mohol nazvať aj nechcenou manipuláciou.

                  Tá neadresnosť v láske, o ktorej tu bola reč, veľmi pripomína snahu „niekoho“ o minimalizáciu riadenia dejín zo strany bežných ľudí, a ponechanie tejto veci výhradne „jemu“. Analogicky, ako je to v ekonomickej rovine v prípade „washingtonského konsenzu“, ktorý štátom radí aby minimalizovali úlohu štátu v ekonomike; aby zbavili trh všetkých prekážok zo svojej strany (deregulácia), aby ponechali emisiu peňazí nezávislej inštitúcii, aby ponechali osud ekonomiky „neviditeľnej ruke trhu“, odovzdali štátne podniky súkromníkom atď… Niektorí ekonómovia to skutočne berú ako axiomu, ako objektívne ekonomické zákony úspechu, ale v skutočnosti je to len nastavenie štátu do režimu kryptokolónie.
                  T.j. ak človek ignoruje riadenie, vzdáva sa zodpovednosti za priebeh udalostí, a ponecháva riadenie aj osud seba a druhých do rúk niekoho iného…

                  Myslím, že láska k niečomu virtuálnemu a bezobraznému je len presmerovanie ľudskej energie do slepej uličky. Ako môže byť misia človeka a ľudstva v tejto etape života inde (t.j. vo vzdialených duchovných sférach), a nie tam, kde sme sa narodili, a ciele by mali byť iné než tie, ktoré vyplývajú z toho, čo sa nám deje pred očami? Či azda nemáme sa rozvíjať práve počas toho, ako žijeme svoj život a riešime každodenné úlohy? Pripomína mi to únik do virtuálnej reality, ale nie počítačovej, ale duchovnej.

                  To, že môžem počas chôdze spadnúť (a deťom sa to často stáva) nie je dôvodom, aby som nepoužíval chôdzu. To, že láska sa môže zvrhnúť v sebectvo a manipuláciu ešte nie je dôvodom, aby som sa neučil milovať konkrétnych ľudí čisto a nezištne.
                  Označovať žičlivé priania za mágiu, mi príde pomýlené. Priania ľudí súvisia s tým, že ich riadenie (t.j. ich život) má ciele a sami sa riadia podľa určitej koncepcie. Bez cieľov sme len listom v spleti cudzích anonymných vetrov, ktoré nás unášajú kam chcú.

                  Je to ako s tou poučkou: život je utrpenie; utrpenie prinášajú túžby; utrpenia sa môžeme zbaviť, ak sa zbavíme túžob…
                  - čo sú ale túžby? Túžby sú cieľmi riadenia… Kto chce ľudí zbaviť cieľov v živote? aby ľudia objavovali tie správne ciele a vypracovali adekvátnu harmonickú koncepciu na ich uskutočnenie? (jedna duchovná bytosť mi aj napadá…)
                  Áno, sú túžby, ktoré spôsobujú utrpenie… Väčšinou sú spojené s mamonom a nízkymi vášňami. No sú aj vznešené túžby, ktoré rozvíjajú v človeku zdroj nekonečného vnútorného šťastia. Jeho vnútornú lásku a harmóniu. Práve poznávaním života a rozoznávaním plodov našich činov, z ktorých jedny tvoria harmóniu a druhé disharmóniu, nám (podľa môjho názoru) Boh ukazuje, akou cestou sa individuálne ale aj kolektívne máme uberať. Treba hľadať harmóniu a naučiť sa ju tvoriť v živote v čo najširšom rámci, ako to len ide.
                  Je to úloha, do ktorej sme sa narodili a máme ju naozaj priamo pre nosom. No „niekomu“ sa darí už tisícročia majstrovsky odpútavať ľudskú pozornosť od tohto bezprostredného cieľa na rôzne zástupné ciele.
                  Svet môže byť množinou chaoticky blúdiacich jednotlivcov, ale môže byť aj štruktúrou harmonických a motivovaných tvorcov, ktorí pracujú na vznešených ideách s cieľom zbaviť sa v spoločnosti všetkých zásadných antagonizmov a dosiahnuť vnútornú harmóniu medzi sebou (čo prináša aj vnútornú harmóniu) a vonkajšiu harmóniu s prírodou a životným prostredím.
                  Fragmentácia ľudí na individuálne bezbranné jednotky je príznakom taktiky vychádzajúcej z jednej koncepcie. A vytváranie synergických zložitých a vnútorne nenapätých systémov je príznakom taktiky inej koncepcie. Áno, existuje aj imitácia a smerom k vytváraniu zložitých systémov, ktoré ale slúžia iba dočasne ako nástroj agresie. Mne ide práve o stabilné a harmonické supersystémy. Že práve o tom je život, slúži ako príklad aj naše telo ako zložitý a harmonický systém miliárd buniek, ktoré pracujú vo vzájomne výhodnom režime existencie. Zložité systémy vidíme aj v organizácií iných živočíchov, najmä menších, ako je hmyz. Naša Zem a jej príroda je miestom, kde sa ľudia môžu veľa naučiť, no nemusia ju pritom neúctivo ničiť nekonečným dopúšťaním zla ako na vojenskom polygóne.

                  Prosím ťa, neber toto ako hanenie iného náboženstva… Je to len môj aktuálny názor na vec, ktorý som vyjadril. Nikomu ho nevnucujem, len ho verejne zdieľam, nič viac. Týmto tú debatu asi môžeme aj uzavrieť, ak nie je nič dôležité, čo by ešte bolo treba povedať.

                  Odpověď
                  • kroksunkrok 12.8.2020 o 0:12

                    OK, jardob. Popísali sme toho hodne. Len k tomu poslednému odseku – náboženstvá (aj iné ideologické smery, i ateistické) ako organizačné systémy, organizácie, sa venujú práve a takmer výlučne riadeniu (keď nemáš rád výraz manipulácia), preto sme ako civilizácia tam kde sme. Jednotlivé osoby, prívrženci týchto smerov chcú dobro, pokoj, lásku, ľudskosť… preto sa buď tvrdošijne držia tých „svojich“ smerov, alebo medzi nimi prestupujú, ak im dôjde, že „tu to nie je pravé orechové“… no práve systém uprednostňovania riadenia pred vnútorným rozvojom a slobodou voľby každého jedného človeka tieto ciele veľmi sťažuje dosiahnuť a darí sa to viac-menej len jednotlivcom, nie masovo (zato ale je ich dosahovanie neprestajne deklarované ako hlavná náplň aktivít daných organizácií…). Riadiť samozrejme treba – seba, nie tých druhých. Skutočný víťaz je ten, kto zvíťazí nad sebou samým, nie nad niekým iným. No dosť už. Pekný večer. A ďakujem za reakcie.

                    Odpověď
                    • „nie tých druhých. “

                      Ale to je nezmysel. Už len samotnou existenciou seba riadime druhých. Presne to napísal jardob.

                      Odpověď
                    • kroksunkrok,
                      ono táto situácia v náboženstvách a kultoch presne zrkadlí situáciu v občianskej spoločnosti, kde občania tiež chcú len šťastne a mierovo žiť, a v naivnej nádeji súhlasia so zmenami spoločenských systémov a politikov rad za radom.
                      V čom je problém? Náboženstvá riadia, veriaci nie. Spoločenské „elity“ riadia a sú riadené. Obyčajný ľud sa vedome do riadenia nezapája.
                      Ten problém je v tom, že jak náboženstvá tak aj spoločenstvá sú riadené kozlami a protispoločenskou koncepciou. Ľudia ho nevyriešia tým, že sa vzdajú riadenia a seba budú meniť na tlmič všetkých úderov. Situácia sa zmení, keď sa ľudia naučia riadiť spoločnosť a dajú jej harmonický smer (a harmónia nikdy nevznikne, ak ľudia nezmenia aj seba samých). T.j. vytýčia si presný cieľ a budú spoločnosť k tomuto cieľu harmonicky viesť. Ale o tom môžu hovoriť iba ľudia, ktorí majú v tomto živote nejaké ciele vo vzťahu k spoločnosti. Ktorí sú ochotní robiť veci, ktorých plodov sa sami nedožijú, až možno ich pravnuci. Ak má človek svoje ciele v duchovnom svete a nie aj vo vzťahu k spoločnosti, je to celkom iné.

                      Odpověď
                      • T.j. dôležité tam je, aby sa do riadenia zapojili všetci, no cieľom všetkých musí byť harmonické spolužitie, a v mene tohto cieľa musia všetci zmeniť svoje zmýšľanie a zmeniť svoju emočnú klímu a stereotypy. Pretože inak by to vytvorilo ešte väčšie hmýrenie a chaos. A my nechceme chaos, ale synergiu smerom k spoločnému cieľu. Ten cieľ musí začať v obrazoch, v myšlienkach, v prianiach. Môžu sa vyskytnúť chyby, ktoré ale budú v spätných väzbách odhalené, ak budú ľudia vnímaní. Nakoniec dostanú ich obrazy cieľa jasné a spoločné kontúry, ktoré sa nebudú navzájom rušiť, ale dopĺňať. A excesy budú len okrajový jav.
                        Pretože ak je niečo riadené dobre, tak to nemôže stagnovať ale musí tam byť vidno rozvoj. Spočiatku malý a pomalý v čase. Ale s nárastom sa aj pokrok musí zrýchľovať, ako začne naberať na sile.
                        Ak niečo stagnuje, tak je to zrejme riadené zle alebo zlým smerom, prípadne brzdené mocnejším nepriateľom, no ofenzíva nepriateľa a degradácia je tiež prejav toho, že niečo nemá podporu zhora. To, čo má podporu Zhora musí rásť, aj keď pomaly a skoro neviditeľne, ale rásť. Klíčenie môže trvať dlho, ale v správny čas stonka vyženie k slnku.

                        Odpověď
                  • @jardob – dovolil jsem si tento Tvůj příspěvek stáhnout a uložit . Budu se k němu občas vracet. Díky a asi víš proč.

                    Odpověď
                  • vynikajúci článok Jardob, ďakujem Ti zaň.

                    Odpověď
                  • Jana Černíková 12.8.2020 o 18:36

                    Jardobe, kroksunkrok nepsal o tom, že bychom neměli řídit a ovlivňovat druhé – jen ten správný způsob vidí jinak.

                    Podle mojí zkušenosti je svět kolem nás zrcadlem nás samotných – z pohledu HNR je v každé chvíli všechno naprosto dokonalé v tom smyslu, že realita přesně odpovídá tomu, co umíme i neumíme. Pokud se nám „obraz“ v zrcadle v nějakém ohledu nelíbí, tak změny nedosáhneme tím, že si začneme přát, aby se ten „obraz“ změnil sám od sebe, budeme se za to modlit atd. Zrcadlo může začít odrážet jiný, lepší obraz jen v tom případě, že se změníme my sami – a to jen princip, který zmiňoval kroksunkrok (a který jste koneckonců zmínil na začátku diskuse v citátu z DVTR i Vy).

                    Když měníme sami sebe, pak se nutně mění i okolnosti kolem nás – a to automaticky, aniž bychom do nich museli sami zasahovat. Když se soustředíme na sebe, tak to ale neznamená, že jsme individualisti a že nemůžeme ovlivňovat druhé – ovlivňujeme je pak ale jiným mechanismem, než že jim budeme říkat/přát jací by měli být, co a jak by měli a neměli dělat atd. To je slepá ulička, při které nejen plýtváme energií, ale ubližujeme sobě i těm druhým – protože když narušujeme hranice jiných lidí, totéž otevíráme i pro sebe.

                    Jediný způsob, při kterém nepoškozujeme ani sebe, ani druhé je cesta změny přes proměnu nás samotných. Na okolní svět potom nepůsobíme „elektricky“, kdy „vybíháme“ ven a snažíme se druhé lidi, události a okolnosti „ohnout“ tak, aby odpovídali našim představám, ale spíš „magneticky“, kdy do svého nastavaní zveme realitu a ta na něj pak může začít reagovat a přizpůsobovat se mu.

                    Odpověď
                    • Jana Černiková,
                      podľa mňa to, čo si opísala ty a to o čom som písal ja, nie je celkom v rozpore, ako by sa mohlo zdať.
                      Ak je život reč (alebo zrkadlo, ako píšeš ty), tak potom prichádzajúce udalosti mi niečo hovoria, na čo by som mal adekvátne odpovedať. V skutočnosti, ak niekomu (kto ma irituje a mojou prirodzenou pudovou reakciou by bola podráždenosť a agresia) prajem niečo dobré, čo by mu pomohlo sa stať lepším človekom, a čo by som prijal aj sám, tak to je prejav toho, že mením sám seba. Je to prejav, že pracujem na svojich emóciách a svojom prístupe. Takýto človek mení svoje vyžarovanie a mení sa aj reč života k nemu, ľudia reagujú na neho inak. Pritom to všetko prebieha v jeho vnútri, a nemusí o tom nikomu povedať ani slovo. Svedkom bude len on sám a Boh.

                      Inak si naozaj neviem predstaviť, čo by som mal na sebe meniť v situácii, ak vyložene neprevokujem, ale napriek tomu sa niekto do mňa naváža. Má sa človek zmeniť na pokojný boxovací mech, na hromozvod, ktorého nič nerozhodí a sám od nikoho a ani od sveta nič nechce?
                      Ak vnímam život a situácie ako reč, tak je to širšie než keď ho vnímam len ako zrkadlo. Takto možno nájsť viac a zmysluplnejších odpovedí podľa mňa.

                      Netreba ten príklad s prianiami vidieť v extrémnom svetle, do akého by sa to mohlo zvrtnúť. Veď prianie nevnucuje človeku vôľu iného, ale pomáha vytvárať situácie, v ktorých sa človek môže pozrieť na život aj inak (tak aby druhým neubližoval ale plodil harmóniu v spoločnosti). Je však na ňom, že ak takýto pohľad zažije, či ho aj príjme a stane sa jeho vlastným.
                      Druhá vec je, že život vždy nejako odpovedá, niekedy môže prísť dobrá reakcia, niekedy zlá. Keď sa niečo nemení, potom to naznačuje, že chyba je vo mne a robím niečo zle ja sám. Vnímať život je práca v oboch smeroch, aj na priamej aj na spätnej väzbe.

                      Ak sa nenahneváte, tak v súvislosti s tebou a kroksunkrokom mi napadá jediné prianie, ktoré si môžem dovoliť (normálne by som ho nahlas nevyslovil) a viem, že nemôže ublížiť. Zo srdca vám prajem nájsť skutočnú múdrosť od Stvoriteľa (Ale pozor! To neznamená, že ja ju už poznám. Dokonca toto želanie nemá ani konkrétny obraz, pretože zďaleka neviem čo múdre je a čo nie. Sám to tiež túžim spoznať, nech už je pravda akákoľvek. Múdrosť v mojom chápaní znamená: pravdivé poznanie + mravnosť). Boh vám (aj mne) Svoju múdrosť skutočne môže kedykoľvek poslať do cesty (môžeme ju rozpoznať hneď aj nemusíme), a je len na vás, či ju príjmete/m alebo nie. Takže sloboda narušená nie je.

                      Pjakin v tomto nerobí nič iné, keď na konci každého videa praje všetkým divákom „mierové nebo nad hlavou“. Som si istý, že vie presne prečo to hovorí, aj akú silu má samotné jeho želanie. Že tým pomáha robiť svet lepším (aj keď robí možno chyby v iných veciach)

                      Odpověď
                      • K tomu: „Lepšia je moc nad sebou samým, ako tisícročná moc nad inými ľuďmi a vecami“
                        - milovať nepriateľov naozaj nie je nič ľahké. Kto si myslí opak, nech si to skúsi. Nech skúsi prekonať svoj hnev, ukrivdenosť, a priať nepriateľovi, aby sa stal Človekom prinášajúcim spoločnosti harmóniu.
                        A pri tom čakaní na odozvu, na želanú zmenu, zažije ešte veľa úderov, pri ktorých sa bude mať možnosť zamyslieť nad životom, aj nad samým sebou. Napäté situácie k tomu človeka prinútia.

                        Odpověď
                        • kroksunkrok 13.8.2020 o 14:39

                          jardob, tu píšeš: „Inak si naozaj neviem predstaviť, čo by som mal na sebe meniť v situácii, ak vyložene neprevokujem, ale napriek tomu sa niekto do mňa naváža.“ – a je to skutočne dôležitá myšlienka.
                          Ak sa dostaneme (ty, ja či ktokoľvek iný) do situácie, kde „sa niekto do nás naváža“ – je to len preto, že sme v minulosti (pár sekúnd, minút, hodín, ale kľudne aj dní a viac) niečo „nevhodné“ nekontrolovane urobili (dokonca, možno si to len pomysleli! – pretože každá myšlienka je materiálna, má svoju energiu, inerciu atď. a sú už o tom vedecké dôkazy). Vo svete pre nás „obyčajných“ neviditeľnom (avšak stále ešte materiálnom, nie duchovnom) čas „netečie“ nami chápaným/vnímaným spôsobom, resp. ani vôbec „netečie“ – preto je pre nás bez patričnej práce na sebe, bez odhaľovania tých „jemností“, ťažké až nemožné chápať celostne procesy príčinno-následkových dejov (napríklad, úspešne prebehli pokusy s tisíckami ľudí o spätnom ovplyvňovaní reality – niekoľko dní neskôr bol daný účastníkom pokusu pokyn na realizáciu pre nich netypickej aktivity, ktorú daní ľudia v stanovenom minulom období nič netušiac nutkavo vyplnili a úspešnosť bola veľmi vysoká). Prácou na sebe a po určitom vnútornom rozvoji človek môže tieto procesy vnímať celostne a teda:
                          1. – chápe, že „príde“ provokácia, konflikt, nepríjemnosť… pretože niečo nekontrolovane „spáchal“ a keďže vie, že ten útok na neho nastane, tak je v pokoji a následne pri jeho prejave ho vie riešiť spôsobom win-win (nemá predsa dôvod jeho vykonávateľa –„šachovú figúrku vyššej hry“ – pokoriť), alebo
                          2. – nebude robiť nič také, aby k provokácii z jeho strany došlo (bude kontrolovať svoju materiálnu zložku).
                          Je ešte tretia možnosť – napriek tomu, že sme nič negatívne neaktivovali svojím správaním, myslením a pod. – systém nás aj tak potrebuje „pumpnúť“, pretože pociťuje „hlad“, alebo sa iba pokúša zavrátiť nás „neovládateľných“ naspäť do svojho košiara (kde ľahko kontroluje on nás) a spustí akúkoľvek hru/provokáciu na zachytenie našej pozornosti (neuväzuje nás na lano on, my sami sa v košiari alebo na reťazi držíme udeľovaním svojej pozornosti – na nehmotnej úrovni sa „pricucneme“ k výbehu). V takom prípade bez plného chápania týchto dejov a prísnej kontroly svojich myšlienok a vedomia, máme malú šancu bezúhonne prejsť danou „skúškou“, obvykle pustíme žilou a niekedy aj hodne. Preto je dobré radšej pracovať na sebe, na svojom vnútornom rozvoji, ako na iných a na ich zmene podľa „mojich“ želaní.
                          Čo sa týka milovania nepriateľa – neznamená to milovať jeho nedostatky, nechať sa ním fackovať a pod., ale chápať (cez svoj vlastný vývoj), prečo sa u neho (no rovnako aj u nás samých) prejavujú. Prejavujú sa len kvôli tomu, že nevie (ani my) o svojej duálnej podstate a teda ani nechápe, že v ňom prevláda tá materiálna, zvieracia zložka a že tá, ktorá ho odlišuje od zvieraťa, duchovná (ľudskosť, dobrota, prajnosť, láska, ochota pomáhať, úcta, …) je (ak nie trvalo, tak minimálne v danej chvíli konfrontácie) potlačená. Ale aj tento „údajný protivník“ má v sebe dušu a je človekom – a tú jeho vnútornú zložku sa ani nedá nemilovať – pretože potom by sme nemilovali ani sami seba, to dobré v samých sebe, to čo máme spoločné, príbuzné so všetkými ľuďmi.
                          Ak milujeme svoje „duchovné“ atribúty, tak ich milujeme aj v iných. Ak milujeme/uprednostňujeme v sebe čokoľvek „živočíšne“, tak to isté v iných nenávidíme (nie skutoční MY, ale naša prevažujúca materiálna zložka) a preto vtedy nedokážeme prijať myšlienku „Miluj svojho blížneho ako seba samého“. Duch (duchovné) tiahne k duchu (duchovnému). Živočíšnemu je každý iný živočích konkurenciou. Pre moju živočíšnu/materiálnu zložku je všetkých cca 8 miliárd iných živočíšnych, materiálnych zložiek ostatných ľudí konkurenciou (ak ich aj aspoň niekoľko „potrebujem“, tak len kvôli získaniu výhody pre svojho zvera – a preto sa venujem manipulácii nimi). Moja radosť (nie živočíšna radosť nad pokorením kohosi, alebo z potvrdenia si svojej významnosti – ale radosť len tak pre radosť samotnú) sa teší z každej inej takejto radosti, pripája sa k nej a ak by našich spoločných radostí bolo naraz všetkých 8 mld. – to by sa diali veci!
                          Ešte malá poznámka k vete, citujem: „Ak má človek svoje ciele v duchovnom svete a nie aj vo vzťahu k spoločnosti, je to celkom iné.“ Súhlas. Rozšírme/doplňme ju želateľným smerom – Ak má človek svoje ciele v duchovnom svete A ZÁROVEŇ AJ vo vzťahu k spoločnosti, vtedy je to iné (teraz však už kvalitatívne inak iné ako vo vete pôvodnej). O tomto píšeme. Každý po svojom, ale o tomto. Iná možnosť prežitia pre túto civilizáciu nie je. Nemyslím tým to, že každý musí mať svoje ciele v duchovnom svete (to je každého intímna vec), ale že bez aktívneho rozvoja svojej vnútornej duchovnej zložky každého jednotlivca a krotenia tej živočíšnej (neegoisticky, nielen pre seba samého, ale aj vo vzťahu k spoločnosti) a následne z toho plynúcej inšpirácie a odhodlania pustiť sa spoločne s inými (teraz už nie konkurentmi, ale „príbuznými“) do želateľných zmien, má civilizácia o chvíľu konečnú. Čas sa neuveriteľne rýchlo kráti. Na rozhodnutie zostalo len pár rokov. A už to začali verejne pripúšťať aj „oficiálne kruhy“. Ak už o tom informujú, je to ešte vážnejšie, ako zverejňované info.

                        • Jana Černíková 13.8.2020 o 17:35

                          Jardobe, není nad konkrétní příklady – ten Váš ukazuje, jak moc se naše pohledy liší, i když si myslíte, že jsou si blízké.

                          Pokud se do Vás někdo bezdůvodně „naváží“tak věřte, že ten důvod existuje, jen Vám zatím není zřejmý. Je to jen klasický příklad zrcadlení, kdy účelem je především naučit obě strany zacházet s aktivní, průraznou energií .Tu ani jedna strana neumí používat ve správné míře – jedna ji odmítá a nechce s ní mít nic společného a druhá ji používá v extrémní podobě bez ohledu na ostatní.

                          Ten, kdo je v roli oběti, je příliš smířlivý, až nezdravě se vyhýbá konfliktům, není ochotný nebo schopný bránit svoje hranice atd. Takový člověk na základě dřívějších špatných zkušeností a nepochopení nasadil téhle aktivní energii značku „nepřátelská“ a ponořil ji do podvědomí, tj. v životě takového člověka se potom nemůže manifestovat jinak než nepřátelsky. A nemůže za to nikdo jiný než ten dotyčný – protože on sám ze své svobodné vůle si to tak nastavil. Agresor to má obráceně – na povrchu je ta až extrémní aktivita používaná bez ohledu na hranice jiných tak, aby ten člověk získal, co chce – energii, majetek, postavení atd.

                          Opačné extrémy se automaticky přitahují jako magnety s opačnými póly, tj. tihle lidé si svým nastavením do života přitahují přesně své protipóly, které jim zrcadlí, co oni sami mají v podvědomí. A tím se dostáváme k funkci zrcadla – ukazuje nám, co máme v podvědomí a o čem tedy nevíme, protože kdybychom o tom věděli, bylo by to ve vědomí. Jakmile se to do toho vědomí skutečně dostane, je splněný jeden ze základních předpokladů k tomu, aby se s tím (a tím i s okolní realitou) dalo něco dělat – protože jen to, o čem víme, můžeme uchopit a změnit.

                          A účelem těchhle lekcí je ty dva „roztržené“ póly spojit a každý z nich používat ve správné míře, tj. tak že prospíváme jak sobě, tak i svému okolí. Ta aktivní část může pak nabývat podobu např. zdravého sebeprosazení, schopnosti hájit svoje hranice, „tahu na branku“, když člověk něco vytváří atd. A pasivní pól, tj. to zdržení se aktivity nastupuje např. tehdy, když by po nás někdo chtěl, abychom překračovali hranice druhých.

                          No a Vy to vidíte tak, že jediné, co je potřeba se naučit, je přát svému „nepříteli“ změnu a na sobě poupravit jen to, že ovládnete svoje „pudové“ emoce. To podle mě nemá se skutečným řešením nic společného a je to spíš „strkání hlavy do písku“ – a potom je myslím nevyhnutelné, že člověk „zažije ešte veľa úderov“, které navíc musí mít nutně vzrůstající intenzitu.

                          Emoce, které Vy považujete za pudovou reakci je podle mých zkušeností právě tou „značkou“ (vyplývající z emočních vzorců) , která člověku bezchybně ukazuje místa vyžadující změnu jeho přístupu. Když se je pokoušíte jen jakoby „uhladit“, tak by se to dalo přirovnat k situaci, kdy jakmile se Vám třeba při řízení auta rozsvítí kontrolka hlásící problém, tak Vy namísto řešení problému tu kontrolku jen „překryjete“ a jedete dál – jak taková jízda skončí, není těžké uhodnout.

                          Navíc ze srdce přát dobré tzv. nepříteli je něco, co si člověk myslím spíš jen nalhává. Může to tak mít skutečně v hlavě a myslet si to – ale v emoční rovině, pokud byste měl do důsledku milovat své nepřátele, tak v řeči energií to znamená, že jste je přijal – láska je přijetí. Přijímaní energií, které jdou přesně proti Vám, je totéž jako sčítaní opačných vektorů, tj. dochází k vzájemné eliminaci. To ve výsledku znamená, že byste neustále přicházel o svoji energii, což je stav, ve kterém člověk nemůže dlouhodobě fungovat. Navíc opravdové přijetí jde ruku v ruce s pochopením, které podle mě v tomhle případě nenastalo – kdyby ano , tak svoje „protihráče“ nepovažujete za nepřátele, ale za někoho, kdo přináší důležitou zprávu.

                          A na závěr k přáním – je sice hezké, že druhým přejete např. nalezení moudrosti, ale na cestě k moudrosti jsme všichni naprosto automaticky z Boží vůle, protože HNR tak nastavil „pravidla hry“. Takže podle mě je to jen plýtvání energií (byť líbivé), kterou by člověk mohl použít na změnu sama sebe tak, aby třeba řešil nepříjemné situace, se kterými se v životě setkává.

                          Pokud jde o následky přání, tak myslím, že je to většinou naštěstí tak, že dotyčný přející nenabíjí svoje přání takovým množstvím energie, aby to mělo nějaký reálný dopad – takže se to spíš jen tak „rozplyne“. Pokud by tam ten dostatek energie byl, tak to může druhému (tj. ve výsledku i přejícímu) přinášet ne úplně dobré věci a rozhodně jde o překračování hranic druhého člověka, byť v energetické úrovni – ale fyzická realita právě z téhle energetické úrovně „vyrůstá“. Beztrestně můžeme zasahovat jen do celků, kterých jsme my sami součástí – a tím rozhodně není jiná lidská bytost se svojí svobodnou vůlí.

                        • Jana Černíková
                          Nezlobte se, ale myslím, že se mýlíte. Vím kam míříte ve vaší odpovědi jardobovi. Stručně řečeno vám jde o to, aby si člověk nelhal do kapsy a to hlavně potlačováním a ignorováním emocí. Jenže jak tak dlouhodobě čítám jardobovy příspěvky, tak je pro mě evidentní, že on o nebezpečí toho jednoduchého přehlížení emočních signálů ví a je si svých emočních hnutí vědom. Ale prostě jimi nechce být ovládán a nechce na ně prvoplánově naskakovat. Já nevím, jak to přesně dělá, ale evidentně mu to celkem funguje. Je to vidět na kvalitě jeho příspěvků a vhledů. No, asi na sobě maká. A pomáhá mu v tom nejspíš vlastní svědomí, KSB a HNR.
                          S tím jak opakovaně mluvíte o zrcadlení, přijetí a zvědomování si věcí/problémů/emocí, tak s tím mi připomínáte takové ty new age školy šmrncnuté pseudojungiánstvím anebo nějakým typem chanellingu. Podobný přístup. A i kdyby to byly ne pseudo, ale fakt Jungovy postupy, tak je to velmi problematický přístup, jak ukázal čas. Mimochodem, víte, že z toho Junga čerpáte? Pravda, on v mládí spolu se svou sestřenicí experimentoval se spiritismem. A ze spiritismu zase vychází „moderní“ channeling. Takže je to takový možná trochu „začarovaný kruh“ vzájemných inspirací.
                          Pro mě už nedůvěryhodný.
                          Ona totiž např. ta integrace vlastního Stínu (neboli práce s negativními a potlačovanými emocemi) nemusí fungovat a může tedy být matoucí až zcestná.
                          Jinými slovy, zkuste integrovat satana (coby esencí všeho potlačeného a negativního, viz Jungova „čtvernost“) a myslím, že přinejlepším zjistíte, že jste si vzala příliš velké sousto. A co třeba emoce k nějakému uprchlíkovi znásilňujícímu ženy? To jsou taky odzrcadlené naše potlačené emoce, které bychom měli integrovat a přijmout? Asi ne, že?
                          Rozumějte, myslím, že všechno vztahovat na sebe (tj zrcadlení) je omyl. Řekl bych, že Já-centrismus.
                          Tahle problematika není jednoduchá, a proto bych byl opatrnější při posuzování postupů, které používá např. jardob. Řekl bych, že on se právě nechce nechat vtáhnout ani do vztahovačnosti-zrcadlení-přehnané sebestřednosti, ani do modelu „oko za oko, zub za zub“ tj. do čistě emočního reagování. A přesto, že jsem možná o chloupek vznětlivější povahy než on, tak jsem za jeho pohled a sdílení rád, protože cítím, že na tom/za tím možná něco celkem solidního je.

                        • ziak sa pyta majstra preco sa nechal urazat a nekonfrontoval agresora naco mu odpoveda: ked mi chces dat dar a ja ho neprijmem komu patri? tak aj agresia a nenavist takto zostava u jeho zdroja.
                          to ze pride do zivota agresia nepokladam za chybu, moze ist o to ze naucit rozruseneho cloveka kludu moze len Clovek vyrovnany a pokial v nom este je strach, tak ma prilezitost sa ho naucit zvladat. je to priam volanie o pomoc, ak sa mu odpovie rovnakym jazykom tak sa len vytvori viac nasilia… nasilie plodi nasilie(silovo sa moze odpovedat ale nie z agresiou), mudrejsi ustupi(len v urcitej miere) a ine prislovia.
                          nie som si isty ci to koriguje HNR alebo je vesmir tak prednastaveny, ale ludi spaja tak aby mal z toho kazdy uzitok, kto nepocuva JZO je silovo zneutralizovany ako posledna moznost, tu by mal vyuzit aj clovek „vedomy“. v Kozackej tradicii je navyssim stupnom bojovnika, ak pri boji(aj v zivote) nie je ziadna emocia iba vseobijmajuca laska, v takom stave mozno zabit bez toho aby sa hromadili hriechy alebo kto chce karmicke nasledky.
                          ak sa bavime o priamo neadresnych zelaniach, tak ak su pokrytecke a falosne mozu byt zneuzite ale ciste prianie ak by aj niekto chcel podchytit tak sa to obrati proti nemu.

                        • priklad ruskej skoly, prijat agresora bez strachu cize aj bez protiagresie.
                          https://www.youtube.com/c/RussianMartialArtLevIvanov/videos
                          https://www.youtube.com/watch?v=ypky_A1ePX0

                        • Jana Černiková,
                          skúsim reagovať aspoň stručne. Opisuješ príklad, v ktorom si každý môže uvedomiť, ako ovplyvniť svoje vlastné správanie smerom k asertivite (optimálnej komunikácii v rôznych situáciách, ktorá neplodí toľko ďalších sporov a napätia). To je normálne, s tým súhlasím. Ale osobne si nemyslím, že ten princíp „zrkadlenia“ a hľadania vo všetkom dobrú správu čisto pre seba platí vždy.

                          Spoločnosť je predsa hierarchická, a život sa neodohráva len v rovine „jednotlivec vs. jednotlivec“, ale aj na úrovni, kde je subjektom rodina, štát, globálne riadenie a tie vkladajú do všeobecného chodu vecí tiež svoju pečať, svoje vlastné JŽO. V mnohých situáciách, ktoré nás znepokojujú môžeme celkom jasne rozoznať informáciu, ktorá sa týka zlyhania celej rodiny, alebo celej spoločnosti. Niektoré chyby spoločnosti sa dajú napraviť politickým rozhodnutím ak vznikne dostatočne silná spoločenská požiadavka. Čo sa týka globálneho riadenia, tak ono zámerne blokuje rozvoj ľudstva už tisícky rokov. Sme v podstate vo vojne.

                          Čo také asi môžu osobne zrkadliť vojakovi desivé adrenalínové situácie, ktoré mnohým aj narušia psychiku? Sú guľky a granáty zrkadlením jemu osobne? (nie je to skôr zrkadlo globálneho stavu ľudstva? Jeho zlej koncepcie, podľa ktorej je riadené?)

                          Sú situácie, keď sú zámerne vyhľadávaní a likvidovaní ľudia, ktorých možno nazvať Kádrami, a ktorý majú potenciál posunúť spoločnosť viac k Ľudskosti. Globálne riadenie ich kosí ako prvé, tam, kde je to pre neho výhodné. Robilo sa to aj v Rusku pred revolúciou, aby mu nezostala možnosť obnoviť štát, ale zhorieť v revolúcií. Čo asi zrkadlili farizeji a zákonníci Ježišovi, ktorý sa ničím neprevinil, a nemal záujem veci riešiť násilne a agresiou. Čo zrkadlila Jánovi Husovi nenávisť latinských elít, ktoré ho dostali až na hranicu a upálili? A prípad Jefimov je, podľa mňa, z tej istej kategórie, a nie o tom, že by urobil nejakú mravnostnú chybu, ktorú ak by neurobil, tak miestne „elity“ by ho nechali na pokoji. Urobil chybu iba v tom, že verejne ohlásil určité kroky v politike, ktoré hodlá urobiť, a miestne „elity“ to pochopili ako aktívnu hrozbu.

                          Ľudstvo sa nedá meniť bez koncepcie, bez na nej založenej kultúry plodiacej vnútorne nenapäté vzťahy, vychovávajúcej budúce generácie v tomto novom duchu… Treba rátať, že globálne riadenie sa každej takejto snahe bude brániť, a jeho agresia nebude zrkadlením našej nedokonalosti a nemravnosti. Bude tvrdým trenažérom, ktorý nám neodpustí žiadnu chybu, žiadnu neznalosť až kým získame vedomosti a múdrosť, ako vybudovať harmonickú spoločnosť.

                          „No a Vy to vidíte tak, že jediné, co je potřeba se naučit, je přát svému „nepříteli“ změnu a na sobě poupravit jen to, že ovládnete svoje „pudové“ emoce.“
                          - toto je omyl. To, o čom hovorím možno čiastočne prirovnať k 6. prioritám riadenia. Prianie je riadenie na matričnej úrovni (2. priorita). Keď hovorím o 2. priorite, tak to neznamená, že iba s ňou chcem zvládnuť všetky situácie. To je omyl. Treba pracovať na všetkých prioritách, ale predovšetkým a nepretržite pracovať na tých vyšších, lebo sú pomalé a dlhodobé. Sú situácie, ktoré sa nedajú vyriešiť bez násilia. Ak niekto napadne mňa, alebo moju rodinu, tak použijem násilie na obranu. Ale to ešte neznamená, že nemôžem prejaviť úctu k duši toho násilníka (nie jeho povahe a správaniu) a nemôžem mu želať, aby sa z neho stal dobrý človek, ktorý nebude tvoriť násilie, ale harmóniu. Veď je to vec, ktorá je výhodná jak pre mňa, tak aj pre spoločnosť, a v konečnom dôsledku aj pre dotyčného. Je to v podstate aj cieľ ľudského života, hoci nie povinnosť každého človeka (človek to môže odmietnuť). Ten strach pomáhať a zasahovať do osudu druhého človeka zašiel v jednej azijskej krajine tak ďaleko, že tam zákonom zakázali pomôcť topiacemu sa, lebo je to zásah do jeho osudu.

                          Myslím, že otázka slobodnej vôle a slobody výberu sa neadekvátne preceňuje. Dospelý človek je predovšetkým tým, čo z neho urobila kultúra v ktorej vyrástol. Zlá kultúra ľudí kriví natoľko, že sa im mnohým tá krivosť dokonca aj páči a považujú ju za normu a niečo bezalternatívne. Ak sa človek stal gaunerom, nebola to výlučne jeho voľba, ale (podobne ako zlí radcovia) ho rôzne situácie a kultúra viedli týmto smerom. Mnohí by to aj chceli zmeniť, ale nevedia ako. Niektorí nájdu v sebe silu (a možno aj vďaka pomocným rukám iných ľudí), zadajú si lepšie ciele a snažia sa pomaly k nim prepracovať. Sú ľudia aj takí, ktorí sú totálni fanatici, a nič nezmení ich názor, len ak majú to šťastie, že život ich poriadne popáli a privedie k precitnutiu. Väčšina ľudí nemá svoj osud pevne v rukách a svoju vôľu nevyužíva ani k vyslobodeniu seba, ani k vyslobodeniu druhých. O GP sa ale nedá povedať, žeby nemal život ostatných ľudí pevne v rukách. Síce nie tak pevne, ako Boh, ale v porovnaní s ľudstvom samotným je to značne pevné zovretie. Preto ak mi niekto naznačuje, že tvorba lepšej harmonickej spoločnosti, najprv modelovaná matrične v myšlienkach, a neskôr pomaly, nenásilne aj v reáli – je násilím voči slobodnej vôli druhých ľudí, tak mi to príde pomýlené. Ak by všetci ľudia mali k dispozícii dostatok informácii o tomto svete, Bohu a existencií, neverím, že by si želali zostať v tom nevoľníckom stave, v ako sú.
                          Navyše, ako to že výchova detí – správna alebo zvrátená – nie je z pohľadu východných teórií považovaná za násilie voči slobodnej vôli, najmä keď zle vychovaný človek (rodičmi gaunermi) sa skutočne stane gaunerom, a do tohto stavu ho priviedla práve táto výchova. Druhá vec je, že neskôr ako dospelému mu život posiela množstvo indícií, aby sa spamätal, ale to zďaleka nie je také ľahké ako pre človeka pozorne vnímajúceho život, ktorý urobí chybu občas a všimne si, ak ho život upozorní a napraví to. Nemajú rovnaké štartovacie podmienky.

                          Preto si myslím, že ten extrémny dôraz na slobodu vôle iného, ktorú nemožno narušiť ani prianím, je vlastne „lovuška“ GP, aby sa ľudia o nič nepokúšali. Výchova je predsa tiež zasahovanie do profilu a charakteru človeka, a následná budúcnosť vždy ukazuje, aké plody prináša takto vychovaná generácia, a či je správne vychovávať práve tak. T.j. aj vo výchove sa určité kroky, metódy a názory potvrdzujú životom, a iné život kritizuje. Výchova mení osud človeka a formuje jeho charakter. Je to tiež zásah do slobody a integrity človeka nezávisle od jeho vôle. No je to zároveň kľúčový prvok predurčujúci to, ako bude budúcnosť ľudstva vyzerať. Bez znalosti správnej výchovy a sebavýchovy (mravne podmienených znalostí a zručností) sme len množinou miliárd globálne ovládaných jednotlivcov.

                        • Míra108 14.8.2020 o 5:05

                          Kroksunkrok: Co se týče lásky milovat svého nepřítele. Říká se, že když Buddha dosáhl probuzení byl schopen pomáhat ostatním bytostem dosáhnout stejného stavu z toho důvodu, že viděl všechny věci / události v souvislostech. Jestliže je někdo ve stavu, kdy vidí že je vše propojené, pak mizí oddělenost a milující soucit lze projevit vůči všem bytostem bez rozlišení. Ale ta klíčová záležitost je právě v tom, do jaké míry jsme schopni vidět vše v souvislostech. Čím více jsem schopen vidět věci v souvislostech, tím více mohu mít pochopení i pro svého nepřítele. A mně KSB umožňuje zvyšovat schopnost vidět věci v souvislostech.

                        • Jana Černíková 14.8.2020 o 16:39

                          @Martin21
                          „Vím kam míříte ve vaší odpovědi jardobovi… vám jde o to, aby si člověk nelhal do kapsy a to hlavně potlačováním a ignorováním emocí. …on o nebezpečí toho jednoduchého přehlížení emočních signálů ví a je si svých emočních hnutí vědom. Ale prostě jimi nechce být ovládán a nechce na ně prvoplánově naskakovat.“
                          Podstata mého příspěvku směřovala k upozornění, že pokud jardob v dané konkrétní situaci postupuje tak, jak píše, tak potom podle mě neřeší příčinu, a proto se nemohou trvale změnit ani okolnosti. Myslím, že jsem nepsala nic o tom, že by se měl svými emocemi nechat ovládat a „naskakovat“ na ně, dokonce ani o tom, že by měl jednat stylem „oko za oko, zub za zub“, který zmiňujete na jiném místě. Já jsem v tomhle případě psala hlavně o tom, co ty nepříjemné emoce podle mých zkušeností oznamují. O emocích byla na těchhle stránkách řeč nejednou – a nikdy jsem netvrdila, že bychom se jimi měli nechat ovládat – ba právě naopak.

                          A konkrétním řešením je podle Vás v daném případě co? To potlačování? Když píšete, že integrace negativních emocí je pokusem o integraci satana, a proto je to „příliš velké sousto“? Já to vidím tak, že podle toho, jak jardob ten příklad popsal, tak je evidentní, že ty emoce skutečně potlačuje – a to nepovažuju za řešení, ale za provizorium s omezenou životností. Pokud člověk neřeší skutečnou příčinu, tak je to potlačování „řešením“ přesně jen do té chvíle, dokud se síla těch emocí nenasčítá do takové míry, že toho člověka začne „válcovat“ – což může mít řadu podob a žádná z nich není ničím záviděníhodným. A pokud tomu, že člověk bere v úvahu zrcadlení, říkáte na konci příspěvku „vztahovačnost“ a „sebestřednost“, tak jakými atributy byste ohodnotil člověka, který naslouchá a řídí se JŽO?

                          K druhému odstavci – to, že Vám můj příspěvek kdeco připomíná má k věcné argumentaci podle mě daleko – takže se těžko hledá, co k tomu dodat. Snad jen to, že každý máme asi jiný přístup – je spousta věcí (velmi často i z tzv. ezoterické oblasti), se kterými jako s celkem nesouhlasím, ale přesto si myslím, že je v nich možné najít něco obohacujícího. A to, jestli je něco pravdivé nebo ne, neposuzuju podle toho, odkud to zrovna přišlo, ale podle praktické zkušenosti (optimálně vlastní) + podle pocitů. Ten, kdo jen šmahem odsuzuje, protože neumí nebo si nechce dát práci s oddělením „zrna od plev“, ten se myslím zbytečně o mnohé připraví – a mimo to může svým odsuzováním působit tak trochu „inkvizitorsky“. Když už v téhle souvislosti mj. zmiňujete podle Vás problematické zrcadlení – o čem jiném je podle Vašeho názoru věta „ Vše se děje nejlepším možným způsobem…“ tak typická pro KSB?

                          Pokud jde o Junga, podrobně jeho práci neznám, jen rámcově, ale ten, kdo mě učil, tak ho v některých ohledech zmiňoval – např. pojem archetypů, takže jistá návaznost tam určitě je. A jen tak pro pořádek – to, o čem jsem psala, ani náhodou nepovažuju za nějaké svoje originální znalosti. A myslím, že nikdo na světě nemůže poctivě tvrdit, že je něco jen jeho, protože se vždycky nutně inspiruje a opírá o práci svých předchůdců, resp. o podmínky, které práce těch předchozích generací vytvořila.

                          „Ona totiž např. ta integrace vlastního Stínu (neboli práce s negativními a potlačovanými emocemi) nemusí fungovat a může tedy být matoucí až zcestná.“
                          Nemusí fungovat a taky nefunguje, když nejsou splněné potřebné předpoklady – a funguje, když splněné jsou. A nejen že funguje, ale je to podle mých zkušeností jediná funkční cesta, o které vím. Jaké jsou Vaše praktické zkušenosti v téhle oblasti? A na čem podle Vašeho názoru ztroskotaly? Předpokládám, že pokud nějaké pokusy byly, tak neskončily dobře – vzhledem k tomu, že píšete, že je to příliš velké sousto.

                          Podle mě, příliš velkým až likvidačním soustem se může stát zpracovávání potlačených emocí typicky tehdy, když člověk tuhle oblast řeší přes ego – např. se nechá zavřít na pár týdnů do tmy, dá si Ayahuascu, nechá se sebou něco provést v rámci hypnózy apod. – ze zvědavosti, z adrenalinu, nebo prostě jen proto, že se rozhodl sám sebe „řešit“ a to teď, hned, co nejrychleji a pokud možno bezpracně… Takového člověka ani nenapadne (anebo napadne, ale on je přece „king“), že se při takovém „násilném“ přístupu může otevřít něco, v čem má uloženou násobně větší energii, než jakou má v tu chvíli k dispozici a že ho to potom prostě „smete“. A to, že pak může skončit třeba jako pacient v Bohnicích nemusí být ještě tím nejfatálnějším následkem.

                          Takový člověk si nepočká, až dění kolem něj začne rezonančně probouzet to, co má uložené v podvědomí. Účelem JŽO není jen to, že máme něco řešit, ale že je i správný čas to řešit. A správný čas přichází mj. tehdy, když energie spojená s potlačenými emocemi souvisejícími s daným tématem nepřevyšuje aktuální energetické možnosti toho člověka = má na to to zvládnout. A při postupné nenásilné práci na emočních vzorcích i ty emoce vyplouvají postupně po vrstvách, stejně tak jako po vrstvách díky mnoha opakováním v průběhu mnoha životů vznikaly.

                          A tím se znovu dostáváme k přáním – a tím reaguju hlavně na jardoba. Jak asi může působit energie vysílaná směrem k určitému člověku s cílem něco mu přát = změnit ho podle svých představ = přivolat mu určité životní okolnosti, které tu změnu umožní? Co když ta energie vložená do toho přání např. urychlí běh věcí natolik, že ten dotyčný to pak nezvládne, protože ještě nebude připravený, protože nebude ten správný čas? A co si asi pak v takovém případě na sebe přivolává ten přející „dobrák“, který to všechno způsobil?

                          „A co třeba emoce k nějakému uprchlíkovi znásilňujícímu ženy? To jsou taky odzrcadlené naše potlačené emoce, které bychom měli integrovat a přijmout? Asi ne, že?“
                          Já bych řekla, že ano – a to v řadě ohledů – jak v rovině individuální, tak i společenské. Zkuste je najít sám – nápovědy je tady myslím už dost a kdo si klade otázky, tomu mohou přicházet odpovědi. Kdo je hned se vším hotový a má hned jasno, tak se většinou neptá a pokud se mýlí, tak se svůj omyl dozví až po „srážce“ s objektivní realitou – a to je mnohem méně příjemná varianta získání nějaké znalosti než kdyby se ten dotyčný býval včas ptal. Jako dodatečnou nápovědu a zároveň pojítko na KSB můžete použít třeba i následující návodné otázky z diskuze s podobnou tématikou: http://www.vodaksb.eu/diskuse/mimo-tema/comment-page-64/#comment-194331

                          „Rozumějte, myslím, že všechno vztahovat na sebe (tj zrcadlení) je omyl. Řekl bych, že Já-centrismus.“
                          Podle mě (a myslím, že i podle KSB) je já-centrismus příznakem člověka, který si zatím neuvědomuje, že je součástí Celku, ve kterém všechno se všem se vším souvisí a který funguje podle určitých zákonitostí. Podle toho potom vypadá i jeho chování – sobecké, překračující hranice druhých, „vše dovolující si“.

                          Kdežto chování člověka, který chápe, že svět kolem sebe může ovlivnit jen a jen přes změnu sebe sama, tak ten je podle mě naprosto jinou kategorií. Takový člověk ví, že všechny ostatní způsoby ovlivňování reality jsou spojené s překračováním hranic druhých, a proto se soustřeďuje na rozvoj sama sebe. Což ale zdaleka neznamená, že nemůže ovlivňovat druhé – může a ten způsob je jediným „čistým“ způsobem, při které nikdo nepoškozuje ani sebe, ani druhé. Pokud Vám obě zmíněné kategorie splývají do jednoho pojmu nebo dokonce za já-centrismus považujete jen to druhé, tak si o tom můžu myslet své, ale to je asi tak všechno. V takovém případě ta věta z KSB „vše se děje nejlepším možným způsobem …“ nejspíš bude jen heslem pro já-centristy, že? A co JŽO? Který podle mě není ničím jiným než zrcadlením? Taky jen nápověda a pomůcka pro já-centristy?

                        • Jana Černíková 14.8.2020 o 18:06

                          [osobní rovina, přesunuto https://pastebin.com/scZFuCbX ]

                        • Jana Černíková,
                          a čo ak je situácia taká, že je v kolektíve mladší jedinec, ktorý z toho kolektívu niečím vyčnieva (je nábožný, nepije, alebo nefajčí ako ostatní), tí kolegovia si ho kvázihumorne každý deň doberajú a provokujú. Neriešim teraz to, či je ten jedinec citlivý a príliš si to berie, alebo či to má na saláme. Reagujem skôr na to tvoje „nerieši príčinu“ (t.j. nemení seba). Tu je ale jasné, že to doberanie znamená vlastne medzi rečou „prestaň blbnúť a správaj sa normálne ako my všetci, nebuď fajnový“. Príčinou ich doberania je to, že tento kolega podľa názoru ostatných rovnako „nehreší“ ako všetci ostatní, čo vnímajú podvedome ako skrytú výčitku a vedome ako dištancovanie sa od nich. Ak je on príčinou, má sa teda vzdať spoločensky užitočného správania (nepiť, nefajčiť), aby nevyvolával takéto reakcie v kolegoch? Pretože ak bude riešiť len problém asertivity, tak tento problém nevyrieši, ten je o inom.
                          Podľa mňa neadekvátne správanie iných môže byť aj skrytým volaním o pomoc. Nemusí vždy zabrať, ak budem niekoho presviedčať, že nepiť je normálne, že to má viac výhod. Tí ľudia to z rôznych príčin nemusia vždy prijať. A ak nezaberajú slová, tak majú môj príklad, a tiež môžem im želať, aby pochopili benefiti abstinencie a škodlivosť pitia alkoholu. Zvyšok je na Bohu, On vyberie aj správny čas, aj správny spôsob, po ktorom sa dotyčný bude môcť rozhodnúť. Vychádzam z toho, že svet je stvorený s určitým cieľom, že existuje to, čomu hovoríme Boží Zámer, a ja osobne chápem v hrubých rysoch Boží Zámer tak, že tým cieľom vo vzťahu k ľudstvu je vybudovanie harmonickej spoločnosti žijúcej v lade s biosférou.
                          A nie je ťažké rozpoznať antispoločenské nástroje boja, ktoré sa používajú proti ľudstvu na zabránenie tomuto cieľu.
                          Modlitby a priania sú len jednými z nástrojov (Matričné prostriedky 2. priority ZPR), okrem toho môže s ľuďmi komunikovať a v kriticky dôležitých situáciách aj bojovať, ale tie vyššie priority sú veľmi pomalé, preto ak zaregistruje „volanie o pomoc“, mal by na tejto úrovni dlhodobo pracovať. Samozrejme, vo chvíľach pokoja, keď mu vychladne hlava a lepšie si uvedomí súvislosti.
                          Bojovať na najnižších prioritách je taktické. Ale bojovať zároveň a neustále na najvyšších prioritách je strategické a nevyhnutné.
                          A práve ten príklad, že aj z detí formujeme priamym spôsobom lepšiu alebo horšiu budúcnosť bez ohľadu na ich vôľu (najmä v rannom detstve), poukazuje na to, že nedá sa v tomto živote pracovať úplne bez riadenia/manipulácie druhých (vedomej alebo nevedomej), no treba vziať za to zodpovednosť. Prakticky všetko, čo sa človek počas celej histórie naučil, bolo formou pokus-omyl. Dôležité je sa poučiť z chýb.

                        • Jana Černíková,
                          Vyjadrím sa ešte k tomu dnešnému tvojmu príspevku 14.8.2020 o 18:06
                          - k druhému a tretiemu odseku. Ja si naopak myslím, že odhaľovanie domyslov a nedorozumení patrí ku konštruktívnej diskusii. Ak sa ľudia majú správne chápať a k niečomu dopracovať, tak musia najprv odhaliť, v čom sa nechápu správne.

                          - čo sa týka zvyšku. Neviem, či je to myslené vážne, alebo je to pokus o skrytú agresiu, ktorou sa pokúšaš ukončiť túto diskusiu.
                          Je zaujímavé, že tvrdíš o mne niečo, čo si mylne myslíš iba ty sama, ale pre istotu neuvedieš žiadne konkrétne citáty, kde by sa to potvrdilo.

                          Pokiaľ viem, súhlasil som iba s jedným aspektom toho, čo si tvrdila vo svojich príspevkoch, a to konkrétne s tým, že to zrkadlenie môže v podobnom príklade ako som uviedol pomôcť uvedomiť si napríklad citlivejšiemu jedincovi, aby popracoval na svojej asertivite.
                          citát: „Opisuješ príklad, v ktorom si každý môže uvedomiť, ako ovplyvniť svoje vlastné správanie smerom k asertivite (optimálnej komunikácii v rôznych situáciách, ktorá neplodí toľko ďalších sporov a napätia). To je normálne, s tým súhlasím. Ale osobne si nemyslím, že ten princíp „zrkadlenia“ a hľadania vo všetkom dobrú správu čisto pre seba platí vždy.“
                          - kde tu prosím ťa vidíš, že by som súhlasil kompletne so všetkým čo tvrdíš?

                          Ak človek nevstupuje do diskusie, že ide si raziť výlučne svoj názor a iba poučovať druhých, tak je myslím voči diskusnému tandemu korektné a konštruktívne hľadať spoločné body, určitý prienik na ktorom sa možno zhodnúť a od ktorého sa možno odraziť a zistiť, do akej šírky možno nájsť zhodu a kde presne je ideová priepasť.
                          Ak je to pre teba výraz slabosti a chameleonstva, tak mi je to ľúto. Moje príspevky sú konzistentné, a protirečenia tam vidíš iba ty.

                          Ten príklad bol veľmi stručný a nekonkrétny „človeka si bez toho, aby vyložene provokoval doberajú“. Ty si si z toho hneď vyvodila, že je to môj problém ktorý riešim, čo nie je pravda. Bol to iba príklad, navyše v tom druhom dnešnom komentári som rozviedol aj reálnu zápletku, aká sa v živote stáva (aké som aj neraz videl), kde očividne riešenie asertivity nijako nerieši problém toho, že kolegovia si toho človeka doberajú (dôvod je, že s nimi nepije, nefajčí, alebo je na ich vkus moc nábožný). Problémom je výlučne postoj daných kolegov, ktorí radi pijú, alebo fajčia, alebo majú radi prasačinky a kolega ich svojim protikladným obrazom irituje; snažia sa ho svojimi manipulatívnymi vtipmi a narážkami zlomiť a pretiahnuť na svoju stranu.

                          Ja samozrejme do hlavy druhého človeka nevidím, a len diskusiou sa dá odhaliť, čo som pochopil správne a čo som si nesprávne domyslel. Preto aj ľudia hľadajúci pravdu diskutujú.
                          Nechápem, prečo na začiatku píšeš, že ak budem mať záujem, tak môžeme diskusiu dokončiť, keď na konci prechádzaš do skrytej agresie a manipulatívne sa mi snažíš pripísať niečo čo som nerobil. Nemyslím, že týmto spôsobom by sme niekam dopracovali. Takýto prístup je slepá ulička.

                        • Ahoj Jardobe, moc se mi líbí tvoje příspěvky v tomto vlákně. Myslím si, že je to moc dobrý nápad vysílat taková přání, jak bychom chtěli, aby se k nám lidé chovali, aby byl svět lepší.
                          Problémem může být, když to vztahujeme na konkrétního člověka, protože upřímně, jak můžeme vědět, že ty naše představy jsou ty nejmravnější, i když my jsme o tom přesvědčeni. Nemůžeme tomu druhému upřít, že i on má právo na svoje vlastní přání a jeho představy (i na to jak se stát lepším člověkem) se můžou lišit od těch našich.
                          Moc se mi taky líbí tvé názory, že není dobré živit v sobě vůči tomu druhému negativitu, i když to vypadá že si to zaslouží. Když si příliš všímáme negativních věcí, tak v sobě vytváříme negativní vibrace a pak vytváříme kolem sebe takové okolnosti, které nám přinášejí více téhož. To je možná i odpověď na to, proč se nám takové negativní věci dějí. Nemusí to být vždy jen zrcadlení nějakého našeho vlastního mravního nedostatku, ale může to být odrazem toho, na co zaměřujeme svou pozornost, třeba i nevědomě, protože „čemu dáváme pozornost to sílí“.

                        • Jana Černíková.
                          K tomu zrcadlení a integraci zlých a stinných stránek. Víte, abychom se tímhle směrem nedostali do situace, kdy budeme 15ti leté dívce znásilněné migrantem pokládat otázku (nebo jejím rodičům- ale to bych fakt na začátku nedělal, cení-li si tázající svého fyzického zdraví…) co jí to znásilnění mělo ukázat či co třeba si myslí, že jako ona nebo její rodina dělá špatně. To je podle mě ta vztahovačnost, která dovedena do absurdity může skončit tak, jako nedávno někde na západě, že oběť znásilnění pachatele dokonce až omlouvala. To je tak sebedestruktivní a destruktivní přístup (vliv západního školství a neziskovek), že je trestuhodný. Krom toho také politováníhodný. Proto upozorňuji na to, že je potřeba si uvědomovat a rozlišovat, co je ještě informace pro člověka o tom, že dělá někde chybu a co je už objektivní zlo organizované zvenčí (tlačení migrantů, politika gp, clintonoidů, většina neziskovek apod.). Nebo snad chcete obejmout a přijmout gp coby pouhého neposlušného zbloudilce do své náruče? Tuším, že ne, berte to prosím jako řečnickou otázku a ne něco z čeho vás přímo osočuji.

                          K vašemu dotazu „“A co JŽO? Který podle mě není ničím jiným než zrcadlením? Taky jen nápověda a pomůcka pro já-centristy?“" bych tedy řekl toto.
                          Když dva dělají totéž, není to totéž. Řekněme, že to, co má společné JŽO a Jungova synchronicita a new-age termín zrcadlení je prvek „náhody“, přesněji zvláštní a neobvyklé shody okolností. No a když tuhle shodu okolností budeme vykládat z pozice JŽO (KSB) dojdeme určitě v mnoha případech k jiné interpretaci, než když se na to podíváme z pozice Jungovy synchronicity (individuace jako gró jeho nauky, těžištěm je jedincův osobnostní rozvoj jakkoliv má tento rozvoj vést k harmonizaci s okolím) anebo z pozice zrcadlení (new-age ezoterní mix od každé nauky něco, důraz na osobnostní rozvoj umožňující následnou harmonizaci s okolím). Nabízí se také otázka jaké má který přístup výsledky v praxi. Protože čas je kritériem pravdy, je patrné, že New age mix, východní filozofie (budhistický nihilismus, indický kastovní fašismus) ani Jung ke spravedlivější společnosti lidstvo nepřivedly, narozdíl od Stalinského bolševického Sovětského svazu. Ten přednostní důraz na osobnost umožňuje zapomínat na celek a související vlivové faktory a je evidentní, že to tak někomu vyhovuje . A my víme komu. Aneb, kdo si hraje, nezlobí.

                          To, že KSB má jiné pohnutky než Jung i než new-age, je myslím, jasné a netřeba to teď dál rozepisovat.

                          P.S. pokud je způsob mého vyjadřování příliš kategorický, pramení v první řadě z toho, aby má vyjádření byla, pokud možno, jasná.

                        • Jana Černíková 15.8.2020 o 17:46

                          Martine21, k Vašemu příspěvku se po dovolené ještě vrátím – reakci dám potom nahoru do téhle rubriky.

                        • Jana Černíková 15.8.2020 o 17:56

                          Jardobe, mrzí mě, že můj příspěvek berete mj. jako manipulaci a skrytou agresi. Asi bylo možné uvést víc citací dokládajících moje tvrzení, nebo se pokusit formulovat moje výhrady nějak šetrněji – chápu, že není příjemné číst výtky na svoji adresu a že člověk má potom přirozeně potřebu se bránit, a tak někdy použije i slova, která by jinak nepoužil.

                          Ale vycházím z toho, že „mazání medu kolem úst“ ještě nikdy nikomu nepomohlo. Ten svůj poslední komentář jsem psala ve chvíli, kdy mě i tlačil čas a navíc jsem byla tak trochu „uondaná“ z délky příspěvků. To jen pro vysvětlení toho, proč jsem na některých místech byla už stručnější, i toho, proč jsem měla potřebu okomentovat způsob vedení diskuze. Měla jsem totiž mj. pocit, že namísto toho, aby se sbíhala k nějakému závěru (který nutně neznamená, že se shodneme), tak se spíš nabalovala jak „sněhová koule“. Po dovolené ještě přidám další vysvětlení a citace doplňující můj poslední komentář, aby bylo naprosto zřejmé, co jsem měla na mysli. A pokud budete chtít pokračovat i ve věcné diskuzi, tak je to možné – moji nabídku jsem myslela upřímně a stále platí.

                        • Ahoj Radka,
                          v KSB existuje jeden veľmi dôležitý termín, a tým je „diktatúra svedomia“. Je potrebné sa v prvom rade riadiť vždy svojim svedomím.
                          A ak napriek tomu človek nemá istotu, čo je dobré priať iným aj sebe, tak môže najprv prosiť o múdrosť pre seba (múdrosť v zmysle „pravdivé poznatky + mravnosť“), môže si priať múdrosť a rozlíšenie.

                          (sám sa snažím dodržiavať taký zvyk, že ak pracujem s prianiami pre seba alebo iných, tak si najprv spomeniem na Najvyšieho a prvé spomienky venujem jemu, aby som sa emočne naladil na Neho a nekonal pod vplyvom nejakého egregora, a potom sa rozumne snažím vybrať prianie, tak aby bolo v súlade so svedomím)

                          Asi by som to riešil tak, že ak nemám istotu, že moje želanie druhému je správne, tak by som to zatiaľ nerobil, pretože v takom prípade ani svedomie by ma nepustilo. Ale určite by som prosil Najvyššieho o poznanie pravdy v tejto veci, o Rozlíšenie.

                          Modlitba a prianie sú veľmi podobné, ale sú tu aj určité odlišnosti. Modlitbou sa človek spája s tou bytosťou, ktorú považuje za boha (môže to byť skutočne Najvyšší, ale aj nejaký náboženský egregor) a toto spojenie prebieha v príslušnom mentálno-emočnom naladení. Prianie môže prebiehať v rôznych mentálno-emočných naladeniach, a podľa toho, aké charakteristiky má to naladenie, tak môžeme byť naladení na Boha alebo na rôznu zmes egregorov. Keď ladíme svoje vnútorné rozpoloženie, je to veľmi podobné ako keď ladíme vysielač a prijímač (podľa toho, čím v danej chvíli sme: vysielačom, alebo prijímačom): podľa druhu frekvencie a typu modulácie sa spojíme alebo nespojíme s nejakou stanicou, ktorých je množstvo.
                          Niekedy stačí myšlienka na Boha a tá nás naladí do určitého stavu, ktorý nás udrží v spojení s Ním aj pri ďalšej myšlienkovej činnosti, ktorá je na inú tému.

                          Preto prianie v zlom emočnom naladení môže byť aj kliatbou. No ak je človek mentálne a emočne naladený na Boha a snaží sa konať svedomito, tak by malo byť všetko v poriadku. Navyše si treba uvedomiť, že priania sú na úrovni matríc, a tie sú dosť pomalé (niektoré priania sa môžu splniť behom dvoch dní, a iné trvajú aj rok do splnenia), takže človek má stále čas na opravu. Život nie je nemý, a reaguje na to, čo robíme… Ja osobne mám pre seba jedno permanentné prianie a tým je prosba o skutočnú životnú múdrosť od HNR, takže som si istý, že ak sa dopustím chyby, tak príde včas spätná reakcia, a môžem svoje priania upraviť.

                          Priania voči sebe môže fungovať napríklad tak, že človek si niečo praje (alebo o niečo vytrvale prosí Boha), ale to prianie nie je v súlade s jeho životnou misiou, no prianie sa mu splní, ale šťastie mu neprinesie. Ak nie je zaslepený a tvrdohlavý, tak dostane možnosť si vyskúšať, ako chutí to priania, ktoré chcel, ale následne veci sa skomplikujú a nebude z toho šťastný, a pochopí, že toto nie je pre neho. Ak je zaslepený, tak aj napriek všetkým prekážkam a osobnej nepohode si ide za svojim cieľom aj ďalej, rozvíja ho, ako kôň s klapkami na očiach. Tento prístup mu prinesie len strastiplný život s emóciami ako na húsenkovej dráhe.
                          Môže sa stať aj taká vec, že v živote má k peniazom vlažný vzťah, pohŕda nimi, ale dostane nejaký dobrý nápad, na realizáciu ktorého by sa mu teraz peniaze zišli. Môže sa modliť o výhru v športke alebo niečom podobnom, ale zaručene nevyhrá, pretože je mravný postoj k peniazom je v rozpore s tým, čo si ich želá (želá si niečo, čím v podvedomí pohŕda). JŽO sa môže prejaviť aj tak, že pri prvom pokuse vyhrá iba tú čiastku, ktorú vložil do tiketa, a pri ďalších pokusoch už bude len prehrávať. (čo je slušná odpoveď „vezmi si peniaze vložené na tiket naspäť, a viac to už touto cestou neskúšaj“)

                          Pri žičlivých a mravných prianiach voči druhým to bude fungovať podobne. Život nie je nemý, a ak človeku ide naozaj o múdrosť v živote a správne rozhodnutia v súlade s vyšším Zámerom, tak spätná reakcia bude prichádzať v čas. Treba byť len pozorný. A ak pochopím, že som sa v prianí dopustil nejakej chyby, budem ho môcť napraviť: prianie odvolať (respektíve ho ďalej neživiť) alebo zmeniť jeho podobu. Pretože nestačí len jedna myšlienka na to, aby sa niečo splnilo, treba sa k tomu denne vracať. Môže to byť niečo, ako skladanie lodičky vo fľaši s pinzetou z malinkých dielov. T.j. niečo, čo za jeden deň neposkladáš a vyžaduje si viacej energie a času. Presne o tom je práca na matričnej úrovni.

                          Z toho jasne vyplýva aj to, že to nemá extrémnu podobu (ako ma pochopila Jana Č.) že sa dostanem do nekomfortnej situácie, napríklad niekto začne na mňa bezdôvodne kričať, a ja v tej chvíli začnem potlačovať emócie a začnem generovať k človeku priania. Samozrejme, že takto nie! To by bol nezmysel.

                          Ak niekto začne na mňa kričať, tak zareagujem tak, ako v tej chvíli bude najvhodnejšie vzhľadom na svoje stereotypy a charakter. Citlivejší človek si naozaj môže uvedomiť, že by mal popracovať na svojej asertivite (v tomto konkrétnom príklade som s Janou súhlasil). Prudký človek, si v takých situáciách najskôr ani neuvedomí, že niekedy robí presne to isté, a mohol by sa krotiť (v iných podobných situáciách, keď tiež na druhých kričí)

                          Takže ak sa stane takáto situácia, a nie som agresor, a bez ohľadu, či som tú situáciu zvládol dobre (usadil som agresora) alebo horšie (nechal som sa uraziť a odišiel som naštvaný), tak mám pred sebou množstvo dní (týždne, mesiace), keď okrem práce na sebe (ak treba niečo zlepšovať, čo je zrejmé aj v tom druhom prípade, keď som nezvládol ideálne situáciu), môžem si nájsť denne chvíľku, keď sa skľudním, naladím na Boha, a v súlade so svedomím nájdem prianie, ktoré by danému agresorovi mohlo pomôcť stať sa Človekom. Lebo aj keď na úrovni tela a psychiky sme rôzni, tak na úrovni duše sme všetci bratia. Duša je vždy nevinná. Zlé veci robí len neadekvátny algoritmus psychiky (ducha). Použijem analógiu: ak ľudskú psychiku (nie dušu) možno prirovnať k počítaču, tak spolu tvoríme počítačovú sieť, ktorá je vzájomne poprepájaná a pracuje v určitom režime. Ten serverový systém takéhoto „internetu“ môže byť rozladený, vrátane samotných počítačov (Sabotérom je primárne Satan, druhotne GP). Múdry opravár bude opravovať seba aj systém, ale bude to robiť tak, aby sa ten systém nezrútil, neuvrhol do chaosu, ale krok za krokom sa vylaďoval. Rekonštrukcia domu sa robiť rozumne, s ohľadom na statiku, ale dá sa robiť aj nerozumne – zasahovaním do nosných stien. Poznanie, ako je to správne, si možno vyžiadať len zhora, od hlavného Architekta. A On určite odpovie, ak sa Ho niekto spýta. Ak je sabotérom Satan a jeho bábka GP, tak tu sa človek bez vyššej múdrosti od hlavného Architekta a bez jeho pomoci nezaobíde. Práve preto sa nedá vybudovať spravodlivá spoločnosť na základe ateizmu. Sovietsky zväz bol ukážkou (ochutnávkou) Zhora o tom, že spravodlivú spoločnosť vybudovať možno, ale stroskotal jednoznačne na tom, že ideológia bola ateistická. Satana a GP bez pomoci Boha poraziť nemožno. Nemožno Boha v tomto obísť. Boh cez JŽO to dá najavo, ako v prípade ZSSR. Pokusy o spravodlivú spoločnosť môžu samozrejme stroskotať aj na iných chybách, nemusí byť príčinou len ateizmus.

                          A na záver ešte dodám, že matričné modelovanie spôsobom, ako som ho opísal vyššie, nemení priamo človeka, nerobí z neho zombi, ani mu nepreprogramováva psychiku, ale mení situáciu okolo neho tak, aby si uvedomil kde robí chybu (kde vytvára neadekvátne konfliktné situácie). Môže sa stať, že ak mal potlačené svedomie, tak sa mu začne ozývať (on vďaka tomu môže prístup prehodnotiť, alebo naopak ešte pritvrdiť a svedomie zabetónovať ešte viac.). Reč života sa okolo človeka vďaka záujmu a prianiam ľudí zintenzívňuje.

                          Stále som presvedčený o tom, že Boh postavil tento svet tak, že svoje osudy si držíme navzájom vo svojich rukách. A ak ľudia nebudú mať záujem v dobrom pomáhať druhým ľuďom smerom k tomu, aby sa zmenila spoločnosť k lepšiemu, a budú sa zameriavať iba na seba, tak sa nikam nepohneme. Budeme len vzornými nevoľníkmi GP. Musíme mať svoje ciele aj vo vzťahu k spoločnosti, vytvoriť si matrične veľmi jasnú predstavu o tom, v akej spoločnosti žiť, a ako má vyzerať, aby bola pritom vnútorne nenapätá.

                        • @jardob, krásně, přesně a výstižně vyjádřeno.
                          Děkuji

                        • Jana Černíková,
                          v poriadku. Inak včera po prečítaní tvojho príspevku som si ešte spomenul, že podobné výčitky z tvojej strany som už zažil dávnejšie pri jednej z diskusií, čo ma vtedy prekvapilo rovnako, ako teraz.

                          Ak to naozaj nebolo myslené v zlom, tak to poukazuje na rozdielnosť našich myšlienkových pochodov a chápania toho druhého. Netuším, prečo ťa tento môj prístup irituje, ale na to asi musíš prísť ty sama. Pre mňa je úplne prirodzené sa baviť s ľuďmi tak, že hľadám určité spojné body a nejdem toho druhého iba poučovať a stresovať poukazovaním iba na to, čo robí (podľa mňa) zle. Takýto prístup vo väčšine prípadov vyvolá v druhých „elektrickú“ reakciu (použijem tvoj termín) a vzbudí minimálne nedôveru, a v horšom prípade obrannú agresiu u toho druhého.

                          Konštruktívnu debatu vidím v tom, že ukážem tomu druhému v čom sa zhodneme, pričom zisťujem ako sa celkovo pozerá na vec a rozmýšľa, a identifikujem rozdielnosti, kde sa už dá začať s argumentáciou (ja používam svoje argumenty, on svoje) a na základe toho hľadať kde je chyba. Chyba môže byť jak v názoroch jedného z diskutérov, tak aj v mravnosti. Debata sa samozrejme môže aj zacykliť, ak je reč o veciach, ktoré sa v tomto živote nedajú spoľahlivo overiť ani dokázať (vyššie svetonázorové veci, posmrtný život, hlbšie dejiny).
                          Pracoval som aj ako mechanik elektronik, aj ako programátor, takže mám prirodzene hĺbavú povahu a snažím sa prísť veciam na kobylku, hľadať riešenia. A u väčšiny ľudí mám skúsenosť, že s vľúdnym prístupom sa toho dá viac vyriešiť, než keď prídem so svojou „jedinou pravdou“ a druhých sa budem snažiť vyviesť z ich „nevedomosti“.

                          Ťažko niekto zjednotí svet, keď nebude hľadať spoločné body a ciele, na ktorých sa zhodnú, a od ktorých sa dá odraziť. Ak prídem, a budem im iba hovoriť „vy všetci sa mýlite, treba to robiť takto“, tak ma asi pošlú niekam… pretože už majú vybudované určité názory, a ak príde niekto, u koho vidia iba postoj mentora a kritika, tak nevzbudí ani ich sympatie, ani dôveru a chuť s ním spolupracovať.

                          Prax je kritériom pravdy. Na starej diskusii bol nick menom Ján (vždy končil príspevok slovami: „Slovienom, všetkým Slovanom a ich poznaniu zdar!“), prispieval len občas, ale ozýval sa v drvivej väčšine prípadov iba vtedy, keď mal k niekomu alebo niečomu na diskusii výhrady. V inej polohe ho ľudia na tejto diskusii prakticky nepoznali. Takisto sa tu objavilo pár nikov, ktorí sa uviedli do diskusie tak, že ich prvý príspevok bola kritika, výčitky alebo mentorstvo. Nikto z nich nebol veľmi úspešný vo svojej snahe práve preto, lebo neukázal svoju ľudskosť, empatiu, a prišli sem od začiatku ako mentori a kritici. A aj keby mali v niečom pravdu, tak to nikto od nich neprijme, práve kvôli takému prístupu. Ak by niekto taký aj mal pravdu, ako chce v praxi (a inak sa to ani nedá) spojiť ľudstvo, keď nepôsobí magneticky, ale elektricky na väčšinu ľudí v diskusii? (opäť som použil tvoju terminológiu)

                          Takto život sám ukazuje, ktorý prístup priťahuje väčšinu ľudí, a ktorý nie. Trpezlivou diskusiou, hľadaním spoločného a dialektickým prekonávaním rozporov sa ľudia môžu prepracovať bližšie k pravde. Vzájomne si nevidia do hlavy a môžu si občas aj mylne vysvetľovať myšlienkové pochody toho druhého, čo si myslím, že bol aj tento prípad. Ale to sa dá tiež prekonať len cez diskusiu.

                          OK, kľudne sa po dovolenke ozvi. Pripoj prosím ťa aj link na toto vlákno, aby sa dalo ľahko nájsť a osviežiť pamäť. Príjemnú dovolenku prajem.

                        • Jardobe, děkuji za moc zajímavý a moudrý příspěvek.
                          Myslím si ale, že práce na sobě se s pomocí druhým a budování lepší společnosti nevylučuje. Spíš si myslím že jedna druhou doplňuje, nebo jedna druhou následuje. Vzpomněla jsem si na svého oblíbeného autora Osha, který tvrdí že máme být přirození, že máme nejdříve být naprosto sobečtí a rozkvést .. to znamená pracovat na sobě, jít do svého nitra a nechat ho naplnit láskou. A až poznáme opravdovou její podstatu (ne jen teoreticky, že jsme si o tom přečetli, ale opravdu zažijeme její skutečnost), pak z nás láska začne přirozeně přetékat a budeme dávat druhým. Jako když se rozevře květ a jeho vůně se šíří všude kolem. Myslím že se to dá použít jako analogie i v tomto případě. To naplnění láskou můžeme chápat jako spojení s Bohem, teprve až člověk dosáhne tohoto spojení na určité úrovni, pak bude mít opravdové poznatky (a z nich povstávající mravnost) a bude inspirován k tomu, jak pomáhat druhým a jak docílit více láskyplné společnosti. Tedy člověk se musí nejdříve stát světlem, aby mohl světlo poskytovat. Řečí KSB stát se Člověkem, naplnit svůj genetický potenciál, svoje předurčení.

                          Myslím že to také souvisí se zbavením se strachu. Protože dokud je člověk naplněný strachem, tak má pocit že se musí bránit a bojovat, všude vidí hrozby. Ale pokud dosáhne vyššího stavu vědomí, větší bdělosti a spojení s Bohem, tak nastoupí pocit klidu a pocit že je všechno v pořádku, pochopí že svět je provázaný, že jsme všichni navzájem propojeni každý s každým a může cítit lásku ke všem živým bytostem, k lidem i k přírodě. Uvidí v sobě i v druhých Duše, ne jenom naše Ega a podle toho se k nim také chová.

                          Pomáhat ostatním lidem by se mělo také odehrávat na základě „vlastního příkladu … který budou ostatní ze své svobodné vůle následovat, zbavit se jakékoliv manipulace. Bohužel jsme pořád hodně zatížení strachem a máme tendence oponenty potlačovat, bojovat a prosazovat jen to svoje. Jenže je tu ještě ta věc, že tenhle svět je duální, je plný protikladů, které jsou zřejmě důležité pro náš vývoj a budou tu navždy existovat. A myslím že jednou z věcí, které se máme naučit je koexistovat společně s ostatními, i naprosto rozdílnými lidmi a směry. Na světě nejsou dva lidé, kteří by byli stejní, přesto oba touží po naprosté svobodě pro svá přání a vize.

                        • Radka,
                          ale veď moje príspevky boli o tom, že treba pomáhať sebe a aj druhým. Neboli o tom, že treba robiť iba jedno z toho.
                          Po pravde, citáty Osho vo mne moc nerezonujú, a niektoré z tých, ktoré som videl, sa mi nezdali správne.
                          Ale to konkrétne o čom hovoríš, skúsim povedať inými slovami: Nemožno mať rád iných, ak človek nemá rád sám seba. Príklad: ak má medicínsky prístroj liečiť iných, musí v prvom rade sám korektne fungovať, potom môže liečiť. To znamená, že v prípadoch, ak máme nejaké komplexy menejcennosti, treba pracovať na ich odstránení, potom budeme užitočným nástrojom aj pre druhých. Nie je to o „sebeckosti“, ale o uvedení seba do zdravého normálu, o nastavení miery. Tá miera platí aj opačne. Človek, ktorý dáva, môže dávať len v tej miere, aby to nerobil na úkor svojej duševnej rovnováhy, inak začne uvädať a chradnúť.

                          Čo sa týka strachu: je dobrý sluha, ale zlý pán. Ako sluha poukazuje na rôzne nebezpečenstvá, čo je normálne a užitočné. Ako pán je despota, a brzdí vývoj človeka.

                          Radka, otvorené zlo nebude nikdy koexistovať s dobrom. Spočiatku vraj zlo medzi ľuďmi neexistovalo, nevedeli čo to je. Potom si ale prví ľudia priali poznať dobro a zlo, lebo aj Boh, ich otec, ho pozná… A oni chceli byť ako ich otec. Veď skoro pre všetky deti sú ich rodičia prvým veľkým vzorom.

                          Tak sa to ľudia dozvedeli a spoznávajú dobro a zlo. A tak ako Boh sa v sebe mravne vyhranil, tak aj ľudia by sa mali. Tisícky rokov histórie ľudstva nám nepotvrdzujú, že by dobro a zlo medzi ľuďmi vedelo harmonicky koexistovať. Bez nastolenej miery je to len nekonečný boj o prevahu. Pritom pre príklad sa stačí pozrieť do svojho vnútra. Ak človek pustí uzdu svojim nerestiam a nečnostiam, stanú sa nezastaviteľnými a zotročia človeka. Ak ich ale človek od začiatku udrží na uzde, tak ich sila je slabá a bez námahy sa s nimi dá koexistovať bez toho, aby škodili a diktovali človeku vôľu.
                          Ak teda šťastie človek hľadá vo svojom vnútri a robení dobrých vecí, a nehľadá ho vo vonkajších materiálnych tovaroch a službách, a svojich „démonov“ má na uzde, potom dokáže dlhodobo stabilne a harmonicky fungovať.
                          To isté sa týka spoločnosti. Ak spoločnosť dopustí bujnenie nerestí a antispoločenských javov, nebude mať dosť síl na nastolenie rovnováhy a poriadku. No ak sa jej s pomocou Božou podarí démonov skrotiť, alebo ich drží na uzde od začiatku, potom má šancu žiť harmonicky aj s tým, že zlo bude len okrajovým javom (aby sa naň nezabudlo a spoločnosť naň nestratila imunitu)

                          Harmonická spoločnosť musí nájsť spôsob, ako zachovať pamäť na zlo aj pre budúce generácie, inač sa kolotoč po čase spustí odznova, lebo budúce generácie by stratili zručnosť rozpoznávať zlo, stratili naučené taktické bojové znalosti pri boji so zlom, stratili by imunitu s správne chápanie zla. Zlo by ich časom zase začalo vodiť za nos ako malých chlapcov a harmonickú spoločnosť rozbilo na triviálnych chybách.

                        • Jardobe, dobře, to je v pořádku že s tebou nějaké učení nerezonuje, právě proto že jsme každý jiný tak si jdeme každý svou individuální cestou a každý si najdeme něco jiného, čemu můžeme naplno otevřít své srdce, protože to je jedinná cesta jak to plně pochopit. Diskuse už je moc dlouhá a špatně se mi v tom orientuje, myslela jsem, že jsi vytýkal Janě Č. něco o tom že se zaměřuje příliš na individuální cestu, a že je třeba hlavně pracovat na úrovni společnosti, ale možná se pletu. Dříve se tu takové názory objevovaly vůči ezoterickým a východním učením. K tomu směřovalo moje vysvětlení, že si myslím že se to vzájemně nevylučuje.

                          S tím co píšeš o zlu souhlasím, rozhodně není dobré pěstovat v sobě různé závislosti a podléhat svým pudům a jedinný způsob je včas je dostat pod kontrolu, když člověk pozná že ho to ničí a odvádí od jeho duchovního rozvoje. Ale i u těchto věcí je dobré používat zdravý rozum, nedělat to jen z povinnosti, ale sladit to sám se sebou. Nehnat nic do extrémů a něčím se trápit, protože hlavní emocí v našem životě by měla být radost.

                          Ale měla jsem na mysli něco jiného. Z individuálního pohledu může být zlo také tím, co nám brání v našem rozvoji a uskutečnění našich snů, a to je pro každého jiné, zlo je tedy relativní pojem. Co je dobré pro jednoho, může být nepřijatelné pro druhéno. Proto harmonická společnost by měla každému jedinci v tomto směru umožňovat co největší svobodu. Každý člověk má svojí cestu (ke které je veden svou intuicí) a k tomu všemu patří že může dělat i chyby, na kterých se učí, je potřeba mu nechat tuto odpovědnost (nemá to samozřejmě nic společného s tolerováním nějakého zločinu a násilí). Píšu jen svůj názor, neznamená to, že jsme v rozporu.

                        • Radka,
                          v pohode. Hovoríme zhruba o podobných veciach. Len každý prípad treba posudzovať konkrétne, a až tam sa dá povedať presne v čom sa zhodneme a v čom možno nie.
                          Pohľad na dobro a zlo môže byť subjektívny, ale dobro a zlo je v každej situácii veľmi konkrétne vo vzťahu k určitému cieľu, a najmä vo vzťahu k vyšším cieľom.
                          Treba odlišovať aj hierarchie, z ktorých posudzujeme situácie. Ned jedincom je vyššie rodina, nad rodinou spoločnosť, a nad spoločnosťou biosféra. Najvyššie je Boh. Jedinec nemá právo robiť veci (respektíve je taká činnosť oprávnene považovaná za zlo), ktoré rozbíjajú inštitút rodiny v spoločnosti, lebo rodina je tým, čo zabezpečuje spoločnosti prežitie, a mala by zabezpečovať aj mravnosť.
                          Ak je niečo deštruktívne voči spoločnosti, voči jej integrite, tak jedinec v tomto ohľade nemá právo si robiť čo chce. Spoločnosť je konárom na ktorom jedinec a rodina sedí, ktorá im zabezpečuje prežitie a osobný rozvoj.
                          Ak je niečo deštruktívne voči biosfére, tak to možno tiež chápať ako zlo či hriech, lebo biosféra zabezpečuje prežitie a rozvoj spoločnosti.

                          Samozrejme, že ľudia sa v dôsledku nevedomosti dopúšťajú chýb, ale mali by sa z nich poučiť, a vytvoriť kultúru, ktorá tie chyby vysvetlí a odstrání ako jav.

                          Napriek záujmom rodiny, spoločnosti a biosféry, zostáva jedincovi množstvo priestoru osobnej slobody, kde sa môže učiť. Najmä v sebarozvoji a oblasti rozvíjania vzájomných vzťahov. Tam je tiež dosť široká zóna, kde sa dajú robiť chyby, ktoré ale neubližujú záujmom vyššie uvedených inštancií. T.j. tréningová zóna, kde si môže človek rozvíjať zručnosti a osobnú skúsenosť.

                          Kultúra (mám na mysli adekvátnu) sa buduje aj preto, aby sa každý nemusel učiť iba na vlastných chybách, ale aby získal aj overené znalosti iných. Lebo, keby mal každý budovať všetky vedomosti a skúsenosti od nuly, alebo skúšať množstvá nefungujúcich návodov, tak to spôsobí len chaos a nebude viesť spoločnosť k harmónii. O to sa snaží aj GP. A tu sa môžeme riadiť len podľa masovej historickej praxe o tom, čo je funkčné a čo nie.

                        • Ano, máš pravdu na konkrétních věcech záleží. Takhle to všechno zní moc hezky, jako teorie to může vypadat dokonale, ale v praxi může vše selhávat, protože ne všichni mají stejnou představu co je přípustné aby to neničilo rodinu a co už ne, jaká je role žen a mužů, co narušuje chod společnosti, nebo i třeba takové otázky jak by se ženy měly oblékat, nebo zda je přípustné mnohoženství. Většinou to dopadne tak, že někdo začne prosazovat svůj názor na úkor druhých a zaštiťuje se při tom zájmem společnosti. A je to většinou proto, že on sám má strach, že jeho svoboda bude narušena a on bude strádat. Proto se uchyluje k různým manipulacím, nerespektuje druhého a začíná vytvářet toto zlo.
                          Jinak otázka zla je vůbec zajímavá a k zamyšlení. Co je to vlastně zlo (to ve vnějším světě) a má nějaký svůj vlastní zdroj, nebo je to jen „nedostatek světla“. A jak se mu bránit, když víme že co potlačujeme to zpětně tlačí na nás .. a čemu věnujeme pozornost, to posilujeme. Myslím že najít odpovědi na tyto otázky je klíčové.
                          Myšlenka na vybudování takové kultury, která bude pomáhat jednotlivcům v jejich vlastním vývoji se mi líbí.

                        • Radka,
                          popisuješ rôzne potenciálne komplikácie, ale s tými ráta každý projekt a každý väčší manažér (viď rôzne podniky, organizácie, dokonca štáty). Je to otázka efektívneho riadenia, ktoré všetky potenciálne problémy identifikuje a v predstihu rieši. Dobrá idea a dobrý manažér dokáže ľudí stmeľovať. Manažéri skazy to naopak nevedia. Stalinovi sa v tomto ohľade podarilo viac, ako náboženským štátom počas tisícročí, a to ešte budoval spoločnosť čeliac pritom silným útokom aj zo strany vnútorných nepriateľov, aj zo strany nadnárodných nepriateľov.

                          Bolo by naivné si myslieť, že nebudem musieť nič dať, ničoho sa vzdať, a iba budem čerpať benefity takejto spoločnosti. Každý bude musieť urobiť určité kompromisy, vzdať sa časti svojej suverenity v prospech kolektívnej suverenity. Ľudia, ktorí sa rodia do novej spoločnosti väčšinou s tým nemajú problém, ale to by bolo napríklad kvikotu, keby sme sa dnes vrátili na úrovni výberu v potravinách z čias socializmu. Pritom vtedy si málokto sťažoval.

                          Čo sa týka rodiny a iných kľúčových vecí, tak treba čerpať zo života (potvrdzujúceho správnosť názorov), z múdrosti minulej praxe, a nie z pluralizmu nefunkčných názorov a dohadov. Ale správnosť sa vždy určuje vo vzťahu k Cieľom. Najprv musíš poznať ciele, kam chceš smerovať, a potom hľadáš prostriedky na dosiahnutie týchto cieľov. V opačnom prípade robíš niečo, čo nevieš kam smeruje. Pritom prostriedky svätia cieľ, nie naopak. T.j. na prostriedkoch záleží.
                          Ale ak sa zaujímaš o KSB aj z kníh, tak možno vieš.
                          Mnohoženstvo u Slovanov nehrozí. To by musela byť naozaj tak extrémna situácia, že by nás bolo tak málo, že by nám hrozilo vyhynutie.

                      • Dobré, souhlasím a děkuji za podnětné myšlenky.

                        Odpověď
                    • Před pár dny v Bohumíně uhořely mj. 3 děti, chápu vaši teorii správně, že to je také naprosto dokonalé (z pohledu Boha) a že se potřebovaly naučit uhořet, jelikož, pokud se to stalo, tak je to z pohledu Boha naprosto dokonalé a odráží to něco, co neuměly?

                      Odpověď
                      • kroksunkrok 13.8.2020 o 14:33

                        Hox, myslím, že vo vyššej reakcii na jardoba je zakomponovaná aj odpoveď na túto otázku.
                        Len v skratke – deti sa určite nepotrebovali „naučiť zhorieť“, niekto (jeden alebo aj viacerí) v ich okolí ale urobil v minulosti niečo, čo viedlo k vzniku takejto situácie (i keď si pravdepodobne samotný prvotný akt, impulz, spúšťač celého procesu ani nemusí uvedomovať).
                        K „dokonalosti Boha“ – každý človek dostal do vienka najvyšší dar – slobodu voľby. Keď ľudia kladú otázky, či je niečo takéto (smrť, nešťastie…) dokonalé, spravodlivé, … „podľa Boha“, svedčí to o neúplnom uvedomovaní si toho, že za vlastnú voľbu si nesie 100% zodpovednosť každý sám. Za voľbu robiť bohumilé skutky a približovať sa k Bohu, žiť pokojným životom… i za tie iné skutky, ktoré vedú inam, trebárs aj k letálnemu koncu, chorobám, komplikáciám… Boh nebráni ľuďom robiť zverstvá a zlé rozhodnutia, robíme to na základe svojej voľby, on ju iba dôsledne rešpektuje i keď z toho „nemá radosť“. Ale nemusíme ich robiť – ak sa rozhodneme inak, Boh to opäť bude rešpektovať (a až v takomto prípade nám možno vyjde v ústrety – „pomôž si človeče a aj pánboh ti bude na pomoci“, veď dokonca aj my vítame prichádzajúcich, vychádzame v ústrety tým, ktorí nám idú oproti, nie tým, ktorí idú preč, inam, nevítame odchádzajúcich).
                        Deti sú do istého času v „ochrannej lehote“ u dospelých, v ich zodpovednosti – tí svojimi rozhodnutiami môžu deti chrániť, alebo ich aj vystaviť nebezpečenstvu. A aby to bolo ešte trochu komplikovanejšie, môže/mohla tu zohrať rolu tá tretia možnosť, ktorú uvádzam v komentári k jardobovi. Tá v konečnom dôsledku môže byť a veru často aj býva rozšírená o vplyv faktora tzv. „tretích síl“. To je ešte jedna veľmi silná téma, ktorá sa týka „nečakaného, náhleho ukončenia“ životov (domnelé choroby, náhle skraty v chovaní s letálnym koncom nielen samotných skratujúcich, nevysvetliteľné samovraždy, autonehody, letecké, železničné a iné havárie veľmi často s masovými obeťami…), či iných vážnych nepríjemností (zdravie, okolnosti…) u mnohých miliónov ľudí ročne a každý z nás sa už minimálne vo svojom okolí s týmito javmi stretol, a nejeden krát! A môžu postihnúť úplne každého z nás, ktorí nevieme, ako sa tomu „brániť“ (účelom nie je strašiť čitateľov, strach naopak podporuje vznik takýchto situácií!). Formát komentárov túto tému nedokáže vyčerpať. K jej vysvetleniu existujú podrobné a zrozumiteľné materiály (písomné, obrazové i zvukové, s ilustračnými príkladmi zo života, filmovými dôkazmi, výpoveďami svedkov, „náhodou“ preživších aktérov, masových vrahov, psychológov a psychiatrov, iných vedcov, lekárov záchranky, policajtov, obetí atď.) ale zo známych dôvodov sem odkazy dať nemôžem. Rovnako ako aj na materiály týkajúce sa spôsobov, možností ochrany pred „pôsobením“ tohto faktoru.
                        Na záver: Každý (kto chce, platí sloboda voľby) sa „potrebuje naučiť“ stať sa živým vo vyššom, komplexnom ponímaní tohto slova. Nikto sa nepotrebuje naučiť zhorieť, či akokoľvek inak zomrieť skôr, ako dospeje k tomu v predchádzajúcej vete, pred úspešným „zmaturovaním“ v škole života.

                        Odpověď
                        • Uvědomuješ si, že prezentuješ svůj subjektivní pohled na svět (svoje momentální přesvědčení) jako objektivní stav věcí?

                        • Ty jsi Jana Černíková? Pokud se nepletu, otázka byla směřována na ni.

              • Tady je myslím na místě upozornit, že filozofie „kroksunkroka“ není nic jiného, než filozofie new-age hnutí AllatRa, což je z mého pohledu dezinformační projekt (a nejen z mého, už se to tu probíralo dříve) s masivním financováním a podporou zákulisí.

                Kroksunkrok se také pravidelně snaží sem protlačit příspevky kde dělá reklamu na videa AllatRy a postuje linky na jejich videa, ačkoliv byl v minulosti opakovaně upozorněn, že tu propagace AllatRy (nebo jiných ezo směrů a hnutí) nemá co dělat a bude za ni následovat umístění na ruční schvalování. Co stojí za podobnou tvrdohlavostí a náborovými příspěvky „na pravou víru“, už myslím může každý zhodnotit sám.

                Ten příspěvek výše jsem jenom zběžně přelétl, ale všiml jsem mnoha podprahových manipulací už na prvních řádcích, nebudu tu rozebírat vše, ale například:

                „Láska skutočná – to je láska večná, k duchovnému svetu, k Bohu,“

                Bůh nerovná se duchovní svět, v duchovním světě se pohybují i astrální parazité a démoni… komu prospívá tento rozdíl zamlžovat?

                „…pretože Boh, resp. duchovný svet predsa … “

                Opět zamlžování principiálního rozdílu mezi Bohem a duchovním světem. Součástí duchovního světa je například i entita jménem Satan…

                „Láska skutočná – to je láska večná, k duchovnému svetu, k Bohu, ak ju naozaj cítiš, tak ju máš vždy komu posielať a vieš aj to, komu ju máš posielať …“

                … skutečně to tak je, nebo je to lež a světonázorová manipulace?

                „Je to ako láska malého dieťaťa ku komukoľvek i čomukoľvek, len tak, pre lásku samotnú, bez najmenších prvkov manipulácie, snahy niečo za niečo získať, niekoho zmeniť. Je to len čistá „odovzdávka“.“

                „čistá odovzdávka“ je celkem přesná charakteristika, co se při podobném nastavení, pokud podobným věcem uvěří, děje. Háček se skrývá v odpovědi na otázku, „odovzdávka“ komu…

                ps. „Allat“ – arabský kmenový bůžek, kterému se přinášely lidské oběti ( https://en.wikipedia.org/wiki/Al-Lat )
                „Ra“ – přibližně totéž, jen egyptská provenience.

                Odpověď
                • prosim Ta hox nedavaj ho na rucne ani nijak inak necenzuruj jeho prispevky, bez ohladu ci s nim suhlasis alebo nie. vlakno som zalozil ja rad sa porozpravam s nazorovim oponentom alebo skratka len s niekym kto to inak vnima. Ja som mu dal dole otazku blokujes ma som na rucnom otazka nebola zodpovedana lebo si to povolil uverejnit po jeho prispevku zrejme to nevidel. silnejsia myslienka (blizsie k bohu) porazi slabsiu. To ci neprimerane alebo primerane do toho vstupujes …KSB by mala mat svoje mechanizmi mimo pravneho ramca. ved to poznas.

                  Odpověď
                  • Jak vidíš, tak tu jeho příspěvky jsou, nechápu o čem mluvíš. A co se týká toho, aby někdo používal tenhle prostor pro agitku nějakého hnutí nebo učení, to skutečně neprojde, a týká se všeho, nejen AllatRy.

                    Odpověď
                  • „KSB by mala mat“
                    KSB jistě má, ale to přeci neznamená že správce jež založil fórum za určitým účelem si z něho nechá udělat fórum za jiným účelem.

                    Celkem často se tu zabýváme rozebíráním dezinformací. A jiné dezinformace budeme podporovat, když jsou to očividně světonázorové miny?

                    Odpověď
                    • preco to robis?

                      Odpověď
                      • ???

                        Odpověď
                      • Putinovec 11.8.2020 o 13:00

                        Položil jste sám sobě správnou otázku. Teď ještě si na ni upřímně odpovědět.

                        Odpověď
                      • Co jako? Vždyť má pravdu.

                        Odpověď
                      • pytal som sa em

                        Odpověď
                      • ja som diskutoval s hoxom, ved som pochopil co mi povedal neviem k comu je dobre ze em nabieha nie prvy raz a vysvetluje hoxove postoje a vstupuje do nasej komunikacie.
                        teraz co odo mna chcete?

                        Odpověď
                • Nick samotný „Kroksunkrok“ je sám osobě omen nomen – krůček za krůčkem podsouvat filozofii new-age hnutí AllatRa

                  Odpověď
                  • nech sa nikto nenahneva, ale to co tu niektori predvadzaju nema s tou zmienovanou laskou nic spolocne, nejaka sebareflexia snad este funguje…
                    pre zaciatok by bolo najlepsie zapracovat na emocno-zmyslovom naladeni, lebo v takom rozladenom stave sa k laske nikto nedopracuje.
                    mozno na cas opustit diskusiu a studovat to o com je tato stranka, lebo mam coraz castejsie pocit ze emocie dominuju nad rozumom v podruci ja-centrizmu, chcenim si dokazat svoju pravdu a nepocuvat nikoho len seba.

                    Odpověď
              • jardob: Při čtení Tvého příspěvku se mi vybavil rozprašovač vody na zalévání květin.
                Musel bys rozprašovat celý den, abys zalil všechny rostliny – a to jen ty v nejbližším okolí. Nádržka vody, kterou máš, ti nemůže stačit.

                Pokud ale proud zúžíš, tak jsi schopen kvalitně zalít několik rostlin.

                Odpověď
          • @kroksunkrok
            Já si myslím, že to jde i tak, jak píše jardob. Ale člověk na takovou práci musí být připraven už déletrvající prací na sobě. Zkrátka musí na to mít. A možná musí mít i tak nějak povahově blízko k takovým postupům.
            Otázka: říkáš nepřát nikomu konkrétnímu, ale spíš všem lidem na Zemi. No, ale funguje to? Vždyť „óm mani padme húm“ (šťastny ať jsou všechny bytosti) si přeje různá spousta praktikujících už dlouhá staletí a nevypadá to, že by se jejich přání přiměřeně projevovala v realitě.

            Odpověď
            • kroksunkrok 11.8.2020 o 17:02

              Martin21 – uviedol si dobrý príklad s tým orientálnym prianím pre všetky bytosti, je to podobné, ako aj s obľúbeným pozdravom „namaste/namasté“ (niečo ako „skláňam sa pred dokonalosťou v tebe“). V obrovskej väčšine iba predvádzanie sa pred inými, bez vnútorného obsahu. Pusté ako prázdne vedro. Sebaklam. Preto je účinok taký, aký je. Rovnako, ako vonkajšia maska kresťanov v podobe spovede, prijímania eucharistie a pod. Keby všetky náboženstvá, ktoré tu tisícročia fungujú, naozaj viedli ľudí k vnútornému rozvoju, mohli by existovať vojny, hlad, bieda, susedské spory, žiarlivosť, závisť, egoizmus, bola by taká obľúbená mágia, …? Boli by potom vôbec potrebné samotné náboženstvá (v zmysle mocenskej štruktúry)?
              To, čo tu máme, nie je kvôli (jardobovým) tibetským valčekom, resp. nejakým orientálnym mantrám, alebo „všeobecnému posielaniu lásky“, ale kvôli tomu, že ich takmer nikto neberie úprimne a nerobí to s absolútnym oddaním. Robí sa to len „pro forma“. Tak je to jednoduché. Ľudia (väčšina, s prevažujúcou materiálnou zložkou) nerobia veci nezištne, všetko je len trh, jednanie sa, handrkovanie za iluzórne prchavé „výhody“ (a veru veľmi často egocentricky a domýšľavo aj s Bohom), hľadanie prospechu pre seba samého. Nie pre tých druhých, to sa iba tak deklamuje. Mnoho ľudí vie, vedome hrá túto falošnú hru a sú aj niektorí naivní, ktorí si myslia, že to nie je hra. Málo je tých, ktorí stoja nad vecou a ak niečo robia, tak to robia úprimne, nezištne a bez očakávania akejkoľvek „odmeny“. Len tí sa potom môžu písať s veľkým Č. Keď ich bude pribúdať, veci sa zlepšia. Keď nie…
              PS: Tu v závere príspevku, ktorý pôvodne neprešiel, bol ešte dodatok na ilustráciu (4-5 sekundový úsek z jedného videa, ale ako sa píše vyššie, žiadne komentáre s odkazom na isté videá tu neprejdú). Myslím, že aj bez tej krásnej filmovej ukážky oddanosti verzus „oddanosti“ sa z textu komentára dá pochopiť, prečo sa veci majú tak, ako sa majú a prečo napriek akože pozitívnemu správaniu sa, nedochádza k želateľnej náprave.

              Odpověď
              • Děkuju ti za odpověď. Ale s tím co píšeš nesouhlasím. Podle tebe není většina lidí schopna dát do pozdravu namasté nebo jiných přání vůči ostatním autentický vnitřní obsah či upřímné přání? To je podle mě nesmysl. Lidé jsou sice různí, ale myslím si naopak, že naprostá většina té upřímnosti přání dobra druhým schopna je a to podle svých nejlepších možností v danou chvíli. Ve chvíli, kdy se pro to upřímně rozhodnou a snaží. Třeba i jen jednou, dvakrát, třikrát na začátku nějakého svého procesu, kurzu, workshopu. Mimochodem, proč by se o to celkem často vůbec dobrovolně pokoušeli? Pak to třeba časem slábne ale to už neposuzuji. Ta upřímnost a touha překročit svůj stín tam určitě u většiny alespoň chvíli byla a byla jimi projevena. Přesto, že se pak jejich snaha vyprázdní či zpovrchní. To už ale nehodnotím. Tvrdím, že ten upřímný záchvěv každé upřímně snažící se osoby by zanechal pozitivní otisk pro společenství a pomohl tak společnost posunout k lepšímu. I třeba na základě jednorázových (ale mnohých) snah a pokusů. Jenže, a tam je podle mě „jádro pudla“, je ta snaha špatně nasměrována, respektive přesměrovávána guruy, prostředníky, pastýři i manipulátory a nebo také manipulátory samotných guruů a pastýřů, kteří možná ani nevědí pro koho vlastně pracují. Takže si myslím, že ne lidi, ale manipulující systém a nabídková soustava -ismů a pochybných duchovních nauk a jejich kurátoři jsou hlavním znehodnocovačem a znemožňovatelem toho, aby upřímné i třeba nemotorné a nevybroušené záchvěvy lidskosti v lidech padly na úrodnou půdu lepšího vzájemného lidského soužití.

                Odpověď
                • kroksunkrok 11.8.2020 o 23:30

                  Veď vlastne píšeme o tom istom, nechcel som sa opakovať, v odpovedi jardobovi vyššie som to písal – áno, vnútorný poryv, impulz je vždy čistý, ale systém cez svoje nástroje (aj guruovia, aj iné nástroje) „netrénovanému, ešte pevne nerozhodnutému“ človeku impulz hravo prekrúti, zneužije a znehodnotí, aby z neho profitoval on a nie človek samotný. Ľudia, ktorí na sebe pracujú, si to dobré udržia dlhšie a posilňujú to, tí ostatní sú síce dobrí ľudia, ako píšeš, ale práve preto, že sú „iba“ dobrí, no nezušľachťujú to vnútorné v sebe (možno občas a trochu áno, ale vytrvalo z rôznych príčin nie), veci stoja tak ako stoja. Ja ich neodsudzujem, nikoho neodsudzujem, veď ani ja nie som dokonalý, týka sa to rovnako aj mňa, len opisujem stav, ako ho vnímam. Oni majú slobodu voľby a ja to akceptujem i keď tiež by som bol rád, ak by sa pevne rozhodli posilňovať v sebe to ľudské, úprimné, makali na tom a nenechali sa odvádzať, rozptyľovať systémom „do stratena“ (vrátane mňa). Ono aj vďaka tým „chvíľkovým úprimným zábleskom, záchvevom“ u týchto ľudí (našťastie, väčšina z nás ich aspoň občas máva) ešte svet ako-tak funguje, i keď tlak zo strany systému neustále enormne stúpa. Na skutočnú kvalitatívnu zmenu ale treba priložiť viac úsilia každého z nás (i môjho), to je myslím zrejmé.

                  Odpověď
          • kroksunkrok
            k teme magia a rusenie slobodnej vole (vyberu) clovekom. Ako vnimas napriklad sugesciu? Jezis uzdravoval telesne aj dusevne. Rusil slobodu vyberu? Alebo sa rozhodoval clovek?

            Odpověď
            • tu by som poprosil kroksunkrok o reakciu, ked ma niekto k tomu nieco zmysluplne v nadvaznosti aj co pisal jardob s kroksunkrokom rad si precitam. toto ma zaujima dakujem,

              Odpověď
            • kroksunkrok 11.8.2020 o 17:55

              rony, podľa môjho chápania netreba bežného človeka porovnávať s Ježišom, bódhisattvom, bytosťou z „vyššieho“ duchovného sveta (tam nikdy neexistujú negatívne entity, to je obyčajný blud), s niekým, kto síce vystupoval v ľudskom materiálnom tele (inak by Ho tu v 3D bežní ľudia nedokázali vnímať), ale svojou podstatou neslúžil materiálnemu princípu. Ak niekoho vyliečil, nerobil to zištne, jednoducho niekomu pomohol, aby sa netrápil. A ak si spomínaš, hovoril „Podľa viery vašej sa vám stane…“ – takže veľkú rolu tu hrala dôvera a viera, absolútna viera v uzdravenie samotného človeka, moderne sa to dá nazvať aj placebom – on sám sa, síce skrze dôveru a vieru, ale sám sa 100%-ne rozhodol, že je/bude zdravý.
              Ľudské telo je dokonalá (nielen) chemická fabrika a dokáže robiť divy (aj „na počkanie“) – dnes je tiež mnoho ľudí, ktorí sa uzdravia aj zo „smrteľných“ chorôb, ak dôverujú dobrému lekárovi, alebo dokonca aj keď sa sami slobodne rozhodnú nedôverovať zlému lekárovi (a to či s použitím nejakých „zázračných“ preparátov, alebo aj bez nich, „len“ zmenou postoja, prehodnotením priorít…).
              Ale tak alebo onak, telo raz bude musieť skončiť, či choré, či zdravé – otázka teda stojí inak – oplatilo sa na niečo dočasné, materiálne, nadmerne míňať svoj najcennejší zdroj – pozornosť (vnútornú energiu), ak sa pri tom opomínala stránka duchovná a jej rozvoj? K dobrému to nepovedie.
              PS: Sugescia, podobne ako hypnóza, je jedna z foriem mágie – snaha niekoho nejako ovplyvniť/manipulovať bez jeho vedomého súhlasu. Autosugescia súvisí s tým, čo som písal o odsek vyššie.

              Odpověď
              • Materialny a duchovny svet je jeden a ten istý
                a to dobre viete, či?
                Prečo sa ho tu pokušate akože fiktivne rozdeliť?

                Snad to nemyslite vazne, ze priat niekomu nieco dobre,
                je nespravne, ze privolavat dobro je zle?
                Samozrejme za predpokladu, ze viete aspon zhruba rozlisit, co je objektivne celkovo pre vsetkych dobre a co menej – teda ze nie ste sociopat, alebo naivny tupy obmedzeny dobroser (s prepacenim).

                Pravdu mate v tom, ze priat vsetkym dobro, je ok.
                To si ale vo vacsom meritku a bezadresne budeme mozno moct dovolit, ked bude ludstvo evolucne v kulture myslenia trochu dalej, funkcny kolektivny intelekt sformovany a spolocne „telo“ vyladene..
                V opacnom pripade su dnes neadresne priania podobne samozvanemu vodcovi, ktori keca druhym fasa rozpravky o tom, co je mozno na druhej strane priepasti tak, aby sa nesustredili na balancovanie po onom lane a capli dole k hladnym levom.
                Cui bono? – Je asi jasne, že?

                Teda.. Pohlad dopredu je sice v zasade ok, prilisne predbiehanie udalosti, hraniciace s extremnou objektivnej realite neprimeranou abstrakciou je nie nepodobne klamaniu si o minulosti, o nedovere Bohu ani nehovoriac

                Odpověď
                • kroksunkrok 12.8.2020 o 1:34

                  Ludo – problém s delením sveta na materiálny a duchovný komplikuje skutočnosť, že samotný materiálny svet pozostáva z viacerých zložiek – viditeľnej, hmatateľnej (menšia časť) a neviditeľnej (oveľa väčšia časť). Niečo z tej neviditeľnej časti síce nevidíme, ale nejako vieme/dokážeme zmerať, zaregistrovať nejakými aparátmi a niekedy dokonca aj osobne. Často využívame na pochopenie jej prejavov, pôsobenia a pod. abstrakcie, ale nemáme istotu, že je to naozaj tak. Väčšinu ale neregistrujeme vôbec a najmä tá (zatiaľ) neregistrovaná neviditeľná časť býva považovaná za svet duchovný. No nie je ním. Je to len matéria v inom stave, takom „jemnejšom“. Jej pôsobenie ale môže byť „riadne tvrdé“, i nebezpečné.
                  Skúsim to vysvetliť na príklade: Ideme traja priatelia niekde autom a ja s dobrým úmyslom ponúknem priateľovi, ktorému býva špatne, nech si sadne dopredu na miesto spolujazdca (prajem mu dobré, nechcem nič zlé). Po ceste dôjde k „nečakanej“ (úvodzovky dávam preto, lebo to bolo nečakané len na viditeľnej úrovni, na neviditeľnej, i keď ešte stále materiálnej, to mohlo byť zrejmé už dávno a jasne) udalosti a šofér nezbadá na krajnici odstavený kamión, narazí a ten, ktorý sedel vedľa neho a ešte pred desiatimi sekundami bol živý a zdravý – skončil na mieste svoju životnú púť. (Je to príbeh zo života.) Keďže nevnímam situácie celostne, riadim sa len vedomím, vonkajškom, logikou a pod., nemohol som to vedieť (i keď matematická pravdepodobnosť existuje vždy) a napriek tomu, že som mu chcel len dobré, som ho… To, že niekomu konkrétnemu prajem konkrétne dobro bez chápania celého procesu, ešte neznamená, že to pre neho nebude fatálne. Preto sa odporúča radšej nechať každého, nech si vyberie čo chce, i keď sa nám to nemusí páčiť. A keď už priať dobro, tak bezadresne a „nehmatateľné, nekonkretizovateľné“ – dobro, lásku, radosť…
                  Tak aj tézu o bezadresnom prianí dobra vo väčšom merítku po (skrátene) evolučnom vyladení… možno otočiť v zmysle, že keď najprv začneme niekomu neadresne priať dobré (nevravím, že to máme robiť, to je každého vec), tak sa veci k želanej evolúcii … dopracujú skôr a rýchlejšie a „bezbolestnejšie“ (trebárs aj preto, že ľudia budú i keď bezadresne, ale naladení na dobro, pozitívum a teda menej budú „živiť“ systém). Je to len uhol pohľadu (poloprázdny a poloplný pohár…).
                  Howgh.

                  Odpověď
                  • Zhrňme to:
                    Svet je jeden.
                    Ziadne delenie na „hmotno“ a „duchovno“, „jemnohmotno, bla-bla..
                    Su len deje-procesy ZATIAL nedostatcne meratelne, hoci aj na mnohe z tychto javov existuju pomerne funkcne modely ich riadenie, ako vidime nielen v tzv. Ezoterike, roznych joginskych technikach apod..

                    K dalsej tvojej manipulacii:
                    Ano, mozno blaho-zelat niekomu i nekonkretne, ale kazdy je v niecom sikovnejsi = objektivne blizsi realite, a druhy menej. T. j. majster murar ma objektivne pravo a povinnost „r(i)adit“ robotnikovi a bol by magor, keby ti nerobil, ba dokonca mozno i kamikadze-sebec..

                    Dalej: nemozno zlych nechat robit zlo, že? Cui bono? Ano presne, rovnaki inteliventni sociopati, ktori dnes riadia spolonecnost.
                    A spoliehat sa opovazlivo na Vis Maior, ze vyriesi za nas to, co mame vyriesit my?? Wtf?? Preco nejdes rov o do kastovej protofasistickej Indie uplne dole zgegnut na ulici, alebo teda k brahmanom parazitovat na „tych opiciach tam dole“, bo prave k takemu zriadeniu tvoje r(i) denie pravdepodobnostne predurcene, nevyhnutne vedie, fíruje.

                    Treba si uvedomovat dosledky svojich operacii Kroksunkrok. Alebo si to uvedomujes a chces jatocne ovecky na oltar umyselne viest?
                    Nezabudaj vsak, ze oni sa zrodili v neposlednom rade na to, aby sa mohli ludmi, dietkami svojmu Otcu podobnymi stat.

                    Odpověď
                  • Putinovec 13.8.2020 o 12:35

                    Jako bych slyšel to samé, v mnoha různých projevech .
                    Ovečky modleme se .
                    Posílejme tam a onam svoji energii.
                    Meditujme všichni pod tímto záměrem.
                    Co takhle pracovat sám na sobě , místo toho farizejského podsouvání vesmírného dobra zdarma!
                    Ten poloprázdný a poloplný pohár může být i hračka , která se nevyprázní ani po převržení , ale šikovně dokáže zabavit děti a odvést je tím , od vnímání reality.

                    Odpověď
                    • mimochodom, ked sa modlim nesustredene (a teda posielam energiu hoci komu), kto s tou energiou moze narabat? je to zavisle od mojej duchovnej kvality? alebo ked je to s dobrym umyslom, tak vzdy je to dobre a mozu s nou narabat anjeli? alebo bars kto sa k nej dostane a teda aj demoni? aby to nakoniec nebolo, ze zivime niekoho, koho rozhodne nechceme (dobre umysly dlaydia cestu do pekla)

                      Odpověď
                      • Putinovec 13.8.2020 o 13:21

                        Stejně tak pokud se modlíte – meditujete společně, pod něčím vedením. Pendrek víte, k čemu je Vaše aktivita zneužívána.
                        Tím spíš , že člověk žádného vypaseného prostředníka nepotřebuje.

                        Odpověď
    • Mal si už niekedy pocit viny? Myslím že je to časť duševnej výbavy každého normálneho človeka.

      Odpověď
    • DušanBe 10.8.2020 o 6:24

      Existuje vina? Já bych se zeptal, když už vůbec známe pojem/slovo vina, tak proč existuje i odpuštění pokud je svět řetězcem příčin a následků? Podle mě, má exisence odpuštění také svůj význam. Vina existuje v biblickém projektě a v právu a jinde neexistuje, a to jako vážně? A co svědomí?

      Odpověď
      • odpoved aj pre Mareka
        vina je sucastou nasho softveru, (kultury) niekto to tam nahral. Kto a preco? Davnejsie som cital o nejakom kmeni v afrike, (utumbu? alebo tak nejak) ze ked niekto urobi nieco zle, tak ho ludia obostupia objimaju ho, hovoria ze je pre nich dolezity, hovoria o jeho dobrych strankach a skutkoch. Tento „primitivny“ kmen chape, ze zly skutok je nasledkom nejakeho nedostatku vo vybave toho cloveka. Pricina zleho skutku suvisi s nedostatkom lasky a pochopenia. Netrestaju ho, snazia sa doplnit v nom to co mu chyba.
        Odpustenie je subjektivny pocit (akt?) oslobodenia sa toho kto odpusta, s pocitmi (ci citi alebo neciti druhy vinu) alebo konanim (nekonanim) druheho cloveka to nema ziaden suvis. Odpustenie je jednosmerka. Pokial neodpustis citis minimalne hnev a emocie z neho plynuce. Druhy ani nemusi tusit ze ta niecom zranil.
        Co svedomie? no ved napis Dusanbe. Co svedomie?

        Odpověď
        • To, že vina je součástí našeho psychického vybavení, beru jako fakt. Tzn., existuje i jinde než pouze v biblickém projektu a v právu. Kdo a proč ji tam dal, je zřejmé. Dokonce byl tak chytrý, že jsme dostali dost důmyslný nástroj, abychom poznali, kdy cítíme vinu.
          Příklad afrických kmenů je zajímavý. Podle mne se jedná o dost specifickou záležitost funkční jen tam, kde vznikla.

          Odpověď
          • Pocit viny nemajú akurát psychopati. Iné je ak sa Vám niekto pocit viny neprávom snaží nanútiť.

            Odpověď
            • Mají něco mnohem horšího, tlak v psychice nutící je k násilí. Pomocí svědomí se lze dostat i z velkého průšvihu (film Ostrov). Tím, že vědomě ignorovali svědomí poškodili si mozek ( lze detekovat scanem mozku, ale moc se o tom nemluví ), což jim přináší nesnesitelné napětí, které si musí vybíjet násilím na druhých, ale získají jenom dočasnou krátkodobou úlevu (proto masoví vrazi si nemohou pomoci to nutkání je vlastně pro okolí tragická žádost o pomoc, jsou to nejubožejší z ubohých). Svoji moc získávají ignorací, lidé si nepřipouštějí jejich existenci a tolerují zvrhlost elit (kdokoliv udělá rozhodnutí proti lidem, okamžitě by měl být ve společnosti identifikován a zpacifikován, jenže ovce to díky nízké morálce tolerují a nechají si namluvit, že je to normální, že se horní patra perou o moc ).

              Odpověď
              • Shoda, a tak doporučím film depresivního seveřana Larse von Triera „The House That Jack Built“
                https://www.csfd.cz/film/388974-jack-stavi-dum/komentare/
                Film je obsahově a obrazně v hranici dopuštění a Jackův „sestup do pekla“, to je Dante Alighieri na steroidech západní postmoderny, mixnutý „severským depresivním alkoholismem“.

                Odpověď
            • Dusan Be
              Priklad africkych kmenov….Na slovensku posobi farar Kufa. Prijima na farnost kde buduje komunitu, obydlie, zazemie, ludi s kriminalnou minulostou, vrahou narkomanou prostitutky ludi bez domova atd. Robi v podstate to iste ako ten kmen, dava ludom „hriesnikom“ lasku a pochopenie lebo v zivote ju nedostali. Pricina dosledok. Ten clovek aj ked farar teda dost vela chape a ma moju uctu.
              Dokonce byl tak chytrý, že jsme dostali dost důmyslný nástroj, abychom poznali, kdy cítíme vinu. Kto bol tak chytry?
              Marek
              Ja nepisem o pocite viny ale o tom ze vina neexistuje objektivne.
              Vina je pritomna v nasej kulture, ale je to len softverova zalezitost. Vies to vymazat z programu a nehradit hladanim niecoho zmysluplnejsieho napriklad hladania pricin, suvislosti v odlisnostiach a podobne. Vina je jednym z virusov ale je ich tam viacej. Ten pocit viny je v krestanoch tak natlaceny ze je jednym z dovodov preco sa s nimi tazko diskutuje. Oni jednoducho chcu byt vinni. Uplne top je brat vinu druhych na seba. Napriklad slovne spojenie hanbim sa za neho – Error. Holokaust- kolektivna vina, Aktualne v USA BLM to iste atd atd.

              Odpověď
  9. Prosím Vás čo to znamená že Boh nemá v koho veriť takže je asi neveriaci, teda pohan (jazyčnik). Čo je to za blbosť? Veď si uvedomuje sám seba, takže je minimálne vediaci. Ďakujem.

    Odpověď
    • A v koho má veriť, keď sám je najvyšším teda – HNR

      Odpověď
      • Ja len neviem ako si niekto môže dovoliť napísať to, čo si o sebe myslí BOH. Alebo platí snáď že : „Ak si dokážem predstaviť že som Boh, tak sa ním stanem.“ cit. Umberto Eco , Meno Ruže.

        Odpověď
    • To je žertík, ale velmi užitečný. V Boha není potřeba věřit, protože je neustále v kontaktu a každý má na něj přímé napojení, je všudypřítomný. Věřit musí pouze ovce a to falešnému Bohu, věřit se musí něčemu co neexistuje. Ovšem otázka důvěry je zásadní, důvěřuji Bohu, že koná v zájmu
      dobra všech a tudíž i pro mé dobro.

      víra – to překládám spíše, co důvěra Bohu
      věřící – ne každý má skutečnou víru a mnoho z nich kopíruje falešný obraz Boha, který je rozšiřován elitami

      Odpověď
      • teoriu pozname ale rozdiel v dvoch pismenach je markantny:
        verit v Boha je jednoduche, lebo na to staci logicky usudok
        verit Bohu jednoduche nie je, lebo treba kracat v zamere a nie chciet, ale prijmat a davat.

        kto tuto teoriu nepozna tak hovori o tych stastlivcoch, a o nestastnikoch a za vsetko moze nahoda…

        Odpověď
    • Boh je vsevediaci. Clovek nie je vsevediaci a tym padom prazne miesta vyplna viera. Viera je neoddelitelnou sucastou ludskeho zivota (aj ci uz v slepej ateistickej, alebo slepej nabozenskej viere).

      Az mravna viera podporena dostatocne zdravym svetonazorom overenym v praxi, premiena vieru na formu dovery Bohu a tato viera(dovera) sa v zdravej miere stava plnohodnotnym rozhodovacim prvkom v zivote cloveka.

      Odpověď
    • Marek, kde si nabral, prosím ťa, taký konštrukt, že Boh by mal alebo nemal v niekoho veriť? Veta „Boh je jazyčník“ s tým vôbec nesúvisí. Boh je „jazyčník“ preto, lebo komunikuje s ľuďmi jazykom životných udalostí.

      Jazyčníci boli staroverci na Rusi (označenie „pohan“ t.j. nekresťan, je hanlivé slovo vymyslené samotnými kresťanmi, tak ako židia majú „gój“ a cigáni „gádžo“, tak kresťania majú „pohanov“. Buď si kresťan alebo pohan v ich logike). No a staroverci – jazyčníci (od slova jazyk, reč) chápali tento „jazyk životných okolností“, ktorým sa prihovára Boh k ľuďom. Predovšetkým žreci, a tí aj naň aktívne odpovedali prostredníctvom ŽivotaRečenia.

      Odpověď
      • Tak fajn, je teda podľa teba Jardob, Boh veriaci či neveriaci?

        Odpověď
        • A v čo konkrétne by mal byť veriaci? alebo čomu veriaci? Čo konkréntne ťa priviedlo k tejto otázke?
          Pokiaľ je vševedúci, potom je skôr vediaci.

          Odpověď
  10. J.V.Stalin – Spisy 1.zväzok (v slovenčine)
    https://ulozto.sk/file/UFZkKMHciQoL/j-v-stalin-spisy-1-sk-pdf

    Odpověď
  11. Študent KSB 3.8.2020 o 18:18

    Ďalšia lekcia M. V. Velička o vzdelávacom systéme v projekte tandem generácií

    https://www.youtube.com/watch?v=QvAKQ9r8p5Q&t=566s 1. časť

    https://www.youtube.com/watch?v=KKmO5Qkbc34&t=235s 2 časť

    https://www.youtube.com/watch?v=zXVGwftnluE 3 časť

    https://www.youtube.com/watch?v=S4pLf2nx4xc 4 časť

    https://www.youtube.com/watch?v=Ax0xukGyw0Q 5 časť

    Odpověď
  12. kto by nevedel, tak su vytlacene nove materialy.
    https://torden.sk/autor/pracovny-kolektiv-vp/
    https://torden.sk/produkt/rozhovory-o-zivote/

    Odpověď
    • Oracle 911 29.7.2020 o 13:36

      Vďaka.

      Odpověď
      • Ďakujem

        Odpověď
        • Kljusov
          https://www.slovanskakultura.cz/POVOD-SLOVANOV-Genealogia-DNA-d2633.htm?fbclid=IwAR0rc5jdg6-jUosvSV98fqnmt-36aYWHUgI0IQVsoAv7B8Apj3S6AuRW_hc

          Odpověď
  13. Dnes jsem přemýšlel, co to je Blava „… v Blavě …“
    Blava = Bratislava
    https://cs.wiktionary.org/wiki/Blava
    Jedná se o hrůzný obal našeho genetického dědictví a paměti národa s dosud ne(do)ceněným symbolem:
    – BtratiSlave = Bratia Slovenja -
    V pojetí sebe-Sodomie, podle individual-mravnosti/nemravnosti, názvem „Bľava“, coby módy zkracování:
    např. z Bukvice, Runy
    http://pravda.tode.cz/?page_id=2689
    na sprostou abecedu, a nebo:
    https://www.youtube.com/watch?v=bouH1IVDgeA
    Z pohledu mnoha řešení o spravedlivé kultuře ve 4. prioritě, nás Slovanských i dalších národů poukážu na tuto metrologickou průkaznost o RaDosti a rozUmu, která je nedílnou součástí kultury Bratia Slavjan (tyto dvě fyzikální veličiny RaDost a rozUm mnoha lidem nic neříkají) i přesto, že souvisí i s kulturním dědictvím symbolu samotného města: BRATIA SLOVENJA , ve kterém je zakomponována i další metrologická průkaznost tohoto fyzikálního jevu:
    – Kde HNVR, tam DOSTATEK – , takže všem nabízím metrologickou průkaznost např. touto zkušeností = zkouškou ctností:
    https://www.youtube.com/watch?v=K27qskoNaPM
    A jiní z Vás můžete použít dle svých zkušeností metrologickou průkaznost a argumentovat, že když stoupne mravnost, stane se 4, priorita efektivnější, zatímco dnes je pro mnohé z nás okovanžm obojkem, z důvodu absence RazUmu a absencu zRu-Ctnosti.

    Odpověď
  14. Spisy 4

    https://uloz.to/tamhle/1LsH4PDTy5SX

    Odpověď
    • Boleslav Čech 24.7.2020 o 21:00

      Složka je prázdná…

      Odpověď
      • Boleslav Čech 24.7.2020 o 21:14

        V původním zobrazení mně to funguje, omlouvám se.

        Odpověď
    • Při stahování pdfka se mi na monitoru zjevila reklama na nějakého Piráta Veverku. „Pěstujme svobodu. “

      Ani 20krát obnovit stránku nepomohlo.

      „Je těžké si představit, jakou „osobní svobodu“ požívá nezaměstnaná osoba, která chodí hladová a nemůže najít zaměstnání.
      Skutečná svoboda může existovat pouze tam, kde bylo zrušeno vykořisťování, kde nedochází k útlaku člověka člověkem, kde není žádné nezaměstnanosti ani chudoby, kde člověk není hnán strachem, že bude zítra zbaven práce, domova a chleba. pouze v takové společnosti je osobní i jakákoli jiná svoboda skutečná a nezůstává jen na papíře.“ J.V. Stalin

      Odpověď
      • Zkus to tomu Veverkovi přeposlat – mám na mysli ten Stalinův citát.

        Odpověď
        • Oracle 911 27.7.2020 o 6:35

          To mu odstrelí dekel, hlavne keď mu povie od koho to je. :)

          Odpověď
        • Myslím, že fotka tohoto Veverky vyskakuje i v reklamách napravo na tomto odkaze, který sem nedávno dal Hox.
          https://uloz.to/file/NrjKL02wpq5n/12-pravidel-pro-zivot-jordan-b-peterson-epub
          Připadá mi 4%centní s tím miminem v ruce. Pokud se nemýlím, bude to asi ten druh svobody co chce „pěstovat“.

          Odpověď
        • Jakým způsobem doporučujete? Do emailu nebo na Facebook? :))

          Odpověď
          • Já bych to vzala na veliko, tedy obojí :-)) . „Pěkně“ citát i se jménem autora. Snad mu to „neodstrelí dekel“ :-)).

            Odpověď
          • Pokud mu to pošleš, tak potom poreferuj, jak to „dopadlo“ :-)).

            Odpověď
  15. Študent KSB 22.7.2020 o 18:17

    Online konceptuálne fórum 11 júla až 2 augusta

    3.8.2020 Téma: Možné varianty rozvoja v konceptuálnom hnutí (prednášajúci) Michal Veličko

    https://pkforum.m3ra.ru/

    Odpověď
  16. Je to dobré opakovanie, čo bolo opísané napr. aj v http://leva-net.webnode.cz/products/atlanticka-predhistoria-otroctva-sucasnej-planetarnej-civilizacie/ , atd.

    Odpověď
    • Oprava, patri pod TauRus.

      Odpověď
  17. Upozorňuji na novou sérii přednášek Velička:

    Величко М.В. 1 часть. Глобальный исторический процесс и управление в нём. Тандем Поколений.
    https://www.youtube.com/watch?v=isGK3EpQi3A

    Величко М.В. 2 часть. Чем и как занимается историческая наука. Тандем Поколений.
    https://www.youtube.com/watch?v=-8JZUQz-mo8

    Величко М.В. 3 часть. Достаточно Общая Теория Управления. Тандем Поколений.
    https://www.youtube.com/watch?v=ZWmPQGm_k-c

    Величко М.В. 4 часть. Культура как информационно-алгоритмическая система. Тандем Поколений.
    https://www.youtube.com/watch?v=pfpN5sg8KGo

    Величко М.В. 5 часть. История через призму Достаточно Общей Теории Управления. Тандем Поколений.
    https://www.youtube.com/watch?v=b24j929yibM

    Величко М.В. Тема: „Для расширения кругозора“. Тандем Поколений
    https://www.youtube.com/watch?v=vIF_HRI6Xh8

    To není konec, vychází další videa, které najdete na stránce u Budkova.

    Odpověď
    • To vyzerá zaujímavo. Len tá moja Ruština je tak na jednotku…v Rusku

      Odpověď
    • Je to dobré opakovanie, čo bolo opísané napr. aj v http://leva-net.webnode.cz/products/atlanticka-predhistoria-otroctva-sucasnej-planetarnej-civilizacie/ , atd.

      Odpověď
  18. V návaznosti na Hoxův příspěvek níže se chci vyjádřit (ale myslím, že by to mělo být v novém vlákně)

    V jedné z knih VP SSSR (myslím, že Základy sociologie, ale nevím který díl) se rozebírá, že ta generace, která jako mladistvá zažila bídu carismu patřila k nejaktivnějším budovatelům nové socialistické společnosti. Ještě ta další socialismus s nadšením budovala, pak se však „něco“ stalo, že válečná a poválečná generace již nadšení pro budování nové socialistické společnosti neměla. To „něco“ co se jako teda mělo stát se v té knize dále nerozebírá…. (nepochopil jsem teda proč to nespecifikovali – jestli neví, nebo jestli je to téma pro jinou knihu ???)

    Každopádně mě v mžiku po přečtení napadlo, že to „něco“ se dá vyjádřit sloganem: „Užít si“.

    Teď to cca 2 roky zkoumám … a musím (za sebe, tj. bez tandemního ověření) konstatovat, že jsem na to kápl. Rodiče zaživší hrůzy války nechtěli, aby jejich děti zažili válečné útrapy, takže je začali před útrapami (a nejen válečného) života chránit – tj. chtěli, aby si užívali jen dobrého. Od toho je kousek k požitkům a užitkům, … Tj. generace takto vychovaná nežije, ale užívá si. Nejsem jazykovědec, ale přijde mi, že žít x u-žít jako diametrálně odlišné. Žije se, aby bylo lépe, a věci po u-žití jsou spotřebované/zničené.

    A konkrétně k Hoxovi níže. Na životě je důležité, aby život pokračoval (instinkt zachování rodu). To nevylučuje to, že se při tom cítíme hezky (přírodní mechanismus, aby jsme v to zachování rodu provozovali). Když si u-žíváme, tak maximalizujeme hezké pocity a spojujeme je se zábavou. Lepší zábava bude vyměnit občas polohy, občas partnery, občas zahrnout nějaké zvrácenosti … a pokud možno to nespojovat s tím pokračováním rodu, protože když dítě např. brečí, tak to je každý rodič rozmrzelý a to není hezké – to si potom neužije další den, protože bude unavený a zaměstnaný životem …. v důsledku u-žíváním si program života ničíme.

    Odpověď
    • Ladislavv99 21.7.2020 o 13:49

      S tvojím príspevkom mi „docvaklo“, prečo mi zdvíha adrenalín, keď počujem akože športovcov alebo našich komediantov hovoriť v zmysle – „my si to užívame“. Ešte si spomínam, keď po parlamentných voľbách v roku 2016 v prvej povolebnej debate na STV som započul nášho multi otecka (BK) povedať: Ja som si prišiel do politiky užívať a zatiaľ sa bavím“. Som si už vtedy pomyslel, čo to je za stvorenie, tento náš Borisko.

      Odpověď
      • Ano, ale ono je trochu nešťastné samo to slovní spojení „užít si“ nebo „užívat si“. Spousta lidí vám řekne, že si svou práci užívá a budou to myslet v tom nejlepším slova smyslu. Např. zedník, který staví zeď a má dobrý pocit nejen z výsledku, ale dokáže doslova každý pohyb, každou cihlu, kterou vezme do ruky, pokaždé když nabere maltu atd., dělat s láskou. Nebo učitel, který má radost z toho, když vidí, jak se mu daří předávat touhu po vědění. Nakonec i ti herci, alespoň někteří, si mohou při práci užívat, aniž by to mělo negativní význam. Je tedy potřeba, jako ostatně vždy, rozlišovat…

        Odpověď
    • Já nevím, něco na tom bude, ale myslím si, že je to také „duchem“ společnosti. A ten je zcela přímo ovlivněn vyznávanou ideologií. Lidé si toho ducha moc neuvědomují, až když o něj přijdou, tak cítí nějakou ztrátu, ale netuší, oč vlastně přišli. Za socialismu tu byla sounáležitost, lidé neměli strach o svou budoucnost. Nebude se ti líbit tahle práce? Tak si prostě najdeš jinou. Máš chytré dítě? Tak půjde na školy, když ne, žádné neštěstí, také bude mít slušnou práci, své místo si ve společnosti najde… A ano, někteří se cítili svázaní, chtělo se jim rozletět se dál a výš. Dívali se tedy na Západ, a tam viděli ovšem především horní „úspěšné“ vrstvy (i když v zájmu svržení socialistického tábora byl vytvořen v jeho okolí nárazník vyživovaný zdroji z celého světa, aby tam i středním vrstvám pozdvihli životní úroveň natolik, aby ti komouši čubrněli). Ale netušili, jak vypadá „duch“ takového Západu, co je to plahočit se jako obyčejný člověk, „nenáležící k vyvoleným“ životem a bát se o ztrátu práce, vydobyté postavení… A jaké chování například vůči nadřízeným se s tím pojí, myslím, nemusím upřesňovat (mobbing, bossing…). To vám nakonec život tak otráví, že je jedno, že máte hezčí barák a jezdíte na zahraniční dovolenou dvakrát ročně. Navíc nebyli schopni přijít na to, co jim vlastně tady za socialismu v tom rozletu bránilo – viz funkce Chruščova a dalšího toho spolku. Proč například byly mezi námi tak zabetonovány hranice? Mohli jsme tu přece mít něco jako Schengen a tak dále, bylo toho hodně, čím nám ztrpčovali život. Něco bylo zařízeno ze Západu – železná opona, různá další omezení, ale o něco se postarala vnitřní pátá kolona a její trockisti, chudí duchem, kterým dej funkci, směr a nech je činit to, co hlupák, když ho donutíš modlit se Bohu. A je zábavné vidět, jak se ten „duch“ odráží například na filmové produkci, kterou vlastně dělali titíž lidé, jenže jednou za socialismu a jednou po revoluci. Na tom je vidět odraz toho „ducha“ společnosti, viz například Svěrák. Tam je ten rozdíl tak markantní, že… Já, když se podívám třeba na film Páni kluci, tak (třeba je to jen můj mylný dojem) si myslím, že ti herci si to natáčení vyloženě užívali a je to na něm zatraceně znát, prostě tam panovala dobrá nálada. Netížil je totiž ten současný „duch“, ale povznášel ten „socialistický“, ať už byl jakkoliv nedokonalý. A je ironií, že byli mezi prvními, kdo se postaral o jeho likvidaci.

      Odpověď
      • Ano herci umějí pracovat s náladami a smutné je, že vůbec nechápou kdo ty nálady ve společností a jak tvoří. Právě herci aniž si to uvědomují jsou často obětí onoho „užít“ místo „žít“.

        S tím duchem je to dobře vysvětleno, ve společnosti musí být „budovatelský duch“ ke kterému se nová generace může připojit, na co má jinak naskočit? Rozklad mladé generace je zřetelný symptom „otrokářského ducha společnosti“, kdy vývoj vpřed je zablokován.

        Odpověď
    • Jura – výborne si rozobral význam „žiť“ a „užívať si“.
      K prvej časti, podobný príklad. Asi nielen pri budovaní socializmu sa prejavuje „pravidlo troch generácií“. Čítal som pred rokmi takú motivačnú knihu o ľuďoch, ktorí vybudovali úspešné firmy doslova z ničoho (hlavne prisťahovalci do USA, bola to kniha z amerického prostredia, autora si nepamätám). A tiež autor konštatoval, že ak niekto takto vybudoval firmu, pracoval x hodín denne, nedovolenkoval, sám žil maximálne skromne, lebo všetky zdroje išli do podniku, ak firmu prebral syn (alebo dcéra), dokázal ju ešte udržiavať, ale už nerástla a nerozvijala sa a vnuk v tretej generácii ju obvykle „rozfláka“.

      Odpověď
    • S žít a užít, výborně řečeno. Nicméně to užít je spíše následek, odvedení pozornosti davu a vybití tvořivosti jalovým způsobem, už nebylo co budovat (když se naopak pomalu socialistický blok rozkládal). A jestli se zpočátku bral do strany a do struktur státu každý, pak se to zastavilo a k funkcím a na řídící pozice se dostávali pouze privilegovaní nebo vlez-do-prdelkové privilegovaným. Po smrti Stalina bylo budování zastaveno a tvořivost národa cíleně zadušena, stranické schůze se stali zavřené neveřejné a lidé si pouze vyslechli nařízení. Nic již neřídili a postupně se morálka lidí odstavených od možnosti řídit život společnosti přesunula směrem „kdo nekrade, okrádá rodinu“ k bohapustému individuálnímu sobectví.

      To samé na západě (teď i u nás), pouze po krizích (kdy je na chvíli tvořivost podporována), při výměně elit se někomu podaří, jako by pílí a talentem (talent a píle jsou samozřejmě nezbytné, ale zdaleka ne dostačující) podaří dosáhnout většího úspěchu, ale i tak musí kolaborovat (vědomě nebo nevědomě) s vládnoucí elitou. Ty pohádky o úspěšných podnikatelích od nuly jsou báchorky pro dav, bez (pro dav skryté) podpory horních pater řízení není úspěch možný. Potenciál mají mnozí, ale je ve většině případu zadušen (GP nemá zájem o rozvoj lidstva). Mladí jsou tam nezaměstnaní, nezapojení ve společnosti.

      Až s DVTR a KSB se situace pomaloučku mění, kdy metodologie práce s informacemi umožňuje získat informace k řízení i bez elit (není potřeba si 100x nabít hubu než jedinec pochopí jak to chodí a jak je svět řízen a jak se podle toho zařídit).

      Odpověď
    • Jura,
      s tým budovaním je to najskôr tak, že deti, čo sa narodili počas vojny a po vojne, tak do puberty (veku, keď človek hlbšie skúma svet okolo seba) sa dostali až v povojnových rokoch. Tieto deti už nemali šancu poznať problémy a ťažkosti predchádzajúcich období. Počas Stalina sa životná úroveň zvyšovala. A tak považovali tú úroveň za normu, neboli tak inšpirovaní, ako ich rodičia, ktorí zažili aj horšie časy.
      Človek, ktorý zažije zlé časy, dokáže si vážiť aj málo, a snaží sa pre deti vytvoriť, čo najlepšie podmienky, aby tie nikdy nezažili núdzu, čo je ale chyba, lebo také deti tú skúsenosť a motiváciu chovať sa rovnako mať nebudú.

      Žiť vs. užiť si. Mnoho ľudí si dnes nevie predstaviť, že by si s partnerom nedopriali pravidelný sex, a mali pohlavný styk len vtedy, keď sa chystajú splodiť potomka. Dokonca sa to niektorým ľuďom bude zdať neprirodzené a na hlavu. To je daň dnešnej doby. V skutočnosti je to ale presne to isté ako s jedením. Jeme aby sme žili, a nemali by sme žiť aby sme jedli. Reálne by sme mali jesť len kvôli dodaniu telu energie, a nie kvôli pôžitkom. Každodenný sex pre potešenie je to isté, ako keď denne si navzájom varíme (partnerovi a sebe) kulinárske dobroty, aby sme neustále zdieľali zmyslovú rozkoš chuťových receptorov.
      Obžerstvo a pôžitkárstvo je zlé preto, lebo sa nimi stávame otrokmi pôžitkov a odmietame dosiahnutie slobodnej vôle. Sex je tiež druhom pôžitku, a ak nesexujeme aby sme existovali, ale existujeme aby sme sexovali, tak sa na ňom stávame tiež závislými, čo u niektorých ľudí zájde tak ďaleko, že kvôli tomu rozbíjajú rodiny.

      To, keď VP ZSSR (v súvislosti s potenciálnym mnohoženstvom) hovoril o tom, že viaceré manželky možno milovať rovnako ako svoje deti, ktorých máme viac, ale milujeme ich rovnako, tak mi to v určitom okamihu pripadalo zvrátené, robiť takéto prirovnanie. Ale to iba preto, že na partnera sa pozeráme sexuálne, na deti nie. Avšak človek, ktorý sa pohlavne stýka s partnerom iba pri snahe splodiť dieťa, ten sa na svojho partnera nemusí dívať sexuálne, no milovať ho môže rovnako vrúcne ako je to v prípade jeho dieťaťa. Dieťa zahŕňame láskou aj fyzicky, bozkami, objatiami atď. U partnera tá vrúcnosť a prejavy lásky zostávajú tiež a sú aj nutné, aby sa vo vzťahu zachovala iskra aj bez sexu.
      V dnešnej dobe je veľmi zriedkavé a doslova vzácnosť, keď sa stretnú dvaja ľudia, ktorí to cítia takto a žijú podľa toho bez toho, aby im to spôsobovalo psychický diskomfort. Ešte väčšia vzácnosť je, keď k takejto myšlienke dospejú partneri časom, a stanú sa jej verní bez toho, aby ich vzťah utrpel. Dnes je to rarita, no v budúcnosti to môže byť celkom inak.

      Odpověď
      • Nesouhlasím, že „viaceré manželky možno milovať rovnako ako svoje deti“ a to z jednoho prostého důvodu. Se svými dětmi sexuálně nežijeme, s manželkami ano. Láska k dítěti je úplně něco jiného, než láska k manželce. Vůči dítěti neuplatňujeme rozmnožovací pud, k manželce ano. Nelze to srovnávat.

        Odpověď
        • To pak, ale nelze označit láskou v jejím pravém (božském) významu. Láska vždy dává nikdy nebera a nerozlišuje. To je záměna pojmu lásky za pojem připoutanost. Láska nemá se sexem přímo nic společného stejně jako cokoliv jiného. Ale vše lze dělat s láskou a pak to má božské kvality a proto je láska tolik umělci opěvovaná. To slovo láska, ale v západní kultuře poněkud degradovalo, už to není hlavním žádoucím cílem života, ale požitek.

          Odpověď
          • Myslím si, že ta představa „božské lásky“ k více partnerům je snáz akceptovatelná v případě, že seš to ty, který rozdává svou lásku více partnerkám, buď je miluješ jako „své děti“.
            Představa, že je to obráceně a ty vystupuješ v roli milovaného „dítěte“ vedle dalších podobně velkých „děti“ a tvoje partnerka vám rozdává svoji přízeň rovným dílem, už asi tolik akceptovatelná nebude. A to nemusí nutně jít o sex.

            Mám pochybnosti, jestli kdokoli z nás si dokáže takovou „božskou lásku“ v realitě představit a jestli jsme toho vůbec schopni.
            Nakonec, mezi dětmi také rozlišuješ – svými a cizími.

            Mnohoženství není harmonický duchovní svazek skupiny dospělých jedinců, stejně, jako mnohomužství. Vždy v té skupině někdo bude spokojený a někdo vůbec. A odůvodněny je jen v případě nepříznivých podmínek pro rasu/národ/lidstvo, třeba po válce nebo jiné katastrofě, kdy bude třeba rychle obnovit populací.

            Odpověď
            • Také si těžko představuji lásku k více partnerům najednou v jedné rodině. Obecně lásku ke všem ženám to ano. Spíše si dovedu představit, že se přijme jiná žena do rodiny, ale funguje jako teta nebo sestra (když třeba měl dříve bratr povinnost vzít do rodiny manželku bratra, když ten zahynul), pak by asi nebyl problém je mít rád. Tandem je tandem.

              Odpověď
              • Ale pro lásku není nic nemožné. Lásce se učíme a asi nejlepší podmínky jsou pro rozkvět lásky v tandemu. Šlo mi o termín láska, aby se v něm oživoval ten správný božský význam a nespojoval se sexem (s nízkým uspokojováním instinktů, pokud je to bez lásky – jak se říká, jím, abych žil a ne žiji abych jedl).

                Odpověď
            • Míra108 22.7.2020 o 8:59

              Co se týče otázky více lásky a partnerství z pohledu Buddhismu, tak historický Buddha Šakjamuni obecně nikdy nic nezakazoval. Co se týče sexu, jeho postoj byl takový, že Tělo je vzácný nástroj k dávání štěstí, radosti a ochrany nám i ostatním bytostem. Pouze doporučoval nebo nedoporučoval s tím, že některé činy mají pozitivní a jiné negativní následky. Tělo se nemá zneužívat k zabíjení, krádežím nebo sexuálnímu ubližování jiným bytostem. Buddha nikoho nekontroloval, co dělá pod peřinou.V sexu velmi nedoporučoval ubližování skrze sex a incest.
              A co se týče mnohoženství / mnohomužství. Jednou se jeden mladík ptal buddhistického učitele lamy Oleho Nydahla, jaký má názor na svazek s více partnerkami. Odpověděl mu, že to je možné, ale musí obě (všechny) partnerky učinit stejně šťastné. Tak mu sklaplo.

              Odpověď
            • TauRus,
              v otázke mnohoženstva to vidím podobne ako píšeš. Vedel by som to akceptovať v prípade nejakej národnej pohromy, keď má zmysel rýchlejšie zvýšiť počet populácie, aby národ nezanikol. Veď aj keď sa na to pozrieme z pohľadu kvality výchovy: už v monogamnej viacdetnej rodine, kde je počet narodených detí viac ako 6, tak začína byť problém v tom, aby sa otec adekvátne venoval všetkým deťom. Neviem si predstaviť, akú výchovu môže jeden otec poskytnúť niekoľkonásobnému počtu detí. Špeciálne pri tom mále času, ktorý väčšine mužov zostáva pri dnešnom systéme vyťaženosti v práci.
              Okrem toho, tandem tvoria dvaja ľudia, tretí je tam navyše.

              V tej vete vyššie je možno mätúce slovo „milovať ako svoje DETI“. Pod tým si skôr treba predstaviť, že ide o skutočnú vrúcnu lásku, ale asexuálnu. Nespájať to doslova s deťmi. Ak muž so ženou žijú tak, že vykonávajú pohlavný styk len počas plodenia detí, tak drvivú väčšinu života vnímajú svojho partnera asexuálne (musia, inak by v takom vzťahu nedokázali vydržať). T.j. milujú svojho partnera rovnako skutočne, ako milujú svoje deti, ale nie je v tom sexuálny prvok. Nemyslí sa tým nejaká zdetinštelá láska, ale skutočná láska bez sexuálneho prvku. V praktickom živote okrem lásky k Bohu nepoznám viac príkladov takejto lásky, preto pri opise nie je možné použiť veľa iných prirovnaní. Podstatné je len to, že ide o skutočnú oddanú a obetavú lásku, a asexuálnu. To je ale hudba budúcnosti. Dnes to zvládne len málokto. Nedá sa to predstierať a byť zároveň šťastný. Človek musí byť o tom hlboko presvedčený, a len vtedy je jeho sexualita tichá a pokojná ako hladina jazera, na ktoré nefúka, a človek je tiež vyrovnaný a šťastný.

              Tak ako sa ľudia v budúcnosti naučia jesť, aby boli sýti, a nie kvôli pôžitku, tak sa naučia v budúcnosti aj adekvátne zachádzať so svojou sexualitou: aby cítili pôžitok pri plodení detí, nie pri pravidelnom jalovom užívaní si.

              Zatiaľ žijeme v dobe, keď ľudia hľadajú šťastie vo vonkajších stimuloch, ktoré sú len krátkodobé a nenásytné. No trvalé šťastie pramení výlučne len zvnútra, a tam ho treba hľadať. A ten, kto je stabilne vyrovnaný a šťastný, ten nepotrebuje vyhľadávať zmyslové pôžitky aby si dopĺňal deficit šťastia.

              Odpověď
        • A prečítal si si ten komentár celý, alebo pri tejto vete si prestal čítať ďalej?

          Odpověď
          • Zeptej se své drahé polovičky, co ona na to, jestli bude souhlasit s dalšími ženami ve tvé posteli, nebo v kuchyni. Pokud bude souhlasit, klobouk dolů. Můžeš mi pak říct jak jsi ji přesvědčil, zkusil bych to také.

            Odpověď
            • Takže si nečítal, čo som tam ďalej písal. Škoda. Oponuješ mi úplne zbytočne, a dvakrát nebudem vysvetľovať to isté. Mimochodom, ja osobne nie som priaznivcom mnohoženstva, pointa bola v inom.

              Odpověď
            • Nesouhlas manželky má být jako argument?

              Takže když budu někomu tvrdit že komunismus je dobrý, ale moje manželka ho nebude mít ráda, pak nemám pravdu?

              Odpověď
              • Proč se ptáš mě? Zeptej se své ženy. Pak mi sem můžeš napsat, co ti odpověděla.

                Odpověď
                • Ptám se tebe protože jsi hypotetický nesouhlas manželky použil jako argumentaci, což není ani argumentační faul, to je prostě diskusní blbost.

                  Ale nebudu ti to dlouho vysvětlovat, už mám zkušenosti s takovou ztrátou času.

                  Odpověď
                  • Já ti odpověděl, protože v případě mnohoženství by si nová žena lehla do tvé postele, ne do mé. Proto by ses měl ptát především své manželky a ne mě.

                    Odpověď
                    • takže ty jsi použil neplatný a dost hloupý argument a já se mám svojí ženy zeptat proč? :)
                      ona je moudrá žena, i chytrá, ale myslím že tuhle odpověď nezná.

                      Odpověď
                      • To je zase debata o nesmrtelnosti chrousta. Mnohoženství nikdy dobře nefungovalo, nefunguje a fungovat nebude. Pokud je někde instalováno, tak z důvodu boje o přežití. Kdyby chtěl Bůh mnohoženství, tak by se lidé nerodili 1:1, ale např. 1:3.

                        Odpověď
                        • Nebavím se s Honzou o mnohoženství ale o absurditě jeho „argumentu“ zeptáním se manželky. Je to sice pragmatická rada, ale my se tu přeci neradíme o tom jestli někdo z nás má provozovat mnohoženství.

                        • Mimochodem tak hloupý argument použil v okamžiku kdy jardob uhodil na to že zřejmě nečetl ani celý komentář na který tak absurdně reagoval. Je to zcela inkonzistentní s příspěvky kde ostatní poučuje o tom že on chápe tlusté knihy lépe, nebo má lepší zdroje a podobně.

      • Jana z Arku 21.7.2020 o 22:15

        My máme s manželem přesně takový vztah Jardobe…jsme spolu 15 let a je to druhé manželství

        Odpověď
        • Super :-). Dôležité, aby to tak vyhovovalo obom partnerom, a neprestali byť k sebe milí a pozorní :-)

          Odpověď
          • Jana z Arku 21.7.2020 o 23:20

            Ano…důležitá nejvíc je úcta k tomu druhému. Vážit si jeho vlastností. A legrace..ze všeho si dělat legraci. A já dělám každou neděli snídani do postele. A kupujeme si navzájem maličké dárky…čokoládu, nanuka…cokoliv. Myslím že je důležité vážit si dobrého vztahu. Potom člověk se snaží ho udržovat pěkný.. když mu na tom záleží. Je to práce i na sobě samém…spolknout když se něco nelíbí a tolerovat maličkosti které se nelíbí.

            Odpověď
          • Jana z Arku 21.7.2020 o 23:23

            A ano, projevy lásky jsou základ. Dát pusu během dne, pohladit a obejmout denně…zasmát se čemukoliv..to je nejdůležitější.

            Odpověď
            • Toto je také mainstreamové klišé že až, vmanipulované správanie a tým pádom úplne chybné. Odkedy sa takéto „návody na šťastie“ začali masívne objavovať v rôznych mienkotvorných plátkoch, tak rozvodovosť stúpa, keby som to dal prečítať môjmu otcovi, dedovi, pradedovi, tak si pomyslia svoje… Sú to nástroje degenerácie spoločnosti.

              Odpověď
              • Žena toto naozaj potrebuje. Nechce modré z neba. Stačí raz do dňa objať a pohladiť. Ale úprimne. Keď sa toto žene nedostáva (akýkoľvek drobný prejav lásky) v dlhšom horizonte, žena chradne a postupom času sa z nej stane hašterivá striga. Chlap nerozumie prečo… veď nič nespravil…

                Odpověď
                • Sonice, a o sovietskych rybaroch ktori trpeli castymi rozvodmi si pocula? hladenie do oci je na baze instinktov provokacia, takze muzi boli na lodi zvyknuti pozerat mimo. ked sa vratili domov tieto zvyky im zostali, a zeny mali pocit ze sa im vyhybaju preto lebo ich nemiluju. zaroven zena potrebuje citit, ze je muz dominant a to je zase problem dnesnej doby ako aj skolstva.

                  Odpověď
                  • Hovorím o jednom objatí a pohladení denne. Presne na tých rybároch vidíš, že je to tak.

                    Odpověď
                  • To je úplne prirodzená reakcia. Ak ti niekto, s kým si dôvernom blízkom vzťahu začne uhýbať pohľadom, tak si prirodzene začneš myslieť, že niečo pred tebou skrýva, že nemá pred tebou čisté svedomie.

                    Ak vo vzťahu, kde už to ani v posteli nefunguje sa chlap začne k žene správať tak, že vynechá dotyky, drobné nežnosti (pohladenie, objatie, pusu), tak ten vzťah začne pôsobiť ako spolužitie brata so sestrou, alebo dvoch spolubývajúcich, a môže sa pre partnera stať ubíjajúcim.

                    A bolo by dosť čudné, ak by sme k deťom zostávali vrúcni (brali si ich na ruky, hladili, objímali atď.) a voči partnerke by takáto reč dotykov nefungovala. Malé drobné gesto lásky a vďačnosti nikoho nič nestojí. Robíme ich voči deťom, matke, aj po rokoch, zaslúži si to aj partnerka.

                    Odpověď
                • Jana z Arku 22.7.2020 o 10:31

                  Sonice..máte naprostou pravdu .

                  Odpověď
              • Nero, v minulosti to bolo celkom o inom lebo zeny bez muza narozdiel od dnesnej emancipacie fungovat nevedeli(dnes je to degradacne fungovanie v ramci rodiny, society…) tym padom dokazali viac tolerovat a prisposobovat sa, rozvody nejestvovali. moja babka nemala na ruziach ustlane, dedo dost pil a bol aj dost ziarlivy ale nikdy by ju nenapadlo rozbit rodinu. tym netvrdim ze by mali zeny robit zo seba martyra ked maju po boku despotu, ale ak obe strany potlacia ja centrizmus a hoc aj sa zoznamili na zaklade pudov, tak si k sebe cestu najdu.
                a ked uz Honzo hovoris o nazoroch polovickach na mnohozenstvo, tak ak by bolo zavedene predide sa po vojne mnohym problemom, ktore nas suzuju do dnes. len si musi kazdy odpovedat na otazku aky je rozdiel medzi Laskou, a laskou… a ten feminizmus financovany Rockefellerom dospel do stadia, ze ked uz zen nepotrebuje vlastnit muza aj ked to stale prevlada, tak pri zmienke o mnohozenstve vacsina zien zacne splietat o mnohomuzstve neuvedomiac si rozdiely – muzov nikdy nebolo v narode viac ako zien, vplyv telegonie… takze pre mna je jasny vinnik Ja-centrizmus s najnizsimi pudmi – zvieracia psychika. u oboch stran, nech ma tu niekto nezozerie.

                Odpověď
                • V partnerstve je dôležitý tandem a nie pevná ruka muža a nemožnosť ženy utiecť z nešťastia (a opačne) a „zachovanie“ tak „rodiny“.

                  Odpověď
                  • Sonice @
                    V partnerstve je dôležitý tandem a nie pevná ruka muža a nemožnosť ženy utiecť z nešťastia (a opačne) a „zachovanie“ tak „rodiny“.

                    Srávně řečeno.Souhlas.

                    Odpověď
                  • @Sonice, potvrzuji. Přiměřená rovnováha a neustálé vyvažování jin a jang.

                    Odpověď
                • Dnes je miska váh, čo sa týka sociálnych schopností a možností mužov a žien, viac vyvážená. Rozumné páry sa budú pokúšať o tandem. Tie nerozumné budú plodiť nerovnováhu.
                  Ako ľudstvo sa pokúšame o reparát v nových podmienkach :-)

                  Pritom feminizmus je samozrejme extrém, zámerne vytvorený deštrukčný prvok.

                  Odpověď
      • Milovať sa a mať sex je veľký rozdiel. Na jednej strane odovzdanie sa jeden druhému, splynúť psychicky aj fyzicky, na druhej strane ,,chtíč“, na ktorý zaberá aj ,,umelá Anča“. Pohlavný styk iba za účelom splodenia potomka považujem za umelé oplodnenie.

        Odpověď
        • Jednoznačne, vôbec nerozumiem tomu, že tomuto niekto nerozumie.

          Odpověď
        • Myslím si něco podobného. Žijeme v přeci v reálné době, obklopeni reálnými lidmi, v kultuře, kterou jsme „zdědili“ – a má-li ten svět jít nějak dopředu (podotýkám. že KSB považuji za nejlepší (ale asi ne jediný) „odrazový můstek“ k tomu), pak musíme začít, každý sám za sebe pracovat na tom, abychom pochopili kdo jsme, odkud kam jdeme – měli bychom jít. Tedy k Člověku. A samozřejmou součástí toho pochopení pak přirozeně přijdou i příslušné projevy toho – takového (takovou) pak ani nenapadne opíjet se, jíst k prasknutí, chovat se jako zvíře nebo démon ve vztahu ke svému životnímu partnerovi, automaticky i v otázkách sexu. Chtít ale dnešního člověka zbavit prvku přitažlivosti a jejího naplnění a stanovit mu (tedy obecně někomu jinému než sám sobě) nové normy je nejen kontraproduktivní z hlediska šíření Koncepce, ale především metodologicky chybné – zapřahání oslíka před kárku. Dobře zpracované to je (samozřejmě tak, jako vše co píšu jen podle mého názoru) v „Hrátkách s čertem“ v osobě „otce Školastika“ včetně odpovědi Shora na to.
          Asi osobně nejvíc souzním v této otázce s formulacemi v této práci z „leva-netu“:
          http://leva-net.webnode.cz/products/idealy-a-ciele/

          Odpověď
          • Bohumil,
            „Chtít ale dnešního člověka zbavit prvku přitažlivosti a jejího naplnění a stanovit mu (tedy obecně někomu jinému než sám sobě) nové normy je nejen kontraproduktivní z hlediska šíření Koncepce, ale především metodologicky chybné – zapřahání oslíka před kárku. Dobře zpracované to je (samozřejmě tak, jako vše co píšu jen podle mého názoru) v „Hrátkách s čertem“ v osobě „otce Školastika“ včetně odpovědi Shora na to.“

            Očividne hovoríme každý o niečom inom. Ja som nehovoril ani o zbavovaní príťažlivosti ani o stanovovaní iným nejakých noriem. V prvom rade som sa v určitej miere delil o svoju skúsenosť a vyjadroval svoj názor. Inšpiroval ma k tomu pred rokmi Veličko v jeho prácach. A celkovo okolnosti k tomu boli naklonené.

            „Otec scholastikus“ je samozrejme extrém, ten by asi najradšej všetky ženy zabalil do burok. Skutky vnímal dogmaticky ako čnosť/hriech, ale nechápal ich podstatu, v čom sú prospešné alebo problematické.

            Dievčatá vyššie písali, že milovanie je splynutie dvoch bytostí v jedno. Áno, zo začiatku určite áno, kým je človek zamilovaný. Ale ťažko o takomto zážitku hovoriť po desiatich rokoch manželstva. Po tak dlhej dobe je to skôr určitý rituál, príjemné spestrenie dňa.
            Problém nie je v tom, že sex by bol sám osebe nejako zlý, ale v tom, ak sa na tom človek stane závislý, a pri absencii prejavuje abstinenčné príznaky. A žiadna závislosť na vonkajších pôžitkoch nie je celkom iste priamou cestou k Človeku.

            Odpověď
  19. Co myslíte, fakt, že v dnešní společnosti je mimomanželský sex považován za normu, a sex obecně za druh zábavy, tak tento stav:

    a) snižuje kvalitu života
    b) zvyšuje kvalitu života?

    Odpověď
    • Oracle 911 19.7.2020 o 18:20

      Pocitovo „b“ ale v skutočnosti „a“, inak by sa to nedialo…

      Odpověď
    • Tu na fóre to bude asi viac-menej jasné, ale nie každý cudzí človek bude pod pojmom kvalita chápať to isté. Je to preto, lebo kvalita je subjektívny pojem, a ak má slúžiť na spoločné metrologické účely, je potrebné najprv definovať jeho obsah.
      Aby to nebolo ako v týchto vetách: „Víno je veselosť, a veselý život je kvalitný život“.
      Alebo v decentnejšej forme: „Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“ (namiesto vína, hrozna, bozkávania, zábavy, sa dajú dosadiť aj tvrdšie slová podporujúce alkoholizmus, obžerstvo, sexuchtivosť a „zábavu“)

      Odpověď
    • u jedinca to moze byt b, v pripade ze zije pracou a na rodinu nema cas.
      pre spolocnost vyhradne za a.

      Odpověď
    • Ještě chybí možnost
      c) není to považováno za normu

      Odpověď
    • Ešte by som dodal, že záleží na tom, čo myslíš pod mimomanželským sexom. Ak ide o sex ženatého / vydatej s iným, ako svojim partnerom, tak jednoznačne a/. S tým, že znižuje kvalitu života nielen tomu „skumanému“ jedincovi, ale všetkým trom.
      Ak je myslený predmanželský sex, tak by som povedal, že d./ – nemá to vplyv na kvalitu života.
      Dal som d., pretože možnosť c. obsadil Tom132 správnou alternativou, že to norma zasa tak celkom nie je.

      Odpověď
    • Neviem čo myslíš pod pojmom kvalita.

      V dnešnom mravnom nastavení spoločnosti je sex u chlapa určitou hnacou silou (nemyslím každého). Je to niečo, čo ho dočasne zbaví tiaže psychickej záťaže a ďalej ho pobáda k produktívnym fyzickým a psychickým výkonom.

      Vzhľadom na to, že muži sú hybnou silou pre (nazvyme to) materiálne budovanie spoločnosti tak:
      V rámci (nazvyme to) materiálnej kvality života, ju sex zvyšuje.
      V rámci mravnej kvality života…, nech si každý odpovie sám.

      Odpověď
      • A zvyšuje produktivitu mužů dostupný sex na každém rohu stejně jako příslib sexu se svou nastávající a stejně jako sex s vlastní milovanou ženou? Podle mne jde o nesrovnatelné motivace. Jak by mohlo muže k něčemu motivovat to že holka na sex lze najít celkem snadno?

        Odpověď
        • Chcel som poukázať na sex, ako telesný pôžitok a nie na to, kto s kým ho má.
          Myslíš si, že manželia po rokoch rokúcich sa milujú s láskou ako v začiatkoch, alebo už ide často o telesný pôžitok? Narážam na dnešný stav spoločnosti (nie každého jedinca), kde sex je určitým vypustením pary pri dnešnom psychickom tempe života a vnútením sexuálnej vyzývavosti žien.

          Odpověď
    • Dopřesnění, nemyslel jsem samozřejmě cizoložství, kde je to asi pro většinu lidí jasné, ale takový ten standard sexuálních vztahů před manželstvím, a obecně stav současné kultury, hypersexualizované, kde se na člověka tlačí více či méně odhalená ženská těla ze všech stran 24 hodin denně, ať chce nebo ne, a ve výsledku to poškozuje jak ženy, tak muže.

      Odpověď
      • v Cecne strielaju z aut po odhalenych zenach painballkami. aj ked to maju zrejme volnejsie ako napr. v SA… no nam tu ziadne nabozenstvo ani sociologicka doktrina na psychiku netlaci, takze jedina moznost je stat sa clovekom. no osobne by som prijal zakon, kedy by som mohol nagajkou potrestat aspon tie najvacsie „cundry“ s vystrihmi, minisuknami a leginami aby si zacali vazit same seba… aspon docasne. v islamizovanych mestach to uz pochopili a zacali sa zahalovat, no podla mna je lepsia moznost zacat zit tak -u muzov, aby sa sami v takych handrach citili ako prostitutky nehanebnice.

        Odpověď
        • Chce to lepší léky na hlavu.

          Odpověď
          • na to ma napadla otazka Velicka v jednom dieli ROZ: mala by sa nezdrava spolocnost riadit podla nazorov vacsiny alebo mensiny?
            ako priznal Rockefeller jednemu novinarovi, on sponzoroval hnutia feminizmu, emancipacie aby rozbil Rodinu pod sloganmi slobody zien(ci skor devek?) a aby odvadzali dane aj zeny(vedlajsi benefit).
            takze mozno potrebujem lieky ja, a mozno masa cloveku podobnych nosiaci na pleciach mozog ktory nechcu pouzivat.
            ako sa hovori, feminizmus konci ked treba vyniest chladnicku na osme… aj ked dnes v dobe Sereny Williams neviem…

            Odpověď
            • Celovek,
              zahaľovanie nič nevyrieši. Za socíku sa ženy a dievčatá obliekali väčšinou primerane, a nebolo to kvôli tomu, že by to vyžadoval zákon alebo nejaké smernice. Skrátka vtedy sa ženy na oblečenie, ktoré sa dnes nazýva móda a štandard, pozerali inak, a hanbili by sa tak obliecť. Skrátka vtedy bolo uvedomelejšie informačné pole týkajúce sa obliekania.
              Zahaľovanie je chromé kvôli tomu, lebo mužov nenaučí sa ovládať. To vidieť aj na arabských „inžinieroch“, čo prichádzajú do Európy vo veľkej náplave, že keď prišli medzi polonahé ženy (v porovnaní s oblečením ich žien), tak sa správajú ako zvieratá zbavené rozumu feromónmi. Muži sa nestanú Človekmi tým, že iba odstránia zdroje pokušenia, ale tým, že sa naučia sebaovládať. Vtedy výstrednosť ženského oblečenia (ako boj samičiek o podvedomé zaujatie samcov) stratí svoj zmysel.
              Rovnako ani ženy sa nestanú Človekmi, ak iba odstránia zdroje svojich pokušení (väčšinou materiálneho charakteru), ale keď sa skutočne naučia ovládať svoje túžby a poznať mieru.
              Takže treba začať meniť kultúru, a v tejto novej kultúre vychovávať svoje deti a plodiť tak cez novú generáciu inak zmýšľajúcich ľudí novú budúcnosť.
              Táto presexualizovaná kultúra je skvelá príležitosť a trenažér pre tréning svojho sebaovládania. Cvičisko, ktoré nesimuluje podmienky skutočného boja, je totiž úplne nanič. Mne by úplne stačilo, keby sa miera v zahaľovaní tela oblečením vrátila do čias socializmu. Ale súčasná doba dáva viac priležitostí odhaliť vlastné slabiny a popracovať na nich.

              Odpověď
              • na to ma napadol jeden pribeh, ako mnich ktory zil roky v muzskom klastore dostal od opata ulohu ist do mesta nieco vybavit. mnich prekypoval sebadoverou a tak isiel a ciel splnil. na jeho nemile prekvapenie ale zistil, ze ako zil v chranenom prostredi tak nemal ziadne chtice a pokusenia, no akonahle ho opustil zacal na jeho psychiku tlak prostredia. takze kazdy mame na vyber bud utiect z bojiska, alebo ho prijat teda nebojovat proti nemu, bojovat znamena vyssie spomenute choroby a diskomfort…
                no ani zvysovat tlak prostredia na psychiku v tomto tlakovom hrnci nie je tak celkom idealny rozvoj.

                Odpověď
                • Skoro ku každému cieľu vedie séria pádov, po ktorých sa človek vždy postaví a kráča vpred. Pomáha v tom úprimné presvedčenie a vôľa. Postupne človek zosilnie, získa imunitu, a vnútro sa aj v rušnom prostredí skľudní.

                  Odpověď
          • Reprodukční mechanismus je velmi mocný nástroj, šikovná milenka působící na vládce může způsobit genocidu celých národů (Viz. Ester a zkáza Persie). Nebral bych to na lehkou váhu, je potřeba s tím nástrojem vědomě zacházet a každá kultura má nějaké návody (ne vždy plně fungují, protože nejsou založeny vždy na snaze o spravedlnost, spíše na principech podřízenosti). Naše ženy to dobře vědí a řekl bych, že hranici a míru odhalenosti vhledem k situaci dobře udržují (ta provokativní odhalenost proudí hlavně z médií a reklam), hlavně nová generace je v nebezpečí.

            Je o řízení, proč by nemohla žena v parnu mít odpovídající oblečení. Jde tedy hlavně „o provokativní odhalení“ a to je další ne úplně jednoduchá otázka, co je v jedné kultuře provokace
            (ve středověku se muži vzrušovali při náhodném odhalení lýtka ženy oproti ženy v Africe prsa nezahalují, jsou tam velká vedra)
            v jiné se nad tím nikdo nepozastaví. Je potřeba si uvědomit, že máme naprogramované instinkty i kulturou nějaké spouštěče a je potřeba s nimi vědomě zacházet k co nejlepší kvalitě života, aby „sex“ byl kořením života a ne drogou.

            Odpověď
            • Technická, skutečně byla biblická Ester „nástrojem zkázy“? Nedávno jsem to četl a pokud si to dobře pamatuju, tak v té situaci šlo o něco poněkud jiného:

              a) někdo chtěl provést genocidů izraelitů
              b) díky Ester vydal král rozkaz, že izraelité se mohou bránit, až bude akce „genocida“ spuštěna.

              Pokud tedy budeme vycházet z toho, co je ve Starém zákoně skutečně napsáno.

              Odpověď
              • Mám to z nějakého výkladu, dokonce myslím, že z článku zde na webu, kdy Perské elity přišli na to, že židé se infiltrovali a rozbíjejí říši (od bitvě u Kadéše – 10000 chrámových otroků). A chtěli si to s nimi vyřídit, asi by si rukavičky nebrali. Nicméně to dopadlo tak, že král to vyzradil a dal židům nějaký glejt a ty si na ně počíhali a byl to takový masakr (70.000 pesrkých elit), že se od té doby považuje pátek třináctého za nešťastný den. Do deseti let se pak perská říše rozpadla. Připomínám, že za všemi pohromami a genocidami stojí židé – nástroj GP. Jak víme se svými soukmenovci, kteří se vraceli k normálu a začali se integrovat do národů, se ve druhé světové také nepárali a stvořili a podpořili Hitlera a dodneška to navíc využívají na ničení psychiky svým dětí, kdy jim již v raném věku promítají záběry z holokaustu.

                Odpověď
                • Výklad snese vše. Pokud se budeme bavit o tom, jaký příběh je zachycen na stránkách Starého zákona, tak ten je úplně jiný. Můžu doporučit k přečtení, je to zajímavé.

                  > Připomínám, že za všemi pohromami a genocidami stojí židé

                  To je tedy pěkná volovina. Pohromy a genocidy se odehrávaly dávno předtím, než židé existovali.

                  Odpověď
                  • V zamlčení bylo od té doby co jsou nástrojem GP a neměl jsem psát vždy, bylo to nešikovně příliš kategorické. Chtěl jsem zdůraznit, že židé se tváří jako oběť, aby zamaskovali, že jsou ve skutečnosti strůjci. Ten výklad je podle DVTR a má nějakou logiku procesů, netvrdím že to tak doopravdy přesně bylo, ale v hrubých rysech mi to sedí. Jestli Perské elity takhle dopadli, tak si to zasloužili, Bůh je spravedlivý, jde o příčiny a následky. Morální hodnocení tam nemám je to příliš vzdálené, židé jsou nositelé biblické doktríny zotročení světa, ale Perská říše asi taky nebyla do ví jak pro lidská a snažící se o království boží na zemi. Uvidím jaký obrázek si utvořím po doplnění informací z bible.

                    Odpověď
            • Pokud má někdo osobní problém vidět ženu v legínách, až takový, že by ji zbil nagajkou, ať se jde léčit.

              Odpověď
              • - suhlasim

                Odpověď
              • Děkuji ženám, že se ozvali potřebujeme se domlouvat a stanovovat hranice. Stanovili, že tohle je přes čáru, beru to. Hodí se to i proti islamizaci, naše hrdé ženy hábity nosit nebudou.

                @Celovek to řekl nešetrně, považuji to za nevhodné, sice jeden extrém je feminismus, ale druhý extrém je brát ženu jako objekt (feministky to otočili a berou muže jako objekt). To je za mně nepřípustné.

                Nicméně je potřeba vzít v úvahu lehkomyslnost a naivitu některých zvláště dospívajících žen, které se snaží „ukázat“ jak jsou krásné a přitažlivé a to i v nevhodném prostředí a doplatí na to.

                Pro odlehčení ve škole jsme se učili jak Sokrates kázal morálku a druhý den ho viděli opilého jak dělá na čtyřech koně pro prostitutku.

                Život je život a cestičky si najde, ale statisticky je potřeba, aby kultura nastavila nějaké vhodné modely chování v důležitých oblastech a reprodukce je velmi důležitá oblast.

                Kořen problému není v zahalování nebo odhalování, ale v protivení se Bohu. Vize do budoucnosti je, že výchova a kultura budou takové, že lidé budou moci chodit i nazí (viz. Hodina býka – nádherné tance nahých astronautek) a problémy to způsobovat nebude, ale ta doba ještě nenastala, zvířecí psychika na silný vzrušivý podnět zareaguje znásilněním (chytrá žena s tím počítá a zvířátko si ochočí).

                Odpověď
                • Mám tam chybu u (i) má být žen(y) stanovil(y) (na více místech). V ženách vidím život a tak jsem jim v režimu automatu přiřadil životný rod. Teď mi přišlo zvláštní, že přiřazení „y“ u minulého času sloves k ženskému rodu je stejné i pro neživotný rod – jen takový postřeh.

                  Odpověď
                  • Zmení sa moda, kultura ? Vrátit sa ku korenom ale nie do stredoveku… Ale aby na moje dievčata či dievčata bral niekto bič , či strielal po nich aj ked paintball , to je choré. To je muž ? nech ide do armády a naučí sa bránit vlast a aj zodpovednosti..
                    Kde je úcta mužov k ženám. Ucta žien k mužom. Pokial sa nebudeme navzájom chovat k sebe slušne a s uctou , tak sa nikam nepohneme.
                    Stále len „matriarchát“ a pritom by poniektorí bili bezbranne ženy….ani ich nenapadlo menit spoločnost…Pritom kolko je mužov v politike a kolko mužov tvorí zákony

                    Odpověď
                    • Já ten skrytý matriarchát respektuji a nespatřuji v něm nic chybného, protože žena má statisticky více odpovědnosti za výchovu dítěte. Díky tomu, že řeší dlouhodobější a zodpovědnější cíle (kariéra pokud je pouze osobní a nenavázána na potřeby společnosti je druhořadá oproti úkolu výchovy dítěte) stává se krkem, který otáčí hlavou rodiny (proto má bílá kultura nejlepší výsledky, nejlepší kádry, má totiž nejlepší nejméně zotročené matky). Obětí (spíše parazitem) matriarchátu se stávají nezodpovědní muži, kdy je žena musí k zodpovědnosti dotlačit. Když muži přijmou skutečnou osobní odpovědnost k rodině, státu, národu, tak přestanou být pod pantoflem, je to jejich volba, ne že jsou obětí matriarchátu, jen nechtějí přijmout zodpovědnost a není práv bez povinností, bez zodpovědnosti.

                      Problém je, že kultura je záměrně deformovaná k užívání a mnoho mužů si tak neuvědomuje sílu, kterou může získat přijmutím zodpovědnosti a věnuje se jalovému soutěžení.

                      Ženy máte velkou moc můžete nás šikovně směrovat správným směrem. Dávat přednost čestným před bohatým, protože Ti čestní jsou v očích Boha úspěšnější (Seriál jistě pane ministře – čisté svědomí to jste si pane ministře pořídil nákladný koníček). Není to, ale snadné.

                      Odpověď
                      • kroksunkrok 22.7.2020 o 14:58

                        Ja neviem, vnímam to všetko úplne inak. Podstata matriarchátu predsa nie je o tom, že ženy „zodpovedne vychovávajúce deti“ dirigujú nezodpovedných (pritom často podpapučových) mužov. No podstata patriarchátu tá je naozaj o tom, že muži chcú ovládať ženy (ale aj iných mužov, aj všetko, čo sa podarí).
                        Vyplýva to z toho, že človek ako taký je duálny, má dve zložky – materiálnu a duchovnú. Materiálna zložka je o „nižších“ záležitostiach – akokoľvek sa presadiť, ovládať, manipulovať, zvýrazniť výnimočnosť vlastného ega, škodoradosť voči iným, prchavé „šťastie“ z nadobudnutia akejsi cetky…, čiže vždy sa jedná iba o mňa ako 3D jednotlivca a moje osobné záujmy – všetci ostatní sú tu pre mňa (ľudia, spoločnosť, príroda, a niektorí si dokonca myslia, že aj Boh!). Táto zložka je však dôležitá, bez nej v 3D nie je možné existovať.
                        Duchovná zložka, tá je o „vyššom princípe“ – láska, vďačnosť, dobro, ľudskosť, pomoc, vnútorná trvalá radosť, šťastie, spolupráca… , teda v rovine ja som tu pre iných, som ich súčasťou kým som v 3D, a snažím sa stať sa uvedomelým duchom, duchovne sa oslobodiť a byť ich súčasťou aj po opustení 3D polygónu.
                        Tieto zložky sú prítomné aj u žien, aj u mužov. No nie sú medzi nimi „rovnomerne prerozdelené“. V islame sa hovorí niečo v zmysle, že žena má silu 40-tich mužov (resp., že „žena je o 40 krokov bližšie k Bohu…“) – úplne jasne z toho vidno, u koho prevláda duchovná zložka nad materiálnou. Problém modernej spoločnosti ohľadom preváženia materiálnej zložky v ľuďoch nad duchovnou začal niekoľko tisíc rokov dozadu (cca 6 000 rokov). Keď archeológovia nájdu nejaké nálezy spred tých cca 6 000 rokov, nikde sa nevyskytujú ani zbrane, ani kostry nie sú poškodené „bojovými“ zraneniami, ani umelecké výjavy nezobrazujú žiadne boje, masakry, materiálne vymoženosti a pod. V tej dobe všade vládol matriarchát – no ženy svoju úlohu dokonale poznali a svoj vplyv prejavovali cez výrazne prevažujúcu duchovnú zložku, ktorú silne rozvíjali. Teda to nerobili skrze materiálnu zložku – cez sex, emócie, manipulácie a pod., ako sme svedkami dnes. To zabezpečovalo mierový život a kultúrny rozvoj všetkým vtedy existujúcim spoločenstvám na celej Zemi.
                        Po presadení sa patriarchátu začala stále viac prevažovať v spoločnosti zložka materiálna – egoizmus, agresia, ovládanie aspoň kohosi, radšej však viacerých a najlepšie úplne všetkých a všetkého… Rozvoj materiálnej zložky (a potláčanie duchovnej) sa začal cielene podporovať aj u žien (najmä u nich, veď u mužov prirodzene prevažuje!) a preto dnes často vidíme, že ony manipulujú mužmi stále viac materiálnymi nástrojmi. A zároveň sa z nich stávajú často „obete“ – to však nie je paradox, je to len iný spôsob manipulácie (je to presne ako v živočíšnej ríši – buď manipulujem/ovládam silou, alebo slabosťou, hlavne, že ja sám, moja svorka, mám z toho hocaký prospech). Miesto toho, aby ženy motivovali spoločnosť rozvinutou duchovnou podstatou k mieru, tolerancii, spolupráci, všeobecnému rozvoju…, pomýlene ju kvôli prekrytiu obrovskej sily svojej duchovnosti materiálnym nánosom manipulujú k degradácii a deštrukcii všetkých a všetkého.
                        Dnes žiaľbohu ženy zabudli, čo je ich hlavnou úlohou na tomto svete a muži si zas mylne myslia, že to práve oni „ovládajú/riadia“ tento svet, lebo zvonka to tak vypadá. Čerta starého!
                        Zdanlivo/klamlivo „neviditeľný“ materiálny systém nás riadi/ovláda cez naše vedomia, ktoré sú jeho pevnou súčasťou, implementovanou do našej materiálnej zložky. Robí všetko možné i nemožné („po dobrom i po zlom“, akokoľvek), aby brzdil/eliminoval prejavy a rozvoj osobnosti, teda duchovnej zložky v každom jednom človeku. Dnes nástroj (materiálne vedomie, falošný účtovník) ovláda človeka (osobnosť). Na každom z nás je toto si uvedomiť a vedome sa to pokúsiť „obrátiť na dobré“, skrotiť materiálnu zložku, nástroju vrátiť jeho funkciu a prevziať opraty do vlastných rúk.
                        Po skrotení „nástroja“ je hlavnou úlohou žien (skutočného, zdravého matriarchátu) zabezpečiť, „aby muži neumierali“ za materialistické ideály, presnejšie za ilúzie, „prach“…, aby sa spoločnosť harmonicky rozvíjala v úcte, spolupráci, priateľstve… A hlavnou úlohou mužov (úspešných krotiteľov vedomia – ich výrazným symbolom je práve Juraj Drakobijca) je zabezpečiť ženám mier, čas a pokoj pre plnenie ich hlavnej úlohy, byť ich oporou a budovať ten nádherný svet pre všetkých.
                        Vtedy bude celá spoločnosť harmonická a riešiť malichernosti ohľadne módy alebo eurofondov bude úplná blbosť, nikto sa takými vecami zaoberať nebude. Akékoľvek problémy na rozdelenie sú vždy od vedomia/systému, vždy. A sú „hlasné“, nástojčivé, vtieravé… Od osobnosti/ducha idú vždy len pozitívne impulzy k slobode, jednote a harmónii – a vždy veľmi „potichu“, jemne, nenútene…, preto sa treba v prvom rade naučiť počúvať ich, správnejšie povedané precítiť ich. Návrat spoločnosti do systému funkčného matriarchátu znamená pre túto civilizáciu budúcnosť.

                        Odpověď
                        • >Podstata matriarchátu predsa nie je o tom, že ženy „zodpovedne vychovávajúce deti“ dirigujú nezodpovedných (pritom často podpapučových) mužov.

                          Ano to je pro mne podstata „skrytého matriarchátu“ (zdůrazňuji skrytého, o tom jsem psal), kdy každý muž je „pod-pantoflem“, stará se o ženu a je nucen ji v mnohém vyhovět. A to je dané geneticky, žena se stará o díte a muž se stará o ženu a soutěží o ni s ostatními muži. Tím, že je to genetika bude ten jev v jakékoliv společnosti a proto skrytý matriarchát je i v patriarchátu.

                          Co se matriarchátu a patriarchátu (ve smyslu kdo je hlava rodiny, kdo rozhoduje o majetkových věcech a kdo dědí majetek jestli syn nebo dcera) o tom jednotlivec nerozhoduje, narodí se do kultury a společnosti a přijme v dětství společností nastavená pravidla a jeho osobní touhy s tím nemají nic společného. Pouze muži nebo ženy pak využívají svého společností daného postavení, kde již touha po moci nebo touha po hmotném hraje roli.

                          Za mne není potřeba ani patriarchát ani matriarchát, ale tandem (jednostrannost povede k větší chybovosti). Řídí oba společně a není definováno dopředu společností kdo má konečné slovo, rozhoduje se podle situace, muž a žena se domlouvají. Toho bílá rasa v podstatě dosáhla (při rozvodu se půlí majetek) a proto by se ji GP nejradši zbavil (rozbíjení rodiny, LGBT, feminismus, důraz na požitky) a zničil optimální tandem, který vede ke království božímu na zemi.

                          Pro mne je matriarchát i patriarchát forma otroctví, skrytý matriarchát (a možná je ten termín zavádějící) mi nevadí, to je objektivní okolnost, s kterou lze zacházet ku prospěchu všech.

                          O matriarchátu a jak to asi fungovalo jsem četl a že tam bylo méně zjevného násilí, ale tak žít bych nechtěl pod diktátem žen, které by bránili pokroku a bylo by to horší než otroctví v okovech (tam je alespoň naděje na útěk). Stejné jako očipovat populaci, kde by také zjevné fyzické násilí bylo potlačeno, aby o to větší bylo psychické (taková obdoba matriarchátu – žena si podřizuje mužskou psychiku – omotá si ho kolem prstu a není moc příjemný pohled na takové muže)

                        • kroksunkrok 24.7.2020 o 17:58

                          Atome, posudzuješ matriarchát stále z dnes vsugerovaného pohľadu – „omotá si ho kolem prstu…“, resp. „žít pod diktátem žen, které by bránili pokroku…“. To je typický príklad skreslenia podstaty – toto nie je „pravý matriarchát“, ale prekrútená patriarchálna verzia matriarchátu, paškvil, ktorý je vnucovaný ako realita všetkým, dokonca je to dnes akceptované aj ženami samými – to je to, o čom som písal vyššie. Aby sa jedinec narodil do kultúry/spoločnosti, v ktorej by prevládali duchovné priority, teda prirodzený matriarchát, k tomu sa treba dopracovať, bez toho to samozrejme nepôjde, pretože teraz je všade vo svete uplatňovaný patriarchát, i keď sa niekedy maskuje za matriarchát, resp. „skrytý matriarchát“. Pokúsim sa to vysvetliť ešte raz: pod pojmom „matriarchát“ rozumiem prevládanie duchovnej zložky človeka/spoločnosti nad materiálnou, inými slovami – ženskej podstaty nad mužskou, slabej sily nad silnou, jemného nad hrubým, energie nad hmotou, informácie nad energiou, vôle nad informáciou…
                          Žena má prirodzene oveľa vyvinutejšiu intuíciu, jemné, pocitové vnímanie (dokonca aj dnes, keď to v sebe ani nerozvíja a naopak, často kvôli prekrútenému vplyvu prostredia vedome či nevedome potláča), muž sa tomu ani zďaleka nepribližuje. Žena identifikuje „problém“, keď muž o ňom ešte ani nechyruje.
                          Súhlasím, že tandem je dôležitý a potrebný – ale v zmysle identifikácie problému na jemnej, podprahovej úrovni, musí hrať hlavnú úlohu „zahorizontný radar“ (ženská duchovná sila, pocitová ladička, intuícia či predvídavosť, zároveň láska a inšpirácia…), pretože ak „nepriateľ, zmena energeticko-informačného poľa…“ nebude včas identifikovaný – Houston bude mať problém. Až následne sa do tandemovej súčinnosti zapája druhá zložka PVO – „protiraketa“ (mužská fyzická sila, praktická realizácia riešenia problému + technické i logistické zabezpečenie radaru…).
                          Ochrana ženy zo strany muža nespočíva vo vykonávaní domácich prác a uspokojovaní jej rozmarov. A už vôbec nespočíva v súťažení o „svoju“ ženu s ostatnými – to je čistá zámena od materiálneho princípu (mne, moje, ja, výnimočnosť, rozdeľovanie…). Mužova ochrana ženy spočíva v jej morálnom (samozrejme i fyzickom) podporovaní, v tom, byť žene oporou vo chvíľach, kedy sa ju systém „pokúša nalomiť“, teda presmerovať jej silu z riečiska tvorenia na deštrukciu, rozdelenie, vyvolanie emócií, energetický výdaj…
                          Systém sa každú ženu neustále pokúša vyvaklať – večne ju myká hore-dolu, pokúša sa z nej vyrobiť tzv. „alfa samicu“ – zveličiť jej významnosť, pripútať jej pozornosť (silu tvorenia) na jej vlastné ego, svoju materiálnu zložku, aby ju vzápätí vláčil v bahne močarísk pochybností, vlastného sebazožierania, sebapodceňovania a pod. Jediným „cieľom“ systému je zabezpečiť si zdroj energie – duchovnú silu, ktorá je distribuovaná cez ľudskú pozornosť, tomu je podriadené všetko, tak je naprogramovaný program 3(6)D. Keďže žena je prirodzenou studnicou, zdrojom tejto duchovnej sily pre 3D, silnejšie (a sofistikovanejšie) tlaky sú vyvíjané práve cez ňu. Hlavne nepriamo, skryto, často cez virtuálne, reálne neexistujúce problémy, situácie, myšlienkové konštrukcie v jej mysli…, alebo skrze pôsobenie/konanie nastrčených osôb, ktorým na oplátku „program/systém“ tiež prihodí „všimné“ – pár omrviniek slávy, dôležitosti, významnosti…, niečoho prchavého, ale v podstate bezcenného.
                          Ad: „Biela rasa“ – to znie opäť tak „výnimočne“, pyšne, je to prvok rozdelenia, nevedie k efektívnemu vyriešeniu úlohy, ktorú musí úspešne zvládnuť táto civilizácia. Každá rasa má čím prispieť, každá rasa sa skladá z ľudí, ľudských bytostí, z jednotlivých človekov. Žiaľ, v dnešnej dobe v každej jednej rase u obrovskej-obrovskej väčšiny jej členov prevažuje (viac či menej, ale prevažuje) materiálna zložka nad duchovnou. „Houstonov problém“ je proti tomuto malina. Jediná cesta zo záhuby je spájanie, zjednocovanie všetkých bez rozdielu. Veľmi veľa ľudí – ich umu, síl, energie, elánu atď. je potrebné veľmi rýchlo sústrediť na riešenie priorít, na radikálnu premenu spoločnosti z bezbrehého konzumu (často falošne prezentovaného ako pokrok) na tvorivosť, budovanie, spoluprácu, preklopenie váh v stranu duchovnej zložky… Matéria má slúžiť, nie dominovať a zotročovať ducha. Duchovne silná spoločnosť nevytvára vnútorné a zároveň efektívne rieši prípadné vonkajšie problémy.

                        • >@kroksunkrok – Až teď jsem si všiml, odpovědi. Je potřeba se shodnou na termínech. Zjednoduším to. Zneužívat moc mají tendenci jak ženy tak muži a podřízená strana to bude využívat zase k nezodpovědnosti. Takže z hlediska řízení a tom termíny zde v diskuzi jsou máme tři možnosti.
                          1) Řídí žena – muž je podřízen
                          2) Řídí muž – žena je podřízena
                          3) Tandem

                          Žijeme se ženami a tak snad všichni víme, že jsou panovačné (neznám ženu, která by taková v nějaké míře nebyla). Muži si zase rádi hrají na šéfy (neznám muže, který by nechtěl býti šéfem).

                          Za mne jedině tandem je funkční a poskytuje nejvyšší potenciál k růstu.

                          Z mé strany to vidím, že jeden o koze druhý o voze. Nemám posazené termíny žena je duchovní, muž materiální (spíše naopak). Tady jde o ženu a muže co skutečnou osobu s výchozí psychikou a jak mají spolu fungovat. Co se tvého příspěvku týká, to bych označoval třeba mužská energie, ženská energie … a zaměřuješ se spíše na vnitřní fungování duše, ale zde je to o sociálních super systémech o nastavení pravidel ve společnosti, tak aby byli optimální podmínky k rozvoji všech duší. Nicméně směr, který naznačuješ považuji za žádoucí.

                        • „Žena identifikuje „problém“, keď muž o ňom ešte ani nechyruje.“ Toto je citácia z iného tvojho príspevku…, ty asi nešoféruješ, čo? :) Resp. nepracuješ v nejakej štruktúre riadenia, čo?

                        • kroksunkrok 29.7.2020 o 1:26

                          @Atom, Nero
                          Trošku sa nerozumieme. Jasné, že tandem je dôležitý, ako píšem aj vyššie – ale tandemové riadenie má dve zložky – zjednodušene „jemnú“ a „hrubú“. Žene je prirodzene bližšia jemná zložka v riadiacom procese a mužovi hrubšia. Žena prirodzene vlastní „citlivú aparatúru“, je to celý komplex vnímania na hlbokej pocitovej úrovni a tá je tak citlivá, že muž so svojím „elektrónkovým rádiom logiky a intelektu“ sa nechytá. Samozrejme, plné využitie môže táto „aparatúra“ pre progresívny rozvoj spoločnosti poskytnúť, len keď je vedome rozvinutá, celistvá, čo dnes bohužiaľ veľmi pokrivkáva. Ženy sú síce i dnes veľmi citlivé, ale nie tak, ako by mohli byť uvedomelo – neriadia svoju vnímavosť, netrénujú ju, nerozvíjajú ju vedome, pretože systém ich zahlcuje podružnými „problémami“ a „výhodami“ a veľmi ťažké je pre ne identifikovať korektné „inštrukcie“, ako to robiť správne, často ich systém tlačí práve do „mužskej domény“, do jej rozvíjania v sebe, avšak na úkor zanedbávania kultivácie svojej silnej stránky.
                          Mužova úloha prirodzene spočíva v zabezpečovaní tej hrubšej zložky tandemu riadenia, fungovania. Tým však nie je menejcennejší, jednoducho hrá inú úlohu v spoločnej hre. Len ženy, alebo len muži by nemohli zabezpečiť plnohodnotný rozvoj spoločnosti. Ten je možný len pri zohratej spolupráci vedome ovládanej jemnej vnímavosti žien na úrovni pre mužov často „neviditeľnej“ s efektívnou realizáciou mužmi v úrovni „viditeľnejšej“.
                          Ak prenesieme stupnicu citlivosti vnímania „reality“ na našu abecedu, s tým , že sa začína najjemnejšími hodnotami, tak sa to dá asociovať (veľmi hrubo) s tým, že (netrénované) ženy vnímajú realitu medzi F a O a (netrénovaní) muži medzi M a R (aj preto tie Norove šoférky, či riadiace štruktúry…, prepáč Noro, ale s týmto istým súvisí, že ženy, i keď „netrénované“, ťa (hociktorého muža, vrátane mňa) môžu tisíckrát „znemožniť“, keď si dve či viaceré medzi sebou vymenia dve-tri čudné slová alebo grimasy a každá jedna z nich presne pochopí, čo tým mysleli, a ty (muž) budeš čumieť ako puk a vôbec to nechápať). „Trénovaní“ ľudia (M+Ž) si stupnicu vnímania rozširujú v oboch smeroch, no hlavne smerom k vyšším prioritám riadenia – teda v našom prípade „doľava“. Čo je nakoniec jediná cesta zvyšovania efektivity supersystému „ľudstvo ako jeden celok“ skrze individuálny rozvoj každého jednotlivca.
                          Matriarchát (čiže dôraz pri tandemovej spolupráci kladený na jemnú rovinu riadenia procesov, na vyššie priority riadenia, nad úrovňou známych priorít KSB) je progresívnejší preto, pretože preň je hlavným zámerom/cieľom/poslaním prirodzený neobmedzený všeobecný rozvoj – teda aby si ľudia vzájomne pomáhali splniť v pokoji, mieri, pri zdraví, dostatku a vzájomnej spolupráci ciele svojho individuálneho a tým aj celospoločenského napredovania. Nikoho nemusím ovládať, všetci sa majme dobre, buďme (jedna) rodina.
                          Patriarchát (čiže uprednostňovanie v tandeme hrubej roviny riadenia procesov, napr. 6 priorít riadenia – nie spolupráca, ale ovládanie, podrobovanie si, nie všeobecný rozvoj, ale len čiastkový, na úkor kohosi iného… ) je obrazne povedané „slon v porceláne“ – veď to vidíme všade navôkol – čím dlhšie je v „predajni krehkého tovaru Civilizácia“, tým horšie pre celé ľudstvo. JA to tu riadim, zariaďte sa, alebo ban!

                        • @kroksunkrok
                          Velmi se mi líbí co jsi napsal. Ovšem tento nešvar přiřazování termínům svévolně jiný obsah mě nebaví. Manipulace s termíny je velmi rozšířená. Patriarchát a matriarchát používáš zcela nesprávně (minimálně zde v kontextu KSB a DTVR) už jsem jejich co nejkratší definici z hlediska řízení napsal.

                          Samozřejmě lze nalít jiný popis, který bude zohledňovat jiné parametry a kdo rozhoduje který popis je definiční? Zde v této diskuzi je kořen řízení procesů a k tomu jsou definice vztaženy. Popis a vyhodnocení, které nabízíš se velmi hodí GP, který může pomocí nevědomých žen ovládat muže bez koncepce.

                          To jemné a hrubé je v DVTR také zakotveno a preferuje se řízení slabými jemnými manévry. Čím dříve je problém identifikován (čím lepší predikce) tím méně sil je potřeba k vyřešení problému (tím slabší manévr). V DVTR je násilné řízení na 6.prioritě považováno chybu. Takže DVTR má stejné řešení jaké popisuješ, ale 6.priorita (krach řízení -násilí) není přiřazena jako mužská a 1.priorita jako ženská (i když ji ženy uplatňují, ale většinou nevědomě).

                          Velmi si cením tvých příspěvků, ale to handrkování kolem patriarchátu a matriarchátu snižuje kvalitu diskuze a začíná to být zaseklá grafomonová deska.

                          Těším se na další diskuzi při jiném tématu. Už dále odpovídat nebudu, ale případnou odpověď si přečtu.

                        • toto ale staci chapat a spravit tomu v spolocnosti podmienky, vid napr. Putin alebo Stalin ktory boli oficialne bez zeny(neoficialne?…) a nebudovali patriarchat aj napriek tomu ze svojich blizkych spolupracovnikov uchranil od manipulacie svojich (aj zidovskych) zien, skryty matriarchat avsak stale riadi(v oboch zmysloch toho slova). kvoli zmyslovo-emocnemu stavu zeny je matriarchat este nebezpecnejsi ako patriarchat-skryty matriarchat. nebudem zbytocne recnit, vacsina podstaty je v knihe Od antropoidnosti(matriarchatu) k ludskosti(Celovecnosti)

                        • @Atom – za sebe musím říct, že mně se teze @kroksunkrok nelíbí ani v nejmenším – považuji je naopak za promyšleně hozený granát do chápání tandemu žena- muž podle KSB – ponejvíce zpracovaného v Základech sociologie 4.
                          Jsem ale pracující člověk – a nemohu (přinejmenším teď) věnovat celý jeden den na vyargumentování a diskusní obhájení toho, co jsem napsal. Přijmi to tedy, prosím, jen jako upozornění z mé strany.

                        • @Bohumil
                          Dík za odpověď, hledám v každém to dobré a přijal jsem, že @kroksunkrok nepracuje podle termínu a v duchu koncepce, což jsem ale označil. Nicméně souhlasím, že věci je potřeba řešit jemně bez násilí (ne hrubě) a když svým vlastním úsilím došel k tomuto je to dobré.

                          Měl jsem dojem, že jsem uhodil na hřebík na hlavičku, že podstata miny (skrytého matriarchátu) je v tom, že žena bude na nevědomé úrovni řídit muže skrze 1.prioritu (žena citem odečte a nasaje koncepci v dětství, je na to přírodou vybavená, kombinace přizpůsobivosti a intuice, kvůli přežití). Ta hrozba ale platí jenom na nevědomé muže (kteří nevidí kvůli kariéře a ambicím koncepční řízení). Toho již využívá institut židovské milenky|manželky. Obranu už máme, víme již jak je společnost řízena a tak skrytý matriarchát začne pracovat v náš prospěch:
                          1) žena, pokud se nebude o to zajímat bude nasledovat koncepci (na nevědomé úrovni), kterou vědomě určí muž.
                          2) žena, která se bude zajímat s tou se domluvíme, budeme koncepci řešit a vytvářet společně.
                          3) když to muž nebude řešit, bude pod pantoflem, řídit na první prioritě ho bude žena, podle koncepce vnucené společnosti od GP (kterou si žena na nevědomé úrovni přečte|nasaje a bude muže tak řídit na 1.prioritě)

                          Poznámka:
                          Od antropoidnosti(matriarchatu) k ludskosti(Celovecnosti) jsem ještě nečetl, nicméně brzo přečtu.

              • Putinovec 22.7.2020 o 7:40

                Než podporovat spor muži versus ženy, raději řešit otázku takzvané mody.
                Ti kteří se modou zabývají, jsou vesměs buzny a pederasti. A z toho i vychází i jejich přenesený chorobný styl oblékání jak mužů, tak i žen.
                Změnit se musí kultura a to tak, aby si muži, při pohledu na ženu , měli důvod si ženy vážit. A opačně samozřejmě totéž.
                Nenechat si vnucovat zdegenerovanou a pokřivenou antilidskou západní morálku, nýbrž rozvíjejme svoji vlastní , kde se dá vycházet z naší kulturní minulosti.
                Takže nehledejme to, co nás rozděluje, hledejme to, co nás bude spojovat.

                Odpověď
                • samozrejme, dobrá úvaha
                  ja len na okraj dodávam, že ak by niekoho zaujímala téma módy, ako nástroja …, tak v tomto smere odporúčam Lipovetského https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/gilles-lipovetsky-6448 (to je ten francúzsky sociológ, kt. Ján Keller spomína hádam v každej svojej knihe)

                  Odpověď
                • Ďakujem za tú poslednú vetu. Je to základ všetkého. AKýchkoľvek vzťahov medzi ľuďmi.

                  Odpověď
            • Teď jsem byl týden na Slovensku ve městě Štúrovo (venkovní bazény, termální prameny). Ženy tam chodily v plavkách naprosto přirozeně a muži také, nikde žádný problém. Skutečnost, že se ženy promenádovaly minimálně oblečené, ale svobodně a bez ostychu byla dána tím, že se cítily BEZPEČNĚ. Ale ve městě by tak nechodily, protože je to JINÉ PROSTŘEDÍ. Tím chci říci, že míra odhalení v různých situacích je opravdu dána kulturou. Bazén je bazén, město je město.

              Odpověď
        • Celovek,
          zenu ani kvetinou neuhodis ….
          Myslis, ze si zena zacne vazit sama sebe, kdyz ji navliknes, ted to prezenu, do burky, zavres doma, postavis ke sporaku, udelas ji kupu deti a kdyz nebude fachcit, tak ji zmlatis?
          No to jsme se to dopracovali kam?

          Odpověď
        • Lekavým koním se dávaly klapky na oči, taky bys nějaké potřeboval.
          A člověk se nestane z individua, které viní ze svých slabostí druhé. Brzo skončí teplé období.

          Odpověď
          • Nevím na koho je to reakce, ale člověk není dělaný na to, aby denně vídával kvanta žen v oblečení, které nedávají žádný prostor fantazii. Je to biochemie.

            Odpověď
            • Oracle 911 22.7.2020 o 8:45

              Keď žena ukazuje na verejnosti neustále všetko je nezdravé pre obe pohlavia, ale čo navrhuje Celovek je nezdravé tiež…

              Odpověď
            • … zaujímalo by ma, ako toto mali ošetrené civilizácie (prípadne prírodné národy) v trópoch (?) myslím, že je to pomerne seriózna antropologická otázka

              Odpověď
              • Su bezne latky, ktore pri vhodnom volnejsom strihu zabezpecia dobru priedusnost, krasu a bude v nich menej teplo, ako na „holaka“. Staci dat do goola letne saty, alebo nejake volnejsie kratasy a je kopec krasneho oblecenia. Si myslim, ze aspon z toho extremneho opnutia a kratkosti by sa malo ubrat.

                Ono je to uplne jednoduche. Chce zena vyniknut hlavne ako zena, alebo ako sexualny objekt? A kto ma v tomto aku mieru, podla toho sa oblieka, aj chlap.

                Su rozne oblecenia na rozne prilezitosti a zas treba mat mieru a nemysliet si, ze v praci som pri bazene…

                Odpověď
                • „Chce zena vyniknut hlavne ako zena, alebo ako sexualny objekt“
                  Mnoho mužů a zřejmě i vy se domnívá, že žena se obléká jen kvůli nim, ale není to pravda. Obléká se tak, jak ji to vyhovuje po stránce pohodlnosti a komfortu. Pokud se zajímá o módu, tak je to spíše koníček mezi ženami. Nevím proč si muži myslí, že jsou středem vesmíru a vše se točí kolem nich.

                  Odpověď
                  • Mnoho žen se obléká vyzývavě jednoduše proto, aby upoutávaly pozornost, a o pohodlnosti by se dalo s úspěchem pochybovat.

                    Odpověď
                  • celkom dobrý kontext tomuto dáva práca Základy sociologie, myslím 3. diel (ak si dobre pamätám) o pornopočínaní…
                    vo francúzskej sociológii sa dnes bežne vyskytuje pojem „pornokracia“

                    Odpověď
                  • Tanga jsou jistě výsledkem hledání pohodlného prádla a upnuté jeansy natuty poskytují mnohem víc prostoru než šaty. Obuv na podpatku je nanejvýš praktická a pohodlná a mít zmalovaný obličej je jistě velmi pohodlné oproti nezmalovanému. A toho času co žena při malování ušetří.

                    Nejde o to jestli si muži myslí že se vše točí okolo nich, jde o to že většina žen má velmi vyhraněný pohled na to co si mohou vzít mezi lidi a stopro to nedělají kvůli pohodlí. A většina to vztahuje i na své partnery, tedy na to co si „mohou“ vzít když jdou s ní (i bez ní) mezi lidi a co ne. Děravé trenýrky které mi pravidelně mizí ze šuplíku i přes mou nelibost jsou toho důkazem, stejně jako když mi žena vyhodí to nejpohodlnější tričko jen proto že je oprané. Pravděpodobně si pod pojmem móda představuješ konfekci od špica návrháře, ale móda o které se bavíme je nástroj na řízení davu, a tomuto nástroji podléhá většina žen (i mužů).

                    Tvrzení o opaku prosím podlož třeba vysvětlením jak je možné že když se objeví (nebo spíš vrátí protože návrháři nic neobjevují) nějaký druh střihu kalhot, jak to že ten střih do roka/dvou má obrovské procento populace? A neříkej že je to tím že se jiné kalhoty ten rok neprodávají.

                    Odpověď
                    • V čím jsou šaty pohodlnější než džíny kromě horkého léta? Kalhoty jsou praktické, pro ženy se silnými stehny ty elastické.
                      Co bylo krédem CoCo? https://www.marianne.cz/clanek/25-nejlepsich-citatu-coco-chanel-kterym-musi-dat-clovek-za-pravdu
                      Ve 20. a 30. letech přepracovala pánské střihy na pohodlné dámské oblečení pro volný čas, vynalezla prakticky sportovní oblečení. Navíc propagovala své kreace (včetně pletených vest, žerzejových kostýmků, svetrů a námořnických kalhot) tím, že je sama nosila. Nezbytnou součástí jejího šatníku se staly „malé černé šaty“, které vycházely z jednoduché košilové linie. Mimo jiné zavedla do módy i tzv. „pážecí účes“.

                      Kromě horkého léta v ní moc pohodně není, táhne pod ní stejně jako pod šaty, vyhrnuje se, stejně jako šaty. Musí se pod ní shánět nějaká spodnice, nejlepší jsou z drahého hedvábí, které se musí chemicky čistit.
                      Drtivá většina žen bude raději nosit pohodlné tenisky než boty na podpatku.
                      Boty na podpatku nosím jen tam kde se to vyžaduje, nebo lépe řečeno jsem tak naučená z minulosti. Dnes se nosí tenisky i na svatby.
                      Boty na podpatku rozhodně nejsou zdraví prospěšné, jenže se líbí, že. Proto i soutěž krásy je v plavkách a nohy v lodičkách.
                      Kdo vymyslel tanga opravdu nevím, z různých šicích skupin, vím, že sehnat kvalitní metráž na trenýrky je celkem problém. Po likvidaci tkalcoven, je problém i kapsovina. Na malých městech zmizely prodejny metráže a pokud nějaké jsou, nabízí teplákovinu, úplet.
                      Sehnat dnes švadlenu je nadlidský úkol, proto se nedivím, že jsou kursy šití placené, holt zadara ani socialistické kuře nehrabalo.

                      Odpověď
                    • Oracle 911 26.7.2020 o 19:01

                      Ťažko sa nájde niečo iné, ako nohavice s tým strihom…

                      Odpověď
                      • Nic jiného se nenajde, mám shlédnuté snad stovky vodeí o tvorbě střihu (od jisté velikosti se postava dost odlišuje od konfekční velikostí a proto nesedí) v ruštině.
                        A všichni autoři říkají, že evropejskaja systema vykrojky je nejlépe propracovaný střih, který má za sebou 400 let vývoje a to systém Miller a syn.
                        Dámská konfekce je odvozena z pánské.

                        Odpověď
                    • @eM
                      Proč hned „zmalovaný obličej“ ? Spousta žen se líčí nenápadně -korektor na kruhy pod očima nebo na jizvičky,tužka na obočí,řasenka,lehce barevný (nebo bezbarvý) balzám na rty … Většina žen,např. u nás v kanceláři nenosí minisukně ani těsné jeansy ani výstřih do pasu nebo šňůrková ramínka. Ale vidím,že oděv á la klášter nebo nikáb má u některých mužů zde hluboký obdiv …

                      Odpověď
                      • U mně ne. Krása v jakékoliv podobě mě vždy zlepšovala náladu . A ženská zvlášť. Ale ve správné MÍŘE.

                        Odpověď
                        • @ Boletus
                          To mě těší.Alespoň se zval zdravý selský rozum.Propagace nahoty (v některých příspěvcích) mě děsí. Já jsem se nikdy neoblékala vyzývavě a ani nikdo v mém okolí a na druhou stranu ty komenty o bití „špatně“ zahalených žen v diskusi a nyní opovržlivé hodnocení ohledně make-upu a veškerého oblečení… připadám si potom jako v klášterní škole nebo skupině obdivovatelů IS.

                        • NicNezNula 26.7.2020 o 21:42

                          Je to otázka nejen oblečení, ale záleží i na formě pohybu. Setrvačnost hmotných bodů například při sehnutí se ke košíku u pokladny přehnaně prudkým pohybem a to opakovaně(!), může u okolostojících bezelstných mužů vyvolávat určité pnutí a následně i pohlavky od dražších poloviček.

                      • Jen těžko jde vztahovat můj příspěvek na jakéhokoli muže obecného, tady nebo jinde, je to můj příspěvek.

                        K tomu malování, to je každého věc, neřekl jsem ani slovo o svojí preferenci, reagoval jsem na příspěvek ze kterého vyznělo jakoby se ženy téměř neparádily, ale volbu oděvu dělaly zejména podle pohodlnosti. Samo o sobě líčení a míra jeho kulturní rozšířenosti dokazuje silnou preferenci v sebeestetice a pochybuji že oděvu se to netýká.

                        Opravdu nehodlám posuzovat ani odsuzovat co si na sebe kdo namaluje, je to každého věc. Ale nepřesvědčujte mne že naše kultura není zvrhlá v pohledu na sebeestetizování, když už malým holčičkám po narození opravujeme uši, jako by byly vadné a bez dírky a přívěšku nebyly to pravé.

                        Odpověď
                        • @eM
                          Já urážím? Koho?
                          Souhlasíte tedy s bitím „nevhodně“ oděných žen a mužů? Jako Váš kolega,který to tu propagoval? Kdo bude hodnotit míru nevhodnosti ? Někdo samozvaný? Nebo pozvaný odborník? To je fanatismus.

                        • „“každý,kdo má takový názor je podpantoflák“"

                          Takže,když napíšu „někteří“ -Vy to čtete jako „každý“ ??
                          Zajímavé…
                          ale napadáte Vy mě.

                        • těch absurdit je víc, můžeme je vzít postupně, začnu u sebe:
                          - ano slovo „každý“ jsem použil nevhodně
                          dál:
                          - napsat někomu s přezdívkou Celovek (i když je to zavádějící přezdívka) „nadclovek“ není myšleno urážlivě/jízlivě?
                          - nevím o tom že bych měl kolegu který souhlasí s bitím žen z jakéhokoli důvodu a vzhledem k mým příspěvkům je opět absurdní dojít až k takové otázce a právě na mě, všechny následující otázky od toho odvinuté se mě tím pádem vůbec netýkají, několikrát jsem zdůraznil že nesoudím jednotlivce ani se ničím takovým nehodlám zabývat, bavíme se obecně
                          - „Jak jste přišel na to,že Lena a já se…“ kde psal o vás konkrétně?
                          ostatní výhrady jsem už napsal.

                          Prosím o zpětnou vazbu, kde tedy píšu něco fanatického. Sám jsem to neodhalil i když jsem si to přečetl celé znovu. Mě spíš připadá že sama diskuse o tom že by se (některé) ženy měly oblékat cudněji tě zbytečně „zvedá ze židle“, ale to je jen můj dojem. Nehodlám tě nijak cíleně dráždit, jde mi o to aby diskuse tak jako několikrát neskončila klasickou formou korektnosti kde logické argumenty jsou utlučeny podrážděnými emotivními reakcemi doplněnými vhodnými nálepkami (jako je fanatik) co že si to někdo dovolil vůbec říct za názor, to bych opravdu nerad.

                        • http://www.vodaksb.eu/diskuse/ksb-a-dvtr/comment-page-9/#comment-333574

                          Všechno se vztahuje k tomuto příspěvku …

                        • dobře, a proto jsem se v sítu zadrhl i já? Psal jsem snad něco alespoň vzdáleně podobného trestání žen za jejich oděv nebo makeup? Nepsal, a nenapíšu protože nic takového nezastávám.

                          Tuto část Celoveka jsem asi nečetl dost důkladně a nebo jsem to vzal jako nadsázku, protože v závěru stejného příspěvku píše Celovek rozumný názor se kterým se ztotožňuji. Nemravnost bude nejlépe vyřešena tím, že nemravní lidé budou odmítáni pro svou nemravnost, muži i ženy, a to nikoli na základě davové techniky ale na základě uvědomění si dopadů daného jednání.

                          S bitím žen ani s jejich střílením paintballkou zcela nesouhlasím. Je třeba jednat v rámci zákona a mravnost není o zákoně, ale o uvědomění si dopadů na společnost.

                      • https://www.google.com/search?q=slovanske+zeny&client=opera&hs=txT&sxsrf=ALeKk02-Z82U_cWP-yZ8CFRpki8ckx1ApQ:1595787398867&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=hZuug9ZrEWjtGM%252C0nZjdAMxPTKOAM%252C_&vet=1&usg=AI4_-kRZtGbk5yZBWs35QHo1dJZgh_siGQ&sa=X&ved=2ahUKEwinpa-ow-vqAhWGUcAKHWXCCf8Q9QEwB3oECAkQHA&biw=1326&bih=627#imgrc=hZuug9ZrEWjtGM

                        Dadka, Lena,
                        je toto skarede alebo smerom k zene dehonestujuce, ci uz program zapadnej degeneracie nedokazete vytesnit z hlavy? provokovat a provokovat, vysielat signaly a ked sa objavi nejaky nesympaticky jedinec ktory na signal zareaguje tak je zrazu uchyl. zato aj ten sedivy dedulo co vystupil z mercedesu je jedly ako hovori jedna moja znama…
                        ano, zena ktora sa nedokaze financne zabezpecit robi vsetko pre muza aby chmatla toho najuspesnejsieho. chapem to, je to priroda a samica chce automaticky alfasamca, resp. toho co jej rodinu dokaze zabezpecit ale trosku tej clovecej vole nikomu neuskodi, ved preto sme ludia a nie len samci a samice.

                        Odpověď
                        • Vy jste evidentně „vysazený“ na ženy. Mě se například nelíbí pupkatí smradlaví chlapi ve zpoceném tričku a špinavých sandálech, ale určitě je nebudu mlátit nagajkou.

                        • Karateli,co je to za bláboly? <>
                          Ve východních kulturách neexistovalo vyzývavé oblečení a kosmetika?
                          Jak jste přišel na to,že Lena a já se „nedokážeme zabezpečit“ a lovíme chlapy na sexuálně vyzývavé oblečení? Už na Vaše fanatické výlevy nebudu reagovat,jak se Dasa (správně)rozhodla už posledně.

                        • Dadka, tvoja dedukcia je priam obdivuhodna. na vychode bol vyzyvava moda, ale pre profesionalne „spolocnicky“ co svedci o ich mravnosti… ked si zosobnujes kazdy moj prispevok, tak chybu nehladaj vo mne.
                          a nie som vysadeny na zeny ale na cundry, co vy dufam nie ste aj napriek tomu ze gagate ako trafene husy.

                        • Nadcelovek-jistě,dcery císaře byly prostitutky,že? P.S. nevím,že bychom si tykali.

                        • Za sebe bych doplnil, že to hledání alfasamce na základě instinktů podle mne ani trochu nesouvisí se zabezpečením rodiny ale výběrem nejvhodnější genetiky. Příroda opravdu do instinktů neprogramuje míru mamonu a velikost jeskyně jakožto odraz kvality genetiky. Toto programuje právě ta západní kultura, a je to v ní samozřejmě částečně cíleně. Například podsouvání obtloustlého chlapiska jako možného idolu.

                        • Dadka, tykání je obecně běžný přístup v internetových diskusích, a tvoje reakce podle mne neodpovídají tomu co Celovek napsal. Přinejmenším v jeho příspěvku podle mne není žádná urážka žen obecně, čili to že ho jakoby „na oplátku“ urážíš je faul z tvojí strany. Emoce stranou.

                          Otázka módní manipulace (mužů i žen) je četně popsána, otázky sexualizace a pornofikace společnosti jsou také velmi široce rozebrány všude možně, otázky kulturních ataků na přirozený soulad mužů a žen a manipulace jejich postavení ve společnosti jsou také docela dobře pochopitelné, a myslím že s ohledem na to všechno je přinejmenším mimo míru reagovat na takovou diskusi tak podrážděně, ničemu to neprospěje.

                          K těm dcerám císaře, o tom by se dalo velmi úspěšně polemizovat. Ale nechme stranou kategorické hodnocení že velký výstřih se automaticky rovná zvrhlá kultura, jde přeci o celkový kontext a souhrn mnoha faktorů které ve výsledku dělají z člověka ovci/zvíře, a nebo naopak Člověka. Znovu zdůrazňuji že to platí pro muže i ženy, jen s každým je manipulováno trochu jinak, každé pohlaví je logicky nositelem trochu jiné skupiny kulturních defektů.

                      • Oracle 911 26.7.2020 o 20:48

                        >Ale vidím,že oděv á la klášter nebo nikáb má u některých mužů zde hluboký obdiv …

                        Niektorých áno, ale nie všetkých a kroj je úplne iné „zviera“…

                        Odpověď
                        • @ Ori,
                          naštěstí ano,někteří asi nikdy žádnou „normální ženu“ nikdy neměli … nebo to jsou podpantofláci? A tady se vyřádí – jak by to bičovali.
                          Mě spíš zarazilo to,že se tak děje na Ksb diskusi a není rozdíl od facebooku například.

                        • Zajímalo by mne Dadka jak logicky dojdeš od příspěvků na které reaguješ k tomu co jsi napsala.

                          No zavádět to do roviny že každý kdo má takový názor je podpantoflák nebo urážíš jejich ženy to je opravdu hodně přes čáru normální otevřené diskuse.

                    • pro eM. Absolutně nechápu, o co vám jde. To jako by ženy měly chodit v montérkách, nebo v nějakých hábitech na zem, aby vás to neuráželo? J

                      Odpověď
                      • To už přeháníš v podsouvání, neuráží mě to a neřekl jsem ani slovo o tom co se mi líbí nebo nelíbí.

                        Odpověď
                    • presne tak. Som žena, ale keď vidím ako sa niektoré obliekajú a ešte k tomu vydaté, je to nevkusné a je vidieť,že chcú zaujať.
                      Nemajú MIERU, a týchto žien je viac ako dosť.
                      No na druhej strane, niektorí muži sa obliekajú do „elasťákov“ a prestávajú byť mužní.

                      Odpověď
                      • Oracle 911 26.7.2020 o 23:45

                        Elasťaký ak to nie je športové oblečenie pre muža je zločinom proti vkusu…

                        Odpověď
                        • Myslím klasické nohavice opnuté, no des je to.
                          https://sk.pinterest.com/pin/558727897491371825/

                          @Rajka
                          presne.

                          Videla som mamičku s kočíkom, brucho holé, tričko pod prsia, nohavice krátke, chlapi na ňu čumeli a ona sa ešte rozčuľovala, že čo na ňu tak pozerajú. Asi sa pred odchodom nepozrela do zrkadla.

                          Takže chlapi majú v niečom pravdu tu na fóre a ja s nimi súhlasím. Netreba si hneď všetko brať na seba čo napíšu, ale zamyslieť sa, či to naozaj nie je tak, keď sa obzrieme okolo seba, ako vnímajú ženy, keď sú NEVKUSNE odhalené.
                          Dá sa obliesť aj do legín, stačí si dať k nim dlhšie voľné tričko a už to inak ukáže.

                        • Oracle 911 27.7.2020 o 6:38

                          @kata
                          Pederasti radi pozerajú na mužský zadok…

                        • tak ked u zien to bola nadsazka, pederastov treba bit nie nagajkou ale volcatkou… https://www.youtube.com/watch?v=7ozhx7TirRg
                          pozrite si tie uvolnene tvare na konci, kozacky bic je liecivy nielen psychicky ale aj fyzicky. no to sme opat na nizsich prioritach, ale aj tie treba dokial sa nevyriesia vyssie.

                        • kata,
                          pravda, mňa osobne tiež rozčuľuje, že keď si zájdem do obchodu kúpiť obyčajné džínsy, tak klasické sa už ani zohnať nedajú, všetko je to len elastické. A často hrozné strihy s tenkými nohami a nesedia dobre v oblasti panvy. Skoro ako ženský strih.

                      • A ako sa obliekajú niektoré tehotné… legíny pod brucho, tričko nad brucho.

                        Odpověď
                        • díky všem třem za odlehčení mnou rozvířené diskuse, máte pravdu. S mírou, i s těmi elasťáky :)

                          Skoro bychom mohli dělat módní policii do VIP zpráv ;)

                      • Ano,mnozí jedici nemají vkus a neznají míru… ale není nutní je bít,že?

                        (Nejen)moje komenty se vztahují k tomuto:

                        „“Celovek 21.7.2020 o 10:56

                        v Cecne strielaju z aut po odhalenych zenach painballkami. aj ked to maju zrejme volnejsie ako napr. v SA… no nam tu ziadne nabozenstvo ani sociologicka doktrina na psychiku netlaci, takze jedina moznost je stat sa clovekom. no osobne by som prijal zakon, kedy by som mohol nagajkou potrestat aspon tie najvacsie „cundry“ s vystrihmi, minisuknami a leginami aby si zacali vazit same seba… aspon docasne. v islamizovanych mestach to uz pochopili a zacali sa zahalovat, no podla mna je lepsia moznost zacat zit tak -u muzov, aby sa sami v takych handrach citili ako prostitutky nehanebnice.“

                        Odpověď
                        • bez vetru sa ani listok nepohne. no uznaj ze bez tohto prispevku by ziadna debata nebola. :)

                        • Celovek, niečo pre teba :
                          https://www.youtube.com/watch?v=igGH5M_l5gY
                          Devušky v CCCP

                        • A toto je fakt krása :
                          https://www.youtube.com/watch?v=PnTp-moNz7U
                          русская девушка танцует в чечне

              • Odpovím Ti otázkou. Jak j možné, že po dobu 1000 let byly v Číně erotickým symbolem tzv. lotosové nohy. A nebo proč pohled na odhalená ženská prsa nikoho v gotice, renesanci a baroku nikoho nepobuřoval – viz soudobé i náboženské(!) obrazy.

                Odpověď
                • Putinovec 22.7.2020 o 15:42

                  Zřejmě je to podsunutá psychickà deformace a to hluboko do vnímání civilizovaného člověka.
                  Výše je připomínka o tom ,jak je toto řešeno v tropech. Řekl bych že nijak, nahota je pro ně přirozená , na rozdíl od prý civilizovaných-zdegenerovaných lidí.
                  Nemá smysl řešit to stylem muži ženy ,to je ta lež číslo 1 a lež číslo 2.
                  Řešme tento defekt z pohledu člověka.

                  Odpověď
                  • To jsem jako odpověď chtěla slyšet od kolegy jménem marvo :-). Odpověděla jsem záměrně ve formě otázky, aby kolega zapřemýšlel. Tím Ti ale nevyčítám, že jsi odpověděl, naopak.

                    Odpověď
                    • Putinovec 22.7.2020 o 16:22

                      V době, kdy se na vesnici koupaly děti naostro , to nikomu divné nepřipadalo.
                      Ve stejné době byl člověk v Evropě u vody oblečen od hlavy až k patě.
                      Kde se vzal ten civilizační diktát ,kdy odhalení kotníků bylo nestoudností.
                      Někdo nám cíleně podsouvá defekt, který dlouhodobě likviduje společnost ,na mnoho způsobů.
                      A zároveň je tak možné nesmyslně stavět ženy proti mužům a naopak. Perte se a žerte se.
                      Kdopak se o to asi postaral? Kdo měl nástroj k tomu ,aby to prosadil ve své době v celé Evropě a později i ve zbytku světa?

                      Odpověď
                      • Podle mého uvažuješ naprosto správně. Ta změna nastává asi s koncem baroka – viz obrazy. Goyova Maja už byla skandálem.

                        Odpověď
                        • Putinovec 22.7.2020 o 20:14

                          Ono už v umění to mlátí přes oči.
                          Od prdelatých andělíčků , po hororově pomatené náboženské výjevy, po postavy na obrazech vystupující z temnoty.
                          Od přirozenosti , po šílenosti.
                          Prima recept ,jak rozložit plánovaně společnost a tím ji zlikvidovat.
                          Takové USA bylo ideálním adeptem na rozvoj gender šíleností, coby národní mišmaš bez kultury. A právě tam jsou nejdál.

                        • @Putinovec
                          Ono je to občas těžké odlišit, myslím tím přirozenost od šílenosti, protože v jisté míře hororově pomatené náboženské výjevy jsou i současníky „prdelatých andělíčků“. Podívej se na El Greka nebo na Bosche.

                        • Putinovec 26.7.2020 o 23:10

                          Někdy-někde se s tou psychickou zvráceností lidstva musí začít.
                          První krok na dlouhé cestě.

                        • @Putinovec
                          To se mýlíš, ti to nezačali. Já sama mám trochu umělecké nadání a tak některé umělecké počiny – ne všechny a už vůbec ne současné – chápu.
                          Navíc ta degradace není omezena jen na umění ale např. i na literaturu, poezii nebo hudbu. Architekturu také, je toho prostě víc.

                      • @ Putinovac
                        Vynikajici uvaha…emoce stranou…qui bene?

                        Odpověď
                  • Putinovec: ‚Výše je připomínka o tom ,jak je toto řešeno v tropech. Řekl bych že nijak, nahota je pro ně přirozená , na rozdíl od prý civilizovaných-zdegenerovaných lidí.‘

                    Ja osobne by som si nebral príklad oblečenia od na divoko žijúcich ľudí v trópoch. To, že chodia takmer holí ešte neznamená, že je to v poriadku. Niektorí majú tiež formy oblečenia typu trubka na penise, alebo kopec náušníc kade tade. Aj keď ich spôsob života nám ukazuje napríklad ohľaduplnosť k prírode a braniu si len toho, čo je treba na život, ale polonahé oblečenie pre mňa učujúce určite nie je. Je tam badať silný zvierací spôsob života (keď narážaš na afriké kmene a podobne).

                    irka: ‚Jak j možné, že po dobu 1000 let byly v Číně erotickým symbolem tzv. lotosové nohy. A nebo proč pohled na odhalená ženská prsa nikoho v gotice, renesanci a baroku nikoho nepobuřoval – viz soudobé i náboženské(!) obrazy.‘

                    Ženský sexuálny podtón je vidieť naprieč minulosťou v rôznych prúdoch umení, len nejak ho viditeľnejšie nevidím v dochovaní sa oblečení bežného pospolitého ľudu. Proste aj v tomto ide o mieru. Netvrdím, že má mať žena neprestrené šaty od krku po zem, ale spadá ešte pod mieru šnúrok v zadku? (To len príklad potreby hladania miery. Nechcem začať rozoberať každé oblečenie rad za radom).

                    PS:
                    Keď človek žije ako zviera, takmer nahý, aj keď v harmónii s prírodou, to ešte nezanemá, že je to v poriadku. Nemyslím si, že rovoj civilizácie do budúcnosti by mal smerovať smerom k nahote, alebo takmer nahote.

                    Ktorý chlap v dnešnej dobe premýšľa o žene, ako o krásnej žene, s krásnymi očami, s hlbokým pohľadom atď., keď mu tieto myšlienky prebijú obrazy ženských pohlavných orgánov valiace sa z každej strany. U niekoho môže spustiť vlažné sexuálne chute aj odhalené lýtko, ale keď na chlapa vyskočí takmer odhalená vagína, alebo jej dokonalé obrysy, tak aj šaolinský mních by mal s myšlienkami problém :).

                    Ženská krása a jej sexualita je silným myšlienkovým pohnútkom mužov, ale ženská krása musí mať silno na vrch, aby túžba po žene zo strany muža mala vyššiu mravnú kvalitu, aj keď táto túžba ide naprieč aj nižšími inštinktami.

                    Proste ide mi o to, že určitý primeraný cudný spôsob obliekania sa nie je niečo neprirodzené a ak nie je vo veľkej prevahe zvierací stroj psychiky, tak primeraná zdravá cudnosť vystupuje na povrch…, alebo ináč sa spýtam: Keď nám vie svedomie poradiť v rôznych životných situáciách, vie nám poradiť aj v miere obliekania sa?

                    Odpověď
                    • Dochování oblečení běžného člověka v době od pozdní gotiky do baroka, no to jsem o ničem takovém ještě neslyšela. On se nedochoval ani oděv k původnímu řádu Zlatého rouna, je jen na obraze. Já beru za logické, že pokud náboženský obraz byl namalován tak jak byl namalován, tak protože většinou byl vystaven veřejně, nemohl se vymykat dobovému vkusu/názoru.Takže se oprávněně domnívám, že třeba odhalená ženská prsa byla naprosto běžnou věcí, spojenou s kojením a ne se sexualitou. Na obrazech se všelijak, a to i „násilně“, zakrývají pouze (ale ne vždy, viz Sixtinská kaple) genitálie (viz Adam a Eva, Lucas Cranach st.).
                      Mně to přijde, jako když se v určité době a na určitou dobu stal pohled na nahé lidské tělo prakticky tabu, aby pak naopak mohl být použit pro účely, které tu někteří kolegové popisují.

                      Odpověď
                      • ‚ Dochování oblečení běžného člověka v době od pozdní gotiky do baroka, no to jsem o ničem takovém ještě neslyšela.‘

                        Skor som mal na mysli ludove motivy. Ich oblecenia, kroje. Nikde tam nevidim nosenie hore bez.

                        A nabozenske obrazy… Neviem, ale mozno su niektore obrazy vyjadrenim obrazneho posolstva a nie fyzickeho sposobu zivota.

                        Ja nenarazam na to, ze treba z nahoty a materstva robit tabu a nieco zakazane. Ved ludske telo je krasne Bozie dielo. Materstvo a sexualita je prirodzenou sucastou zivota, len si nemyslim, ze je v beznom zivote spravne chodit polonahy a inac sa vytrcat. Nahlady (naznaky) sexuality a materstva maju byt v primeranej miere a nemalo by to byt nieco, co cloveku zamestnava hlavu 24 hodin denne (obrazne povedane), aj na podvedomej urovni. A myslim si, ze nie je to o „prirodne narody v poho a biblicka koncepcia deformacia“, ale je to o miere a dnes ta miera je vlastne nemiera.

                        Ak bude v spolocnosti zdravsia miera obliekania sa, tak sa aj pohlady chlapov presunu zo spodnych zenskych partii do krasnych zenskych oci. A to nie je o tabu, ale o vyniknuti osobnosti a ludskosti cloveka nad jeho sexualny vyzor.

                        Ked nejaky maliar namaluje krasnu nahu zenu (nie v porno polohe), to neznamena, ze je to zle, ale tiez to neznamena, ze mame chodit takmer nahi po ulici. Tolko moj nazor.

                        Odpověď
                        • „Nahoře bez“ na lidových krojích být nemohlo, protože „nahoře bez“ nebylo „módou“ ale „nutností“ v souvislosti s nakrmením dítěte. Proto to nikoho „nevzrušovalo“. Náboženské obrazy byly „čtením“ pro většinou negramotné obyvatelstvo, pokud by více či méně nereflektovaly jejich život, bylo by pro ně „nesrozumitelné“.

                        • ‚„Nahoře bez“ na lidových krojích být nemohlo, protože „nahoře bez“ nebylo „módou“ ale „nutností“ v souvislosti s nakrmením dítěte.‘

                          Ale veď to je v pohode. Ja neodsudzujem kŕmenie dieťaťa niekde vonku a v tej dobe to bol určite bežný prístup. Ja poukazujem na obliekanie sa.

                          Kŕmenie dieťaťa na ulici – neznamená chodiť polonahý.
                          Obrazy polonahých ľudí – neznamená chodiť polonahý.
                          Dogmatické zákazy typu zabednenia od hlavy po päty – neznamená chodiť polonahy.
                          Dnešné kúpanie v plavkách (o niektorých radšej pomlčím) – neznamená chodiť polonahý

                          Poukazujem na mieru, na hľadanie väčšej miery v rôznych situáciách a podľa mňa dnešná móda mierou nie je. Proste aby vyžarovanie osobnosti človeka bolo to prvé vnímané, keď sa ľudia stretnú.

                          A k tým obrazom, to by sme museli prebrať aké obrazy máš na mysli. Veď na niektorých obrazoch majú ľudia na sebe rúna aj na hrudi a iní sú nahí. Nevieme aká to bola vtedy doba. Boli rôzne prírodné katastrofy po ktorých ľudia kľudne mohli behať nahí, alebo len s prekrívacím listom. Neviem, nejak som sa oblečením dôb minulých extra nezaoberal.

                        • Putinovec 26.7.2020 o 20:56

                          To dá rozum, že v tropech toho člověk nosí co nejméně a na severu zase naopak. Právě bílá rasa se nechala natolik zdegenerovat , aby v Indii a Africe nosila kompletní obleky.
                          To ,že nosí některé domorodé kmeny pouzdro na penis, je projevem zase jejich degenerace, formou náboženství. Tím spíše ,když už nejsou sto vysvětlit důvod svého počínání.
                          Já nepotřebuji nikam daleko odskakovat , na každé vesnici se koupala děcka spolu naostro a večer zrovna tak kluci i holky pohromadě. A silně pochybuji o tom, že jim to psychicky přitížilo.
                          Se stylem umění se prokazatelně mění i móda a nemusím být bystrozraký, abych zde neviděl jasný záměr , vedoucí k postupné degeneraci celé společnosti.
                          Stačí se podívat na módní výstřelky , kde je patrný vliv pederastů , po jejichž kreacích se stádo bezmyšlenkovitě vrhà.

                        • ‚na každé vesnici se koupala děcka spolu naostro a večer zrovna tak kluci i holky pohromadě.‘

                          Clovek cely zivot prechadza vyvojovymi etapami. Deti su deti, dospeli su dospeli, starci su starci.

                          To, ze sa deti kupu nahi spolu je v pohode, ved su to deti. Deti sa mozu vycikat aj na verejnosti v meste pri strome. No neviem si predstavit staru babku, ako cupi pri strome na verejnosti.

                          Ked sa chlapci a dievcata kupu vecer na holaka…, asi cez den by sa nekupali :). To su skor take pubertacke vystrelky, take vzajomne pozmurkavanie a otukavanie sa.

                          A predsa deti su silnejsie podchytene zvieracimi instinktami a svojim egom. Proste ja chcem jest…, to su moje hracky a podobne. Potom v puberte maju zas ine vystrelky. Tuzba po partnerovi je hlavnou temou, sexualita vysupuje na povrch a zodpovednost casto pokulhava.

                          Tak, ako ludsky zivot tvoria evolucne etapy, ktore by ho mali primeranym konanim posuvat vpred, tak aj v zivote su rozne situacie, ktore vyzaduju primeranost konania (obliekania sa) a nie rovnakost (rovnaky pristup).

                          S vekom stupa uvedomovanie si zodpovednosti. V dnesnej dobe deti nemaju takmer ziadnu, kolo puberty je riadne pokrutena a v dospelosti by mala stupat a stupat.

                          Aj ked v dnesnom detstve a dospievani je co vo vychove vylepsovat, ale nemyslim si, ze stvrtinove oblecenie je to spravne.

                          A k pederastom skoda reci…, ved vravim, ze dnesna moda je nemiera. Dnesna moda nasilu prebudza v cloveku sexualitu a to 24h denne. Tym straca clovek cit pre mieru a rozne pozmurkavania pri vecernom kupani sa mozu zvrhnut na sexualne radovanky.

                          Sexualita nema byt tabu, ale nemaju ju cloveku bit o hlavu 24h denne. Sexualita musi mat svoju jemnost, ladnost a vhodnu chvilu, cize mieru.

                        • Putinovec: obecně souhlas, jen bych za sebe dodal, že když se při zábavě bude koupat halda lidí nahá je to něco jiného než když se někdo soustředí na práci a jsou mu podstrkávány výjevy které prokazatelně „víří“ hormony v těle a nutí tak i mysl reagovat na něco jiného než na co se soustředí.

                          Hovořím samozřejmě nikoli o nějakém puritánství, jen o nepodstrkávání sexuálních výjevů předprogramované společnosti. Na nahotě jako takové samozřejmě nevidím nic špatného, viz tvoje teze o koupajících se dětech což je podle mne naprosto v pořádku.

                          Aktuální situace je ovšem taková že nedochází jen na přirozené hormonální reakce na vizuální i pachové vjemy tak jak je to od přírody, ale dav obecně je vychován k neschopnosti na takové vjemy reagovat adekvátně ba naopak je stimulován k ne úplně rozumným reakcím.

                          Naše děti je podle mne potřeba vychovat nejen k tomu aby na takové podněty reagovaly mravně, ale protože budou žít ve společnosti takto předprogramovaných jedinců tak vychovat i k obezřetnosti v nabízení takových podnětů ostatním, o čemž je mimochodem i diskuse o oděvech které jsou propagovány jako sexuální symbolika.

                        • Putinovec 26.7.2020 o 23:03

                          Výše píšu o tom, že kdosi? tento systém dlouhodobě používá na plánovanou degeneraci lidstva.
                          Lidská nahota je přirozená už z toho důvodu, že nazí přicházíme na svět.
                          Všechny tanečky okolo nahoty, módy a zvráceností , nejdou cestou dialektiky.
                          Proč…………
                          Je nahota pro někoho psychický problém?
                          Vznikají a odkud pochází zvrácenosti?
                          Je lidstvo v jedné etapě k nahotě v příznivém stavu , následně silně puritánské a náhle prosexuálně nespoutané?
                          Jde to ode zdi ke zdi. Takže je potřeba vysledovat počátek a zdroj psychické infekce lidstva a následně vytvářet proti tomuto řízenému procesu přirozenou imunitu. Tím se dostaneme na první prioritu a můžeme soupeři vyrazit zbraň z ruky.
                          Všechny rozepře na jednotlivé části tohoto procesu, jsou pouze skoky od lži číslo jedna, ke lži číslo dva.
                          Perte se a žerte se navzájem ,ať vám můžeme ještě přiložit pod kotel. Hlavně nad tím nepřemýšlejte, protože to by tento staletý proces odsoudilo k poznání a tím k záhubě.

                      • Na tomto odkazu je soupis dochovaných oděvů z minulosti
                        http://www.kostym.cz/

                        Odpověď
                        • Moc děkuji za odkaz. I přes pokročilou hodinu jsem alespoň nahlédla do středověku a je to tam samý biskup, nějaký svatý nebo král, tedy součásti jejich oděvu. Dokonce i Karel IV. a Zikmund Lucemburský se tam najde. Pořádně prozkoumám v nejbližších dnech.

                        • A videa jak sasi vypadá takový kostým a šití.https://youtu.be/77p_Csx2trA

                        • Nemusíme chodit až do Anglie. Kdysi jsem v Luhačovicích viděla vystoupení kurzu renesančních tanců (včetně hudby) a členové, tedy spíše členky si šily šaty také samy. Dva z dámských kostýmů byly tak špičkové, že jsem se šla zeptat, kde je ty paní/slečny sehnaly. Proto vím, že si je šily. Někde to mám na fotkách, tolik se mi to líbilo. Mám dokonce kabát (vlastní výroby) ve stylu renesančních šatů a běžně ho nosím :-).

                        • Do Anglie nemusíme chodit, to je pravda, ale už jsem v jedné skupince sháněla informace o historickém kostýmu a zájem byl právě o video a ty tedy jsou v tuzemsku problém najít.
                          Jedině fakt ty anglické, tam je toho hodně. Jednalo se o kabátec, byl prošívaný, dochoval se částečně poškozený.

        • @ Celovek „kedy by som mohol nagajkou potrestat aspon tie najvacsie „cundry“ s vystrihmi, minisuknami a leginami aby si zacali vazit same seba… aspon docasne. “

          To jako vážně? V tom případě doporučuji změnu nicku na „Nadcelovek“ nebo „Karatel“ ? Smutné…

          Odpověď
          • som rad, ze som rozprudil debatu :) nebudem sa tvarit ze som nikdy zenu neudrel(pred dovrsenim dospelosti asi 2-3 krat facku), ale absolutne necitim potrebu niekoho trestat, len niekedy ostrejsie zareagujem. v prispevku je myslim dost zretelne napisane comu davam prednost… ale nie je normalne, aby sa 12 rocne dievcata pretrcali ktora z nich je viac „sexi“ a rodicia im to este tolerovali a kupovali im take oblecenie, ruz a pod. ked si toto vy dospele neuvedomujete a mate este aj potrebne informacie tak v tom pripade ani nagajka nepomoze neinformovanej vacsine. nasi predkovia sa riadili tym, ze zena sa moze odhalit iba pred svojim muzom – je to podla vas chore a zvratene myslenie? alebo si myslite ze sme este nezdegradovali dostatocne k opiciam a treba zotrvat…

            Odpověď
            • Moje dcera se obléká jako kluk,volné kalhoty,volné triko,krátké vlasy -bez make-upu…což je druhý extrém od výše uvedeného.
              Až v médiích přestanou propagovat komzum a spotřebu nepotřebných produktů,bude většina společnosti (až na některé narušené jedince)preferovat střízlivý styl oblékání -chování.Samozřejmě rodina je základ,kde je třeba dětem vštěpovat morální zásady,jenže bez fanatismu,který je blízký zejména „náboženskému pojetí morálky“.

              Odpověď
              • P.S.
                „náboženskému pojetí morálky“ myslím toho církevního, které má od Boha daleko.

                Odpověď
                • Celovek – cely vek s Milačem si možte podat ruky, či spoločne chodíte na rovnaké prednášky. Či ste jedna a ta táž osoba mi je jedno. Udrel ste ženu a ešte to „hrdo“ napíšete . Na Vás ja už reagovat nebudem. Prajem pekný den

                  Odpověď
                  • kto je bez viny, cize dasa nech hodi kamenom.
                    pekny den mi popraj ked to bude uprimne, to pokrytecke si nechaj pre seba.

                    Odpověď
  20. Našel jsem celkem zajímavou knihu https://uloz.to/file/NrjKL02wpq5n/12-pravidel-pro-zivot-jordan-b-peterson-epub

    Odpověď
    • Oracle 911 19.7.2020 o 13:38

      Petersona poznám, je celkom prínosný.

      Odpověď

Napsat komentář

*
*

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>